Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PETR BAJZA CHARAKTERISTIKA

Obsah

Vzory

V dalších dílech následuje několik ukázek možných popisů a charakteristik osob.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Charakteristika hlavních postav

Petr Bajza – Péťa je hlavní postavou. Celý příběh je psaný z jeho pohledu. Péťa je synem obchodníka. Péťa je inteligentní kluk, který ale rád provádí se svými kamarády různé lumpárny, které ale ne vždy končí tak, jak si chlapci přáli. Jejich lumpárny se snaží před svými rodiči utajit, a když se mu to nepodaří, bývá tatínkem potrestán. V Péťově vyjadřování se jasně odráží kontrast prostředí, ve kterém je vychováván, a vlivu jeho klučičí party.

Antonín Bejval – Antonín je Péťův kamarád a zároveň spolužák. Rád vymýšlí různé „vynálezy“, které často nedopadnou dobře. Velmi často působí povýšeně nad své kamarády, také je lakomý a nerad se dělí o své věci, například o kolo.

Čeněk Jirsák – Čenda je další Péťův kamarád a spolužák. Pochází z pobožné rodiny, a proto chodí pravidelně do kostela. Neustále se snaží nasbírat různé hříchy, které by mohl sdělit panu faráři při zpovědi. Čenda působí velmi namyšleně a někdy trochu nesympaticky. Naopak jeho snaha „ulovit“ hříchy působí někdy až komicky.

Éda Kemlink – Další Péťův kamarád a spolužák pochází z úřednické rodiny a je velmi chytrý a kamarádský. Někdy působí nenápadněji než ostatní chlapci. Jeho rodině patří pes Pajda, kterého chlapci často berou s sebou.

Jozef Zilvar – V příběhu je tento chlapec převážně oslovován příjmením. Zilvar je poslední z chlapců Poláčkovy „pětky“. Pro mnoho lidí je po Péťovi tou nejvýraznější chlapeckou postavou, protože se od ostatních chlapců velmi odlišuje. Odlišuje se věkem, původem, rodinným prostředím, vyjadřováním i vlastnostmi. Už kvůli jeho průpovídkám stojí za to, si knihu přečíst. Přestože má mnoho negativních vlastností a způsobů chování, tak jeho postava vlastně působí vcelku sympaticky.

Kristýna „Rampepurda rampepurďácká“ – Kristýna je služka, která pracuje a bydlí u Bajzových. Jedná se o mladé děvče, které má s Péťou téměř sourozenecký vztah. Škádlí se, ale zároveň se mají velmi rádi.

Pan Bajza - Pan Bajza je Péťův otec. Bývá velmi přísný a často volí tělesné tresty. Zároveň je vidět, že má Péťu rád, ale nesnáší jeho lumpárny.

Paní Bajzová – Péťova maminka působí jako milá a hodná paní, kterou trápí, když Péťa zlobí a je potom trestán. Obvykle zkouší jednat s Péťou po dobrém.

Pan Fajst – Pan Fajst je v knize taková maloměšťácká postavička, která nemá s chlapci dobrý vztah. Pan Fajst je chlapcům často pro smích, a dokonce na něj kluci vymysleli veršovanou říkanku. Zároveň se ale většina chlapců bojí, že pan Fajst na ně bude žalovat u rodičů. Pan Fajst často kontroluje vzhled a chování chlapců, v románu působí jako velký moralista. Jediný z chlapců, který si z něj v podstatě nic nedělá, je Zilvar.

Eva Svobodová - Eva je Péťovou spolužačkou a kamarádkou. Evin tatínek pracuje jako cukrář. Eva má ráda Péťu a Péťa zase ji. Eva často nosí Péťovi různé dobroty z cukrárny. Díky těmto pamlskům ji často berou na milost i ostatní chlapci.

Otakárek Soumarů – Otakárek je další komická postava tohoto románu. Jedná se o tlustého, osamělého chlapce, který rád čte dobrodružné příběhy. Chlapci si z něj a z jeho vychovatelky často dělají legraci.

V knize je i mnoho dalších postav, každá z nich má v příběhu svůj význam.

Zdroj: Bylo nás pět

Co je to charakteristika

Charakteristika je popisný slohový útvar, který se týká především osob. Zaměřuje se tedy na duševní vlastnosti (povahové rysy, schopnosti, zájmy). Duševní vlastnosti člověka se projevují ve vztahu k lidem, v jednání a ve vztahu k práci, a proto i tyto údaje patří do správné charakteristiky.
Vlastnosti se dají vyjádřit jasným konstatováním (= přímá charakteristika), nebo konkrétními příklady jednání (= nepřímá charakteristika), případně srovnáním s jiným člověkem.
Při psaní charakteristiky je důležitá volba vhodných výstižných výrazů, převaha hlavně přídavných jmen, případně sloves spojených s přídavnými jmény. Často se v charakteristice také objevují různá přirovnání.

Zdroj: Charakteristika

Diskuze

V diskuzi NA KTERY SLOVNI DRUH SE PTAME JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanička.

Otázkou jak? se ptám na příslovce.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Musím říct že mi to hodně pomohlo díky

Zdroj: diskuze Na ktery slovni druh se ptame jak

3. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.

Lidé vždy nejsou takoví, aby nepomohli.

Je taková přítelkyně, aby ti v nouzi pomohla?

Strýček je ten, kdo se nebojí cestovat na vlastní pěst.

Nevěděli jsme, kdo z pozvaných přijde.

Zdálo se, že to nedopadne dobře.

Krajina podél řeky Berounky je, jako by ji vymalovali.

Petr vypadal, jako by se týden nečesal.

Opravdu nejsem takový, jak si všichni myslí.

Viděli jsme ho, jak kupuje kytici růží.




Zdroj: Vedlejší věta přísudková - cvičení

Diskuze

V diskuzi TO SE TEDA FAKT MAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

ach jo ty děti se teprve učí podstatná jména kolik ti je

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.

Tak co tady děláš ty?!

Zdroj: diskuze Super

Film Marie Stuartovna

Na stránkách Československé filmové databáze (www.csfd.cz) jsou evidovány dva filmy o Marie Stuartovně. První byl natočen v roce 1936. Režíroval ho John Ford. Hrála v něm Katharine Hepburn, Fredric March a další.

Druhý film se stejným názvem byl natočen v roce 1988. Režíroval ho Petr Weigl. Hráli v něm Milan Kňažko, Kamila Magálová, Magda Vášáryová a další. Jedná se o televizní film podle dramatu Fridricha Schillera a opery Gaetana Donizettiho.

Zdroj: Marie Stuartovna - pojmy

Diskuze

V diskuzi VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovář.

Dobrý den, potřeboval bych určit větné členy u těchto čtyř slov: Když KOLEM proběhl zajíc shánějící portavu a nad hlavou Janě zasvítilo červené peří PĚNKAVY, KTERÁ se mihla VE VĚTVÍCH stromu, ani si toho nevšimla

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel TV.

Kolem, ve vetvich - prisl. Urceni mista, penkavy - privlastek, ktera - uvozuje vedlejsi vetu privlastkovou

Zdroj: diskuze Větné členy - přehled

Diktát s ubýt a ubít číslo 1

V rybníku za vesnicí ubylo hodně vody. V rozčílení ubil svého psa. Sousedův Petr ubyl po těžké nemoci na váze. V letošním školním roce nám ubyli tři spolužáci. Opět jste dokonale ubili dnešní den. Její výraz ubil můj zájem o rozhovor. Když jsem se přestěhovala, ubyly mi starosti s dopravou. Svůj talent ubil svou leností. Jediné, co mu ubylo, jsou vlasy. Podle zprávy z nemocnice ubylo o prázdninách zraněných dětí. Z bankovního účtu mu neubyla ani koruna. Dana nevěděla, jak má ubít čas. Zemědělec ubil syčící zmiji klackem.

Zdroj: Věty na slovo ubýt

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Osnova charakteristiky

Osnova charakteristiky se může lišit, ale některé body jsou základní a vždy by se měly v charakteristice objevit.

Návrh osnovy pro charakteristiku

  1. úvod (zde se objeví seznámení s charakterizovanou osobou, její jméno, náš vztah k ní, stručný popis)
  2. stať:
    a) vnější projevy povahy
    b) vztah k lidem, jednání
    c) vztah k přírodě, k prostředí
    d) vztah k práci
    e) nadání, schopnosti, zájmy
    f) vztah k sobě samému
  3. závěr, zobecnění, shrnutí (v čem je naším vzorem, co na osobě kritizujeme)

Zdroj: Charakteristika

Ptení

Napsal Petr Bezruč

Domky máš žluté a chudobné,

vidím a vidím, že v Ptení

po skromnu horáci dýchají,

že zde již Hanáků není.

~

Hleď, mezi domky je kopeček,

travnatý, nenáhlý, nízký:

zámeček se čtyrmi věžkami

ve středu tiché té vísky.

~

Na vršku slívy a kaštany,

lípy a po kraji borek.

Zámeček knížecí? Ne, to jest

pijáka-sedláka dvorek.

~

Trhliny ve zdech a pavouci,

do zkázy všecko to chvátá,

dřevěný plot kolem dokola,

dřevěné kolny a vrata.

~

Kdyby tak jiskra sem zalétla,

pomocí zámečku není,

chudobný žaluješ bídu svou,

vidím, žes zámeček z Ptení.

~

Před časy řinčely meče zde,

poháry do kuropění,

odtud jsi do boje vylétal,

rytíři Jeníku z Ptení.

~

Dnes je vše pusto a rozbito,

smutně tu stojí a vzdychá

ve středu hliněných chaloupek

zapadlá panská ta pýcha.

~

Dočkám a dočkám se jedenkrát,

aby smích táhl po líci

nad pádem toho, co vraždil nás

nahoře nad Ostravicí?

Zdroj: Osmisloková báseň po čtyřech verších

TESTY NA URČOVÁNÍ DRUHŮ PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ

TEST 1: Urči druh příslovečného určení: místa (PUM), času (PUČ), způsobu (PUZ), míry (PU míry), příčiny (PU příčiny), účelu (PU účelu), podmínky (PU podmínky), přípustky (PU přípustky).

V knize jsme našli vylisovaný čtyřlístek.

Za horka stoupá počet kolapsů.

Cítila jsem se opravdu hrozně.

Pavel úspěšně odmaturoval díky bratrovi.

Nyní přejdeme k praktické části.

Uvařím ti zelený čaj pro povzbuzení.

Výlet se uskuteční navzdory dešti.

Přijel nás navštívit strýček z venkova.

Přízemní byty jsou méně žádané.

Každoročně se u nás konají závody veteránů.


TEST 2: Urči druh příslovečného určení: místa (PUM), času (PUČ), způsobu (PUZ), míry (PU míry), příčiny (PU příčiny), účelu (PU účelu), podmínky (PU podmínky), přípustky (PU přípustky).

