PÁDOVÉ OTÁZKY CHLAD

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Sikora.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Jak se psaní mě a mně naučit natrvalo

Nejúčinnější je pravidelné procvičování – krátké diktáty, online cvičení nebo vědomé kontrolování vlastních textů. Čím častěji budete pádovou otázku používat, tím rychleji se správný tvar zautomatizuje.

• psát krátké věty a nahlas si klást pádové otázky,
• využívat online pravopisná cvičení,
• vracet se k chybám a vědomě je opravovat.

Zdroj: článek Pravopisná cvičení mě mně

Poradna

V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...

Nejčastější chyby při určování přídavných jmen

Mezi nejčastější omyly patří záměna vzoru jarní a mladý nebo nesprávné určení rodu u podstatných jmen, která nejsou na první pohled jednoznačná. Častou chybou je také určování pádu bez položení správné pádové otázky.

U přivlastňovacích přídavných jmen bývá problém hlavně s rozlišením vzorů otcův a matčin, zejména v množném čísle.

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS VLÁDĚ ČR V ČELE S PETREM FIALOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marián Beniček.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Otevřený dopis vládě ČR v čele s Petrem Fialou

FAQ

Proč má „matčin“ tak neobvyklé tvary?

Vznikl ze staršího kmene „mateř-“ a postupně se hláskově měnil. Proto se objevuje střídání č/k.

Je správně „matčino kotě“ nebo „matčino kotěte“?

Obojí – první je 1. pád mn. čísla, druhý 2. pád jednotného čísla.

Mohu místo otcův/matčin použít pádové přivlastnění?

Ano – často je to stylisticky neutrálnější („dům otce“, „hračka matky“).

Dělají se chyby i u rodilých mluvčích?

Ano, jde o jedny z nejproblematičtějších tvarů v českém skloňování.

Zdroj: článek Skloňování otcův matčin

Rozdíl mezi spojkami a předložkami

Předložky se pojí se jmény a vytvářejí pádové vazby, zatímco spojky spojují věty nebo větné členy.

Například bez je předložka, zatímco protože je spojka.

Zdroj: článek Spojky

Jak bezpečně poznat podstatná jména rodu ženského

Při určování rodu podstatného jména je vždy nutné vycházet z jeho tvaru v základním pádě a ze způsobu, jak se skloňuje. Typickým znakem ženského rodu je zakončení na -a, -e, -ě, ale existuje i řada výjimek, které mohou žáky mást.

Právě proto je důležité nespoléhat se pouze na zakončení slova, ale sledovat i jeho pádové tvary a porovnávat je se známými vzory.

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

Moji nebo mojí v běžných větách

V reálném psaní se tvary moji a mojí nejčastěji objevují u podstatných jmen rodu ženského a mužského životného. Právě zde vzniká nejvíce chyb, protože oba tvary znějí velmi podobně a rozdíl je pouze v délce samohlásky.

Typickými příklady jsou spojení typu viděl jsem moji kamarádku nebo bez mojí pomoci. Správnost tvaru vždy závisí na pádové otázce.

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Na co se test z Povídek malostranských nejčastěji zaměřuje?

Nejčastěji na obsah povídek, hlavní postavy a jejich vztahy.

Musím znát všechny povídky do detailu?

Detailní znalost se hodí, ale důležitější je pochopení hlavních motivů a point.

Objevují se v testech otázky na formu vyprávění?

Ano, rozlišení ich-formy a er-formy je velmi časté.

Jakou roli hraje Malá Strana v testových otázkách?

Prostředí Malé Strany je klíčové a často se na něj test ptá.

Stačí učit se jen správné odpovědi?

Nestačí, lepší je rozumět souvislostem a významům jednotlivých povídek.

Které postavy jsou v testech nejčastější?

Pan Vorel, pan Vojtíšek, paní Ruska, slečna Máry a pan Hastrman.

Pomůže mi čtenářský deník při přípravě?

Ano, dobře zpracovaný čtenářský deník výrazně usnadní přípravu.

Jsou otázky spíše faktické, nebo zamyšlení?

Většinou převažují faktické otázky, ale mohou se objevit i interpretační.

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

FAQ – Často kladené otázky

Kolik je v Povídkách malostranských hlavních postav?

Každá povídka má vlastní okruh postav, celkem jich jsou desítky.

Opakují se některé postavy ve více povídkách?

