OPIS OSOBY

Přímé zdroje diagnostických informací

Přímým zdrojem diagnostických informací je analýza školních výkonů a speciální testy i zkoušky hodnotící výkony dítěte v jednotlivých percepčních oblastech.

Vyšetření dítěte se skládá z několika částí, většinou jej provádí speciální pedagog nebo psycholog, který s dítětem provede krátký rozhovor a naváže osobní kontakt. Dítě se při neformálním hovoru uvolní, je zbaveno napětí, popíše své problémy a způsob, jak se s nimi vyrovnává, možnosti jejich překonávání, situaci v rodině a ve škole, dosavadní nápravná opatření a podobně. Během hovoru má odborník možnost posoudit řeč, hodnotit slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, výslovnost a jiné.

Mezi další vyšetření patří zjištění úrovně intelektu – IQ (inteligenční kvocient) – pro vyloučení poruchy v důsledku nižší úrovně mentálních schopností. Vyšetření provádí individuálně a standardizovanými metodami zásadně psycholog. Nejčastěji používaný je Wechslerův test, který je určen pro děti od 5 do 16 let. Test se skládá z deseti subtestů, neprovádí se najednou u dětí s oslabenou pozorností a soustředěností. Dále se používají Ravenovy progresivní matice upravené odborníky pro běžnou populaci; jejich předností je snadné a rychlé vyhodnocení.

Následuje vyšetření čtení, zahrnující vyšetření rychlosti čtení, porozumění čtenému textu, analýzu chyb a chování dítěte při čtení. Používají se standardizované testy čtení s různou obtížností, testy se provádí jednotlivě a zapisují se na záznamový arch. Výkon ve čtení se srovnává s normovanými texty posledního průzkumu čtenářské dovednosti z osmdesátých let. Vyšetřuje se psaní a pravopis dítěte. Sleduje se samostatný písemný projev i opis textu. Při vyšetření pravopisu se používá zvláštních diktátů, srovnávají se diktáty psané ve škole a v poradně. Zjišťuje se rozvoj grafomotoriky i psacích návyků (způsob sezení při psaní, držení psacího náčiní, způsob a rychlost psaní), provádí se analýza chyb.

Cenné informace o grafomotorice poskytují kresebné zkoušky – test Binderové, obkreslování obrazců Matějčka a Vágnerové, test lidské postavy Goodenoughové a jiné.

Standardizované zkoušky pro dysgrafii prozatím nejsou, v praxi se užívají osvědčené a ověřené postupy. Úroveň psaní hodnotí speciální pedagog z hlediska grafické, pravopisné a obsahové stránky, přičemž se všechny oblasti v hodnocení vzájemně ovlivňují. Diagnostickými nástroji jsou opis, přepis, diktát a volný písemný projev. Hodnotícími ukazateli grafické stránky písemného projevu jsou: sezení při psaní, držení psacího náčiní, pracovní tempo, tvary písmen (plynulost tahů, přítlak), velikost písmen, rychlost vybavování písmen a jejich uspořád

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Dysgrafik

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Erban.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Rozdíl mezi popisem a charakteristikou

Slohový útvar popis osoby se zaměřuje na zachycení a popsání vzhledu osoby, jejích fyzických vlastností. Tento slohový útvar může obsahovat i popis vlastností člověka, ale ty musí být popsány jen okrajově, větší část textu musí být opravdu zaměřená na vnější znaky dané osoby, jaké má oči, vlasy, nos, postavu, ale i řeč a chůzi. Popis osoby musí být přesný, výstižný a logicky řazený. Nejprve se popisuje to na člověku nejvýraznější a postupuje se k podrobnostem (například se nejprve popíše tvar hlavy a až pak oči, nos, ústa a pak třeba různá znaménka a pihy atd.) Existují dva druhy popisu, popis prostý, který se snaží být co nejvíce názorný, a popis odborný, u něhož je nejdůležitější podrobnost.

Naopak charakteristika osoby se primárně zaměřuje na zachycení a popsání vlastností člověka a samotný popis jeho vzhledu je zde zachycen jen okrajově. V charakteristice se tedy objeví povahové vlastnosti člověka, jeho chování k dalším lidem (členům rodiny, přátelům, učitelům, ale i lidem v okolí), vztahy s dalšími lidmi, ale i vztah k přírodě, zvířatům a další. Při psaní charakteristiky může autor využívat různá přirovnání i rčení pro popis chování dané osoby. Důležité je také využít oba typy charakteristik, a to charakteristiku přímou, kdy jsou vlastnosti jedince přesně nazvány, a charakteristiku nepřímou, při níž jsou jen popsány bez přesné definice. Vhodné je obě charakteristiky kombinovat, to znamená uvést vlastnost dané osoby a současně i popsat. Například, pokud je daná osoba ochotná pomoci, tak popsat, kdy tak jedná.

U obou slohových útvarů je třeba zachycovat i negativní jevy dané osoby, to znamená, že u popisu by se měly objevit i věci, které třeba na té osobě nejsou úplně hezké a stejně tak charakteristika by měla obsahovat i špatné vlastnosti.

Oba slohové útvary jsou navíc psány subjektivně, to znamená, že ne s každou částí se musí čtenář vždy ztotožnit. U popisu mohou tedy někomu připadat třeba vlasy neupravené, jiný v tom ale může vidět záměrně ležérní účes, u charakteristiky zrovna tak může být jedna vlastnost vnímána jak kladně, tak zároveň i záporně.

U obou slohových útvarů je důležité dodržovat logickou stavbu celku. Není možné skákat od jednoho tématu ke druhému, k utřídění myšlenek je dobré si sestavit nejprve osnovu a té se pak držet. Vytvoření osnovy zároveň také pomůže se členěním textu do odstavců. V podstatě platí, že každý bod v osnově znamená jeden odstavec v textu. U popisu i charakteristiky je třeba také dbát na spisovnost, pokud je nezbytné použít nespisovný výraz, píše se v uvozovkách. Sestavení osnovy je u obou slohových útvarů individuální, některé body musí vždy daný slohový útvar obsahovat, jiné tam být nemusí a místo nich mohou být jiné informace.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Orlíčková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc zastupování vzor

Co je to obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veden příslušným rejstříkovým soudem, kterým je krajský soud. Konkrétně jde o:

• Městský soud v Praze (vede obchodní rejstřík i pro podnikatele se sídlem v obvodu Krajského soudu v Praze; v rejstříku je zapsána téměř polovina všech obchodních společností v České republice)
• Krajský soud v Českých Budějovicích
• Krajský soud v Plzni
• Krajský soud v Ústí nad Labem
• Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
• Krajský soud v Hradci Králové
• Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích
• Krajský soud v Brně
• Krajský soud v Ostravě
• Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci

Do obchodního rejstříku se zapisují:

• obchodní společnosti a družstva;
• některé podnikající zahraniční osoby;
• fyzické osoby, které jsou podnikateli, mající bydliště v České republice a které o zápis požádají (povinný je zápis v případě průměrné výše výnosů nebo příjmů snížených o DPH za poslední dvě účetní období přesahující 120 milionu Kč);
• další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.

Zapisuje se:

• jméno a adresa zapsané osoby;
• předmět činnosti nebo podnikání;
• právní forma právnické osoby;
• den vzniku a zániku právnické osoby;
• u fyzické osoby datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu;
• identifikační číslo osoby;
• statutární orgán s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také osoba, která ji při výkonu funkce zastupuje;
• kontrolní orgán a jeho členové;
• prokurista, způsob jeho jednání a údaj o tom, zda se prokura vztahuje jen na určitou pobočku a zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc;
• status veřejné prospěšnosti právnické osoby;
• výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti;
• výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti;
• údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo že byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, případný údaj o zániku závazků z těchto smluv, a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním;
• údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích;
• údaj o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce;
• zástavní právo k podílu v korporaci, ledaže je představován cenným papí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Obchodní rejstřík