Na naléhání rodičů vystudoval práva.

Za těchto okolností není dohoda možná.

Pochodně mihotavě osvětlovaly kamennou zeď.

Od zítřka máme zimní prázdniny.

Zívala nudou.

Babička šla sbírat borůvky.

Petr byl s výsledkem nadmíru spokojený.

Proti očekávání některých kritiků ke zdražení nedošlo.

Autobus přijížděl tentokrát zprava.

Výborně sis poradila.


Zdroj: Příslovečné určení

Osnova charakteristiky osoby

  1. Úvod – představení osoby

  2. Vzhled (stručně)

  3. Povahové vlastnosti

  4. Vztah k blízkým lidem

  5. Vztah k práci (ke škole), vztahy v práci (ve škole)

  6. Vztah k přírodě

  7. Zájmy a schopnosti

  8. Vztah k dané osobě

  9. Závěr

Vysvětlivky k bodům osnovy:

Úvod: V tomto odstavci se nachází stručné informace o dané osobě (věk, bydliště) a vztah autora k ní (rodič, kamarád).

Vzhled: V tomto odstavci je stručně zachycena celková postava, popis obličeje: očí, nosu, úst, vlasů, a dalších výrazných rysů popisované osoby.

Povahové vlastnosti: V tomto odstavci se nachází přímá a nepřímá charakteristika vlastností a různých výrazných povahových rysů osoby (vlastností by zde mělo být popsáno přímo nebo nepřímo minimálně pět). Neměly by zde být popsány jen kladné vlastnosti, je třeba uvést alespoň jednu zápornou vlastnost (každý nějakou má).

Vztah k blízkým lidem: V tomto odstavci by měl být popsán vztah k rodině (rodičům, sourozencům, případně i prarodičům) a případně k nejbližším kamarádům (třeba i k autorovi).

Vztah k práci, vztahy v práci: V tomto odstavci se objevuje postoj dané osoby k jejímu zaměstnání, u žáka se jedná o vztah ke škole a o jeho vztahy s učiteli a spolužáky. Může se zde objevit, co ho ve škole baví, co nemá rád, jeho výsledky a i jeho plány do budoucna (jaká střední škola, jaké zaměstnání).

Vztah k přírodě: V tomto odstavci by se mělo alespoň stručně objevit, jestli má rád přírodu, jestli do ní rád chodí, jestli má rád zvířata, květiny atd.

Zájmy a schopnosti: Tento odstavec zachycuje, co danou osobu baví, co ráda podniká, v čem je dobrá, ale i přesně opačnou stranu, co ráda nemá a co jí příliš nejde.

Vztah k dané osobě: Tento odstavec obsahuje stručný popis toho, proč jsem si danou osobu vybral a co si o ní myslím.

Závěr: Závěr obsahuje určité shrnutí daných informací s poslední závěrečnou myšlenkou (názorem) k charakteru dané osoby.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Osnova referátu

Úvod

Úvod referátu o knize by měl zahrnovat bibliografické údaje: autor, název, doba vzniku, respektive ze kterého vydání vychází referát, kdo dílo přeložil do češtiny.

Stať

Zde by neměly chybět tyto náležitosti:

  1. Informace o autorovi – kdy žil, ke kterému proudu a směru patřil.
  2. Téma knihy, okolnosti vzniku, čím se autor inspiroval, co měl v úmyslu nám sdělit; pokud jde o sborník povídek – čím jsou spojeny, jaká mají témata, jak jsou uspořádány (kompozice knihy).
  3. Podrobnější seznámení s obsahem – NEPLÉST S VYPRAVOVÁNÍM DĚJE!
  4. Charakteristika důležitých postav – charakteristika musí být nepřímá (tedy ne: Odysseus je statečný ithacký král, ale: Odysseus je statečný – nebojí se žádného nebezpečí, když se dostane do situace, která jej ohrožuje, nepřemůže nepřítele silou, ale tím, že umí vymyslet chytré řešení, mnohdy lest, například při setkání s Kyklopem).
  5. Smysl příběhu – ten je důležitý, nezapomenout na něj!
  6. Vlastní hodnocení – jak se nám líbily myšlenky, které dílo vyjadřuje; jak se nám líbil způsob, jakým je dílo napsáno, například uvést, zda autor vypráví děj napínavě, nebo naopak zdržuje zbytečnými popisy, nudnými úvahami; nemá to vůbec děj, děj je nesrozumitelný, zmatený. Autorův styl je osobitý, nebo naopak neutrální; píše nudně, nebo naopak vtipně, živě. Dále sdělit, jestli se autor vyjadřuje konkrétně, jasně, nebo naopak obrazně, v metaforách, příliš složitě. Zda je jazyk příliš knižní, nebo naopak blízký hovorové řeči, autor využívá slangu a podobně.

Závěr

Závěr referátu o knize by měl obsahovat informaci o tom, co mi kniha poskytla, tedy o čtenářském zážitku. Například: doporučuji ji i ostatním, nebo naopak: už nikdy nic takového nechci ani vidět, nechápu, k čemu to bylo napsáno.

Doporučení

NA KONCI PRÁCE MUSÍ BÝT UVEDENO, Z JAKÉHO ZDROJE JSTE INFORMACE O AUTOROVI A KNIZE ČERPALI. POKUD VYUŽÍVÁTE CIZÍ MYŠLENKY A NÁZORY, NESMÍTE JE PŘEDKLÁDAT JAKO NÁZORY VLASTNÍ!

HESLOVITÉ VYJADŘOVÁNÍ DO REFERÁTU NEPATŘÍ – pište v celých větách. Nezapomeňte na to, že věty lze spojit do souvětí.

Zdroj: Osnova vzor

Rozdíl mezi popisem a charakteristikou

Slohový útvar popis osoby se zaměřuje na zachycení a popsání vzhledu osoby, jejích fyzických vlastností. Tento slohový útvar může obsahovat i popis vlastností člověka, ale ty musí být popsány jen okrajově, větší část textu musí být opravdu zaměřená na vnější znaky dané osoby, jaké má oči, vlasy, nos, postavu, ale i řeč a chůzi. Popis osoby musí být přesný, výstižný a logicky řazený. Nejprve se popisuje to na člověku nejvýraznější a postupuje se k podrobnostem (například se nejprve popíše tvar hlavy a až pak oči, nos, ústa a pak třeba různá znaménka a pihy atd.) Existují dva druhy popisu, popis prostý, který se snaží být co nejvíce názorný, a popis odborný, u něhož je nejdůležitější podrobnost.

Naopak charakteristika osoby se primárně zaměřuje na zachycení a popsání vlastností člověka a samotný popis jeho vzhledu je zde zachycen jen okrajově. V charakteristice se tedy objeví povahové vlastnosti člověka, jeho chování k dalším lidem (členům rodiny, přátelům, učitelům, ale i lidem v okolí), vztahy s dalšími lidmi, ale i vztah k přírodě, zvířatům a další. Při psaní charakteristiky může autor využívat různá přirovnání i rčení pro popis chování dané osoby. Důležité je také využít oba typy charakteristik, a to charakteristiku přímou, kdy jsou vlastnosti jedince přesně nazvány, a charakteristiku nepřímou, při níž jsou jen popsány bez přesné definice. Vhodné je obě charakteristiky kombinovat, to znamená uvést vlastnost dané osoby a současně i popsat. Například, pokud je daná osoba ochotná pomoci, tak popsat, kdy tak jedná.

U obou slohových útvarů je třeba zachycovat i negativní jevy dané osoby, to znamená, že u popisu by se měly objevit i věci, které třeba na té osobě nejsou úplně hezké a stejně tak charakteristika by měla obsahovat i špatné vlastnosti.

Oba slohové útvary jsou navíc psány subjektivně, to znamená, že ne s každou částí se musí čtenář vždy ztotožnit. U popisu mohou tedy někomu připadat třeba vlasy neupravené, jiný v tom ale může vidět záměrně ležérní účes, u charakteristiky zrovna tak může být jedna vlastnost vnímána jak kladně, tak zároveň i záporně.

U obou slohových útvarů je důležité dodržovat logickou stavbu celku. Není možné skákat od jednoho tématu ke druhému, k utřídění myšlenek je dobré si sestavit nejprve osnovu a té se pak držet. Vytvoření osnovy zároveň také pomůže se členěním textu do odstavců. V podstatě platí, že každý bod v osnově znamená jeden odstavec v textu. U popisu i charakteristiky je třeba také dbát na spisovnost, pokud je nezbytné použít nespisovný výraz, píše se v uvozovkách. Sestavení osnovy je u obou slohových útvarů individuální, některé body musí vždy daný slohový útvar obsahovat, jiné tam být nemusí a místo nich mohou být jiné informace.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Osnova popisu osoby

  1. Úvod

  2. Celkový vzhled

  3. Hlava

  4. Tělo

  5. Oblékání

  6. Způsob řeči a chůze

  7. Vlastnosti

  8. Vztah k dané osobě

  9. Závěr

Vysvětlivky k bodům osnovy:

Úvod: V úvodu se nachází vztah k dané osobě (sourozenec, kamarád) a několik stručných informací o něm (příjmení, věk, bydliště atd.).

Celkový vzhled: Ve druhém odstavci se stručně popíše, jak vypadá postava vybrané osoby, může se zde objevit i barva pleti.

Hlava: V tomto odstavci se popisují vlasy a obličej dané osoby (na obličeji je třeba se zaměřit na oči, obočí, nos, ústa, případně nějaká znaménka, která se zde nacházejí, nebo výrazné pihy).

Tělo: Tento odstavec je možné vynechat, pokud tělo (trup, ruce a nohy) nejsou nijak výrazně odlišné. Pokud má ale například někdo jedno rameno výše než druhé, nebo nohu kratší, tak se to objevuje v tomto odstavci.

Oblékání: Tento odstavec se zaměřuje na to, do čeho se člověk rád obléká. Může zde být i to, co naopak nerad nosí. U dívek (a některých chlapců) se zde objeví i doplňky (náušnice, prsteny, řetízky, šátky atd.)

Způsob řeči a chůze: Tento odstavec shrnuje informace o řeči (koktání, drmolení, hlučnost, zalykání se) a o chůzi (rychlost, styl) dané osoby.

Vlastnosti: V tomto odstavci jsou stručně popsány základní vlastnosti člověka (ideálně tři – pět), nemusí zde být jen ty kladné.

Vztah k dané osobě: V tomto odstavci bude napsáno, jaký mám k dané osobě vztah. Pokud se to již objevuje v úvodu, je možné místo něho vytvořit odstavec o zálibách, pokud jsou pro popis dané osoby důležité, anebo odstavec zcela vynechat.

