Téma

POPELKA BASNICKA


Diktáty a vyjmenovaná slova patří k těm školním strašákům, kteří dokážou potrápit nejednoho žáka i rodiče. Přitom právě diktáty jsou jedním z nejúčinnějších způsobů, jak si pravopis opravdu osvojit a přestat se bát chyb, které se neustále opakují. V této části se zaměříme na to, jak diktáty na vyjmenovaná slova používat chytře, zábavně a systematicky, aby se z nepříjemné povinnosti stala užitečná pomůcka k lepším známkám i větší jistotě při psaní.


Diktáty na vyjmenovaná slova po l

Online diktát pro 1. stupeň ZŠ

Lýkožrout smrkový je malý brouček. Lípa je náš národní strom. Kotě vylízalo z misky všechno mlíčko. Lyska připlula až ke břehu. Ve mlýně se zabydlel vodník. Popelka dostala tři lískové oříšky. Neslyšela jsem její vzlykání. Lyžovali jsme blízko naší chaty. Klaun se líčil na vystoupení. K narozeninám jsem dostal plyšového tygra. Umíš hrát kuličky?

Online diktát pro 2. stupeň ZŠ

Časně zjara kvete jedovatý lýkovec. Četl jsem, že má lípa nejpevnější lýko. Přilož do ohně dvě polínka, ať se nám ohřejí promrzlá lýtka. Hrom už není slyšet, ale pořád se blýská. Lovci bez lítosti na lišku nalíčili past. Neslyšel jsem Lidku vzlykat, když zlomila tu novou lyži. Proč plýtváš penězi kupováním plyšových hraček? Spolykal spoustu různých tabletek, aby už neměl lysinu. Chtěl jsem umlít ořechy, ale na tom starém mlýnku to nešlo. Líčil mi své zážitky z lidové zábavy u nich v Litomyšli. Líbilo se nám, jak se cesta klikatila mezi lípami. V Litovli postavili novou plynárnu. Mlsně se olizoval nad malinovými lívanci. Rychle polykal hořký pelyňkový čaj. Babiččiny koblihy se mi rozplývaly na jazyku. Pálivé jídlo vždy vyplivnu. Víly tančící poblíž nedoslýchavého myslivce měly dlouhé splývavé šaty. Na podzim často bývají lijáky a plískanice.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova pro základní školy

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI 5. TŘÍDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annča.

Máte o jaru min 4 sloky?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milánek.

Básnička o jarní fialce má 4 sloky a je vhodná pro děti z prvního stupně.

Fialka
Alena Chudobová

Fialka se pyšní květem,
jejíž vůně vládne světem,
intensivně krásou voní,
ranní rosa padá do ní.

Květ fialky z trávy kouká,
je jím plný les i louka,
drobný kvítek všem je známý,
jeho vůně mnohé mámí.

Violky, kvítečky něžné,
fialovomodré, sněžné,
svojí něžnou krásou hýří,
všude kolem vůni šíří.

Po sprše jarního deště,
libá vůně vzrůstá ještě,
slunce zjasní jemný kvítek,
nejdrobnější z vonných kytek.

Zdroj: příběh Básničky pro děti k recitaci 5. třída

Psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.

Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.

VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ

Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.

S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.

Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.

JMÉNA ZEMĚPISNÁ

Kde se píší velká písmena? U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píší velká počáteční písmena.

Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton.

U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného.

Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.

V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy, jižní Morava.

JMÉNA MÍSTNÍ

U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Psaní velkých písmen

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSNIČKA 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Dobrý den ráda bych se zeptala jestli tady máte básničku o paní učitelce ve škole máme nějaké kolo a ráda bych přednesla básničku která bude právě o té paní učitelce.
Jestli tady máte nějaké písničky taky bych potřebovala poradit prosím o pomoc
,tuto stránku mám ráda a doufám že mě nezklamete. děkuji za pomoc,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

TAHÁK
(Tereza Rýparová)

Každé ráno zas a znovu
zvonek nás volá do školy.
"No tak co je? Kde jste všichni?
A kde máte úkoly?"

Učitelka před tabulí
nejdřiv všechny vyzkouší.
Petr se nic nenaučil,
podvádět se pokouší.

Tahák z kapsy vytahuje,
Kátě šeptá do ouška,
jestli by mu poradila
druh tohohle papouška.

Učitelka trochu tuší,
kdo že třídu ruší snad,
a jen zkouší na pár pojmů,
které měl by každý znát.

A tak Petr před tabulí
přešlapuje sem a tam.
"Na co mi je teďka platný,
že taháky v kapse mám?

Příště radši naučím se,
ať nestojim tu jenom tak,
a kdo tvrdí, že to nedám,
tomu ještě vytřu zrak!"

Zdroj: příběh Básnička 5 slok

Sarkastické citáty

Nejsem ani ranní ptáče, ani noční sova! Jsem nějaký druh trvale vyčerpaného holuba.

V životě jsou chvíle, kdy vám někdo tak moc chybí, že byste ho chtěli vyjmout ze svých snů a skutečně obejmout.

Pokud nevíš, za co být vděčný, nahmatej si puls.

Lidé obrátili naruby sedm hlavních hříchů a vyhlásili je za ctnosti:

  • pýchu nazvali zdravím sebevědomím
  • lakomství zákonem ekonomiky
  • smilstvo zdravým biologickým instinktem
  • nestřídmost vyšší životní úrovní
  • surovou závist a nenávist bojem o spravedlnost a polickou svobodu
  • hněv rozhořčením nad názorem druhých
  • lenost nazvali filozofickým postojem

Nikdy nebojuj se sviní. Oba budete špinaví, ale jí se to bude líbit.

Potkat mě, to je osud. Milovat mě, to je statečnost.

Když volá minulost, neodpovídej. Nemá nic nového, co by ti řekla.

Nikdy se ti nepodaří žít tak, aby se to líbilo každému. Proto žij tak, aby se to líbilo tobě.

Nikdy se nedívej zpět! Protože, kdyby se Popelka vrátila pro střevíček, nikdy by se z ní nestala princezna!

Až mě někdy budeš chtít soudit, obuj si moje boty, a šlapej mojí cestou, projdi moji minulost, pociť moje slzy, zažij moji bolest, radost, projdi roky, které jsem si prošla já. Zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopla já, pokaždé znovu vstaň a jdi dál, tak jako já, a až potom můžeš soudit moje chování a tvrdit, že mě znáš a že jsem špatná.

Jsem vděčný za negativní lidi v mém životě. Oni mi totiž přesně ukazují, kým nechci být.

Zlomené srdce je stejné jako zlomená žebra. Nikdo to nevidí, ale při každém nádechu to bolí.

Jediný člověk, kterému byste měli něco dokazovat, se na vás dívá každé ráno v zrcadle.

Osmdesát procent mozku tvoří kapalina, u někoho bohužel brzdová.

Uklizený byt je známkou toho, že člověk absolutně netuší, jak naložit se svým časem.

Udělat chybu je projev lidskosti. Ale dokázat si ji přiznat a poučit se z ní je projev charakteru.

Lidé jsou jako holubi, když jsou dole, zobou ti z ruky, když jsou nahoře, kálejí na tebe.

Mám ráda ticho, ale ne mlčení, mám ráda humor, ale ne posměšky, mám ráda chytré lidi, ale ne chytráky!

Skleróza je nemoc inteligentů, protože blbec si nemá co pamatovat!

Často máte pocit, že jediní lidé na světě, kteří si o vás myslí, že jste vtipní, jste vy sami.

Někteří lidé jsou jako nůž. Tupí, ale přesto dokážou ublížit.

Předtím než někomu ublížíš, zkus si představit sebe na jeho místě a zkus si, jak moc to může bolet!

Hoď mě vlkům, vrátím se jako vůdce smečky!

Občas ani vy sami nevíte, jestli si děláte legraci, nebo to myslíte vážně.

Moderní léky jsou hotový zázrak. Díky nim se žena se zápalem plic může postarat o muže s rýmou.

Zdroj: článek Sarkastické citáty

Popelka

Miloš Kratochvíl
(3 sloky básně pro děti na recitaci od Miloše Kratochvíla)

Ze všech holek v naší čtvrti
je nejhezčí Ester.
Maminku má hodně přísnou
a je ze tří sester,

tatínek je popelářem –
takže je věc jasná!
Utrhl jsem tři oříšky,
ať je holka šťastná!

~

Třískla šutrem do oříšků
jednou, dvakrát, potřetí:
Ve dvou byla zdravá jádra,
z třetího prach vyletí...

Žádné boty, žádné šaty,
ani nitka zlatá!

~

Zuří Ester, zuří máma
a ještě víc táta.
Prskal vzteky, kulil oči,
zaplály mu tváře:

„Ty si budeš dělat šoufky
z dcery popeláře?!“

Tak skončila moje láska
k pohádkové nevěstě.
Popelář mě s kukavozem
honil dva dny po městě!

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Příběh

Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci

Odpovědi na hádanky o ovoci a zelenině

  • Bez slabiky „re“ je to Barbora.
    Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát. (Rebarbora)
  • Černají se v lese, na slunci i na pasece,
    Jejich keře píchají, ale plody chutnají. (Ostružiny)
  • Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem. (Jablko)
  • Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
    na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček. (Brambory)
  • Kdo každého rozpláče? (Cibule)
  • Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
    Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí. (Křen)
  • Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali. (Cibule)
  • Komu srubnou hlavu a krev neteče? (Zelí)
  • Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
    Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
    A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři. (Brambory)
  • Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
    Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí. (Cibule)
  • Má tvar pistole nastříkané žlutě.
    Když je na stole, dělá nám chutě.
    V horké černé Africe, živí se jím opice. (Banán)
  • Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
    Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
    Naříkají kuchaři, když mě málo povaří. (Brambora)
  • Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
    Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku. (Jablko)
  • Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
    A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost. (Cukrová řepa)
  • Podobá se zvonu, ale nezvoní,
    Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních. (Hruška)
  • Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
    Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše. (Hrách)
  • Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
    Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky. (Borůvky)
  • Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
    Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
    Sloupnou si je se solí kluci pihovatí. (Brambory)
  • Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
    kdo ji svlečou, slzy z očí tečou. (Cibule)
  • Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
    tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče. (Třešeň)
  • Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
    kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí. (Citron)
  • Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku. (Jahoda)
  • Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku.
    Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká. (Mrkev)
  • Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
    Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších. (Třešně)
  • Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
    Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání. (Jabloň)
  • Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.

Zdroj: článek Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

Příběh

Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ NA DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.

Básničku Vám můžu napsat na počkání, pokud máte představu o čem by to mělo být a pro jakou příležitost. Napíši Vám návrh a editace, úpravy textu jsou neomezené. Zdeněk Rýdl

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel David Noga.

Dobrý den chtěl bych se teda zeptat jestli by jste mi tu básničku dokázal vymyslet moc bych byl rád. Děkuji

Zdroj: příběh Básničky pet slok

Hádanky o ovoci a zelenině k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Bez slabiky „re“ je to Barbora. Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát.
  • Černají se v lese, na slunci i na pasece,
    Jejich keře píchají, ale plody chutnají.
  • Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem.
  • Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
    na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček.
  • Kdo každého rozpláče?
  • Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
    Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí.
  • Komu srubnou hlavu a krev neteče?
  • Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
    Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
    A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři.
  • Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
    Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí.
  • Má tvar pistole nastříkané žlutě.
    Když je na stole, dělá nám chutě.
    V horké černé Africe, živí se jím opice.
  • Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
    Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
    Naříkají kuchaři, když mě málo povaří.
  • Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
    Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku.
  • Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
    A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost.
  • Podobá se zvonu, ale nezvoní.
    Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních.
  • Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
    Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše.
  • Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
    Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky.
  • Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
    Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
    Sloupnou si je se solí kluci pihovatí.
  • Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
    kdo ji svlečou, slzy z očí tečou.
  • Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
    tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče.
  • Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
    kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí.
  • Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku.
  • Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.
  • Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
    Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších.
  • Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
    Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání.
  • Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.
    Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali.

Zdroj: článek Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

FAQ – Často kladené otázky

Jak dlouhá má být básnička k 60. narozeninám?

Záleží na příležitosti. Na přáníčko stačí krátká básnička, na slavnostní oslavu se hodí delší verze.

Jsou vhodné vtipné básničky k šedesátinám?

Ano, pokud odpovídají povaze oslavence a jsou myšleny laskavě.

Lze jednu básničku použít pro muže i ženu?

Některé univerzální básničky ano, jiné je lepší mírně upravit podle pohlaví a vztahu.

Hodí se básničky i do oficiálního blahopřání?

Ano, zejména pokud jsou napsané kultivovaně a bez příliš osobních narážek.

Mohu básničku upravit podle sebe?

Určitě ano, osobní úprava dělá přání autentičtějším.

Jaké téma je u šedesátin nejoblíbenější?

Zdraví, rodina, radost ze života a nadhled nad věkem.

Je vhodné připomínat věk přímo v básničce?

Většinou ano, pokud je to podané pozitivně nebo s humorem.

Jsou básničky lepší než klasické přání?

Mnozí je vnímají osobněji a zapamatovatelněji než běžné věty.

Kdy se hodí spíše proslov než básnička?

Při větší rodinné nebo společenské oslavě, kde chcete říct více osobních slov.

Zdroj: článek Básničky k 60. narozeninám

FAQ – Často kladené otázky

Pro jaký ročník jsou vtipné básničky o škole nejvhodnější?

Hodí se pro všechny ročníky základní školy, jen je potřeba zvolit odpovídající délku a obtížnost textu.

Jsou školní básničky vhodné i pro recitační soutěže?

Ano, zejména kratší a pointované texty bývají porotou i publikem velmi dobře přijímány.

Kolik slok by měla mít básnička pro mladší děti?

Ideální jsou dvě až čtyři sloky, aby si dítě text snadno zapamatovalo.

Mohou být vtipné básničky i poučné?

Ano, často nenápadně upozorňují na školní pravidla, vztahy nebo chování ve třídě.

Jaký autor je pro školní básničky nejznámější?

Mezi nejoblíbenější patří Jiří Žáček a další autoři zaměření na dětskou poezii.

Jsou tyto básničky vhodné i pro domácí nácvik?

Ano, díky humoru děti recitaci trénují raději a s menším odporem.

Je lepší kratší nebo delší básnička?

Záleží na dítěti, ale většinou je lepší kratší text s výraznou pointou.

Pomáhá humor zvládnout trému?

Ano, smích publika často pomůže odbourat nervozitu.

Zdroj: článek Vtipné básničky o škole

Ohryzaná básnička

Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Když se myši probudily,
kručelo jim v bříšku,
ale doma objevily
jenom tuhle knížku.

~

Že jim tuze vytrávilo
ze zimního spánku,
v cukuletu ohryzaly
skoro celou stránku.

Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Jaroslav Seifert

Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).

V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.

Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.

Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.

Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Proč je báseň o 5 slokách ideální pro děti

Pět slok poskytuje dostatek prostoru pro rozvinutí myšlenky, ale zároveň zůstává přehledných. Básnička 5 slok umožňuje dětem pochopit stavbu básně a lépe pracovat s jejím obsahem.

Dítě si snáze zapamatuje jednotlivé části a dokáže je logicky propojit.

Zdroj: článek Básnička 5 slok

Vtipné básničky pro děti

Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

FAQ – Často kladené otázky

Pro jaký věk jsou vtipné básničky k recitaci vhodné?

Vtipné básničky k recitaci jsou vhodné pro děti od první třídy až po druhý stupeň základní školy, záleží na délce a náročnosti textu.

Jak dlouhá by měla být básnička pro recitaci?

Pro mladší děti jsou ideální básničky na 2 až 3 sloky, starší děti zvládnou i básničky se 4 slokami nebo delší.

Jsou vtipné básničky vhodné pro recitační soutěže?

Ano, vtipné básně k recitaci jsou velmi oblíbené na soutěžích, protože zaujmou porotu i publikum.

Pomáhá humor při učení recitace?

Humor výrazně pomáhá, protože děti si vtipné texty lépe pamatují a recitace je pro ně zábavnější.

Lze vtipné básničky využít i ve výuce?

Ano, básničky pro děti k recitaci jsou vhodné i pro běžnou výuku českého jazyka.

Jak vybrat správnou básničku podle ročníku?

Důležité je sledovat počet slok, jazykovou náročnost a téma, které je dítěti blízké.

Jsou lepší kratší nebo delší básně?

Pro začátečníky jsou lepší kratší básničky, zkušenější děti zvládnou i delší texty.

Mají vtipné básničky výchovnou hodnotu?

Ano, často nenápadně učí práci se slovem, rytmem a smysluplnou pointou.

Kde lze vtipné básničky k recitaci využít?

Hodí se pro školní besídky, soutěže, výuku i domácí trénink.

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

Ohryzaná básnička

Jiří Žáček
(3 sloky básničky pro děti k recitaci 3 třída od Jiřího Žáčka)

Když se myši probudily,

kručelo jim v bříšku,

ale doma objevily

jenom tuhle knížku.

~

Že jim tuze vytrávilo

ze zimního spánku,

v cukuletu ohryzaly

Skoro celou stránku.

~

Ach vy žrouti – já vám za to píšu z mravů pětku.

Knížky jsou tuk prohlížení, knížk nejsou k snědku!

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Bubák

Jiří Žáček
(1 sloka, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Sedí bubák na dubu,
který v lese stojí.
Straší děti – Bububu!
A pak se sám bojí!

Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Halí, belí

Jiří Žáček
(3 sloky, lehká básnička, 4 třída, od Jiřího Žáčka)

Halí, belí, halí, belí,
já mám slona pod postelí,
je to slůně kapesní,
ale zato hodně sní.

~

Halí, belí, halí, belí,
čím ho krmím? Petrželí!
Spořádá jí hromadu,
pak se svalí dozadu.

~

Já mám slona pod postelí,
vejde se tam skoro celý,
jenom chobot čouhá ven,
když mi přeje dobrý den.

Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Autoři uvedeného obsahu


popelka basen
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
popelka milos kratochvil
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.