Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

POVÍDKY MALOSTRANSKÉ UKÁZKA

OBSAH

Test na pojmy z Malostranských povídek

  1. Co je to pěnovka?
  2. Co v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl označovala „tříkrálový s červeným“?
  3. Co nosil pan „Hastrman“,
    když nosil španělku?

  4. Co znamená,
    když byl pan Hastrman dříve justiciár?

  5. Kdo je to konduktor?
  6. Kdo je to koncipient?
  7. Co je to hokynářství?
  8. Co je to krajáč?
  9. Co je moldavit?
  10. Kdo je havíř?
  11. Kdo je to flamendr?
  12. Co to jsou Dušičky?
  13. Co znamená „štkát“?
  14. Co znamená churavět?
  15. Co jsou okuláry?
  16. Co je to šumivka?
  17. Co je to vorzimmer?
  18. Co je letora?
  19. Co je to fiakr?
  20. Co je plachetka?
  21. Co je to licitace?
  22. Co je to parasol?
  23. Co je to valtýrka?
  24. Co je to kruchta?
  25. Co je to citadela?
  26. Kdo je to handlíř?
  27. Co je to cikorka?
  28. Co je to šístka?



Zdroj: Test na Povídky malostranské - pojmy

Poradna

V naší poradně s názvem TEST NA POVÍDKY MALOSTRANSKÉ - OBSAH A POSTAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Kyzeková.

Dobrý den, prosím, funguje ten odkaz s výsledky? Ráda bych ho studentům poslala.
Děkuji Vám za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Odkaz funguje. Po vyplnění a odeslání k online kontrole bude odkaz k dispozici ke zkopírování a odeslání mailem.

Zdroj: diskuze Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Proč si knihu přečíst

Tato kniha není určitě vhodná pro každého. Spoustě lidí se může zdát na čtení náročná vzhledem k slovosledu a zastaralým výrazům. Zároveň nezáživně mohou působit popisné pasáže. Pokud se ale někdo dokáže povznést nad tyto nevýhody, čekají ho v knize milé a úsměvné pasáže ze života obyčejných lidí v 19. století. Jedná se o příjemné čtení spíše pro starší osoby, které nepotřebují mít knihu plnou akčního děje. Pokud by někdo měl zájem si přečíst alespoň některé povídky, doporučuji O měkkém srdci paní Rusky, Přivedla žebráka na mizinu, Pan Ryšánek a Pan Schlegl, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku a Doktor Kazisvět.

Zdroj: Povídky malostranské

TESTY NA MALOSTRANSKÉ POVÍDKY OD JANA NERUDY

Jan Neruda se narodil v roce 1834 v Praze na Malé Straně, kde také vyrůstal. Neruda patří mezi nejvýznamnější české spisovatele, psal poezii, prózu i drama, také psal různé divadelní i literární kritiky. Proslavil se také jako novinář. Neruda byl několikrát v životě zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Také mu déle trvalo najít si povolání, které by ho bavilo, pokoušel se studovat práva i filozofickou fakultu. Pracoval jako úředník i jako učitel. Neruda zemřel v roce 1891 v Praze v Novém Městě na zánět pobřišnice a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.

Mezi jeho nejznámější knihy patří sbírky básní Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční. Jako dramatik nebyl příliš úspěšný, i přesto několik her napsal, například Prodaná láska, Ženich z hladu, Francesca di Rimini a další. V novinách často publikoval i fejetony, které později vytvořily sbírky například pod názvy Žerty hravé i dravé, Studie krátké a kratší a další. Mezi jeho prozaická díla se řadí Arabesky, Různí lidé, Trhani, Pražské obrázky, Menší cesty a samozřejmě Povídky malostranské, které jsou patrně jeho nejvýznamnější prózou.

Povídky malostranské původně psal do časopisů, nakonec je ale v roce 1878 vydal. Při výběru námětů jednotlivých povídek často vycházel ze vzpomínek na své dětství a mládí strávené na Malé Straně.

Zdroj: Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Diskuze

V diskuzi BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Haken.

Dobrý den,
může prosím někdo vysvětlit pointu povídky Legenda o krásné Julince ze sbírky Morytáty a legendy? Předem mnohokrát děkuji. MH

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Bohumil Hrabal

Osnova povídky

Osnova povídky má obvykle tři základní části – úvod, stať a závěr.

Úvod

  • Uvedení čtenáře do děje

Stať

  • Převyprávění hlavní události příběhu a událostí z ní vyplývajících

Závěr

  • Vyvrcholení příběhu (například vyřešení záhady)

Zdroj: Osnova vzor

Diskuze

V diskuzi BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.

Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.

Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.

Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)

Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?


Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Bohumil Hrabal

Test na postavy Malostranských povídek

  1. O kom (jméno postavy) je následující ukázka: „Dne 16. února, v šest hodin ráno, otevřel tedy svůj krám U zeleného anděla. Už včera bylo tu nadobro vše upraveno, krám se lesknul bělostí a novostí. V příhradách a v otevřených pytlích svítila se moučka bělejší než ta čerstvě obílená zeď a lesknul se hrách žlutější než kolem to pomerančově natřené nářadí. Sousedé a sousedky, když šli kolem, podívali se dobře dovnitř, a některý učinil krok nazpět, aby se podíval ještě jednou. Ale do krámu nevešel nikdo.“
  2. Kdo dal panu Vojtíškovi kousek chleba a kávu, když mu nikdo jiný nepomohl v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  3. Který z mužů v povídce Večerní šplechty zůstal na střeše nejdéle a nepronásledoval dívky?
  4. Jaké povolání měl otec doktora Heriberta v povídce Doktor Kazisvět?
  5. Který člověk upřímně litoval smrti pana rady Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
  6. Proč panu Heribertovi přezdívali doktor Kazisvět?
  7. Ve které povídce se objevuje Pohorák?
  8. Ve které povídce se objevuje Pan Vojtíšek?
  9. Ve které povídce se objevuje Josef Velš?
  10. Ve které povídce se objevuje Pepík Augusta?
  11. Ve které povídce se objevuje Lízinka Perálková?
  12. Ve které povídce se objevuje Pan Šajvl?
  13. Ve které povídce se objevuje Slečna Poldýnka?
  14. Ve které povídce se objevuje ševcův Fricek?
  15. Ve které povídce se objevuje Klára Lakmusová?
  16. Ve které povídce se objevuje Tlustá Máry?
  17. Ve které povídce se objevuje Krumlovský?
  18. Ve které povídce se objevuje Václav Bavor?
  19. Ve které povídce se objevuje Bába milionová?
  20. Ve které povídce se objevuje Pan Rybář?
  21. Ve které povídce se objevuje Josef Rumpálovic?
  22. Ve které povídce se objevuje Vilém Cibulka?
  23. Ve které povídce se objevuje pan Provazník?
  24. Ve které povídce se objevuje slečna Žanýnka?
  25. Ve které povídce se objevuje Paní Nocarová?
  26. Ve které povídce se objevuje policejní komisař Uhmühl?
  27. Ve které povídce se objevuje Jan Hovora?
  28. Ve které povídce se objevuje Jan Rechner?
  29. Ve které povídce se objevuje Doktor Jensen?
  30. Ve které povídce se objevuje Mikuláš z Husi?

Zdroj: Test na Povídky malostranské - postavy

Diktát č. 4 

Závodník ležel s vážným zraněním ve Fakultní nemocnici na Bulovce.

Mezi významné české dokumenty patří Zlatá bula sicilská.

V osmé třídě se probírala Velká francouzská revoluce a začátek první světové války.

Babička si koupila lístky na Mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

I letos se bude udělovat Nobelova cena míru.

Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku prohlásil: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“

O osudu našeho klubu bude rozhodovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Spisovatel Jan Neruda se narodil v Praze na Malé Straně, a proto o tomto místě napsal Malostranské povídky.

Přístav Pearl Harbor se nachází na Havajských ostrovech.

Návštěvníci města Doksy vždy navštěvují Máchovo jezero a hrad Bezděz.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro druhý stupeň základní školy

Autor

Jan Neruda

Životopis

  • Spisovatel Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze na Malé Straně a zemřel dne 22. srpna 1891 v Praze na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev. Dům, v němž žil, nesl název U Dvou slunců.
  • Studoval na gymnáziu. Po gymnáziu na přání a nátlak otce nastoupil na právnickou fakultu, ale studium se mu nedařilo, a tak přešel na filozofickou fakultu. Ale ani tu nedokončil. Povoláním byl učitel a novinář.
  • Na počátku své kariéry podepisoval své články jménem Janko Hovora. Psal pro německé časopisy: Tagesbote aus Böhmen a Prager Morgenpost. Z českých časopisů a novin publikoval v Obrazech života, v Času, v Hlasu, v Národních listech, v Květech a v Lumíru. Stejně jako některé novinové články podepsal pseudonymem, tak své fejetony podepisoval symbolem trojúhelníku.
  • V jeho období vznikla literární generace májovců a on se stal jejich vůdcem. Tato skupina se přihlásila k dílu a odkazu Karla Hynka Máchy, který byl do té doby společností jako autor Máje kritizovaný. Stejně jako Mácha i Neruda rád cestoval a vedl si zápisky z cest.
  • Neruda byl několikrát za svůj život zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Ve svém životě se zamiloval do několika žen, do Anny Holinové, Karolíny Světlé, Terezie Marie Macháčkové a Anny Tiché.
  • Neruda patří mezi nejznámější české spisovatele, novináře i literární kritiky. Neruda je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Seznam literárních děl

  • Arabesky – soubor povídek
  • Balady a romance – soubor balad a romancí; autor zde záměrně zaměnil balady s romancemi. Pokud se báseň jmenuje balada, jedná se o romanci a pokud se jmenuje romance, jedná se o baladu.
  • Francesca di Rimini – divadelní hra: tragédie
  • Hřbitovní kvítí – sbírka básní
  • Já to nejsem – divadelní hra: komedie
  • Knihy veršů – sbírka básní
  • Merenda nestřídmých – divadelní hra: komedie
  • Obrazy z ciziny – sbírka fejetonů
  • Obrazy ze života – časopis
  • Pařížské obrázky (=Menší cesty) – sbírka reportážních črt a fejetonů
  • Písně kosmické – sbírka básní
  • Povídky malostranské – sbírka povídek
  • Praha – sbírka povídek
  • Pražské obrázky – soubor fejetonů
  • Prodaná nevěsta – divadelní hra: komedie
  • Prosté motivy – sbírka básní
  • Rodinná kronika - časopis
  • Různí lidé – soubor povídek a fejetonů
  • Studie krátké a kratší – soubor fejetonů
  • Trhani - román
  • Zpěvy páteční – sbírka poezie
  • Žena miluje srdnatost - divadelní hra: komedie
  • Ženich z hladu – divadelní hra: komedie
  • Žerty hravé i dravé - sbírka fejetonů

Zdroj: Povídky malostranské

Ukázka užití spojky poněvadž

Na schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.

Nemůžu jít s vámi na túru, poněvadž nemám kanady.

Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.

Zdroj: Spojka poněvadž

Osnova knihy

Osnova knihy je v podstatě stejná jako u povídky. Musí se skládat z úvodu, statě a závěru, respektive obsahovat expozici, kolizi, krizi, peripetii a nakonec rozuzlení.

Tip: Na psaní knih musí být talent.

Zdroj: Osnova vzor

Povídky malostranské

Seznam povídek v knize

  • Týden v tichém domě
  • Pan Ryšánek a pan Schlegl
  • Přivedla žebráka na mizinu
  • O měkkém srdci paní Rusky
  • Večerní šplechty
  • Doktor Kazisvět
  • Hastrman
  • Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
  • U tří lilií
  • Svatováclavská mše
  • Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno (1877)
  • Psáno o letošních Dušičkách
  • Figurky

Charakteristika hlavních postav z některých povídek

Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.

Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.

Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.

Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.

Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.

Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří, že díky nim je velmi bohatý a až na konci povídky zjistí, že jeho bohatství spočívá vlastně v něčem jiném.

Pan Ryšánek – Pan Ryšánek je jednou z hlavních postav v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl. Pan Ryšánek je obchodník, který byl v mládí zamilován do ženy, která ho odmítla a vzala si jeho přítele. Od té doby s ním nepromluvil, přestože se každý večer setkávají.

Pan Schlegl – Pan Schlegl je druhou hlavní postavou v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl. I pan Schlegl je obchodník. Pan Schlegl získal srdce jeho vyvolené ženy, přestože kvůli tomu ztratil přítele, se kterým se i nadále setkává, ale nemluví spolu. Jejich situaci může změnit jen něco opravdu zásadního.

Pan Vojtíšek – Pan Vojtíšek je hlavní postavou v povídce Přivedla žebráka na mizinu, ale jeho postava se objevuje ve více povídkách. Pan Vojtíšek je malostranský žebrák, který je velmi oblíbený, lidé ho mají rádi, a proto se má dobře, přestože žebrá. Doplatí ale na lidskou závist. Ke konci života se musí mimo jiné vyrovnat i se ztrátou přízně lidí, které měl rád.

Pan Vorel – Pan Vorel je hlavní postavou v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku. Pan Vorel nepocházel z Malé Strany a byl to vášnivý kuřák. Tyhle dvě věci ho stály všechny peníze a nakonec i život, přestože to byl jinak milý obchodník s dobrým srdcem.

Slečna Mary – Slečna Mary je hlavní postavou v povídce Psáno o letošních Dušičkách. Jedná se o starou paní, která se nikdy neprovdala, lidé z Malé Strany jí přezdívali Tlustá Mary. Přestože slečna Mary tušila, že se nikdy neprovdá, tak doufala v pravou lásku, a proto se nechala lehce napálit. Do konce života nezjistila (nebo jí to bylo jedno), že se jednalo o krutý žert.

Slečna Poldýnka – Slečna Poldýnka se objevuje okrajově v několika povídkách. Nejvýznamnější roli má ale v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, kde její pomluva zničí panu Vorlovi život.

„mladý Neruda“ – Jedná se o postavu chlapce/mladíka, do něhož Neruda projektuje své vzpomínky. V takové chvíli přechází vyprávění z er-formy do ich-formy. Malý Neruda působí jako zvědavý, dobrosrdečný a zároveň stydlivý chlapec, který je odvážný, ale i jeho odvaha má své hranice. Jako dítě věřil v různé nadpřirozené věci.

Souvislost s autorovým životem

Jeho kniha je velmi spjatá s Prahou a jak již název napovídá, spjatá je hlavně s Malou Stranou, s místem jeho narození, dětství a většiny života. Neruda se snaží ve své knize zachytit život lidí z Malé Strany na krátkých životních situacích. Autor na Malé Straně vyrůstal, a proto prostředí dobře zná. Jeho znalost prostředí je v knize velmi zřetelná, protože většina povídek obsahuje dlouhé pasáže popisu Malé Strany, například kde se která budova nachází atd.
Pro Jana Nerudu byl za jeho života také typický antisemitismus a ten se objevuje i v jeho knihách, Malostranské povídky nevyjímaje. Židé v jeho povídkách jsou obvykle zlí lichváři, kterým nevadí někomu zničit život.

Ukázka:

Krám pustnul a chudnul. Asi po pěti měsících začly pana Vorla navštěvovat podezřelé postavy, Židé. Pokaždé pak přivřel pan Vorel skleněné dveře krámské. Sousedé si povídali zcela určitě, že Malá Strana uvidí bankrot. „Kdo se jednou se Židy spustí!“

Literární a jazykové prostředky

Kniha byla napsána v devatenáctém století a jazyk tomu zcela odpovídá, objevují se zde archaismy a i slovosled může někdy působit zastarale. Neruda někdy také dává přívlastek shodný za podstatné jméno, což není zrovna běžné.
Malostranské povídky obsahují zdlouhavé pasáže malostranského prostředí, ve svých popisech a postavách se ale nezaměřuje jen na jednu společenskou skupinu. Příběhy jsou jak o těch nejchudších malostranských osobách, tak i o obchodnících a úřednících. V povídkách se objevuje jak vážnost, tak i ironie a satira. Neruda se v knize nevyhýbá literárním prostředkům, jako je personifikace, metafora a další. Jazyk je převážně hovorový (dobový) doplněný o básnické i lidové výrazy.
Vypravěčem v knize je malý Neruda.

Zdroj: Povídky malostranské

Známé knihy autora

  • 35 sloupků – sbírka fejetonů
  • Bylo nás pět - román
  • Čtrnáct dní na vojně – sbíkra fejetonů
  • Doktor Munory a jiní lidé – sbírka povídek
  • Dům na předměstí - román
  • Edudant a Francimor – pohádková povídka
  • Hedvika a Ludvík - román
  • Hlavní přelíčení - román
  • Hostinec U Kamenného stolu - román
  • Hráči - román
  • Hrdinové táhnou do boje - román
  • Kouzelná šunka – sbírka povídek
  • Lehká dívka a reportér - román
  • Lidé před soudem – sbírka povídek
  • Mariáš a jiné živnosti – sbírka fejetonů
  • Metempsychóza čili stěhování duší – sbírka povídek
  • Michelup a motocykl - román
  • Muži v offsidu - román
  • Na prahu neznáma – sbírka povídek
  • O humoru v životě a v umění – sbírka povídek
  • Okolo nás – sbírka fejetonů
  • Okresní město - román
  • Podzemní město - román
  • Povídky izraelského vyznání – sbírka povídek
  • Povídky pana Kočkodana – soubor povídek
  • Se žlutou hvězdou - román
  • Vše pro firmu - román
  • Vyprodáno - román
  • Židovské anekdoty – sbírka vtipů
  • Život ve filmu – sbírka povídek
  • Žurnalistický slovník – soubor různých humorných výrazů a frází z oblasti žurnalistiky

Zdroj: Bylo nás pět

Test na obsah a postavy Malostranských povídek

  1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
  2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
  3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
  4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
  5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
  7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
  8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
  9. Jaké povolání měl pan Heribert?
  10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
  11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
  12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
  13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
  14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
  17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
  18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
  19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
  21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
  22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
  23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
  25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
  26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
  28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
  29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
  30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
  33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
  34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
  35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
  36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
  38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
  40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
  41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
  43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
  44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
  45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
  46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
  47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
  48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
  49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
  50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
  52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
  53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
  54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
  55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
  56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
  57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
  58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
  60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
  61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
  62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
  63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
  64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
  65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
  66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
  67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
  69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
  70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
  71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
  72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
  73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
  74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
  75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
  76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
  77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
  78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?



Zdroj: Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Uzemnění nebo uzemění

Vysvětlení

U tohoto podstatného jména je zdůvodnění pravopisu jednodušší, stačí vědět, že slovo uzemnění vzniklo od slovesa uzemnit (tedy ne od slova země!), kde je psáno "mn", takže i uzemnění bude tyto dvě hlásky obsahovat. Správná varianta je tedy uzemnění.

Ukázka ve větě

Uzemnění hromosvodu se nesmí nikdy zapomenout.

Zdroj: Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Určení slovního druhu slova „během“

Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).

Ukázka:

Podstatné jméno – S během musel skončit.

Předložka – Přišel během vystoupení.

Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)

Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?

Test z ukázek Malostranských povídek

  1. Ze které povídky je tato ukázka: „Doma, to jsem věděl, dnes mne pohřešovat nebudou. Dovedl jsem; s onou prolhaností, která tak mnohého devítiletého, nadaného hocha krášlí, matce nalhat, že si staroměstská teta naše přeje, abych k ní navečer přišel. Rozumělo se samo sebou, že zůstanu tam přes noc, ráno ale že se dostavím určitě zas na mši, k ministrantské své povinnosti. Prozradím-li se později, co na tom, vždyť mohu vyprávět, jak svatý Václav slouží mši!
  2. Ze které povídky je tato ukázka: „Jednou jsem byla také na židovském pohřbu,“ pokračovala pološeptem paní ......., „ale to není hezké. Všechna zrcadla jsou zavěšena, aby prý neviděli mrtvolu, ať se obrátí, kam chtějí. Takhle je líp, nebožtíka je vidět pěkně ze všech stran – já bych řekla, že ta truhla stojí dvacet zlatých v stříbře, to je krása! Ale zasloužil si ji, dobrák, jakoby se na nás i z toho zrcadla usmíval.“
  3. Ze které povídky je tato ukázka: „Honem okna zavřít a začnem studovat. Devět hodin. A je úterek, dobrý den pro začátek studií! Začnu jako každý s občanským zákonem. Myslím, že to půjde dob-

    „Ale já jsem se ani nezeptala, jak se to panu doktorovi první noci spalo,“ zní vesele zas ode dveří. „Koukej se, Kačenko, pan doktor. Dej dobrýtro – kompliment (kloní ji) tak! Duc! Duc! (dělá, jakoby ji házela na mne.) Dobře se spalo, to si myslím na takové posteli! (Už je u postele.) Kačenko, koukej, to se to hajá! (Klade ji už zas na postel.) Viď, mrško, to děláš paní? Je to postel!“ (zas si tak napolovic sama ke Kačence přilehla.)

    Pěkná žínka, luzné podívání, ale, - ! Dívám se upřeně do zákoníku.“

  4. Ze které povídky je tato ukázka: „Děťátko ostýchavě jde kupředu. Slečna Máry jde hned za ním, pobádá je, aniž by mu určovala směr cesty. Chodí tak, až náhle řekne slečna: „Počkej!“, vezme děvče za ruku a vede ji nedaleko mezi hroby. Sundá z jistého železného kříže oprchalý, větrem a deštěm roztřepený věnec a zavěší tam nový, složený z bílých a černých umělých květin.“
  5. Ze které povídky je tato ukázka: „Nejveseleji jakoby ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů „U Dvou slunců“ a „Hlubokého sklepa“. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování.
  6. Ze které povídky je následující ukázka: „Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak volně, že by ani vyslovit nebyla dovedla. Zdálo se jí, že sama vystrojila celý pohřeb Žanýnce nebohé.“
  7. Ze které povídky je tato ukázka: „Píšu upřímně. Bylo mně naprosto nevolno. Bylo mně nevolno vlastně už po více dnů, pořád hůř, čím blíž přicházel 20. srpen. Pozoroval jsem cos podobného také u ostatních vojvůdců. V posledních schůzích mluvilo se někdy až trochu spleteně. Přičítal jsem to ve vnitřku svém tomu, že mají vojvůdcové strach. Přemohl jsem sama sebe a vystoupil předevčírem rázně. Odpírali vesměs co nejhrdinněji, rozohnili jsme se, nikdy nebylo mluveno tak rázně jako předevčírem. Následující noci jsem spal ale přece špatně. Ano, kdybych byl cítil naprostou hrdinnost u ostatních, byl bych sama sebe cítil také zcela jinak...“
  8. Ze které povídky je tato ukázka: „Mnohý lehkovážný si snad pomyslí, že otevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!“ nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou bránou přišel až do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo např. dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil.
  9. Ze které povídky je tato ukázka: „Krásnooká se otočila, vystoupla do samoty ven. Stála vedle mne, zrak její spočíval na mně, cítil jsem ruku její vedle třesoucí se ruky své. Uchopil jsem ji za ruku, byla tak měkká. Mlčky jsem táhl děvče dál a dále do arkád, děvče následovalo volně. Bouře dostoupila teď svého vrchole. Vítr hnal se jako příval vodní, nebe i země ječely, nad hlavami se nám válely hromy, kolem nás jak by mrtví řvali z hrobů.“
  10. Ze které povídky je tato ukázka: „Obrat! Naprostý, radikální obrat, jakého bych byl nikdy ani neočekával. Obrat v přírodě i ve společnosti. Za prvé: Vlažné, usměvavé krásné dny a při nastalém teple rýma. Za druhé: cikorky konduktorčiny jsem se nasytil a právě jsem vypil kávu, kterou jsem si na lihu uvařil sám. Budu si napořád vařit kávu sám. Také v ostatním jsem učinil změnu. Konduktorka mně přinese už jen dnešní oběd zdola, k večeři si už seběhnu dolů do hostince. Nepotřebuji milostí a konduktorka v ochotě ochabla už naprosto. Aťsi, takhle bude líp. Pořád sedět nejde, člověk zpitomí a pokračuje v studiích tím pomaleji.
  11. Ze které povídky je tato ukázka: „Oba seděli vždy odvráceni od okna a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili jen, když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenácte let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul.“
  12. Ze které povídky je tato ukázka: Velevážená slečno! Tedy nemám být šťasten! – Sen prchnul, tlačím ruku k čelu, hlava mně víří v bolesti. Avšak ne – nechci kráčet cestou, která je dlážděna zmařenými nadějemi nejlepšího, jediného mého přítele! Nebohý příteli, tak ubohý, jak jsem já sám! Ovšem jste se ještě nerozhodla, ale jaképak je zde rozhodnutí možno? Nemohu žít v štěstí a vida svého Jeníka v zoufalství. I kdybyste mně podávala vskutku životní rozkoše, nemohu ji přijmout. Jsem rozhodnut, vzdám se všeho.“
  13. Ze které povídky je tato ukázka: „Takřka ve dvakráte čtyryadvaceti hodinách byl osud páně ...... zpečetěn. Všude ho ode dveří odbývali, že jsou „zlé časy“. Kde míval obědy, slyšel, že „dnes nic nezbylo“, nebo: „Jsme chudí, měli jsme jen hrách, to není pro vás.“ Uličníci kolem něho poskakovali a pokřikovali: „Domácí pán! Domácí pán!“
  14. Ze které povídky je tato ukázka: „Stařec sebou škubnul. Pak zašeptal dívaje se upřeně k Petřínu: „Nemá to ceny – oblázky...“

    „Já vím, že nemají velké ceny, vždyť to znám sám. Ale cenu mají přece, pro nás i pro vás. Vy jste si je pracně sebral – strýčku, nechte je, prosím, všechny pro mé děti. Budou se na nich učit, vy jim budete vypravovat.“

    „Mysleli jste snad,“ zašeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohatý, a já vskutku...

  15. Ze které povídky je následující ukázka: „Celé město o něm mluvilo. Noviny o něm psaly nejspíš po celém světě. Malá Strana byla pyšna. Vypravovaly se věci podivné. Baroni, hrabata, knížata si ho prý hleděli získat za osobního lékaře. Ba jistý vládnoucí král mu učinil návrh přímo neslýchaný. Vůbec se co nejnaléhavěji ucházeli o něho všichni takoví, z jichž smrti by bylo mnoho lidí mělo radost. Ale on byl jako zabedněn. Ba vypravovalo se, že paní radová mu nesla plný pytlík dukátů, že se k němu ale nikdy nedostala, a naposled prý ji polil z pavlače vodou.
  16. Ze které povídky je tato ukázka: „Sotva usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „bába milionová“. Jiné žebračky slibovaly, že pán bůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „milionů a milionů“. Milionová šla rovně, kdy chtěla, a kulhala, kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu ... . Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustění, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Sama drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozelené jako u kočky.“
  17. Ze které povídky je tato ukázka: „Ostatně nemohu říci, že bych byl v chrámové té samot cítil tesknotu, strach. Také proč? Byl jsem si sice vědom neobyčejnosti svého podniku, ale žádné chyby, žádné vědomí hříchu neskličovalo a netisklo duši mou, naopak cítil jsem se nadšeným, povzneseným. Náboženské nadšení jakoby ze mne bylo učinilo zvláštního, vznešeného tvora, nikdy předtím – a přiznám se: nikdy také již potom necítil jsem se tak dokonalým, tak všeobecné závisti hodným. Jinde a jindy bych se bál třeba strašidel – ale zde v kostele nemšla strašila přece pražádné moci!“
  18. Ze které povídky je tato ukázka: „Ale u „hlubokého sklepa“ stála setníkovic slečna Poldýnka a právě vypravovala paní radové Kdojekové: „On tam má tolik kouře, že je všechno jako uzené.“ A když přišla v poledne krupicová polívka na stůl, tvrdila slečna Poldýnka určitě, že „z ní cítí tabákový kouř“, a položila lžíci. Do večera si vyprávěli již veškeří sousedé, že v krámě páně ... zapáchá všechno tabákovým čmoudem, mouka že je jakoby pražena a kroupy uzeny. A již neříkali panu Vorlovi jinak než „uzený krupař“ – osud jeho byl rozhodnut.“
  19. Ze které povídky je tato ukázka: „Loudal se pomalu domů. Když přišel průjezdem až ke dvorku, opominul se podívat dle dávného obyčeje svého nahoru k Josefinčiným oknům. Bylo mu, jakoby byl vyvázl z nějakého nebezpečí, když podivně nejistým krokem vešel konečně do kuchyně Lakmusových. Oddechl si, krev mu počala proudit volněji a na Klárku promluvil s tak příjemně znějícím záchvěvem, jako předtím nikdy dříve. Nezdržel se ale dlouho, vešel hned do svého pokoje.
  20. Ze které povídky je tato ukázka: „Kupko, kam se to díváte – vy slítnete ještě jednou!“

    „Kam se dívám? Ke knihaři se dívám. Vy ani nevíte, že čte už po dvacet let den co den navečer životopis Husův, že pokaždé při tom pláče. Díval jsem se, jestli se už dnes rozplakal; ještě ne!“

    „Hlouposti, kdybyste si všímali něčeho jiného než knihařů, vy mladíci,“ a Novomlýnský zaluskal prsty. „Jestlipak jste si už všimli nové kojné naproti u hrnčířů, to je holka, jak? Ale je jako žluva, nedodrží.“

  21. Ze které povídky je tato ukázka: „V zimě, když měl na sobě šedivý mlynářský oblek, zapadala hlavička pod soukennou čepicí hluboko do límce z bavlněného astrachánu a v létě, když měl šedivý, kostkovaný šat lehký nebo ještě lehčí šat plátěný, kývala se nejistě jako na slabé šťopce. V létě chodil již o čtvrté hodině ranní do sadů na Mariánských hradbách a tu zasedl s knihou v ruce někam na nejodlehlejší lavici. Stalo se, že některý dobrosrdečný soused malostranský si k němu přisedl a mluviti začal. Ale ...... vstal, sklapnul knihu a šel, neodvětiv ani slova.
  22. Ze které povídky je tato ukázka: „Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parazol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval, – jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas až k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vždycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůže ze střechy nejstaršího fiakra.“
  23. Ze které povídky je tato ukázka: „Byl jsem si již vědom všeho. Cítil jsem se k smrti zahanben – zoufale nešťasten – hlava se mně náhle rozbolela a točila se jako v divokém víru. Bolest pro matku, kteráž mne asi co ztraceného oplakávala a jíž to jsem nejspíše nesmírného zármutku způsobil, svírala mi srdce a křečovitě dusila dech. Chtěl jsem honem dolů, honem předstoupit před matku – ale nohy náhle bezvládně sklesly, hlava sklouzla po zdi a ležel jsem na podlaze. Nesmírné štěstí as, že skoro současně se dostavil pláč. Zpočátku slzy pálily jako oheň, pak mně ulevovaly.“



Zdroj: Test z ukázek Povídek malostranských

Díla

V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.

  • Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
  • Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
  • Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
  • Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
  • Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
  • Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
  • Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
  • Kopretina, 1965
  • Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
  • Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
  • Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
  • Morytáty a legendy, 1968
  • Domácí úkoly, 1970
  • Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
  • Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
  • Postřižiny, 1976 – próza
  • Krasosmutnění, 1979 – povídky
  • Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
  • Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
  • Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
  • Každý den zázrak, 1979 – povídky
  • Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
  • Kluby poezie, 1981
  • Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až 1989) – zfilmováno roku 2006
  • Domácí úkoly z pilnosti, 1982
  • Listování ve stínech grafických listů, 1983
  • Domácí úkoly z poetiky, 1984
  • Hovory lidí, 1984 – povídky
  • Život bez smokingu, 1986 – povídky
  • Vita nuova, 1986 – trilogie vyprávějící o Hrabalovi samém, jeho ženě a jejich přátelích z období života v Praze, a to očima spisovatelovy ženy (psáno ich-formou v ženském rodě)
  • Proluky, 1987 (v Čechách až v roce 1991)
  • Svatby v domě, 1987 (v Čechách až 1991) – autobiografická próza
  • Knížka pro Robinsony (a taky pro Pátky), 1987 – povídky (společně s O. Pavlem a K. Poláčkem)
  • Můj svět, 1988 – povídky
  • Příliš hlučná samota, 1989
  • Kličky na kapesníku, 1989
  • Bílý koníček, Rukopis, Fiktivní korespondence, 1989
  • Chcete vidět zlatou Prahu?, 1989 – výbor z povídek, editor Jaromír Pelc
  • Tři novely, 1989 – obsahuje Ostře sledované vlaky, Taneční hodiny pro starší a pokročilé a Obsluhoval jsem anglického krále
  • Kouzelná flétna, 1989 (vydáno 1990)
  • Bambino di Praga / Barvotisky / Krásná Poldi, 1990
  • Kdo jsem, 1990
  • Krajiny Bohumila Hrabala, 1990
  • Totální strachy, 1990
  • Listopadový uragán, 1990
  • Schizofrenické evangelium, 1990 – povídky
  • Ponorné říčky, 1990
  • Růžový kavalír, 1991
  • Ztracená ulička, 1991 – poezie z roku 1948
  • Básnění, 1991
  • Slavná Vantochova legenda, 1991
  • Židovský svícen, 1991
  • Atomová mašina značky PERKEO, 1991 – povídky
  • Jarmilka, 1992
  • Hrabal, 1992 – obsahuje Něžný barbar, Příliš hlučná samota, Městečko, kde se zastavil čas
  • Večerníčky pro Cassia, 1993
  • Happy end, 1993 – novela
  • Hořící vajgly v uchu, 1993
  • Inaugurace a vnitřní monolog, 1993
  • I balóny mohou vzlétnout, 1993 – eseje, úvahy
  • A havran krák už Nikdykrát, 1993 – úvahy
  • Česká republiko, dobrý den, 1993 – úvahy, eseje
  • Pábení, 1993
  • Rukověť pábitelského učně, 1993 – povídky
  • Kafkárna, 1994 – obsahuje Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Toto město je ve společné péči obyvatel, Morytáty a legendy, Etudy
  • Obrazy v hlubině času, 1994 – obsahuje Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas, Něžný barbar
  • Texty, 1994 – úvahy
  • Hlučná samota, 1994
  • Nymfy v důchodu, 1994
  • Pražské pavlačové anekdoty, 1994 – anekdoty, mikropovídky
  • Dopisy Dubence, 1995 (tetralogie) – proud vzpomínek propojený filozofickými úvahami a politickými komentáři
  • Naivní fuga, 1995
  • Pojízdná zpovědnice, 1996
  • Ze zápisníku zapisovatele, 1996
  • Bibliografie, dodatky, rejstříky, 1997
  • Setkání, 2008 – povídky
  • Povídky, črty a hovory, 2015 – povídky
  • Křehký dluh (Hrabal spisy 1), 2017 – lyrika a existenciální texty období před publikací první sbírky povídek
  • Skřivánek na niti (Hrabal spisy 2), 2014 – povídky z 60. let: Perlička na dně, Pábitelé, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Morytáty a legendy
  • Jsme jako olivy (Hrabal spisy 3), 2015 – novely: Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas, Něžný barbar, Obsluhoval jsem anglického krále, Příliš hlučná samota
  • Rukověť pábitelského učně (Hrabal spisy 4), 2016 – texty z časů normalizace: Slavnosti sněženek, Krasosmutnění, Harlekýnovy milióny, Autíčko + ostatní texty 1. části 12.svazku SSBH
  • Život bez rukávů (Hrabal spisy 5), 2016 – autobiografická trilogie

Zdroj: Bohumil Hrabal


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP