Test z ukázek Malostranských povídek
Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských
Povídky malostranské patří mezi stálice školní četby a zároveň k textům, které se při testech často podceňují. Ukázky se totiž podobají jedna druhé, jazyk je bohatý a postavy se vynořují nenápadně, takže bez skutečného porozumění se student snadno ztratí. Právě proto je test z ukázek tak oblíbeným nástrojem učitelů. V tomto doplněném článku se zaměříme na to, jak se na test z Povídek malostranských připravit chytře, jak rozpoznat typické znaky jednotlivých povídek a jak se vyhnout nejčastějším chybám. Cílem je, aby se z poznávačky stal zvládnutelný úkol, nikoli loterie.
V naší poradně s názvem TEST NA POVÍDKY MALOSTRANSKÉ - OBSAH A POSTAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Kyzeková.
Dobrý den, prosím, funguje ten odkaz s výsledky? Ráda bych ho studentům poslala.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Odkaz funguje. Po vyplnění a odeslání k online kontrole bude odkaz k dispozici ke zkopírování a odeslání mailem.
Zdroj: příběh Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.
Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.
Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.
Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.
Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.
Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří,
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Haken.
Dobrý den,
může prosím někdo vysvětlit pointu povídky Legenda o krásné Julince ze sbírky Morytáty a legendy? Předem mnohokrát děkuji. MH
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Bohumil Hrabal
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bohumil Hrabal
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Bohumil Hrabal
Ukázat život obyčejných lidí a kritizovat maloměšťáctví, předsudky a pokrytectví společnosti.
Není, ale teprve celek poskytne plný obraz Malé Strany a jejích obyvatel.
Protože odmítá společenské uznání a zůstává věrný vlastním hodnotám.
Ano, částečně, zejména skrze postavu „malého Nerudy“ a detailní znalost prostředí.
Jedná se o realistické povídky s prvky satiry a ironie.
Ano, obsahuje archaismy a dobový slovosled, ale po chvíli si čtenář zvykne.
Neruda chtěl realisticky zachytit lidské slabosti, nikoli idealizovaný obraz společnosti.
Ano, často se objevují v seznamu povinné nebo doporučené četby na středních školách.
Zdroj: článek Povídky malostranské
V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Je to skvělé!
Zdroj: příběh Charakteristika maminky
Jan Neruda se narodil v roce 1834 v Praze na Malé Straně, kde také vyrůstal. Neruda patří mezi nejvýznamnější české spisovatele, psal poezii, prózu i drama, také psal různé divadelní i literární kritiky. Proslavil se také jako novinář. Neruda byl několikrát v životě zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Také mu déle trvalo najít si povolání, které by ho bavilo, pokoušel se studovat práva i filozofickou fakultu. Pracoval jako úředník i jako učitel. Neruda zemřel v roce 1891 v Praze v Novém Městě na zánět pobřišnice a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.
Mezi jeho nejznámější knihy patří sbírky básní Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční. Jako dramatik nebyl příliš úspěšný, i přesto několik her napsal, například Prodaná láska, Ženich z hladu, Francesca di Rimini a další. V novinách často publikoval i fejetony, které později vytvořily sbírky například pod názvy Žerty hravé i dravé, Studie krátké a kratší a další. Mezi jeho prozaická díla se řadí Arabesky, Různí lidé, Trhani, Pražské obrázky, Menší cesty a samozřejmě Povídky malostranské, které jsou patrně jeho nejvýznamnější prózou.
Povídky malostranské původně psal do časopisů, nakonec je ale v roce 1878 vydal. Při výběru námětů jednotlivých povídek často vycházel ze vzpomínek na své dětství a mládí strávené na Malé Straně.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Každá povídka má vlastní okruh postav, celkem jich jsou desítky.
Ne, postavy jsou zpravidla vázány na jednu konkrétní povídku.
Ano, testy často obsahují otázky právě na méně výrazné figury.
Podle spojení jména s konkrétní povídkou a dějem.
Pan Vorel, pan Ryšánek, pan Rybář, slečna Poldýnka.
Nestačí, důležitá je i jejich role a charakter.
Pro většinu studentů ano, protože vyžadují systematičtější přípravu.
Ano, pokud jsou doplněny o práci s konkrétními otázkami.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - postavy
Rozbor díla:
Pábitelé jsou knihou pojmenovanou přímo po typu postavy, kterou Hrabal vymyslel a která je typická pro jeho tvorbu. Pábitel je člověk, který se dokáže uspokojit a rozptýlit naprostými maličkostmi. Nachází si své malé libůstky a často poněkud zvláštní koníčky, kterými se zabavuje a které dodávají jeho životu zajímavý tón. Ten mu ostatně dodává už sama postava svým vlastním podáním skutečnosti – při rozhovorech s ostatními mají Hrabalovy postavy tendenci přehánět, zveličovat a soustředit se zejména na to, co samy chtějí říci. Ačkoliv jsou Hrabalovy knihy výrazně dialogické, při bližším pohledu zjistíme, že se nejedná ani tak o dialog, jako spíš o dva vzájemně propletené monology. Pábitelé jsou povětšinou postavy vyčleněné někde na okraji společnosti, bez nějaké společenské prestiže nebo dokonce vážnosti. Svými příběhy, pohledy na svět a zálibami se z nich ale stávají lidé zajímaví a ojedinělí, ač pořád trochu zvláštní. Nevšednost postav přitom poznáváme právě díky jazykové hře, kterou autor rozehrává zejména v prostoru přímých řečí. Hrabalův umělecký úhel pohledu odhaluje v lidech vymykajících se konvencím (ať už myšlenkovým, či institucionálním) doposud neviděnou ryzost, blížící se skoro jakési zvláštní formě svátosti. Jedná se o sbírku povídek.
Místo a doba děje:
Městečko u vody – Nymburk, pražská periferie – Libeň, různé hospůdky
Znaky:
Autor je pasivní pozorovatel nebo účastník děje.
Jazyk:
Obecná čeština, slang, vulgarismy, zjemnělé lyrické prvky, osobitost, barevnost.
Hlavní myšlenka:
Kniha staví na rozhovoru, zvláště na hospodské rozprávce. Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě „pábí“.
Obsah:
První povídka v knize Pábitelé má název Jarmilka. Hlavní postavou je stejnojmenná mladá žena zaměstnaná v kladenské Poldovce, vypravěčem je pak jeden z tamních dělníků. Jarmilka je těhotná, otec dítěte si ji ale nechce vzít, nejdříve se nechce znát k dítěti, později ani k Jarmilce samotné. Ta je ze situace nešťastná, a přestože je její milenec idiot a hulvát, miluje ho a chtěla by s ním být. Pro radu si chodí k vypravěči, kterého oslovuje „strýčku“. Nastoupí na předporodní dovolenou, porodí krásné dítě, ale z ní samotné jako by nešťastná láska a zkrachovalý ideál o rodinném štěstí vysály život.
Hlavní postavou povídky Pan notář je starý muž sepisující na začátku povídky svoji závěť. Diktuje ji mladé sekretářce a my tak narážíme na kontrast mezi postavou staršího muže, který už se v životě chystá jen na smrt, a postavou mladé dívky, těšící se z krás světa. Ve druhé části povídky navštíví pan
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bohumil Hrabal
Jan Neruda skrze postavy zachytil život Malé Strany v celé jeho šíři. Postavy nejsou náhodné – každá z nich reprezentuje určitý lidský typ nebo společenský jev.
Test na postavy proto není jen o jménech, ale o porozumění světu Povídek malostranských.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - postavy
Nejčastěji na obsah povídek, hlavní postavy a jejich vztahy.
Detailní znalost se hodí, ale důležitější je pochopení hlavních motivů a point.
Ano, rozlišení ich-formy a er-formy je velmi časté.
Prostředí Malé Strany je klíčové a často se na něj test ptá.
Nestačí, lepší je rozumět souvislostem a významům jednotlivých povídek.
Pan Vorel, pan Vojtíšek, paní Ruska, slečna Máry a pan Hastrman.
Ano, dobře zpracovaný čtenářský deník výrazně usnadní přípravu.
Většinou převažují faktické otázky, ale mohou se objevit i interpretační.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Z hlediska celkového obsahu Povídek malostranských je důležité si uvědomit, že jednotlivé příběhy nejsou řazeny náhodně. Společně vytvářejí mozaiku života na Malé Straně, kde se postavy často objevují opakovaně nebo se o sobě alespoň dozvídají skrze řeči a drby.
Typické jsou:
Celek nepůsobí jako klasický román, ale jako živý portrét města, které má vlastní paměť, rytmus a charakter.
Zdroj: článek Povídky malostranské
V testech se opakují zejména postavy, které jsou nositeli hlavní myšlenky povídky nebo mají výraznou charakterovou zvláštnost.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - postavy
Pro správné určení postavy je zásadní vnímat prostředí Malé Strany. Ulice, domy, hospody a kostely nejsou jen kulisou, ale aktivně ovlivňují chování postav.
Postavy často jednají tak, aby si udržely dobrou pověst mezi sousedy, nebo se naopak stávají obětí malostranských drbů.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - postavy
Mezi často zmiňované postavy patří pan Vorel, pan Vojtíšek, paní Ruska, slečna Máry nebo pan Hastrman. Je dobré si u každé z nich zapamatovat nejen jméno, ale i její osud a hlavní povahové rysy.
Testy také rády pracují s kontrasty mezi postavami, například srovnáním chudoby a domnělého bohatství nebo dobrých úmyslů a jejich tragických následků.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Příprava na test by neměla spočívat jen v memorování správných odpovědí. Důležité je pochopit, proč se jednotlivé postavy chovají tak, jak se chovají, a jak jejich jednání souvisí s prostředím Malé Strany. Právě vztah postav k místu a komunitě bývá častým tématem testových otázek.
Vyplatí se projít si obsah jednotlivých povídek a ke každé si stručně poznamenat hlavní motiv, hlavní postavy a pointu. Tím získáš přehled, který pomůže i u záludnějších otázek.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy