Poměry mezi několikanásobnými větnými členy
Mezi několikanásobnými větnými členy mohou být různé významové poměry. Nejčastěji rozlišujeme poměr slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací a důsledkový. Poměr poznáme podle významu jednotlivých členů a často také podle spojek, například a, i, ale, nebo, proto. Určení poměru je důležité také pro správné rozhodnutí, zda mezi členy napsat čárku.
Několikanásobný větný člen tvoří dva nebo více větných členů stejného druhu, které závisejí na stejném výrazu nebo se stejným způsobem vztahují k větě. Mohou to být například několikanásobné podměty, předměty, přívlastky nebo příslovečná určení. Jednotlivé členy přitom nejsou vždy spojeny stejným významovým vztahem. Právě tento vztah označujeme jako poměr mezi několikanásobnými větnými členy.
Podrobné vysvětlení
Co jsou poměry mezi několikanásobnými větnými členy
Pokud má jeden větný člen několik částí stejného druhu, vzniká několikanásobný větný člen. Například ve větě Na zahradě rostly růže, tulipány a narcisy. jsou výrazy růže, tulipány a narcisy několikanásobným podmětem.
Mezi jednotlivými částmi několikanásobného větného členu existuje určitý významový vztah. Mohou se například pouze přidávat, mohou si odporovat nebo si navzájem nabízet alternativu. Podle tohoto vztahu určujeme jednotlivé poměry.
Druhy a rozdělení
Druhy poměrů mezi několikanásobnými větnými členy
Poměr slučovací
Jednotlivé členy jsou si významově rovnocenné a jednoduše se k sobě přidávají.
Časté spojky: a, i, ani.
- Na stole ležely knihy a sešity.
- Výletu se zúčastnili žáci i učitelé.
- Neviděl Petra ani Pavla.
Pokud jsou členy v prostém slučovacím poměru spojeny jednoduchými spojkami a, i, ani, nebo, čárku zpravidla nepíšeme.
Poměr stupňovací
Druhý člen zesiluje, zdůrazňuje nebo stupňuje význam prvního.
Časté spojovací výrazy: ba, ba i, dokonce, nejen – ale i, nejen – nýbrž i.
- Byl unavený, dokonce vyčerpaný.
- Přišli nejen rodiče, ale i prarodiče.
- Úkol byl obtížný, ba téměř neřešitelný.
Poměr odporovací
Obsahy jednotlivých členů stojí proti sobě nebo je mezi nimi určitý rozpor.
Časté spojky: ale, avšak, však, nýbrž.
- Koupil si levné, ale kvalitní boty.
- Je to cesta dlouhá, avšak pohodlná.
- Nepotřebujeme rychlé, nýbrž přesné řešení.
Poměr vylučovací
Jednotlivé možnosti se navzájem vylučují nebo je mezi nimi třeba vybrat.
Časté spojky: nebo, anebo, buď – nebo, buď – anebo.
- Přijede v sobotu, nebo v neděli.
- Vyber si buď čaj, nebo kávu.
- Úkol dokončíme dnes, anebo zítra.
U spojky nebo je důležité posoudit význam. Někdy pouze spojuje rovnocenné možnosti, jindy vyjadřuje skutečné vyloučení jedné z nich.
Poměr důsledkový
Druhý člen vyjadřuje důsledek nebo výsledek toho, co vyjadřuje první člen.
Časté spojovací výrazy: proto, a proto, tedy, a tedy.
- Zvolili cestu kratší, a proto rychlejší.
- Byla to práce náročná, tedy časově velmi dlouhá.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poměr správně určit
- Najděte několikanásobný větný člen. Jednotlivé části musí plnit stejnou větněčlenskou funkci.
- Zaměřte se na význam. Zeptejte se, zda se členy pouze přidávají, odporují si, stupňují se, vylučují se, nebo zda druhý vyjadřuje důsledek.
- Podívejte se na spojku. Spojka často pomůže, ale sama o sobě nemusí vždy rozhodnout.
- Rozhodněte o čárce. U prostého slučovacího poměru se před jednoduchými spojkami a, i, ani, nebo čárka zpravidla nepíše. U ostatních poměrů ji často píšeme.
