LYŽE
= sportovní náčiní
Kořen slova lyže je lyž.
Slova příbuzná
lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský
Příklady
Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
= sportovní náčiní
Kořen slova lyže je lyž.
lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský
Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Zdroj: příběh Slova plnovýznamová
Třpytivý, třpytka, zatřpytil
Hvězdy na nebi se třpytily.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.
dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.
Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD
= čechrat si peří
rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený
Slepice si načepýřila peří.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Děkuji a
prosím ještě o slovní základ ke slovu LENOŠIT
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Základ u slova lenošit je lenoš.
Zdroj: příběh Slovní druh u slova asi
= červenat se
zapýřit se
Na plese se princezna zapýřila studem.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.
Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina
= město
litomyšlský
Litomyšlský zámek patří k nejhezčím českým památkám.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m
Ve svém příspěvku PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dildora Kadyrova.
teska vijmenovana slova po l
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
myší, myška, myšička, myšák, myšina (= zápach po myších), myšilov (= jiné označení pro káně lesní)
Ve sklepě to smrdělo myšinou.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: příběh Skloňování slova čemusi
= tkanina s delším vlasem
Plyšový
K narozeninám jsem si přála nového plyšového medvídka.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
V naší poradně s názvem JAKÉ I/Y NAPÍŠETE U SLOVA V_RY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Když mohou být obě i/y, tak se napíše vždy měkké i.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kačka.
Děkuji
Zdroj: příběh Jaké i/y napíšete u slova v_ry?
= sova
sýčkovat (= strašit)
Sýček je malá sova. Nesýčkuj.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.
jj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho
= pokřik
povykovat, povykování
při fotbale fanoušci povykovali.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.
je většina slovní druh číslovka ?
děkuji vojernar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.
Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina
Příbuzná slova mají vždy s vyjmenovaným slovem společný kořen a tematicky (myšlenkově) s ním souvisejí, jako příklad můžeme uvést vyjmenované slovo slyšet a k němu příbuzná slova: nedoslýchat, neslyšně, slýchat, neslýchaný, slyšitelně, poslyš, vyslýchat a podobně. Všechna tato slova mají společný kořen -sly- (-slý-) a všechna se týkají sluchu, slyšení.
Chcete-li si po přečtení teorie také prakticky procvičit pravopis vyjmenovaných a k nim příbuzných slov, zkuste naše doplňovací cvičení nebo diktáty na vyjmenovaná slova.
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova
Vyjmenovaných slov po z není mnoho, ale i tyto čtyři slova mohou některým lidem při psaní způsobit problémy.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z
U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.
obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,
Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.
Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
hmyzí, hmyzožravec
Ježek je hmyzožravec.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m
= lasicovitá šelma
vydří
Vydra malá je nejmenší vydrou na světě.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
= kousat
žvýkací, žvýkání, žvýkačka, přežvykovat, přežvýkavec
Žvýkání je pro zuby velmi zdravé. Kráva patří mezi přežvýkavce.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
= hlodavec
syslí, syslit (= shromažďovat)
Dítě si syslilo čokoládu.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Základ u slova lenošit je lenoš.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
teska vijmenovana slova po l
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slova, ve kterých je chyba jsou zde vypsána správně: návyk, bytosti, obvykle, neobvyklý, radostný.
Doporučuji prostudovat příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v a po b. Zde jsou k tomu informace: http://www.pravopiscesky.cz…
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Jedná se o přídavné jméno. Mění tvary rádi, rády.
Jedná se o jmenný tvar, přičemž složený, který by zněl hypoteticky radý (jako mladý), se u tohoto slova nevyvinul.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Prosím a můžete zdůvodnit, proč to tak je?
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den.
Potřeboval bych zjistit správný výraz od slova "zaslat".Píše se "zaslete mi" nebo
"zašlete mi".
Děkuji
Chmela
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo asi může být částice a nebo příslovce.
Asi = částice
Příklad: To asi bude on. Ten to taky asi udělal. S tímto si asi neporadím.
Asi = příslovce
Příklad: Stálo to asi pět korun. Autobus bude mít asi 3 minuty zpoždění. Udělám to asi za hodinu.
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět