Osnova je nenápadná, ale naprosto klíčová pomůcka při psaní slohových prací, vypravování, popisů i úvah. Kdo si osvojí práci s osnovou, píše jistěji, přehledněji a bez zbytečného bloudění v textu. Právě proto se s ní děti setkávají už na prvním stupni základní školy a vracejí se k ní po celou dobu studia.
V této doplňující části článku se zaměříme na praktické využití osnovy v konkrétních typech slohových útvarů, na rozdíly mezi heslovitou a větnou osnovou a na časté chyby, kterých se žáci i dospělí při tvorbě osnovy dopouštějí. Text je určen všem, kdo chtějí psát srozumitelně, logicky a bez stresu z prázdného papíru.
FAQ – Často kladené otázky
Co je to osnova slohové práce?
Osnova je stručný plán textu, který zachycuje hlavní myšlenky a pomáhá uspořádat obsah do logického celku.
Jak se píše osnova vypravování?
Osnova vypravování obvykle obsahuje úvod, stať a závěr a zachycuje časovou posloupnost děje.
Jaký je rozdíl mezi heslovitou a větnou osnovou?
Heslovitá osnova pracuje s krátkými body, větná osnova používá celé věty a je podrobnější.
Kdy použít osnovu popisu?
Osnova popisu se používá při popisu krajiny, osoby, předmětu nebo hračky, kdy je důležité logické pořadí znaků.
Je osnova povinná u každé slohové práce?
Osnova není vždy povinná, ale výrazně usnadňuje psaní a zlepšuje přehlednost textu.
Jak vypadá osnova úvahy?
Osnova úvahy obsahuje vymezení problému, argumentaci a závěrečné shrnutí vlastního názoru.
Pomáhá osnova i při psaní referátu?
Ano, osnova referátu pomáhá uspořádat fakta a zabránit chaotickému psaní.
Může se osnova během psaní měnit?
Ano, osnova je pracovní pomůcka a může se upravovat podle potřeby během psaní.
V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Osnova popisu se liší od vypravování tím, že se nezaměřuje na děj, ale na vlastnosti, vzhled a uspořádání. Typickým příkladem je popis krajiny osnova, kde se postupuje od celkového dojmu k detailům, případně od popředí k pozadí.
Podobně funguje popis hračky osnova nebo popis osoby osnova, kde je důležité zvolit logické pořadí znaků, aby byl text přehledný a srozumitelný.
Ve svém příspěvku OSNOVA NA KNIHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Jen bych chtěl pár rad ohledně toho jak postupovat při psaní knihy. Mám krásný námět na knihu že života(mého života) kde jsem podstoupil 5x cestu pěšky do Španělska. Bez peněz. A rad bych to dál na papír,pojal bych to jako cestopis informací ,ale s příběhem.diky za názor a radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je lepší používat přímou nebo nepřímou charakteristiku?
Záleží na účelu textu. Pro stručný popis je vhodná přímá charakteristika, pro literární text je lepší nepřímá.
Jak poznám, že jde o nepřímou charakteristiku?
Vlastnosti nejsou vyslovené přímo. Musíš je odvodit z chování, dialogů či reakcí postavy.
Mohu použít oba typy charakteristiky v jedné slohové práci?
Ano, kombinace přímé a nepřímé charakteristiky působí nejlépe a dodává textu přirozenost.
Je vzhled postavy vždy nepřímou charakteristikou?
Ne vždy. Pokud autor popis vzhledu jen konstatuje, jde o přímou charakteristiku. Pokud vzhled naznačuje vlastnost (např. upravenost → pečlivost), jde o nepřímou.
Slohový útvar popis osoby se zaměřuje na zachycení a popsání vzhledu osoby, jejích fyzických vlastností. Tento slohový útvar může obsahovat i popis vlastností člověka, ale ty musí být popsány jen okrajově, větší část textu musí být opravdu zaměřená na vnější znaky dané osoby, jaké má oči, vlasy, nos, postavu, ale i řeč a chůzi. Popis osoby musí být přesný, výstižný a logicky řazený. Nejprve se popisuje to na člověku nejvýraznější a postupuje se k podrobnostem (například se nejprve popíše tvar hlavy a až pak oči, nos, ústa a pak třeba různá znaménka a pihy atd.) Existují dva druhy popisu, popis prostý, který se snaží být co nejvíce názorný, a popis odborný, u něhož je nejdůležitější podrobnost.
Naopak charakteristika osoby se primárně zaměřuje na zachycení a popsání vlastností člověka a samotný popis jeho vzhledu je zde zachycen jen okrajově. V charakteristice se tedy objeví povahové vlastnosti člověka, jeho chování k dalším lidem (členům rodiny, přátelům, učitelům, ale i lidem v okolí), vztahy s dalšími lidmi, ale i vztah k přírodě, zvířatům a další. Při psaní charakteristiky může autor využívat různá přirovnání i rčení pro popis chování dané osoby. Důležité je také využít oba typy charakteristik, a to charakteristiku přímou, kdy jsou vlastnosti jedince přesně nazvány, a charakteristiku nepřímou, při níž jsou jen popsány bez přesné definice. Vhodné je obě charakteristiky kombinovat, to znamená uvést vlastnost dané osoby a současně i popsat. Například, pokud je daná osoba ochotná pomoci, tak popsat, kdy tak jedná.
U obou slohových útvarů je třeba zachycovat i negativní jevy dané osoby, to znamená, že u popisu by se měly objevit i věci, které třeba na té osobě nejsou úplně hezké a stejně tak charakteristika by měla obsahovat i špatné vlastnosti.
Oba slohové útvary jsou navíc psány subjektivně, to znamená, že ne s každou částí se musí čtenář vždy ztotožnit. U popisu mohou tedy někomu připadat třeba vlasy neupravené, jiný v tom ale může vidět záměrně ležérní účes, u charakteristiky zrovna tak může být jedna vlastnost vnímána jak kladně, tak zároveň i záporně.
U obou slohových útvarů je důležité dodržovat logickou stavbu celku. Není možné skákat od jednoho tématu ke druhému, k utřídění myšlenek je dobré si sestavit nejprve osnovu a té se pak držet. Vytvoření osnovy zároveň také pomůže se členěním textu do odstavců. V podstatě platí, že každý bod v osnově znamená jeden odstavec v textu. U popisu i charakteristiky je třeba také dbát na spisovnost, pokud je nezbytné použít nespisovný výraz, píše se v uvozovkách. Sestavení osnovy je u obou slohových útvarů individuální, některé body musí vždy daný slohový útvar obsahovat, jiné tam být nemusí a místo nich mohou být jiné informace.
Osnovacharakteristiky se může lišit, ale některé body jsou základní a vždy by se měly v charakteristice objevit.
Návrh osnovy pro charakteristiku
úvod (zde se objeví seznámení s charakterizovanou osobou, její jméno, náš vztah k ní, stručný popis)
stať:
a) vnější projevy povahy b) vztah k lidem, jednání c) vztah k přírodě, k prostředí d) vztah k práci e) nadání, schopnosti, zájmy f) vztah k sobě samému
závěr, zobecnění, shrnutí (v čem je naším vzorem, co na osobě kritizujeme)
Hunger games (= Hladové hry) jsou jedním ze současných literárních a filmových hitů. Tuto trilogii napsala Suzanne Collinsová a první díl vyšel v roce 2008, o čtyři roky později byl natočený i první díl. Hlavní hrdinkou je zde šestnáctiletá dívka Katniss Everdeenová, která žije se svojí rodinou ve velmi chudém Dvanáctém kraji. Katniss je hubené postavy, má šedé oči, milý úsměv a hnědé dlouhé vlasy, které často nosívá spletené do copu.
Katniss je v knize i ve filmu kladnou postavou, přesto ne v každém čtenáři a divákovi vzbuzuje jen samé kladné pocity. U Katniss je těžké poznat, co si doopravdy myslí, své pocity ukrývá v sobě, nechce, aby ji někdo zranil. Špatně také navazuje nová přátelství, působí dost tvrdě a rozhodně. Za svým názorem si stojí a nemění ho. Katniss se také umí rozčílit, když se něco nedaří, nebo to není spravedlivé. Přestože pochází z chudého kraje, kde vzdělání není to hlavní, je vidět, že je chytrá a ví si rady. Katniss není ten typ, který by na sebe rád strhával pozornost, naopak příliš se jí to nelíbí, ale chápe, že někdy je pozornost dobrá a může ji pomoci, přesto ji nevyhledává a vlastně se ani neumí chovat tak, aby si lidi úmyslně získávala. Je třeba říct, že Katniss je opravdu věrná, pokud má někoho ráda, udělá vše, aby ho chránila, přestože se pak sama často vystavuje nebezpečí. Za svoji věrnost nežádá nic na oplátku. Po návratu z Arény smrti se Katniss snaží zlepšit život i jiné rodině, než je ta její. V posledním díle, kde se z ní povstalci snaží udělat symbol povstání, působí jako sebevědomá, tvrdá a tvrdohlavá žena, která si do ničeho nehodlá nechat mluvit a chce o svém osudu rozhodovat sama.
Katniss žije ve Dvanáctém kraji spolu se svou matkou a mladší sestrou Prim. O otce přišla při výbuchu v dole. V podstatě tak ale ztratila i matku, která se ze smrti manžela nikdy úplně nevzpamatovala, a dokonce se po jeho smrti nestarala ani o své dcery a utápěla se v lítosti. Katniss a Prim hrozila smrt hladem, nakonec je zachránila právě Katniss, která pochopila, že musí převzít matčinu zodpovědnost a postarat se o ně. Katniss udělá vše, aby je dokázala uživit, a tím zase probere matku k životu. V podstatě se dá říct, že Katniss se o Prim stará jako matka a velmi ji miluje. Prim je jediná, komu Katniss bezpodmínečně věří a uděla
Jan Neruda skrze postavy zachytil život Malé Strany v celé jeho šíři. Postavy nejsou náhodné – každá z nich reprezentuje určitý lidský typ nebo společenský jev.
Test na postavy proto není jen o jménech, ale o porozumění světu Povídek malostranských.
Úvaha osnova se opírá o jasně vymezený problém, který autor hodnotí a rozebírá. V osnově by proto neměla chybět formulace tématu, argumenty a závěrečné shrnutí vlastního názoru.
Referát osnova naopak slouží k uspořádání faktických informací. Pomáhá udržet přehled o autorovi, díle, tématu a vlastním hodnocení, aniž by se text změnil v chaotický výčet informací.
Osnova vypravování se nejčastěji skládá z úvodu, stati a závěru. V úvodu se čtenář seznamuje s prostředím a postavami, ve stati dochází k rozvíjení děje a v závěru k jeho uzavření. Tento postup platí i pro osnovu příběhu, pohádky nebo osobního vyprávění.
U slohového útvaru slohová práce vypravování je důležité, aby osnova zachycovala časovou posloupnost děje. Díky tomu se autor vyhne nelogickým skokům a zapomenutým událostem.
Heslovitá osnova pracuje s krátkými body nebo slovními spojeními, která vystihují hlavní myšlenky textu. Je vhodná zejména pro mladší žáky, pro rychlou přípravu vypravování nebo jako náčrt před samotným psaním. Výhodou je přehlednost a jednoduchost.
Naopak větná osnova obsahuje celé věty, které přesněji popisují, co má být v jednotlivých částech textu rozvedeno. Hodí se pro starší žáky, složitější slohové práce nebo tam, kde je potřeba přesně dodržet logickou návaznost myšlenek.
Charakteristika literárnípostavy babička stojí na kombinaci laskavosti, pokory a pevného morálního postoje. Babička je trpělivá, spravedlivá a vždy ochotná pomoci, aniž by za to cokoli očekávala.
Její jednání je často kontrastem k chování ostatních postav, zejména k panské společnosti. Právě tento kontrast zdůrazňuje její vnitřní sílu a činí z ní symbol mravní čistoty a lidskosti.
Příběh J. K. Rowlingové o mladém kouzelníkovi je známý po celém světě. Harry Potter se stal oblíbeným literárním i filmovým hrdinou. Jeho fanoušky nejsou jen děti, ale řadu příznivců má i mezi dospělými, kteří na jeho příbězích vyrůstali. I pro mě jeho osudy patří k těm příběhům, na něž budu těžko zapomínat. Harry James Potter se narodil dne 31. července roku 1980 v Godrikově dole. Jeho příběh sice začíná smrtí jeho rodičů, ale hlavní události v jeho životě nastanou, až když nastoupí na kouzelnickou školu. Harry je štíhlé, nepříliš vysoké postavy. Jeho tmavé, husté a věčně rozježené vlasy schovávají jizvu ve tvaru blesku, kterou má na čele. Pod nepříliš moderními brýlemi se ukrývají zelené oči, jejichž barvou se velmi podobá své matce.
Harry od dětství vyrůstá v nekouzelnickém prostředí u příbuzných, kteří se mu příliš nevěnují, a proto je prvních jedenáct let velmi osamělý. Nemá se komu svěřit se svými trápeními, a ani jeho problémy nikoho nezajímají. Až ve škole najde přátele, kterým se může svěřovat, s čímž ale může mít někdy problémy. Nakonec svým dvěma nejlepším přátelům zcela důvěřuje, přestože někdy o nich zapochybuje. Když mu například o prvních letních prázdninách nepřichází od Rona a Hermiony žádná pošta, tak se domnívá, že na něj zapomněli. Přátelé jsou pro Harryho velmi důležití, a tak je pro ně ochotný udělat vše, dokonce klidně riskuje i svůj život. Harry je také velmi odvážný a smělý, jen tak se něčeho nezalekne, a i když cítí strach, tak ho dokáže překonat. Neváhá se postavit zlu, když cítí, že je to správné. Jak se ukáže ve třetím díle Harry Potter a vězeň z Azkabanu, nejvíce se právě bojí toho, že bude mít strach. Přestože v některých chvílích působí Harry nesměle, například když se snaží oslovit dívku, která se mu velmi líbí, je zároveň také velmi přátelský. S přáteli, obzvláště s Ronem, se někdy chová jako správný puberťák a je velmi veselý. Oba chlapci třeba neváhají si domácí úkoly na hodinu jasnovidectví vymýšlet. Že má Harry rád humor, je jasné už z toho, že podporuje Ronovy bratry Freda a George v tom, aby si otevřeli obchod s žertovnými předměty. Dokonce jim na to dá peníze. Harry rozhodně není lakomý, v době kdy netušil nic o kouzelnickém světě, žádné peníze neměl a domníval se, že je jenom chudý sirotek. Až později se&n