Příklady
Příklady poměrů ve větách
- Do batohu si sbalil svačinu, pití a mapu. – slučovací poměr
- Byl nejen rychlý, ale i vytrvalý. – stupňovací poměr
- Koupila si jednoduché, ale elegantní šaty. – odporovací poměr
- Přijď buď ráno, nebo odpoledne. – vylučovací poměr
- Vybral si trasu kratší, a proto pohodlnější. – důsledkový poměr
Přehledné porovnání
Přehled poměrů a typických spojek
| Poměr | Význam | Typické spojky a výrazy | Příklad |
|---|---|---|---|
| Slučovací | členy se přidávají | a, i, ani | malý a lehký |
| Stupňovací | druhý člen zesiluje první | ba, dokonce, nejen – ale i | chytrý, dokonce geniální |
| Odporovací | členy jsou v protikladu | ale, avšak, však, nýbrž | malý, ale prostorný |
| Vylučovací | vybírá se mezi možnostmi | nebo, anebo, buď – nebo | dnes, nebo zítra |
| Důsledkový | druhý člen je důsledkem prvního | proto, a proto, tedy | kratší, a proto rychlejší |
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Častou chybou je určování poměru pouze podle spojky. Například spojka nebo může mít podle významu různé použití. Proto je vždy nutné přečíst celý výraz a zamyslet se nad vztahem mezi jednotlivými členy.
Další chybou je záměna poměrů mezi několikanásobnými větnými členy za poměry mezi hlavními větami. Názvy poměrů mohou být stejné, ale nejprve musíme zjistit, zda spojujeme celé věty, nebo pouze větné členy.
Pozor také na čárku před spojkou a. Samotná přítomnost této spojky neznamená, že čárka nikdy nebude. V prostém slučovacím poměru ji obvykle nepíšeme, ale v jiném významovém poměru se může objevit, například kratší, a proto rychlejší.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si poměry zapamatovat
- Slučovací: něco k něčemu přidáváme.
- Stupňovací: druhý výraz je ještě silnější.
- Odporovací: výrazy stojí proti sobě.
- Vylučovací: vybíráme jednu z možností.
- Důsledkový: druhý výraz vyplývá z prvního.
Procvičení
Cvičení na poměry mezi několikanásobnými větnými členy
Určete poměr mezi zvýrazněnými větnými členy.
- Na výlet si vezmeme jídlo a pití.
- Byla unavená, ale spokojená.
- Jeho výkon byl výborný, dokonce nejlepší z celé skupiny.
- Přijedu v pátek, nebo v sobotu.
- Zvolili řešení jednodušší, a proto levnější.
- Na soutěž přijeli žáci i učitelé.
- Úkol byl nejen dlouhý, ale i obtížný.
- Koupila si starší, avšak spolehlivé auto.
Řešení
Řešení cvičení
- Slučovací – jídlo a pití se pouze přidávají.
- Odporovací – únava stojí významově proti spokojenosti.
- Stupňovací – výraz nejlepší zesiluje předchozí hodnocení.
- Vylučovací – jde o dvě alternativní možnosti příjezdu.
- Důsledkový – nižší cena je důsledkem jednoduššího řešení.
- Slučovací – obě skupiny se pouze přidávají.
- Stupňovací – druhá vlastnost přidává výraznější informaci.
- Odporovací – stáří auta je postaveno proti jeho spolehlivosti.
Nejčastější otázky
Jak poznám slučovací poměr?
Ve slučovacím poměru se jednotlivé členy jednoduše přidávají a jsou významově rovnocenné. Často jsou spojeny spojkami a, i, ani. Například ve spojení maminka a tatínek se oba členy pouze spojují, žádný z nich neodporuje druhému ani ho významově nezesiluje.
Píše se mezi několikanásobnými větnými členy čárka?
Záleží na jejich významovém poměru a způsobu spojení. V prostém slučovacím poměru před jednoduchými spojkami a, i, ani, nebo čárku zpravidla nepíšeme. V odporovacím, stupňovacím, důsledkovém nebo skutečně vylučovacím poměru se čárka často píše.
Jaký je rozdíl mezi slučovacím a stupňovacím poměrem?
Ve slučovacím poměru jsou oba členy významově rovnocenné, například rychlý a přesný. Ve stupňovacím poměru druhý člen význam prvního zesiluje nebo rozšiřuje, například rychlý, dokonce nejrychlejší.
Může spojka „nebo“ vyjadřovat různé poměry?
Ano. O výsledném poměru rozhoduje význam celého spojení. Proto nelze určit poměr pouze podle toho, že ve větě vidíme spojku nebo. Je nutné zjistit, zda jde jen o spojení možností, nebo zda se jednotlivé možnosti skutečně navzájem vylučují.
Jsou stejné poměry také mezi větami?
Podobné významové poměry se určují také mezi souřadně spojenými hlavními větami. Nejdříve je ale nutné rozlišit, zda posuzujeme celé věty, nebo pouze několikanásobné větné členy uvnitř jedné věty.