Závěr: Závěr shrnuje, proč jsem si danou osobu vybral/a a co se mi na ní líbí /nelíbí.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z  hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12. jméno: Daniel

Jméno Daniel pochází původně z hebrejštiny. Jméno Daniel se dá také volně přeložit jako Bůh je můj soudce. Daniel má svátek 17. prosince. Jméno Daniel k roku 2015 v Čechách nosí 59 742 mužů.

13. jméno: Martin

Jméno Martin je původem z latiny a je odvozeno od jména boha války Marta. Martin je proto volně překládán jako bojovník, válečník, Martovi zasvěcený, Martovi oddaný. Martin slaví svátek 11. listopadu. Jméno Martin k roku 2015 v Čechách nosí 187 420 mužů.

14. jméno: Šimon

Jméno Šimon je původu hebrejského a dá se přeložit jako slyšící či naslouchající. Variantou jména Šimon jsou jména Simon a 16  213 mužů.

15. jméno: Dominik

Jméno Dominik je původu latinského. V překladu Dominik znamená pán. V českém kalendáři má Dominik svátek 4. srpna stejně jako ženská varianta tohoto jména: Dominika. Jméno Dominik k roku 2015 v Čechách nosí 32 054 mužů.

16. jméno: Petr

Jméno Petr pochází z řečtiny a znamená kámen či skála. Jméno Petr se v českém kalendáři nachází dvakrát, svátek má tedy jak 22. února a zároveň s Pavlem má svátek 29. června. Jméno Petr k roku 2015 v Čechách nosí 272 439 mužů.

17. jméno: Štěpán

Jméno Štěpán pochází z řečtiny a znamená ověnčený, věncem korunovaný, odměněný. Štěpán má svátek 26. prosince. Jméno Štěpán k roku 2015 v Čechách nosí 23 200 mužů.

18. jméno: Marek

Jméno Marek je původu latinského, význam má stejný jako jména Marcel a Martin. Toto jméno znamená bojovník, zasvěcený bohu války Martovi. Marek má svátek 25. dubna. Jméno Marek k roku 2015 v Čechách nosí 62 241 mužů.

19. jméno: Jiří

Jméno Jiří pochází z řečtiny. Jiří se dá volně přeložit jako zemědělec, rolník. Jiří slaví svátek 24. dubna. Jméno Jiří k roku 2015 v Čechách nosí 298 728 mužů.

20. jméno: Michal

Jak toto jméno vzniklo? Jméno Michal je původu hebrejského. Jeho další v Čechách používaná varianta je Michael. Michal se dá volně přeložit jako Bohu podobný, jako Bůh. Michal stejně jako Michael slaví svátek 29. září. Jméno Michal k roku 2015 v Čechách nosí 122 740 mužů.

21. jméno: Antonín

Jméno Antonín je původu latinského. Pochází ze jména Antoninus. Doslovně se toto jméno dá přeložit jako přední, čelní či  vynikající. V českém kalendáři toto jméno najdeme 13. června. Jméno Antonín k roku 2015 v Čechách nosí 54 085 mužů.

22. jméno: Václav

Jméno Václav je původu slovanského a dá se přeložit jako více slavný či slavnější. Jméno vzniklo ze jména Věnceslav. Václav má svátek 28. září. Jméno Václav k roku 2015 v Čechách nosí 125 647 mužů.

23. jméno: Kryštof

Jméno Kryštof pochází z řečtiny a překládá se jako olejem pomazaný, nositel Krista, nosit Krista v srdci. Kryštof slaví svátek 18. září. Jméno Kryštof k roku 2015 v Čechách nosí 10 864 mužů.

24. jméno: Tobiáš

Mužské jméno Tobiáš je původu hebrejského. Jméno Tobiáš se dá volně přeložit jako Bůh je dobrotivý, mým dobrem je Bůh či mým dobrem je Hospodin. Tobiáš slaví svátek 2. listopadu. Jméno Tobiáš k roku 2015 v Čechách nosí 5 890 mužů.

25. jméno: Patrik

Jméno Patrik je latinského původu. Patrik znamená patricijský, urozený, šlechtický, mající otce. Patrik má svátek 19. února. Jméno Patrik k roku 2015 v Čechách nosí 30 090 mužů.

26. jméno: Josef

Jméno Josef pochází z hebrejštiny. Josef se volně přeloží jako Ať Hospodin přidá, nechť Bůh přidá. Josef slaví svátek 19. března společně s Josefou. Jméno Josef k roku 2015 v Čechách nosí 216 078 mužů.

27. jméno: František

Jméno František pochází z italštiny původně ze jména Francesco. Jméno František znamená malý Francouz. František slaví svátek 4. října. Jméno František k roku 2015 v Čechách nosí 125 605 mužů.

28. jméno: Pavel

Jméno Pavel pochází z latiny. V latině paulus znamená malý, skromný či nepatrný. Pavel slaví svátek společně s Petrem 29. června. Jméno Pavel k roku 2015 v Čechách nosí 201 787 mužů.

29. jméno: Samuel

Jméno Samuel je hebrejského původu. Samuel se dá volně přeložit jako jméno Boží, vyslyšel Bůh. Samuel slaví svátek 1. září. Jméno Samuel k roku 2015 v Čechách nosí 7 521 mužů.

30. jméno: Mikuláš

Jméno Mikuláš je řeckého původu. Význam tohoto jména je stejný jako u ženského jména Nikola, jméno Mikuláš znamená vítězství lidu nebo vítěz mezi lidmi. Mikuláš slaví svátek 6. prosince. Jméno Mikuláš k roku 2015 v Čechách nosí 5 421 mužů.

31. jméno: Tadeáš

Jméno Tadeáš je také hebrejského původu. Význam tohoto jména není úplně jasný, pravděpodobně znamená chvála Boha, odvážný, smělý a chytrý. Tadeáš má svátek 30. října. Jméno Tadeáš k roku 2015 v Čechách nosí 8 455 mužů.

32. jméno: Sebastian

Jméno Sebastian je řeckého původu. Pravděpodobně vzniklo z latinského jména Sebastianus, a proto se jméno Sebastian vykládá jako sebastský, obyvatel města Sebasty. Sebastian slaví 4 170 mužů.

33. jméno: Oliver

U jména Oliver není jasný původ, může se jednat o jméno pocházející z latiny případně i islandštiny. Pokud pochází z latiny, dá se volně přeložit jako pěstitel oliv, pokud z islandštiny překládá se jako pozůstatek rodu. Oliver slaví svátek společně s Olivií 2. října. Jméno Oliver k roku 2015 v Čechách nosí 3 762 mužů.

34. jméno: Jáchym

I jméno Jáchym je hebrejského původu. Toto jméno se volně vykládá jako Bohem vyvýšen. Jáchym slaví svátek 16. srpna. Jméno Jáchym k roku 2015 v Čechách nosí 3 958 mužů.

35. jméno: Jaroslav

Jméno Jaroslav je staroslovanského původu. Jméno Jaroslav znamená slavící jaro, případně slavný silou či  vznětlivý, vládnoucí a silný. Jaroslav slaví svátek 27. dubna. Jméno Jaroslav k roku 2015 v Čechách nosí 175 760 mužů.

36. jméno: Vít

Jméno Vít je latinského původu. Jméno Vít se vykládá jako živoucí a veselý. Vít slaví svátek 15. června. Jméno Vít k roku 2015 v Čechách nosí 18 139 mužů.

37. jméno: Jonáš

Jméno Jonáš pochází z hebrejštiny. Jonáš se dá volně vykládat jako holub. Jonáš slaví svátek 27. září. Jméno Jonáš k roku 2015 v Čechách nosí 4 773 mužů.

38. jméno: Michael

Jméno Michael je jméno hebrejského původu. Michael se v Čechách používá ve zkrácené podobě. Michael se stejně jako Michal volně překládá jako Bohu podobný, jako Bůh. Michael i Michal slaví svátek 29. září. Jméno Michael k roku 2015 v Čechách nosí 12 570 mužů.

39. jméno: Richard

Jméno Richard je původu německého. Jméno Richard se dá volně přeložit jako silný a mocný vládce. Richard slaví svátek 3. dubna. Jméno Richard k roku 2015 v Čechách nosí 20 165 mužů.

40. jméno: Viktor

Jméno Viktor pochází z latiny. Jméno Viktor se volně vykládá jako vítěz. Viktor slaví svátek společně s Alinou 28. července. Jméno Viktor k roku 2015 v Čechách nosí 11 650 mužů.

41. jméno: Miroslav

Jméno Miroslav je slovanského původu. Jméno Miroslav se vykládá jako mírumilovný, proslavený mírem, slavící mír. Miroslav slaví svátek 6. března. Jméno Miroslav k roku 2015 v Čechách nosí 149 655 mužů.

42. jméno: Karel

Jméno Karel je oblíbené po celé Evropě. Karel je německého původu, volně se vykládá jako svobodný muž či král. Karel slaví svátek společně s Karlou 4. listopadu. Jméno Karel k roku 2015 v Čechách nosí 105 875 mužů.

43. jméno: Matouš

Jméno Matouš je hebrejského původu. Význam tohoto jména je stejný jako u jmen Matyáš a Matěj. Matouš tedy znamená boží dar. Matouš slaví svátek 21. září. Jméno Matouš k roku 2015 v Čechách nosí 5 106 mužů.

44. jméno: Nikolas

Jméno Nikolas je řeckého původu stejně jako jeho počeštěná varianta Mikuláš. Obě jména mají stejný význam a to vítězství lidu či vítěz mezi lidmi. Nikolas stejně jako Mikuláš slaví svátek 6. prosince. Jméno Nikolas k roku 2015 v Čechách nosí 3 486 mužů.

45. jméno: Denis

Jméno Denis je řeckého původu. Význam tohoto jména se odvozuje od řeckého boha vína Dionýsa. Jméno Denis se překládá jako bůh vína, zasvěcený bohu vína či božské dítě. Denis slaví svátek společně s Denisou 11. září. Jméno Denis k roku 2015 v Čechách nosí 6 519 mužů.

46. jméno: Alex

Jméno Alex je řeckého původu. Alex se do slovanských jmen dostal ze jména Alexej, jeho českou variantou je Aleš. Alex slaví podle českého kalendáře svátek 3. května společně s Alexejem. Jméno Alex k roku 2015 v Čechách nosí 3 029 mužů.

47. jméno: Radek

Jméno Radek je slovanského původu. Jméno Radek se dá volně vyložit jako radovat se, šťastný, radující se. Radek slaví svátek 21. března. Jméno Radek k roku 2015 v Čechách nosí 58 463 mužů.

48. jméno: Maxmilián

Jméno Maxmilián pochází z latiny. Přípustná je i jeho varianta s krátkým a: Maxmilian. Maxmilián se dá vyložit jako důležitý. Maxmilián slaví svátek 29. května společně s Maximem. Jméno Maxmilián k roku 2015 v Čechách nosí 2 032 mužů.

49. jméno: Milan

Jméno Milan je původu slovanského (pravděpodobně srbského). Význam jména Milan je milý, milovaný a přívětivý. Milan slaví svátek 18. června společně s Milenou. Jméno Milan k roku 2015 v Čechách nosí 108 536 mužů.

50. jméno: Robin

Jméno Robin je původu německého. Jméno Robin je v některých zemích jméno ženského rodu. Jméno Robin vzniklo ze jmen Robert, Rupert nebo Ruprecht. Význam jména Robin se vykládá jako slavný či skvělý. Robin slaví svátek 30. ledna společně s Ernou. Jméno Robin k roku 2015 v Čechách nosí 5 575 mužů.

Zdroj: Mužská jména

Příslovečné určení x předmět

Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.

Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).

Druhy příslovečného určení

Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.

Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.

A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)

Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie:

1.
příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou KDE?).
Například:
Petr leží v posteli.
Doma zůstala pouze maminka.

2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami KAM? ODKUD? KUDY?).
Například:
Hanka jede
domů.
Dědeček se vrátil
z lázní.
Pes se protáhl
dírou v plotě.

B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)

Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:


1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.

2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.

C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)

Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:

1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.

2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala
poměrně brzo.

3. nástroje a prostředku – označuje nástroj, který umožňuje realizaci děje, a prostředek transportu.
Například:
Kreslila pastelkami.
Na dovolenou jsme letěli malým letadlem.

4. původu – označuje, „odkud se daná věc vzala“.
Například:
Dům byl postaven ze dřeva.
Byt jsem zdědila po dědečkovi.

5. původce děje – označuje původce děje; stojí vždy u slovesného rodu trpného.
Například:
Závodní saně byly taženy psy.
Oznámení bude doručeno listonošem.

6. účinku – označuje okolnosti, které vyplývají z velké, nebo naopak malé míry intenzity děje; obvykle bývá vyjadřováno vedlejšími větami.
Například:
Byla tak vyčerpaná, že ani nevstala z postele.
Věra křičela do ochraptění.

7. zřetele – označuje, že něco platí s ohledem na něco jiného.
Například:
Zájezd byl cenově výhodný.
Na muže o sebe hodně pečuje.

8. průvodních okolností – označuje okolnosti, za kterých probíhá nějaký děj.
Například:
Do místnosti vstoupil s odhodláním.
Odjela bez rozloučení.

D) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINNÉ POVAHY (adverbiale causae)

Příslovečné určení příčinné povahy (obvykle se používá zkratka PU a za ni se doplní název dané podkategorie) zahrnuje čtyři podkategorie:

1. vlastní příčiny – vyjadřuje, proč se něco děje, co je příčinou něčeho jiného; směřuje DOZADU ˂− (ptáme se otázkami PROČ? Z JAKÉHO DŮVODU?).
Například:
Kvůli tobě jsem nestihla vlak.
Dostala poznámku za opisování.

2. účelu – vyjadřuje děj, který je zaměřen na něco jiného, na nějaký cíl, jehož má být dosaženo; směřuje DOPŘEDU –> (ptáme se otázkami PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?).
Například:
Šel vynést koš.
Dala si panáka
na kuráž.

3. podmínky – označuje okolnost, na které závisí splnění děje (ptáme se otázkou ZA JAKÉ PODMÍNKY?).
Například:
Bez podpisu je smlouva neplatná.
V případě zájmu nám napište.

4. přípustky – označuje okolnost, navzdory níž se něco děje (ptáme se otázkami NAVZDORY ČEMU? „I PŘES CO?“).
Například:
Navzdory smutku se mírně usmála.
Přes přísnost byl učitel oblíbený.

Zdroj: Příslovečné určení

Charakteristika spolužačky Aleny

Osnova:

  1. Alena

  2. Její vzhled

  3. Aleny povaha

  4. Alena a rodina

  5. Alena ve škole

  6. Alena a příroda

  7. Její zájmy a schopnosti

  8. Můj vztah k Aleně

  9. Shrnutí

Pro dnešní charakteristiku jsem si ze třídy vybrala osobu, s níž se příliš nekamarádím, přestože podle mě patří k hodným a obětavým lidem. Aleně je patnáct let a pochází z vesnice ležící deset kilometrů od našeho města, a proto musí každý den do školy dojíždět. Alena žije v domě se svými rodiči, sourozenci a i prarodiči. Alena je velmi osobitá dívka.

Na první pohled Alena příliš nezaujme, dá se říct že, vypadá velmi průměrně. Není příliš vysoká, ale ani malá, není tlustá, ale ani hubená. Má dlouhé hnědé vlasy, které ale nosí většinou rozpuštěné, což působí dost neupraveně. Její obličej je obvykle schovaný pod vlasy, takže jeho rysy nejsou zcela zřetelné. Její oči mají nudnou šedou barvu a ani její nos a ústa nejsou nijak výrazná. Alena nevyniká nijak vzhledem, ale ani stylem oblékání. Obvykle nosí obyčejné džíny s jednoduchým tričkem a sportovní mikinou.