Ne, postavy jsou zpravidla vázány na jednu konkrétní povídku.

Je nutné znát i vedlejší postavy?

Ano, testy často obsahují otázky právě na méně výrazné figury.

Jak poznat postavu podle krátké otázky?

Podle spojení jména s konkrétní povídkou a dějem.

Které postavy se v testech objevují nejčastěji?

Pan Vorel, pan Ryšánek, pan Rybář, slečna Poldýnka.

Stačí znát jen jména postav?

Nestačí, důležitá je i jejich role a charakter.

Jsou testy na postavy těžší než testy na ukázky?

Pro většinu studentů ano, protože vyžadují systematičtější přípravu.

Pomůže čtení stručných přehledů postav?

Ano, pokud jsou doplněny o práci s konkrétními otázkami.

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - postavy

FAQ – Často kladené otázky

Jaké otázky má 1. pád?

1. pád má otázky kdo? co?.

Jsou všechna zájmena v 1. pádě podmětem?

Většinou ano, ale ne vždy. Záleží na stavbě věty.

Učí se zájmena v 1. pádě už na 1. stupni?

Ano, jde o základní učivo českého jazyka.

Dají se zájmena skloňovat?

Ano, většina zájmen se skloňuje podle pádů.

Zdroj: článek Zájmena v 1. pádě jednoduše a přehledně: kompletní průvodce s příklady

POLEDNICE

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla křičelo.

„Bodejž jsi jen trochu málo,

ty cikáně, mlčelo!

~

Poledne v tom okamžení,

táta přijde z roboty:

a mně hasne u vaření

pro tebe, ty zlobo, ty!

~

Mlč! hle husar a kočárek —

hrej si! — tu máš kohouta!“ —

Než kohout, vůz i husárek

bouch, bác! letí do kouta.

~

A zas do hrozného křiku —

„I bodejž tě sršeň sám —!

že na tebe, nezvedníku.

Polednicí zavolám!

~

Pojď si proň, ty Polednice,

pojď, vem si ho zlostníka!“ —

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká.

~

Malá, hnědá, tváři divé

pod plachetkou osoba;

o berličce, hnáty křivé,

hlas — vichřice podoba!

~

„ „Dej sem dítě!“ “ — „Kriste pane!

odpusť hříchy hříšnici!“

Div že smrt jí neovane,

ejhle tuť — Polednici!

~

Ke stolu se plíží tiše

Polednice jako stín:

matka hrůzou sotva dýše,

dítě chopíc na svůj klín.

~

A vinouc je, zpět pohlíží —

běda, běda dítěti!

Polednice blíž se plíží

blíž — a již je v zápětí.

~

Již vztahuje po něm ruku —

matka tisknouc ramena:

„Pro Kristovu drahou muku!“

klesá smyslů zbavena.

~

Tu slyš: jedna — druhá — třetí

poledne zvon udeří;

klika cvakla, dvéře letí —

táta vchází do dveří.

~

Ve mdlobách tu matka leží,

k ňadrám dítě přimknuté:

matku zkřísil ještě stěží,

avšak dítě — zalknuté.

ZLATÝ KOLOVRAT

I

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede z lesa pán,

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

jede sám a sám.

~

A před chalupou s koně hop!

a na chalupu; klop, klop, klop!

„Hola hej! otevřte mi dvéře,

zbloudil jsem při lovení zvěře,

dejte vody pít!“

~

Vyšla dívčina jako květ,

neviděl také krásy svět;

přinesla vody ze studnice,

stydlivě sedla u přeslice,

předla, předla len.

~

Pán stojí, nevěda co chtěl,

své velké žízně zapomněl;

diví se tenké, rovné niti,

nemůže očí odvrátiti

s pěkné přadleny.

~

„Svohodna-li jest ruka tvá,

ty musíš býti žena má!“

dívčinu к boku svému vine —

„ „Ach pane! nemám vůle jiné,

než jak máti chce.“ “

~

„А kde je, děvče, máti tvá?

Nikohoť nevidím tu já.“ —

,, „Ach pane! má nevlastní máti

zej tra se s dcerou domů vrátí,

vyšly do města.“ “

II

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede zase pán;

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

přímo k chaloupce.

~

A před chalupou s koně hopl

a na chalupu: klop, klop, klop!

„Hola! otevřte, milí lidi,

ať oči moje brzo vidí

potěšení mé!

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady