Přec, přece, nebo přeci? Která podoba je správně
Přec, přece, nebo přeci?
V běžném spisovném textu používejte přece: To přece není možné. Také podoba přec je správná, ale je knižní a dnes působí stylově příznakově. Varianta přeci patří do obecné češtiny, a proto není vhodnou volbou pro neutrální spisovný projev. Pokud tedy váháte, napište jednoduše přece.
Co je správně
Která varianta je správná
| Podoba | Hodnocení | Příklad |
|---|---|---|
| přece | neutrální spisovná podoba | To přece dobře víš. |
| přec | spisovná, ale knižní podoba | Přec jen se nakonec vrátil. |
| přeci | obecněčeská, nespisovná podoba | V neutrálním spisovném textu raději použijeme přece. |
Nejjednodušší doporučení tedy zní: do školy, pracovního e-mailu, úředního textu i běžného spisovného článku pište přece. Podoba přec se může objevit například v literatuře nebo v záměrně knižním vyjadřování.
Pravidlo a vysvětlení
Pravidlo pro přece, přec a přeci
Základní a stylově neutrální podobou je přece. Jde o částici, případně podle větného použití o výraz podílející se na vyjádření významového vztahu. Často zdůrazňuje něco, co mluvčí považuje za samozřejmé nebo již známé:
- Vždyť jsem ti to přece říkal.
- To přece nemůže být pravda.
- Nemusíš se bát, přece tě v tom nenecháme.
Zkrácené přec má v zásadě stejný význam, ale stylově působí knižně. V běžné současné řeči se s ním setkáme podstatně méně:
- Byl unavený, přec pokračoval dál.
- Člověk přec nemůže vědět všechno.
Tvar přeci je rozšířený zejména v mluvené češtině. Někdy jej lidé používají právě proto, že jim připadá uhlazenější nebo spisovnější než přece. Ve skutečnosti je pro neutrální spisovný text správnou volbou přece.
Rozdíl ve významu
Mění se význam slov přec, přece a přeci?
Významový rozdíl je zpravidla malý nebo žádný. Hlavní rozdíl spočívá ve stylové platnosti. Porovnejte:
- To přece víš. – neutrální spisovné vyjádření.
- To přec víš. – význam je stejný, věta však zní knižněji.
- To přeci víš. – běžné v neformálním projevu, nikoli neutrální spisovná podoba.
Ve všech třech větách mluvčí připomíná něco, co podle něj druhá osoba už ví. Rozdíl tedy není především v tom, co věta znamená, ale v tom, jak stylisticky působí.
Příklady
Příklady s podobou přece
- To přece není žádný problém.
- Nemůžeme přece odejít bez rozloučení.
- Ty mě přece znáš.
- Říkal jsem ti přece, že bude pršet.
- Je to přece náš společný úkol.
- Nemusíš spěchat, máme přece dost času.
- Nemohl přece vědět, co se stane.
- Takovou chybu přece může udělat každý.
Spojení „a přece“
Velmi běžné je také spojení a přece, které může vyjadřovat rozpor mezi tím, co bychom očekávali, a tím, co skutečně nastalo:
- Celou noc skoro nespal, a přece ráno vypadal svěže.
- Hodně trénovala, a přece závod nevyhrála.
- Cesta byla dlouhá, a přece nám rychle utekla.
Spojení „přece jen“
Časté je rovněž spojení přece jen:
- Nakonec jsme se přece jen rozhodli odjet.
- Bylo už pozdě, ale přece jen zavolal.
- Nová úloha byla přece jen o něco těžší.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Přeci není spisovnější než přece
Častým omylem je představa, že přeci zní kultivovaněji, a musí tedy být spisovnější. Je to právě naopak. Chcete-li napsat větu neutrálně spisovně, volte přece.
Místo:
To přeci nemůžeš udělat.
je v neutrálním spisovném textu vhodnější:
To přece nemůžeš udělat.
Přec není pravopisná chyba
Druhou častou chybou je automatické opravování každého výskytu přec na přece. Samotná podoba přec chybná není. Je však knižní, takže záleží na charakteru textu. V historickém románu, básni nebo stylizovaném projevu může být zcela přirozená, zatímco v běžném pracovním e-mailu by působila nezvykle.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si správnou podobu zapamatovat
Zapamatujte si jednoduchou větu: Ve spisovném textu píšu přece.
Potřebujete-li rychlou pomůcku pro všechny tři varianty:
- přece = běžná a bezpečná volba,
- přec = knižní zkrácená varianta,
- přeci = obecná čeština, do neutrálního spisovného textu ji raději nedáváme.
Nejčastější otázky
Je správně přece, nebo přeci?
V neutrální spisovné češtině je správnou volbou přece. Tvar přeci se běžně objevuje v mluveném a neformálním projevu, patří však do obecné češtiny. Ve školní práci, odborném článku nebo formální komunikaci proto použijte přece.
Je slovo přec správně?
Ano. Přec je správná knižní varianta slova přece. Nejde tedy o pravopisnou chybu ani o slovo, kterému by pouze chybělo poslední písmeno. V současném neutrálním projevu však zpravidla přirozeněji působí plná podoba přece.
Co napsat v diktátu: přece, nebo přeci?
Pokud máte podle významu věty sami zvolit běžnou spisovnou podobu, napište přece. Například: To přece nemůže být pravda. Podoba přeci není vhodnější jen proto, že může některým mluvčím znít slavnostněji.
Je správně „a přece“?
Ano, spojení a přece je správné. Často vyjadřuje odpor nebo překvapivý rozpor mezi očekáváním a skutečností: Byl velmi unavený, a přece pokračoval v cestě. Významově se zde výraz a přece blíží spojením a přesto nebo avšak přesto.