Téma

NOVOROČNÍ NOC SVĚTLÁ A TICHÁ BEZ DEŠTĚ A VĚTRU

Krámek

František Halas

Kdeco vám tam prodají:

špendlíkové semínko,

růžky ptačí,

opentlené malinko,

rychlost račí,

kůži vody,

strach osiky,

pírko škody,

ententyky,

chyceného bycha,

mňouky kočičí,

za pět prstů ticha,

i-á osličí,

usušený sníh,

hadí korunky,

chlupy na dlaních,

tečky z Verunky,

jenom dírky,

jenom dírky

do jehel tam nemají.

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Tajnost

Napsal Zdeněk Rýdl

Nikomu to neříkejte, tajnost je to velká,

já nechci makat ve fabrice, já chci být modelka !

Navléknou mi super věci, po rampě se projdu,

mrknu okem do poroty, někoho tam najdu !

Někoho, kdo rozhoduje, na kráse nelpíme,

napřed bude vila, auto, a pak uvidíme !

Na stydlivky hrát si nelze, když, tak jenom jako,

usmívat se, být lechtivá, chovat se jak Pako !

Zatím musím dělat dojem, slušná, tichá, to mi jde !

Na herečku, já jsem talent, moje chvíle, ta přijde !

Zdroj: článek Básnička 5 slok

PRAVOPIS NOVÝ ROK

Spojení Nový rok s velkým písmenem N se píše v tom okamžiku, kdy je myšlen konkrétní den, a to 1. leden. Jedná se o název tohoto dne, a proto je první písmeno velké. S tímto dnem může ale také souviset měkké přídavné jméno novoroční, které se vždy píše s malým písmenem.

Naopak v ostatních případech se píše nový rok s malým písmenem n, protože se jedná o všeobecné označení daného roku. Není to tedy název.

Zdroj: článek Nový rok

Nerozbitný

napsal Zdeněk Rýdl

Můj táta je modelářem, letadélka slepuje

celé dny a někdy týdny v dílničce on montuje.

A pak přijde velká sláva, vše naložíme a jedeme,

za městem je velká louka, tam to zkoušet budeme !

Dopadne to vždycky stejně, vlivem větru nebo stromu,

zůstane hromádka špejlí, sbalíme to, a jedem domů !

Dneska už se tomu smějem, " Letadélka špejlový ",

teď, už máme nerozbitný, pevný, celý plastový !

Startujeme furt a znova, a ono to pořád lítá,

taťko, tak už jdeme domů, to už není ta romantika !

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci 5. třída

Cvičení na podmět a přísudek

Určete podmět a jeho druhy:

1. Na podzim vlaštovky odlétají do teplých krajin.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

2. Stromy i tráva se ohýbaly v silném větru.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

3. Zítra budeme péct cukroví.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

4. Malé kotě lízalo mléko z misky.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

5. Chlapci uklízeli v dílně nářadí do skříněk.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

6. Počasí hlásili po zprávách.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

7. Na obloze se rozzářily hvězdy. Svítily celou noc.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

8. Kosi i vrabci se slétali ke krmítku.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

9. Venku foukal studený vítr.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

10. V oboře se pásli jeleni a laně.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

Zdroj: článek Podmět

Hádanky z Hobita k vytisknutí (bez odpovědí)

Bez hlasu pláče, bez nehtů štípá, bez nohou skáče, bez pysků pípá.
Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní.
Beznožka leží na jednonožce, dvounožka sedí na třínožce, čtyřnožka dostane zbytek.
K oku v tváři blankytné se točí v tváři zelené zas jiné oči. První oko na to vece: „Ty mi podobné jsou přece, jenže jsou to oči nižší než já – oko v téhle výši.“
Kořeny má skryté v zemi, vypíná se nad jedlemi, stoupá pořád výš a výš, ale růst ji nevidíš.
Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví.
Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak.
Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše.
Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí.

Zdroj: článek Hádanky z Hobita

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
Jaký listopad, takový březen.
Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové deště - na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Listopadové slunce na zemi nevidí.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Listopadový sníh uléhá v noci.
Listopadový vítr - bratr zimy.
Listopadový vítr slunce polyká.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Studený listopad - zelený leden.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
Na Nový rok, do zimy skok.
Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).

2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)

PRANOSTIKY:

Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
Když Makary pohodný, září bude chladný.
Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.

3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)

PRANOSTIKA:

Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.

4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)

PRANOSTIKA:

Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
Svatá Ida, ta dne přidá.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.

5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)

PRANOSTIKY:

Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.

6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)

PRANOSTIKY:

Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále o krok dále.
Na Tři krále – zima stále.
Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
Tři králové mosty staví, nebo je boří.
Tři králové pouštějí vodu na pole.
Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.

7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)

PRANOSTIKY:

Na svatého Knuta přichází zima krutá.
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.

8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)

PRANOSTIKA:

Na svatého Severína věší se maso do komína.
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.

9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)

PRANOSTIKA:

O svatým Baziliši zima všudy čiší.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.

10. leden: svátek má Břetislav

PRANOSTIKA:

Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.

11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)

PRANOSTIKA:

Na svatého Hygina pravá zima začíná.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by měla být velká zima.

12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)

PRANOSTIKA:

Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.

13. leden: svátek má Edita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)

PRANOSTIKY:

Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.

15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)

PRANOSTIKA:

Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.

16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)

PRANOSTIKA:

Na svatého Marcela zima leze do těla.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.

17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)

PRANOSTIKA:

Na svatého Antonína dáme maso do komína.
Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.

18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)

PRANOSTIKA:

Na svatého Priska pod saněmi píská.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.

19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)

PRANOSTIKA:

Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.

20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)

PRANOSTIKY:

Fabiánská zima pálí.
Fabiánské mrazy málokdy schází.
Fabiánské zimy i cikán se bojí.
Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
Svatý Fabián je zimy pán.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.

21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)

PRANOSTIKY:

Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.

22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)

PRANOSTIKY:

Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
Na svatého Vincence seď doma u pece.
Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
Vincence slunečnost dává vína hojnost.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.

23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)

PRANOSTIKY:

Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.

24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)

PRANOSTIKA:

Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.

25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)

PRANOSTIKY:

Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.

26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)

PRANOSTIKA:

Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.

27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)

PRANOSTIKA:

Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.

29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)

PRANOSTIKA:

Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.

30. leden: svátek mají Robin a Erna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)

PRANOSTIKY:

Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Krásný říjen - studený leden.
Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
Říjen, když blýská, zima plíská.
Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Studený říjen - zelený leden.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen víno pijem.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.

Zdroj: článek Pranostiky na říjen

Odpovědi na hádanky z knihy Hobit

Bez hlasu pláče, bez nehtů štípá, bez nohou skáče, bez pysků pípá. (Vítr)
Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní. (Vajíčko)
Beznožka leží na jednonožce, dvounožka sedí na třínožce, čtyřnožka dostane zbytek. (Ryba leží na stolku, člověk sedí na stoličce, kočka dostane zbytek)
K oku v tváři blankytné se točí v tváři zelené zas jiné oči. První oko na to vece: „Ty mi podobné jsou přece, jenže jsou to oči nižší než já – oko v téhle výši.“ (Slunce a pampelišky)
Kořeny má skryté v zemi, vypíná se nad jedlemi, stoupá pořád výš a výš, ale růst ji nevidíš. (Hora)
Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví. (Ryba)
Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak. (Tma)
Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše. (Zuby)
Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí. (Čas)

Zdroj: článek Hádanky z Hobita

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Srpnová horka ničemu neuškodí.
Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Teplý a suchý srpen - výborné víno.
Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Příklady použití slova ABYCHOM

Abychom se tu cítili jako doma, potřebujeme více světla a tepla.

Režisér Jiří Krejčík nás požádal, abychom se neostýchali a sedli si blíže.

Na koncert jsme přišli o dvě hodiny dříve, abychom měli dobrá místa.

Jen abychom tady byli spokojení a abychom zde žili až do smrti!

Maminka chtěla, abychom byli slušní a soucitní a pomáhali slabším a nemohoucím.

Abychom se vyhnuli ranním zácpám, vyjeli jsme raději už v noci.

Pilně a důkladně jsme se připravovali, abychom u přijímacích zkoušek obstáli.

Abychom tam tak potkali tu bláznivou sousedku!

Zdroj: článek Abychom, nebo abysme?