Plnovýznamová a neplnovýznamová slova: přehled a příklady
Co jsou plnovýznamová a neplnovýznamová slova
Plnovýznamová slova mají vlastní věcný význam – například označují osobu, věc, vlastnost, děj nebo okolnost. Patří sem především podstatná jména, přídavná jména, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova sama o sobě úplný věcný význam nemají a jejich úkolem je hlavně spojovat slova a věty, vyjadřovat vztahy nebo doplňovat význam výpovědi. Patří sem například předložky, spojky a částice.
Rozdělení na plnovýznamová a neplnovýznamová slova se netýká pouze toho, zda slovu „rozumíme“. Důležité je, zda samo pojmenovává nějakou skutečnost, vlastnost, činnost nebo okolnost, nebo zda především pomáhá vytvářet vztahy mezi ostatními slovy. Nejlépe je tento rozdíl pochopit na konkrétních slovních druzích a větách.
Podrobné vysvětlení
Jaký je mezi nimi rozdíl
Plnovýznamová slova mají samostatný lexikální, tedy věcný význam. Když řekneme například dům, zelený, běžet nebo rychle, dokážeme si představit, co tato slova označují.
Neplnovýznamová slova většinou nepojmenovávají konkrétní předměty, vlastnosti nebo děje. Jejich význam se projeví hlavně ve spojení s jinými slovy nebo v celé větě.
Například ve spojení do školy je slovo škola plnovýznamové. Předložka do sama neoznačuje konkrétní věc ani činnost, ale vyjadřuje vztah mezi slovy.
Druhy a rozdělení
Které slovní druhy jsou plnovýznamové
Mezi typická plnovýznamová slova patří:
- podstatná jména – pes, město, radost, zahrada, učitel,
- přídavná jména – modrý, vysoký, veselý, dřevěný,
- slovesa – běží, četl, spát, přemýšlet,
- příslovce – pomalu, doma, včera, dobře.
Plnovýznamová bývají také číslovky a zájmena, i když jejich význam je poněkud obecnější. Číslovka například vyjadřuje počet nebo pořadí a zájmeno zastupuje nebo ukazuje na osobu, věc či vlastnost.
Které slovní druhy jsou neplnovýznamové
Mezi neplnovýznamové slovní druhy patří především:
- předložky – do, na, pod, před, bez,
- spojky – a, ale, protože, když, nebo,
- částice – ať, kéž, prý, asi.
Tyto výrazy zpravidla získávají svou skutečnou funkci až ve spojení s dalšími slovy nebo v celé větě.
Zvláštní postavení mají citoslovce. Vyjadřují například zvuky, pocity, výzvy nebo reakce, například ach, bum, haf nebo haló. Ve školním třídění se proto mohou uvádět odděleně od běžného protikladu plnovýznamových a neplnovýznamových slov.
Přehledné porovnání
Přehled v tabulce
| Slovní druh | Plnovýznamový? | Příklad |
|---|---|---|
| Podstatná jména | Ano | strom, dítě, prázdniny |
| Přídavná jména | Ano | malý, veselý, letní |
| Zájmena | Zpravidla ano | já, někdo, tento |
| Číslovky | Ano | pět, první, několik |
| Slovesa | Ano | psát, běžet, přemýšlet |
| Příslovce | Ano | rychle, venku, zítra |
| Předložky | Ne | do, bez, kolem |
| Spojky | Ne | a, ale, protože |
| Částice | Ne | ať, kéž, prý |
| Citoslovce | Zvláštní skupina | ach, bác, haf |
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat plnovýznamové slovo
Pomoci může jednoduchá otázka: Pojmenovává slovo samo nějakou osobu, věc, vlastnost, děj, počet nebo okolnost? Pokud ano, obvykle jde o plnovýznamové slovo.
Například ve větě:
Malý chlapec rychle běžel do školy.
Plnovýznamová jsou slova:
- malý – označuje vlastnost,
- chlapec – označuje osobu,
- rychle – označuje způsob děje,
- běžel – označuje děj,
- školy – označuje místo či instituci.
Předložka do je neplnovýznamová. Sama nic konkrétního nepojmenovává, ale vyjadřuje vztah mezi dějem běžel a slovem školy.
Příklady
Příklady plnovýznamových a neplnovýznamových slov ve větách
Kočka spí na pohovce.
- kočka – plnovýznamové,
- spí – plnovýznamové,
- na – neplnovýznamové,
- pohovce – plnovýznamové.
Petr přišel domů, protože začalo pršet.
- Petr – plnovýznamové,
- přišel – plnovýznamové,
- domů – plnovýznamové,
- protože – neplnovýznamové,
- začalo – plnovýznamové,
- pršet – plnovýznamové.
Kéž bychom zítra jeli na výlet.
- kéž – neplnovýznamové,
- bychom – součást slovesného tvaru,
- zítra – plnovýznamové,
- jeli – plnovýznamové,
- na – neplnovýznamové,
- výlet – plnovýznamové.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Neplnovýznamové neznamená zbytečné
Označení neplnovýznamové neznamená, že tato slova nejsou důležitá. Naopak. Bez předložek, spojek nebo částic bychom často nedokázali přesně vyjádřit vztahy mezi slovy a větami.
Ve větě Čekal jsem, protože pršelo například spojka protože vysvětluje příčinu. Bez ní by se vztah mezi oběma částmi výpovědi změnil.
Pomocná slovesa mohou mít jinou funkci než běžná slovesa
U sloves je třeba dávat pozor na pomocné tvary. Například sloveso být může někdy samo vyjadřovat určitý význam, jindy především pomáhá vytvářet slovesný tvar.
Ve větě Petr je doma má sloveso je významovou funkci. Ve spojení Petr by přišel slovo by pomáhá vytvářet podmiňovací způsob a neposuzujeme je stejně jako běžné plnovýznamové sloveso typu přišel.
Nerozhodujeme pouze podle délky slova
Krátké slovo nemusí být neplnovýznamové. Například pes, jít nebo den jsou krátká, ale plnovýznamová. Naopak delší spojka protože je neplnovýznamová.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si rozdíl snadno zapamatovat
Pomůcka může znít:
Plnovýznamové slovo něco pojmenovává, neplnovýznamové hlavně pomáhá slova spojovat nebo upřesňovat jejich vztahy.
Představte si větu jako stavbu. Plnovýznamová slova tvoří její hlavní obsah – osoby, věci, děje a vlastnosti. Neplnovýznamová slova mezi nimi vytvářejí potřebné vazby.
Nejčastější otázky
Co znamená plnovýznamové slovo?
Plnovýznamové slovo má vlastní věcný význam. Samo pojmenovává například osobu, věc, vlastnost, děj, počet nebo okolnost. Typickými příklady jsou slova auto, červený, běžet a rychle.
Jaká slova jsou neplnovýznamová?
Za neplnovýznamová se považují především předložky, spojky a částice. Patří sem například slova do, pod, a, protože, kéž nebo prý. Jejich význam se projevuje hlavně ve spojení s dalšími slovy.
Jsou zájmena plnovýznamová?
Zájmena se zpravidla řadí mezi plnovýznamové slovní druhy, jejich význam je však obecnější než například u podstatných jmen. Slovo on samo nepojmenovává konkrétní osobu, ale ve větě ji zastupuje a jeho přesný význam poznáme z kontextu.
Jsou všechna slovesa plnovýznamová?
Běžná slovesa jako běžet, číst nebo pracovat mají vlastní význam. U pomocných sloves a jejich tvarů je situace složitější, protože mohou sloužit především k vytvoření složeného slovesného tvaru nebo způsobu.
Proč jsou předložky neplnovýznamové?
Předložka obvykle sama nepojmenovává osobu, věc ani děj. Vyjadřuje především vztah mezi slovy. Například ve spojení k domu předložka k vyjadřuje vztah směru ke slovu dům.