PŘ C, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Přídavná jména jsou druhým slovním druhem. Latinsky se nazývají adjektiva. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen. Přídavná jména patří mezi ohebné slovní druhy, což znamená, že je můžeme skloňovat (mění tvary v závislosti na pádech). Určuje se u nich druh, vzor, rod, číslo a pád. Mluvnické kategorie rod, číslo a pád se určují podle podstatného jména, ke kterému přídavné jméno náleží.
Test na koncovky podstatných a přídavných jmen
Slova v závorce dát do uvedeného pádu (z prvního slova udělat přídavné jméno, druhé slovo zůstane podstatným jménem).
Příklad: (strýc, pes – 1. pád, č. mn.) ......................... na mě vrčeli. = Strýcovi psi na mě vrčeli.
(otec, přítel – 1. pád, č. mn.) ............................. nás mile překvapili.
(otec, rada – 4. pád, č. mn.) ............................. si vezmi k srdci!
(otec, dcera 1. pád, č. mn.) ............................. z druhého manželství.
(otec, rodič – 1. pád, č. j.) ............................. byli vždy milí a obětaví lidé.
Za (otec, hřích – 4. pád, č. mn.) ............................. pykáme doteď.
Příbuzenstvo z (otec, strana – 2. pád, č. j.) ............................. mě nikdy nepřestává překvapovat.
(kouzelník, trik – 1. pád, č. mn.) ............................. se mi líbily.
(zemědělec, obilí – 1. pád, č. j.) ............................. bylo v srpnu posečeno.
Přespali jsme v (teta, dům – 6. pád, č. j.) ............................. .
Slyšeli jsme o (odborník, zkušenost – 6. pád, č. mn.) ............................. .
S (dělník, výkon – 7. pád, č. mn.) ............................. byl ředitel spokojen.
Při zkoušení šel k (učitel, stůl – 3. pád, č. j.) ............................. .
Můj osud je v (lékař, ruka – 6. pád, č. mn.) ............................. .
Nakoupil krmení pro (děda, pes – 4. pád, č. mn.) ............................. .
Blesk zasáhl (soused, stavení – 4. pád, č. j.) ............................. .
Po loukách se proháněli (farmář, kůň – 1. pád, č. mn.) ............................. .
(horolezec, provaz – 1. pád, č. mn) ............................. byly krátké.
Četli jsme v knize o (Neruda, pomník – 6. pád, č. j.) ............................. .
Do (sestra, památník – 2. pád, č. j.) .................... jsem nakreslila obrázek.
S (Azor, štěně – 7. pád, č. mn.) ......................... jsme jeli na výstavu.
Řešení:
Otcovi přátelé nás mile překvapili. (Nikdy nepsat otcovy přátelé)
Otcovy rady si vezmi k srdci! (Nikdy nepsat otcovi rady)
Otcovy dcery z druhého manželství. (Nikdy nepsat otcovi dcery)
Otcovi rodiče byli vždy milí a obětaví lidé. (Nikdy nepsat otcovy rodiče)
Za otcovy hříchy pykáme doteď.(Nikdy nepsat otcovi hříchy)
Příbuzenstvo z otcovy strany mě nikdy nepřestává překvapovat. (Nikdy nepsat z otcovi strany)
Kouzelníkovy triky se mi líbily.
Zemědělcovo obilí bylo v srpnu posečeno.
Přespali jsme v tetině domě / domu.
Slyšeli jsme o odborníkových zkušenostech.
S dělníkovými výkony byl ředitel spokojen.
Při zkoušení šel k učitelovu stolu.
Můj osud je v lékařových rukách / rukou.
Nakoupil krmení pro dědov
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Zdroj: příběh Slova plnovýznamová
TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ
Zdroj: článek Čárky ve větách
Příběh
Ve svém příspěvku SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.
Jaký je rozdíl slova sám ve větách? Liší se od sebe slovním druhem?
příklad:
Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM.
vs.
Přijel SÁM král Sultán Solimán.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jolana Vladařová.
Proč je zájmeno sám ukazovací?
Zdroj: příběh Sám
Co je to pevná mezera
Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.
Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:
- ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
- ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
- pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
- mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
- mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
- mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
- mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
- v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2 5;
- v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
- v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
- mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
- mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
- mezi zkratkou tit
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pevná mezera
Příběh
Ve svém příspěvku NO, ANO : JAKÉ DRUHY SLOVA TO JSOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, prosím o radu do jakého druhu slov se zařadí "ano, no".
Je vůbec "no" spisovný výraz.
Dělá se za "no" vždy čárka?
Př.: No, asi to udělám....děkuji za odpověď H.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh No, ano : jaké druhy slova to jsou
