Vtipné básničky od známých autorů patří k textům, ke kterým se čtenáři i učitelé rádi vracejí, protože dokážou pobavit, překvapit a často i nenápadně přimět k zamyšlení. Humor v poezii má zvláštní schopnost spojovat generace – děti se smějí situacím a slovním hříčkám, dospělí v nich často objeví jemnou ironii nebo nadsázku.
Právě básně Jiřího Žáčka a dalších známých autorů jsou ideální volbou pro recitaci, výuku i domácí čtení. Nabízejí rytmus, pointu a lehkost, díky nimž se poezie stává zábavou, nikoli povinností, a často otevírá cestu k hlubšímu vztahu k literatuře.
Podstatná jména začínají na písmeno "K"
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Příslovce ze všech vyjmenovaných slov?
Myslím si, že je to jen jedno slovo a to slovo brzy. Všechna ostatní jsou vesměs podstatná jména, zejména a slovesa.
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují
podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia)= Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
ADAMOVI
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
ALE
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
AŤ
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
BACHA
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
BĚHEM
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
BLÍZKO
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
Ve svém příspěvku ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kopečný.
Dobrý den, já myslím, že to slovo je odvozeno od slova KOUKAT, které je vlastně spíše nespisovné. Je v lidové mluvě používáno častěji, než slovo DÍVAT SE. Koukat vlastně vzniklo z německého GUCKEN (čumět - spíše obhroublé). Je to asi obdoba slov holt, ponk, vercajk apod., která jsou také z (rakouské) němčiny. Určitě by se měla používat česká slova např. ZHLÉDNOUT, PROHLÉDNOUT atd. spíše, než takové podivné patvary.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.
Z fotky tvého cvičení je vidět, že jsi udělal chybu v některých slovech. Slova, ve kterých jsi udělal chybu:
návik - správně je NÁVYK,
bitosti - správně je BYTOSTI,
obvikle - správně je OBVYKLE,
neobviklý - správně je NEOBVYKLÝ,
radostní - správně je RADOSTNÝ.
Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Čeština
je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled
podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam
není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu
a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen
vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.).
V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i
jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.
Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.
Ve svém příspěvku ZŘEJMĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan.
Já opravdu nejsem z Ústavu pro jazyk český, ale už delší dobu mě hněte zne-užívání slova -zřejmě-. Vždycky jsem si myslel, že pokud je něco zřejmé, je to možno zříti, čili viděti, čili je to očividné, jasné, viditelné, ale to asi není pravda. V současné době se slovo zřejmě používá spíše jako synonymum slov možná, pravděpodobně, asi. Tak to někdo rozsuďte. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Paivanek.
Víte, už několik let, nejméně, se potýkám s problémem, který popisuje čtenář. Jak lze lehce zaměnit to, co je ZŘEJMÉ, tedy jasné, viditelné, očividné, za synonymum slov asi, pravděpodobně, možná, snad a jiné bláboly. Tak to nějak rozsuďte, popřípadě dejte těm HSP na pamětnou. Děkuji
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.
dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve svém příspěvku NO, ANO : JAKÉ DRUHY SLOVA TO JSOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, prosím o radu do jakého druhu slov se zařadí "ano, no".
Je vůbec "no" spisovný výraz.
Dělá se za "no" vždy čárka?
Př.: No, asi to udělám....děkuji za odpověď H.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zkracování je běžný slovotvorný způsob při němž mohou vzniknout zkrácená slova, zkratky a zkratková slova. Zkracování je výsledkem úpravy textu, který může být mluvený i psaný.
Slova zkrácená
Slova zkrácená nepatří mezi zkratky, jedná se o plnovýznamová slova, která jsou plnohodnotným synonymem jejich nezkrácených protějšků. Příklady zkrácený slov: bezva (bezvadný), kilo (kilogram), Magda (Magdalena).
Slova zkratková
Slova zkratková jsou často vytvořená i z iniciálových zkratek. Tato slova se obvykle vyslovují tak, jak se písmena čtou ve slabikách. Zkratková slova jsou samostatná slova po tvaroslovné stránce.
Mezi zkratková slova, u nichž si už ani neuvědomuje, že se jedná o zkratky, patří například slova: radar (z angličtiny: radio detection and ranging), laser (z angličtiny: light amplification by stimulated emission of radiation). Protože se jedná o jména obecná, tak se píší tyto zkratky malým písmenem.
Jinak je to u vlastních jmen, kdy zkratková slova začínají velkým písmenem: Čedok (československá dopravní kancelář), Semafor (sedm malých forem), Sazka (sázková kancelář), Setuza (severočeské tukové závody). U těchto podstatných jmen se jmenný rod určuje obvykle podle zakončení slova, například: (ten) Čedok, (ta) Setuza.
Jak již bylo zmíněno zkratková slova vznikají i z iniciálových zkratek, příkladem může být anesteziologické-resuscitační oddělení v nemocnici zvané ARO, nebo akademie výtvarných umění zvaná AMU, či ochranný svaz autorský zvaný OSA. U těchto názvů se píší všechna písmena velká.
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat. Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.
Jak efektivně pracovat s diktáty na vyjmenovaná slova po B
Při práci s diktáty je důležité nepoužívat je pouze jako hodnoticí nástroj, ale především jako prostředek k učení. Diktáty na vyjmenovaná slova po B by měly navazovat na předchozí výklad a procvičování jednotlivých slov i jejich významů.
Doporučuje se začínat kratšími texty a postupně přecházet k delším diktátům, které kombinují více vyjmenovaných slov a jejich příbuzných tvarů. Děti si tak přirozeně osvojují pravopis v širším kontextu.
Tipy pro učitele a rodiče
Před diktátem si společně zopakujte seznam vyjmenovaných slov po B.
Vysvětlete význam méně známých slov, aby dítě psalo vědomě, ne mechanicky.
Po diktátu pracujte s chybami – vysvětlení je důležitější než samotná známka.
Zařazujte i diktáty k vytisknutí pro domácí procvičování.
Při učení vyjmenovaných slov narážíme na slova, která můžeme psát s tvrdým Y i s měkkým I. Taková slova se liší nejen svým pravopisem, ale také významem. Proto je důležité umět je rozlišovat. Je přeci rozdíl, jestli napíši, že jsem nabyla telefon, nebo nabila telefon. V prvním případě jsem ho totiž získala, dříve jsem ho neměla, ale teď už ho mám. V druhém případě jsem do telefonu doplnila energii, aby mohl dál fungovat. Ovšem telefon nemusí být vůbec můj, mohla jsem jen udělat laskavost třeba dědečkovi nebo kamarádce. Doplnění nesprávného i/y do některých slov může opravdu výrazně změnit význam věty, případně celého sdělení. Pojďme se tedy podívat na dvojice slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.
