Informace od učitelek češtiny
 |
MENU
SLOVNÍ DRUHY
DIKTÁTY
BÁSNIČKY
HÁDANKY
laskavost, pánev, nabídka, svíce, myš, medvědice, laň, borovice, hladina, drzost, láhev, mýtina, šňůra, tramvaj, polévka, část, pověst, lavice, slepice, jabloň
|
VZORY ŽENSKÉHO RODU |
|||
|
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.
je většina slovní druh číslovka ?
děkuji vojernar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.
Zdroj: diskuze Slovní druh slova jednotlivý a většina
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
A jak je to, prosím, v množném čísle - přeci nemohu říct dni - stroje, o dnech - o strojích?
Zdroj: diskuze Cviceni na vzory den vzor
|
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
|
|
Ve vsi |
|
|
|
|
|
|
S bylinami |
|
|
|
|
|
|
O lyžích |
|
|
|
|
|
|
K myši |
|
|
|
|
|
|
Pod hlavou |
|
|
|
|
|
|
Na silnici |
|
|
|
|
|
|
Do krabice |
|
|
|
|
|
|
Bez zlosti |
|
|
|
|
|
V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Cerna.
Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Zdroj: diskuze Cviceni na vzory den vzor
|
|
SKLIZEŇ |
RUZYNĚ |
KOBYLKA |
BOLEST |
KONEV |
|
1. |
|||||
|
2. |
|||||
|
3. |
|||||
|
4. |
|||||
|
5. |
|||||
|
6. |
|||||
|
7. |
V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Černá.
Moc děkuji za rychlou reakci Černá
Zdroj: diskuze Cviceni na vzory den vzor
a) pod lípou, s lavičkou, do stodoly, u ulice, k umývárně
b) se závistí, bez listí, o myslivosti, u myši, lsti,
c) v neděli, na tabuli, v léčitelství, se slepicí, pod čepicí,
d) o lani, k míči, na pánvi, pod skříní, při sklizni,
V diskuzi STANDARDNÍ NEBO STANDARTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doc. RNDr. Miroslav MILER, DrSc..
Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?
Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Standardní nebo standartní
S žárovkami, v noře, do Evropy, na zdech, radost, za výlohou, k zálibám, u silnic, na podlahu, pod šňůrami, s oblohou, ve výhni, s hadicemi, v pohádkách, o představách, v soutěžích, o opici, výmluvy, s vidličkou, k večeři.
|
ŽENSKÝ ROD |
|
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V diskuzi JEJÍ - CHYBÍ RODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dobby.
U zájmena "její" chybí odlišné varianty pro vzory - "její" se skloňuje odlišně u jednotného čísla pro mužský životný, mužský neživotný a ženský rod.
viz tabulka z wikislovníku - heslo "její".
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Její - chybí rody
Nezdržuj se zbytečnými hádkam_. Dům byl osvětlený žárovkam_. Na výpravu se vydal s eskymáckými sněžnicem_. Voda je tvořena molekulam_. Adam si pořád vymýšlí výmluv_. Některé lokomotiv_ topily uhlím. Při koupel_ si hezky odpočinul. Levandul_ používají jako přísadu do koupele. Na zahradě zasadili jedl_. Ryb_ mrskaly ploutvem_. Na Zem_ žijí miliardy obyvatel. Známá automobilová firma je v Mladé Boleslav_.
a) Patrik si hrál s (myš – množné číslo) ............ .
b) Maminka upekla koláč s (malina – množné číslo) ............... .
c) Libor usedl na (stolička – jednotné číslo) .......... .
d) Při výměně (srst – jednotné číslo) ............. zvířata línají.
e) Zámek je chráněn mohutnými (zeď – množné číslo) ......
f) Děti malovaly barevnými (tuš – množné číslo) .....
g) Na zahradě zaléval s (hadice – množné číslo) .......
h) Některými svými dojmy a (domněnka – množné číslo) ......... mohl lidem ublížit.
i) Živil se převážně (polévka – množné číslo) ......... z pytlíku.
j) Na výlet jel do (Příbram – jednotné číslo) ................
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.
jj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Zdroj: diskuze Jaký je slovní druh slova jeho
Zpravidla platí, že vztažné zájmeno jenž se používá v souvislosti s podstatnými jmény rodu mužského životného i neživotného. A vztažné zájmeno jež se naopak vztahuje k podstatným jménům rodu ženského a středního.
Zdroj: Gramatika jenž
V naší poradně s názvem JAK MÁ VYPADAT ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČSSZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Sasáková.
Prosím o radu.Potřebuji poslat čestné prohlášení,že nechci dát do školky (kterou otevřou 4.5.)dceru z důvodu,že obýváme stejnou domácnost s babičkou a dědou,kterým bude 70let,abych nepřišla o ošetřovné.
Můžete mi prosím poradit,jak to sepsat,aby to bylo na úřadě platné.Děkuji,Sasáková Vendula
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nelze! Ošetřovné náleží pečující osobě jen za dítě jehož školní / dětské zařízení bylo uzavřeno. Bude-li otevřeno, tak tím dnem končí nárok na tyto dávky. Dítě samozřejmě do školky dávat nemusíte. Nicméně hlídání je již na vaše náklady. Z pracovní povinnosti vás to již omlouvat nebude.
Zdroj: diskuze Jak má vypadat čestné prohlášení pro ČSSZ
|
VZORY ŽENSKÉHO RODU |
|||
|
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
|
Nabídka |
Svíce |
Laň |
Laskavost |
|
Hladina |
Borovice |
Láhev |
Myš |
|
Mýtina |
Lavice |
Pánev |
Drzost |
|
Šňůra |
Medvědice |
Jabloň |
Část |
|
Polévka |
Slepice |
Tramvaj |
Pověst |
|
ŽENSKÝ ROD |
|
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
|
Do Evropy |
S žárovkami |
|
V noře |
Na zdech |
|
S vidličkou |
K zálibám |
|
O opici |
U silnic |
|
Za výlohou |
Pod šňůrami |
|
Na podlahu |
S hadicemi |
|
Radost |
V pohádkách |
|
K večeři |
V soutěžích |
|
S oblohou |
Výmluvy |
|
Ve výhni |
O představách |
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
|
|
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
|
Ve vsi |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
6 |
Kost |
|
S bylinami |
Ženský |
Neurčuje se |
Množné |
7 |
Žena |
|
O lyžích |
Ženský |
Neurčuje se |
Množné |
6 |
Růže |
|
K myši |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
3 |
Kost |
|
Pod hlavou |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
7 |
Žena |
|
Na silnici |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
4/6 |
Růže |
|
Do krabice |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
2 |
Růže |
|
Bez zlosti |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
2 |
Kost |
a) Patrik si hrál s (myš – množné číslo) myšmi.
b) Maminka upekla koláč s (malina – množné číslo) malinami.
c) Libor si usedl na (stolička – jednotné číslo) stoličku.
d) Při výměně (srst – jednotné číslo) srsti zvířata línají.
e) Zámek je chráněn mohutnými (zeď – množné číslo) zdmi.
f) Děti malovaly barevnými (tuš – množné číslo) tušemi.
g) Na zahradě zaléval s (hadice – množné číslo) hadicemi.
h) Některými svými dojmy a (domněnka – množné číslo) domněnkami mohl lidem ublížit.
i) Živil se převážně (polévka – množné číslo) polévkami z pytlíku.
j) Na výlet jel do (Příbram – jednotné číslo) Příbrami.
Nezdržuj se zbytečnými hádkami. Dům byl osvětlený žárovkami. Na výpravu se vydal s eskymáckými sněžnicemi. Voda je tvořena molekulami. Adam si pořád vymýšlí výmluvy. Některé lokomotivy topily uhlím. Při koupeli si hezky odpočinul. Levanduli používají jako přísadu do koupele. Na zahradě zasadili jedli. Ryby mrskaly ploutvemi. Na Zemi žijí miliardy obyvatel. Známá automobilová firma je v Mladé Boleslavi.
a) pod lípou, s lavičkou, do stodoly, u ulice, k umývárně
b) se závistí, bez listí, o myslivosti, u myši, lsti,
c) v neděli, na tabuli, v léčitelství, se slepicí, pod čepicí,
d) o lani, k míči, na pánvi, pod skříní, při sklizni,
|
SKLIZEŇ |
RUZYNĚ |
KOBYLKA |
BOLEST |
KONEV |
|
|
1. |
Sklizeň |
Ruzyně |
Kobylka |
Bolest |
Konev |
|
2. |
Sklizně |
Ruzyně |
Kobylky |
Bolesti |
Konve |
|
3. |
Sklizni |
Ruzyni |
Kobylce |
Bolesti |
Konvi |
|
4. |
Sklizeň |
Ruzyni |
Kobylku |
Bolest |
Konev |
|
5. |
-(sklizni) |
-(Ruzyně) |
Kobylko |
-(bolesti) |
-(konvi) |
|
6. |
Sklizni |
Ruzyni |
Kobylce |
Bolesti |
Konvi |
|
7. |
Se sklizní |
Ruzyní |
Kobylkou |
Bolestí |
Konví |
V diskuzi VZORY SMUTEČNÍHO PROJEVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
prosim o vzoru smutecneho projevu pro milovanyho manzela
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Vzory smutečního projevu
Mít smuteční projev je velmi náročné, ještě těžší to je v případě, že se jedná o proslov k úmrtí velmi blízké osoby, jako jsou rodiče a sourozenci, děti. Následující dva vzory jsou jen ukázkami, jak je možné sepsat smuteční řeč pro pohřeb rodičů.
Zdroj: Vzory smutečního projevu
Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.
Zdroj: Cvičení na psaní y i
Pro tvrdá přídavná jména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkká přídavná jména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovací přídavná jména jsou to vzory OTCŮV a MATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a k dalším větným členům. Pády obvykle mění koncovky podstatných jmen. V českém jazyce je sedm pádů, latinsky nazvaných: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál.
|
Číslo pádu |
Latinský název |
Otázky |
|
1. pád |
Nominativ |
KDO? CO? |
|
2. pád |
Genitiv |
KOHO? ČEHO? |
|
3. pád |
Dativ |
KOMU? ČEMU? |
|
4. pád |
Akuzativ |
KOHO? CO? |
|
5. pád |
Vokativ |
OSLOVUJEME, VOLÁME? |
|
6. pád |
Lokál |
O KOM? O ČEM? |
|
7. pád |
Instrumentál |
KÝM? ČÍM? |
Poslední mluvnickou kategorií je vzor (latinsky zvaný paradigma). Vzory pomáhají s určováním skloňování podstatných jmen. Jednotlivá slova se přiřazují ke vzorům podle podobných typů. V českém jazyce má rod mužský šest vzorů (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce), rod ženský má čtyři vzory (žena, růže, píseň, kost), rod střední má také čtyři vzory (město, moře, kuře, stavení).
|
Jednotné číslo |
||||||
|
PÁD |
PÁN |
HRAD |
MUŽ |
STROJ |
PŘEDSEDA |
SOUDCE |
|
1. pád |
Pán |
Hrad |
Muž |
Stroj |
Předseda |
Soudce |
|
2. pád |
Pána |
Hradu |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
|
3. pád |
Pánovi Pánu |
Hradu |
Muži Mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci Soudcovi |
|
4. pád |
Pána |
Hrad |
Muže |
Stroj |
Předsedu |
Soudce |
|
5. pád |
Pane |
Hrade |
Muži |
Stroji |
Předsedo |
Soudce |
|
6. pád |
O pánovi O pánu |
O hradu O hradě |
O muži O mužovi |
O stroji |
O předsedovi |
O soudci O soudcovi |
|
7. pád |
Pánem |
Hradem |
Mužem |
Strojem |
Předsedou |
Soudcem |
|
Množné číslo |
||||||
|
PÁD |
PÁN |
HRAD |
MUŽ |
STROJ |
PŘEDSEDA |
SOUDCE |
|
1. pád |
Pánové Páni |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci |
|
2. pád |
Pánů |
Hradů |
Mužů |
Strojů |
Předsedů |
Soudců |
|
3. pád |
Pánům |
Hradům |
Mužům |
Strojům |
Předsedům |
Soudcům |
|
4. pád |
Pány |
Hrady |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
|
5. pád |
Pánové Páni |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci Soudcové |
|
6. pád |
O pánech |
O hradech |
O mužích |
O strojích |
O předsedech |
O soudcích |
|
7. pád |
Pány |
Hrady |
Muži |
Stroji |
Předsedy |
Soudci |
|
Jednotné číslo |
||||
|
PÁD |
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
|
1. pád |
Žena |
Růže |
Píseň |
Kost |
|
2. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
3. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
|
4. pád |
Ženu |
Růži |
Píseň |
Kost |
|
5. pád |
Ženo |
Růže |
Písni |
Kosti |
|
6. pád |
O ženě |
O růži |
O písni |
O kosti |
|
7. pád |
Ženou |
Růží |
Písní |
Kostí |
|
Množné číslo |
||||
|
PÁD |
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
|
1. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
2. pád |
Žen |
Růží |
Písní |
Kostí |
|
3. pád |
Ženám |
Růžím |
Písním |
Kostem |
|
4. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
5. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
6. pád |
O ženách |
O růžích |
O písních |
O kostech |
|
7. pád |
Ženami |
Růžemi |
Písněmi |
Kostmi |
|
Jednotné číslo |
||||
|
PÁD |
MĚSTO |
MOŘE |
KUŘE |
STAVENÍ |
|
1. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
2. pád |
Města |
Moře |
Kuřete |
Stavení |
|
3. pád |
Městu |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
|
4. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
5. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
6. pád |
O městě |
O moři |
O kuřeti |
O stavení |
|
7. pád |
Městem |
Mořem |
Kuřetem |
Stavením |
|
Množné číslo |
||||
|
PÁD |
MĚSTO |
MOŘE |
KUŘE |
STAVENÍ |
|
1. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
2. pád |
Měst |
Moří |
Kuřat |
Stavení |
|
3. pád |
Městům |
Mořím |
Kuřatům |
Stavením |
|
4. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
5. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
6. pád |
O městech |
O mořích |
O kuřatech |
O staveních |
|
7. pád |
Městy |
Moři |
Kuřaty |
Staveními |
Zdroj: Podstatná jména
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.