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Koudelková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc

Osnova charakteristiky osoby

1. Úvod – představení osoby

2. Vzhled (stručně)

3. Povahové vlastnosti

4. Vztah k blízkým lidem

5. Vztah k práci (ke škole), vztahy v práci (ve škole)

6. Vztah k přírodě

7. Zájmy a schopnosti

8. Vztah k dané osobě

9. Závěr

Vysvětlivky k bodům osnovy:

Úvod: V tomto odstavci se nachází stručné informace o dané osobě (věk, bydliště) a vztah autora k ní (rodič, kamarád).

Vzhled: V tomto odstavci je stručně zachycena celková postava, popis obličeje: očí, nosu, úst, vlasů, a dalších výrazných rysů popisované osoby.

Povahové vlastnosti: V tomto odstavci se nachází přímá a nepřímá charakteristika vlastností a různých výrazných povahových rysů osoby (vlastností by zde mělo být popsáno přímo nebo nepřímo minimálně pět). Neměly by zde být popsány jen kladné vlastnosti, je třeba uvést alespoň jednu zápornou vlastnost (každý nějakou má).

Vztah k blízkým lidem: V tomto odstavci by měl být popsán vztah k rodině (rodičům, sourozencům, případně i prarodičům) a případně k nejbližším kamarádům (třeba i k autorovi).

Vztah k práci, vztahy v práci: V tomto odstavci se objevuje postoj dané osoby k jejímu zaměstnání, u žáka se jedná o vztah ke škole a o jeho vztahy s učiteli a spolužáky. Může se zde objevit, co ho ve škole baví, co nemá rád, jeho výsledky a i jeho plány do budoucna (jaká střední škola, jaké zaměstnání).

Vztah k přírodě: V tomto odstavci by se mělo alespoň stručně objevit, jestli má rád přírodu, jestli do ní rád chodí, jestli má rád zvířata, květiny atd.

Zájmy a schopnosti: Tento odstavec zachycuje, co danou osobu baví, co ráda podniká, v čem je dobrá, ale i přesně opačnou stranu, co ráda nemá a co jí příliš nejde.

Vztah k dané osobě: Tento odstavec obsahuje stručný popis toho, proč jsem si danou osobu vybral a co si o ní myslím.

Závěr: Závěr obsahuje určité shrnutí daných informací s poslední závěrečnou myšlenkou (názorem) k charakteru dané osoby.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC ČESKÁ POŠTA, DOPISY DO VLASTNÍCH RUKOU, ZÁSILKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JITKA MRÁZKOVÁ.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc Česká pošta, dopisy do vlastních rukou, zásilky

Osnova popisu osoby

1. Úvod

2. Celkový vzhled

3. Hlava

4. Tělo

5. Oblékání

6. Způsob řeči a chůze

7. Vlastnosti

8. Vztah k dané osobě

9. Závěr

Vysvětlivky k bodům osnovy:

Úvod: V úvodu se nachází vztah k dané osobě (sourozenec, kamarád) a několik stručných informací o něm (příjmení, věk, bydliště atd.).

Celkový vzhled: Ve druhém odstavci se stručně popíše, jak vypadá postava vybrané osoby, může se zde objevit i barva pleti.

Hlava: V tomto odstavci se popisují vlasy a obličej dané osoby (na obličeji je třeba se zaměřit na oči, obočí, nos, ústa, případně nějaká znaménka, která se zde nacházejí, nebo výrazné pihy).

Tělo: Tento odstavec je možné vynechat, pokud tělo (trup, ruce a nohy) nejsou nijak výrazně odlišné. Pokud má ale například někdo jedno rameno výše než druhé, nebo nohu kratší, tak se to objevuje v tomto odstavci.

Oblékání: Tento odstavec se zaměřuje na to, do čeho se člověk rád obléká. Může zde být i to, co naopak nerad nosí. U dívek (a některých chlapců) se zde objeví i doplňky (náušnice, prsteny, řetízky, šátky atd.)

Způsob řeči a chůze: Tento odstavec shrnuje informace o řeči (koktání, drmolení, hlučnost, zalykání se) a o chůzi (rychlost, styl) dané osoby.

Vlastnosti: V tomto odstavci jsou stručně popsány základní vlastnosti člověka (ideálně tři – pět), nemusí zde být jen ty kladné.

Vztah k dané osobě: V tomto odstavci bude napsáno, jaký mám k dané osobě vztah. Pokud se to již objevuje v úvodu, je možné místo něho vytvořit odstavec o zálibách, pokud jsou pro popis dané osoby důležité, anebo odstavec zcela vynechat.

Závěr: Závěr shrnuje, proč jsem si danou osobu vybral/a a co se mi na ní líbí /nelíbí.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Zápis

Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě (to platí obdobně pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a listin zakládaných do sbírky listin). Návrh v elektronické podobě může podat pouze osoba podepsaná s uznávaným elektronickým podpisem. Vždy jej však lze podat pouze na předepsaném formuláři, přičemž podpis musí být úředně ověřen (formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou č. 323/2013 Sb.). Poplatek za zápis do obchodního rejstříku je stanoven zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Důležitý je také princip publicity, který se dělí na publicitu formální a materiální. Princip formální publicity spočívá v tom, že obchodní rejstřík je přístupný každému, že každý má právo do něho nahlížet a pořizovat si z něho kopie a výpisy. Rejstříkový soud vydá každému na požádání úředně ověřený opis zápisu či listiny uložené ve sbírce listin. Princip materiální publicity spočívá v tom, že stav zapsaný v obchodním rejstříku bude vůči tomu, kdo jedná v důvěře v jeho zápis, považován za skutečný platný právní stav. To spočívá na principu dobré víry.

Řízení ve věcech veřejného rejstříku upravuje v části druhé zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V části třetí tohoto zákona je pak upravena možnost provedení přímého zápisu notářem v případě, že sám sepsal notářský zápis, který je podkladem pro přímý zápis.

Zdroj: článek Obchodní rejstřík

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC ČESKÁ POŠTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Rottová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc Česká pošta

FAQ – často kladené otázky

Co je popis spolužáka?

Popis spolužáka je slohový útvar, který zachycuje vzhled, povahu a chování konkrétní osoby.

Jak dlouhý má být popis osoby?

Obvykle jeden až dvě stránky podle zadání, důležitější je obsah než rozsah.

Musím dodržet přesnou osnovu?

Osnova není povinná, ale výrazně pomáhá udržet text přehledný.

Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou?

Popis se více zaměřuje na vzhled, charakteristika klade větší důraz na povahu.

Mohu do popisu přidat vlastní názor?

Ano, osobní pohled text obohatí a působí přirozeně.

Je vhodné psát o negativních vlastnostech?

Ano, ale citlivě a vyváženě, bez urážek.

Jak začít popis osoby?

Krátkým představením spolužáka a uvedením, odkud ho znáte.

Co se hodnotí nejvíce?

Struktura textu, jazyková správnost a schopnost vystihnout osobnost.

Je popis osoby vhodný i jako referát?

Ano, často se používá jako popis osoby referát vzor na základní škole.

Zdroj: článek Popis - můj spolužák

Plná moc na poště

Plná moc na přijímání a odmítání zásilek a peněžních poukázek se na poště řeší pomocí průkazu příjemce.

Zmocňuji níže uvedené osoby, aby přijímaly zásilky a poukázané peněžní částky, jichž jsem adresátem, s výjimkou těch, které jsou určeny do vlastních rukou výhradně jen adresáta. Současně níže uvedené osoby zmocňuji k odmítnutí převzetí těchto zásilek a poukázaných peněžních částek a k dalším úkonům, které jsem jako adresát oprávněn činit, a to v souladu s Poštovními nebo příslušnými obchodními podmínkami České pošty, s.p. Prohlašuji, že jsem oprávněn(a) zastupovat uvedené děti mladší 15 let, kterým dosud nebyl vydán OP / opatrovance a přijímat zásilky a poukázané peněžní částky jim adresované, s výjimkou zásilek určených do vlastních rukou výhradně jen adresáta. Jsem si vědom(a) toho, že dosažením 15 let věku dítěte toto oprávnění zaniká. Prohlašuji, že veškeré údaje jsem uvedl(a) správně a pravdivě a že jsem se seznámil(a) s Informacemi o zpracování osobních údajů uvedenými na druhé straně této žádosti.

Jméno a příjmení zmocnitele (adresáta) – osoby žádající o zmocnění: ........................................................., datum narození: .......................................................

Adresa: ......................................................

Jména a příjmení dětí / opatrovanců:

........................................., datum narození: ..............................

........................................., datum narození: ..............................

........................................., datum narození: ..............................

........................................., datum narození: ..............................

Zmocněnci – osoby oprávněné převzít zásilky:

....................................................................

....................................................................

....................................................................

....................................................................

V .................... dne ................

...............................................

Podpis.

Zdroj: článek Plná moc

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jaký je hlavní rozdíl mezi popisem a charakteristikou osoby?

Popis se zaměřuje hlavně na vzhled, charakteristika především na povahové vlastnosti a chování.

Mohu v popisu osoby uvádět i vlastnosti?

Ano, ale pouze okrajově, hlavní důraz musí zůstat na vnějším vzhledu.

Kolik vlastností by měla obsahovat charakteristika osoby?

Doporučuje se popsat alespoň pět vlastností, včetně jedné záporné.

Je nutné dodržet osnovu?

Ano, osnova pomáhá zachovat přehlednost a logickou stavbu textu.

Co je přímá charakteristika?

Přímé pojmenování vlastností, například že je někdo laskavý nebo tvrdohlavý.

Co je nepřímá charakteristika?

Vlastnosti jsou ukázány pomocí chování, činů nebo konkrétních situací.

Lze popis a charakteristiku kombinovat?

Ve školních pracích je lepší je striktně oddělovat podle zadání.

Jak napsat závěr slohové práce?

Závěr by měl shrnout hlavní myšlenky a vyjádřit osobní názor autora.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Nejčastější chyby v popisu a charakteristice osoby

Velmi častou chybou je míchání obou slohových útvarů dohromady. U popisu osoby se žáci někdy příliš zaměřují na povahu a zapomínají na systematický popis vzhledu. Naopak u charakteristiky osoby bývá vzhled popsaný příliš podrobně, což odvádí pozornost od hlavního cíle textu.

Dalším problémem je chybějící nebo nedodržená osnova, kvůli které text působí chaoticky a nelogicky.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Osnova popisu osoby – přehled

Dobře zvolená osnova popisu osoby pomáhá udržet text přehledný a logický. Lze použít jak větnou, tak heslovitou osnovu.

• Představení osoby
• Celkový vzhled a postava
• Obličej a typické rysy
• Oblečení a styl
• Způsob chování, řeč, gesta
• Povahové vlastnosti a schopnosti
• Zájmy a koníčky
• Vztah autora k popisované osobě
• Závěrečné hodnocení

Zdroj: článek Popis - můj spolužák

Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou osoby

Mnoho žáků si plete popis osoby s charakteristikou. Popis se soustředí hlavně na vzhled, zatímco charakteristika jde více do hloubky.

V charakteristice osoby je klíčové zachytit, jaký člověk je, jak se chová v různých situacích a jak působí na své okolí.

Zdroj: článek Charakteristika spolužačky

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem