Shoda přísudku s podmětem patří mezi nejčastější pravopisná témata, která dokážou potrápit žáky i dospělé pisatele, a to i přesto, že základní pravidla většina z nás zná. Jakmile se ale ve větě objeví několikanásobný podmět, nevyjádřený podmět, oslovení nebo různé „chytáky“, jistota se rychle vytrácí a vznikají zbytečné chyby.
Tento článek pojímá shodu přísudku s podmětem jako jeden celek a kromě základního vysvětlení se zaměřuje i na problematická místa, praktické postupy a typické úlohy, se kterými se setkáš ve škole, v testech i při samostatném psaní. Nové části textu rozšiřují výklad tak, aby pravidla byla srozumitelná, zapamatovatelná a hlavně použitelná v praxi.
Shoda přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Vysvětlení shody přísudku s podmětem
|
Podmět v množném čísle
|
Koncovka příčestí minulého
|
Příklad
|
|
Rodu mužského životného
|
-i
|
Koně běželi po poli.
|
|
Všeobecný
|
-i
|
V televizi vysílali zprávy.
|
|
Rodu mužského neživotného
|
-y
|
Domy byly zbořeny.
|
|
Rodu ženského
|
-y
|
Zebry se proháněly krajinou.
|
|
Rodu středního
|
-a
|
Města zářila ve tmě.
|
|
Několikanásobný podmět v
množném čísle:
|
|
|
|
Alespoň 1 člen je rodu mužského
životného
|
-i
|
Chlapci a dívky jeli na tábor.
|
|
Žádný člen není rodu mužského
životného
|
-y
|
Učitelky a děti se vydaly do
zoologické zahrady.
|
|
Všechny členy jsou rodu středního v
množném čísle
|
-a
|
Selátka a telata byla zavřena na
malém prostoru.
|
|
Několik členů je rodu středního a
alespoň jeden je v jednotném čísle
|
-y
|
Kůzlata a hříbě se proháněly
pastvinami.
|
Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět
Psaní
koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět
nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí
věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z
kontextu.
| |
|
Předcházející věta
|
Nevyjádřený podmět
|
|
Z přecházející věty
|
-i
|
Malíři namalovali řadu obrazů.
|
Rozhodli se uspořádat výstavu.
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Příběh
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Zdroj: příběh Skloňování slova doušek
Co je to milí?
Slovo milí je tvarem přídavného jména milý. Vyskytuje se pouze v těchto případech:
- 1. osoba množného čísla, rodu mužského životného (my),
např.: Byli jsme to my, vaši mílí přátelé.
- 2. osoba množného čísla, rodu mužského životného (vy),
např.: Jste to vy, naši milí návštěvníci těchto stránek.
- 3. osoba množného čísla, rodu mužského životného (oni),
např.: Byli to moji milí bratři.
- 1. pád množného čísla rodu mužského životného (kdo, co?),
např.: Přišli i moji milí kouzelníci.
- 5. pád množného čísla rodu mužského životného (oslovujeme, voláme) Hej vy! Moji milí kouzelníci!
Synonyma ke slovu milí
- příjemní, laskaví, přátelští, (hovorově) fajn;
- hezcí;
- drazí, vážení.
Antonyma
- nepříjemní, protivní;
- oškliví, protivní.
Zdroj: článek Pravopis milý a milí
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho
Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle (otcovy / otcovi). Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
|
pády
|
Rod mužský životný
|
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
|
1. pád
|
Otcův pes
|
Otcovi psi
|
|
2. pád
|
Otcova psa
|
Otcových psů
|
|
3. pád
|
Otcovu psu
|
Otcovým psům
|
|
4. pád
|
Otcova psa
|
Otcovy psy
|
|
5. pád
|
Otcův pse
|
Otcovi psi
|
|
6. pád
|
Otcově / otcovu psu
|
Otcových psech
|
|
7. pád
|
Otcovým psem
|
Otcovými psy
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
|
pády
|
Rod mužský neživotný
|
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
|
1. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
|
2. pád
|
Otcova stroje
|
Otcových strojů
|
|
3. pád
|
Otcovu stroji
|
Otcovým strojům
|
|
4. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
|
5. pád
|
Otcův stroji
|
Otcovy stroje
|
|
6. pád
|
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Poradna
V naší poradně s názvem PRAVOPIS VYKÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Vacval.
Dobrý deň,
Mal by som na Vás jednu otázku ohľadom českého pravovisu. Na webe máte uvedenú formu vykania. Ako príklad uvádzate:
tykanie: "četl jsi", vykanie: "četl jste" - jednotné číslo, "četli jste" - množné číslo.
Predpokladám, že "četl jste" sa jedná o jednotné číslo mužského rodu, pre ženský rod bude "četla jste".
Ako je však správne vykanie, ak oslovujem neznámu osobu, u ktorej neviem rod?
"Děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Děkujeme, že jste nás podpořili" ?
A v prípade oslovenia?
"Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořili"?
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Když nevíte rod, tak je lepší použít větu "Děkujeme za vaši podporu".
Vážený návštěvníku, děkujeme za Vaši podporu.
Zdroj: příběh Pravopis vykání