Přestože na to Alena nevypadá, je to velmi cílevědomá dívka, která jde tvrdě za vítězstvím. Pokud se rozhodne, že v něčem vyhraje, tak jí nic nezastaví a je lepší jít jí z cesty. Ráda lidem pomůže, ale jen v případě, že to nijak neohrozí její cíl. Pokud se tedy rozhodne, že bude nejlepší v matematice, tak nikomu nijak neporadí, aby nehrozilo, že ji dotyčný předběhne. Dobré výsledky ve škole a ve sportu, to je asi to jediné, co Alena případně závidí ostatním. Rozhodně jí ale nevadí, že jiné dívky chodí lépe oblékané, že jsou hezčí než ona. To pro Alenu není důležité. Ve třídě jsme si ji zvolili za předsedu, protože všichni vědí, že je Alena spravedlivá, nikomu nikdy nenadržuje. Není pro ni důležité, jestli danou osobu má ráda, nebo ne. Ve třídním kolektivu nemá Alena žádné problémy, všichni ji berou takovou, jaká je. Horší to je v situaci s cizími kluky, při komunikaci s nimi působí naše Alena jako plachá, nespolečenská a stydlivá dívka. Nikdy nevěří, že by se někomu mohla líbit, je v tom dost pesimistická.

Alena má velkou rodinu a s většinou z ní žije. Má další čtyři sourozence a všichni jsou mladší než ona. Její rodiče jsou velmi zaměstnaní, takže se o sourozence musela a stále musí starat ona. Vodí je do školy, chystá jim svačiny, hlídá je venku, v podstatě jim nahrazuje rodiče. Je velmi obětavá, nikdy si na to nepostěžuje, přestože všichni vědí, že kvůli tomu nemá tolik času na své zájmy. Spolu s nimi žijí v domě i prarodiče, ale ti jsou příliš staří na to, aby se mohli o její sourozence starat, takže jí v tom nepomohou. Naopak Alena se často stará i o ně. Nosí jim jídlo a tráví s nimi spoustu času povídáním o jejich životě. Nikdy ji nevadí, že některé jejich historky slyšela už mockrát. Stačí ji vidět se sourozenci, nebo s prarodiči a je jasné, že je velmi miluje. Takový vztah ale nemá s rodiči. Myslím, že se na ně zlobí za to, že se jí a jejím sourozencům nevěnují. Snaží se proto chovat zcela samostatně, aby je vůbec nepotřebovala.

Ve škole se Alena snaží mít co nejlepší výsledky a většinou se jí to i daří. Učí se každé ráno cestou autobusem, aby byla vždy připravená na vyučování. Ve škole je také velmi soutěživá. Přestože není pokaždé nejlepší, vždy se o to alespoň snaží. Učitelé velmi oceňují její snaživost a píli. Někdy tím ale ostatní otravuje. Nejvíce se její soutěživost projevuje v hodinách tělesné výchovy, protože ví, že ve sportu je v naší třídě bezesporu nejlepší. Nikdo se jí nevyrovná. Je nejrychlejší i nejobratnější. Všechno, co zkusí, to jí hned jde, ať už je to gymnastika, nebo kterýkoliv kolektivní sport. Naši školu proto reprezentuje snad na všech sportovních soutěžích a obvykle díky ní naše škola vyhraje. Přestože usiluje o své nejlepší výsledky, tak se tím nikdy nechlubí. Docela dobře se jí daří i v cizích jazycích, protože každé léto jezdí za tetou do Anglie, konverzace v angličtině je pro ni proto jednoduchá. Její slabinou je ale hudební výchova, velmi dobře ví, že neumí zpívat, a tak se tomu vyhýbá jako čert kříži. Pokaždé, když ji učitelka nachytá, že nezpívá, dostane sólo a všichni se jí pak smějí. Alena z toho pak má deprese.

Alena sice žije na vesnici, ale nemá zrovna nejlepší vztah k přírodě. Přestože jejich vesnici obklopují lesy, tak v nich netráví skoro žádný čas. Doma nechová ani žádná zvířata, nemá na ně čas. Přesto ji ale pohled na trpící zvířátko rozlítostní. Jednou vynadala paní, která venku bila svého psa proto, že šel podle ní pomalu. Také několikrát do roka nosí dárky do městského útulku pro zvířata. Vždy se snaží pomáhat těm, u nichž ví, že si nemohou pomoci sami.

Pro povinnosti doma a ve škole nemá Alena moc času na další zájmy, a proto nechodí do žádných kroužků. I přesto je ale znát, že velmi ráda sportuje, k tomu vede také své sourozence. Také ráda pracuje s dětmi, dokonce u nich na vesnici uspořádala pro místní děti karneval i sportovní závody. Pokud má chvíli času a neučí se, tak si ráda čte dívčí romány, nebo si po večerech staví puzzle. Skoro každý den také vaří, obvykle jen jednoduchá jídla, ale baví jí to. Zvláštní na ní je, že na rozdíl od svých vrstevníků netráví skoro žádný čas na internetu. Považuje ho za ztrátu času.

Podle mého názoru musí Alenu každý obdivovat za to, co všechno doma zvládá a jaké výsledky u toho má ještě ve škole. Alena je podle mě velmi všestranná dívka, která určitě jednou uspěje i ve svém budoucím povolání. Alenu mám ráda, protože se vždy snaží chránit ty slabší a nebojí se pro jejich ochranu udělat cokoliv. Navíc se mi velmi líbí její stydlivost před kluky.

Starat se o čtyři děti a ještě k tomu o prarodiče je velmi těžké i pro dospělého člověka, natož pro „puberťačku“. Patnáctiletá Alena to ale zvládá úplně s přehledem a ještě k tomu vyniká nad většinou vrstevníků ve škole i ve sportu. Přestože je její život plný povinností, je vidět, že se nevzdává a bojuje za to, být vždy tou nejlepší.

Zdroj: Charakteristika spolužačky

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Ženíšková

Mgr. Světluše Vinšová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP