PODSTATNÁ JMÉNA CVIČENÍ ČÍSLO A ROD je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Podstatná jména jsou prvním slovním druhem. Latinský název pro ně je substantiva. Podstatná jména označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Podstatná jména patří mezi ohebné slovní druhy, protože se jejich tvar mění v závislosti na pádu podstatného jména. U podstatných jmen se určují čtyři mluvnické kategorie, a to rod, číslo, pád a vzor.
Podstatnájména na D
Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatnájména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.
Seznam podstatných jmen na D
ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
V naší poradně s názvem PRAVOPIS VYKÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Vacval.
Dobrý deň,
Mal by som na Vás jednu otázku ohľadom českého pravovisu. Na webe máte uvedenú formu vykania. Ako príklad uvádzate:
tykanie: "četl jsi", vykanie: "četl jste" - jednotné číslo, "četli jste" - množné číslo.
Predpokladám, že "četl jste" sa jedná o jednotné číslo mužského rodu, pre ženský rod bude "četla jste".
Ako je však správne vykanie, ak oslovujem neznámu osobu, u ktorej neviem rod?
"Děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Děkujeme, že jste nás podpořili" ?
A v prípade oslovenia?
"Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořili"?
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Když nevíte rod, tak je lepší použít větu "Děkujeme za vaši podporu".
Vážený návštěvníku, děkujeme za Vaši podporu.
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
ČÍSLO
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatnájména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatnájména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatnájména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatnájména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatnájména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatnájména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatnájména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatnájména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
PÁD
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatnájména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ JMÉNO
ROD, VZOR
VÝZNAM SLOVA
PŮVOD SLOVA
Kabanos
Mužský, hrad
Laciný točený salám
Z románských jazyků
Kabaret
Mužský, hrad
1. zábavní podnik s humoristickým programem;
2. pořad humoristického rázu
Francouzština
Kabát
Mužský, hrad
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže
Čeština
Kabátek
Mužský, hrad
Zdrobnělina od slova kabát
Čeština
Kabel
Mužský, hrad
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu
Angličtina, francouzština
Kabela
Ženský, žena
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška
Ve svém příspěvku KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: https://www.pravopiscesky.c…
Podstatnájména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatnájména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Podstatnájména, která tvoří obě čísla
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatnájména látková
Podstatnájména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatnájména pomnožná
Podstatnájména pomnožná se vyskytují
pouze
ve tvaru
množného čísla
a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena
TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny,(Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatnájména hromadná
Podstatnájména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar
jednotného čísla
. Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena
TEN, TA, TO
.
Podstatnájména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatnájména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Čeština
je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled
podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam
není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu
a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen
vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.).
V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatnájména, ale i
jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ
JMÉNO
ROD,
VZOR
VÝZNAM
SLOVA
PŮVOD
SLOVA
Ďábel
Mužský,
pán
Pohanská a
náboženská pekelná bytost, čert, satan
Řečtina
Dabing
(= dabink)
Mužský,
hrad
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dabování
Střední,
stavení
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dadaismus
(= dadaizmus)
Mužský,
hrad
Literární a
výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a
formy a budující na náhodnosti
Francouzština
Dadaista
Mužský,
předseda
Stoupenec
dadaismu
Francouzština
Dafnie
Ženský,
růže
Druh perloočky
Řečtina
Daktyl
Mužský,
hrad
Druh verše
složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou
nepřízvučných
Řečtina
Daktyloskopie
Ženský,
růže
Kriminalistická
metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů
Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno
Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí
105 316 mužů.
2.
jméno: Jan
Druhé
nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z
hebrejštiny a překládá se jako Bůh je
milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.
3.
jméno: Tomáš
Jméno
Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče,
blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.
4.
jméno: Adam
Jméno
Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek
24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny.
Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.
5. jméno: Matyáš
Matyáš
je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou
jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně
tak znamená: dar od boha. Matyáš
slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.
6. jméno: Filip
Jméno
Filip pochází z řečtiny a znamená milovník
koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.
7. jméno: Vojtěch
Vojtěch
je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23.
dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.
8. jméno: Ondřej
Jméno
Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit
jako mužný, statný či odvážný. Svátek
Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí
74 732 mužů.
9. jméno: David
Jméno
David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno
David má několik významů, může znamenat miláček,
strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku
2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.
10. jméno: Lukáš
Jméno
Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie
(jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec,
pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš
k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.
11. jméno: Matěj
Jedna
varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako
Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar.
Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách
nosí 36 969 mužů.
V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Příslovce ze všech vyjmenovaných slov?
Myslím si, že je to jen jedno slovo a to slovo brzy. Všechna ostatní jsou vesměs podstatnájména, zejména a slovesa.
Přivlastňovací zájmena jsou také
uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco
někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.
U přivlastňovacích zájmen, které se
vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil
klouzačku svýma rukama.
Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj,
jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.
Skloňování
přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:
1. cvičení: Přiřaďte podstatnájména rodu ženského ke správným vzorům
VZORY ŽENSKÉHO RODU
ŽENA
RŮŽE
PÍSEŇ
KOST
Nabídka
Svíce
Laň
Laskavost
Hladina
Borovice
Láhev
Myš
Mýtina
Lavice
Pánev
Drzost
Šňůra
Medvědice
Jabloň
Část
Polévka
Slepice
Tramvaj
Pověst
2. cvičení: Rozdělte podstatnájména podle čísel
ŽENSKÝ ROD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
Do Evropy
S žárovkami
V noře
Na zdech
S vidličkou
K zálibám
O opici
U silnic
Za výlohou
Pod šňůrami
Na podlahu
S hadicemi
Radost
V pohádkách
K večeři
V soutěžích
S oblohou
Výmluvy
Ve výhni
O představách
3. cvičení: Podtrhněte podstatnájména rodu ženského
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
pády
Rod mužský životný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcův pes
Otcovi psi
2. pád
Otcova psa
Otcových psů
3. pád
Otcovu psu
Otcovým psům
4. pád
Otcova psa
Otcovy psy
5. pád
Otcův pse
Otcovi psi
6. pád
Otcově / otcovu psu
Otcových psech
7. pád
Otcovým psem
Otcovými psy
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož
pád, čísloa rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)
3. Zájmena = pronomina
zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.
Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Abstraktní
podstatnájména označují názvy dějů, činností a vlastností. Tedy to, čeho se nelze nijak dotknout, protože jsou nehmotná. Abstraktní pojmy jsou ty názvy činností, vlastností a dějů, na které si nemůžeme nijak sáhnout, protože nemají žádnou hmotnou podstatu. Mezi abstraktní podstatnájména patří také jména vyjadřující abstraktní vztahy.