PRANOSTIKA NA VELIKONOCE

Cvičení na pomnožná, hromadná a látková podstatná jména č. 1

Velikonoce ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem1,
mléko ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem3,
vrata ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i  s množným číslem1,
voda ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem3,
nádobí ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem2,
louže ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem4,
listí ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem2,
kalhoty ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem1,
železo ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem3,
peří ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Abstraktní podstatná jména

Co je pranostika

Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.

Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.

Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.

Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.

Zdroj: Pranostiky na prosinec

Test na podstatná jména abstraktní a konkrétní

Oči, hlad, problém, automobil, běh, loď, ráno, žirafa, květina, rybolov, křeslo, závod, hlína, pád, řetízek, partnerství, strom, Velikonoce, čich, manžel, voda, výbušnost, tiskárna, nepřátelství, let, vrtačka, špagety, pravda, vaření, průkaz, cestování, ložnice, vražda, hračky, kůň, program, olej, pláž, opalování, skok, loupež, cukrárna, pýcha.

Řešení

Oči – KONKRÉTNÍ, hlad – ABSTRAKTNÍ, problém - ABSTRAKTNÍ, automobil - KONKRÉTNÍ, běh - ABSTRAKTNÍ, loď - KONKRÉTNÍ, ráno - ABSTRAKTNÍ, žirafa - KONKRÉTNÍ, květina - KONKRÉTNÍ, rybolov - ABSTRAKTNÍ, křeslo - KONKRÉTNÍ, závod - ABSTRAKTNÍ, hlína - KONKRÉTNÍ, pád - ABSTRAKTNÍ, řetízek - KONKRÉTNÍ, partnerství - ABSTRAKTNÍ, strom - KONKRÉTNÍ, Velikonoce - ABSTRAKTNÍ, čich - ABSTRAKTNÍ, manžel - KONKRÉTNÍ, voda - KONKRÉTNÍ, výbušnost – ABSTRAKTNÍ, tiskárna - KONKRÉTNÍ, nepřátelství - ABSTRAKTNÍ, let - ABSTRAKTNÍ, vrtačka - KONKRÉTNÍ, špagety - KONKRÉTNÍ, pravda - ABSTRAKTNÍ, vaření - ABSTRAKTNÍ, průkaz - KONKRÉTNÍ, cestování - ABSTRAKTNÍ, ložnice - KONKRÉTNÍ, vražda - ABSTRAKTNÍ, hračky - KONKRÉTNÍ, kůň - KONKRÉTNÍ, program - ABSTRAKTNÍ, olej - KONKRÉTNÍ, pláž - KONKRÉTNÍ, opalování - ABSTRAKTNÍ, skok - ABSTRAKTNÍ, loupež - ABSTRAKTNÍ, cukrárna - KONKRÉTNÍ, pýcha – ABSTRAKTNÍ.

Zdroj: Abstraktní podstatná jména

Symboly Velikonoc

Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.

Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.

Zdroj: Velikonoční koledy

Oslavy Velikonoc

Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.

Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.

Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.

V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.

V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).

Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.

V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.

V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.

Zdroj: Velikonoční koledy

Pranostiky na jednotlivé dny

1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)

PRANOSTIKY:

• Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
• Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.

2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)

PRANOSTIKY:

• Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
• Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.

3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)

PRANOSTIKY:

• Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
• Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.

4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)

PRANOSTIKY:

• Svatý František zahání lidi do chýšek.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.

5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
• Na svatého Placida zima teplo vystřídá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.

6. říjen: svátek má Hanuš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. říjen: svátek má Justýna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)

PRANOSTIKY:

• Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
• O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.

9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)

PRANOSTIKY:

• Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
• Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.

10. říjen: svátek má Marina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. říjen: svátek má Andrej

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. říjen: svátek má Marcel

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. říjen: svátek má Renáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.

15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)

PRANOSTIKY:

• Na svatou Terezii každý švec obírá.
• Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
• Svatá Terezie krávy uvazuje.
• Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.

16. říjen: svátek má Havel

PRANOSTIKY:

• Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
• Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
• Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
• Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
• Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
• Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
• Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
• Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
• Nalévá-li Havel, bude horké léto.
• Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
• Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
• Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
• Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
• Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
• Suchý Havel oznamuje suché léto.
• Svatý Havel - devět počasí za den.
• Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
• Svatý Havel do zelí zajel.
• Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
• Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.

17. říjen: svátek má Hedvika

PRANOSTIKY:

• Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
• Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
• Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.

18. říjen: svátek má Lukáš

PRANOSTIKY:

• Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
• Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
• Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.

19. říjen: svátek má Michaela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. říjen: svátek má Vendelín

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)

PRANOSTIKY:

• Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
• Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
• Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
• Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
• Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
• Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
• Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
• Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
• Svatá Voršila jíní nasila.
• Svatá Voršila zimu posílá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.

22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)

PRANOSTIKA:

• O svaté Kordule nejsladší bobule.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.

23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)

PRANOSTIKY:

• Do svatého Severína má být doma jetelina.
• Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.

24. říjen: svátek má Nina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. říjen: svátek má Beáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)

PRANOSTIKA:

• Svatý Haštal – vymeť maštal.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.

27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)

PRANOSTIKY:

• Na Šimona a Judy - zima je všudy.
• Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
• Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
• Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
• Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
• Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
• Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
• Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
• Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
• Šimona a Judy - zima je všudy.
• Šimona a Judy - zima leze z půdy.
• Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
• Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
• Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
• Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.

29. říjen: svátek má Silvie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. říjen: svátek má Tadeáš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. říjen: svátek má Štěpánka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na říjen

Cvičení na psaní i y ve slovesech

Myšlenky se rozutekl?iy2, koláče zavoněl?iy2, klasy obilí zezlátl?iy2, šaty a boty se válel?iy2 po posteli, dělníci dokončil?iy1 domy, talíře se rozbil?iy2, sokoli se vznesl?iy1, děti pobíhal?iy2, myši škodil?iy2, Řekové a Římané spolu válčil?iy1, oči zamrkal?iy2, klíče zapadl?iy2, lodě vyplul?iy2, vysílal?iy1 ve zprávách, dnové končil?iy1, koně se proháněl?iy1, policisté vybíral?iy1 pokuty, zámky se uzavřel?iy2, stromy opadal?iy2, hadi a ještěrky se vyhříval?iy1, hodiny odbil?iy2, servírky s číšníky nosil?iy2 večeře, zvony vyzváněl­?iy2, bratři a sestry si hrál?iy1, herci se ukláněl?iy1, mraky plul?iy2 po obloze, kapři a štiky plul?iy1 u hladiny, žáci provokoval?iy1, návštěvníci se nepřezul?iy1, nože, vidličky a lžíce byl?iy2 ze stříbra, kamarádky bruslil?iy2, matematické příklady a úlohy mi nevycházel?iy2, sloni troubil?iy1, autobusy zastavil?iy2, loňské sněhy napadl?iy2, stoly se ozdobil?iy2, traktory vyjel?iy2, učitelé zapisoval?iy1, prodavačky počítal?iy2, ukazatele zapadl?iy2 pod sněhem, jeho objevy a vynálezy změnil?iy2 svět, rodiče přijel?iy1, četl?iy1 jsme, obchody se zavřel?iy2, kouzelníci s asistentkami ukončil?iy1 vystoupení, počítače se zaviroval?iy2, psi zaštěkal?iy1, herci a herečky protestoval?iy1, penály se povaloval?iy2, večeře se neprodával?iy2, muzikanti vystoupil?iy1 na pódiu, tužky, propisky a pastelky se válel?iy2 po stole, Vánoce a Velikonoce patřil?iy2 k nejkrásnějším svátkům v roce.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na psaní y i

Pranostiky na jednotlivé dny v měsíci dubnu

1. duben: svátek má Hugo

PRANOSTIKY:

• Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
• Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.

2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)

PRANOSTIKA:

• Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.

3. duben: svátek má Richard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
• Pomine Isidora, pomine i severák.

VYSVĚTLENÍ:

Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.

5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)

PRANOSTIKY:

• Svatý Fedul teple zadul.
• Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.

6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.

7. duben: svátek má Heřman a Hermína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. duben: svátek má Ema

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. duben: svátek má Dušan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)

PRANOSTIKA:

• Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.

11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.

12. duben: svátek má Julius

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
• Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
• Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.

15. duben: svátek má Anastázie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. duben: svátek má Irena

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)

PRANOSTIKA:

• Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.

18. duben: svátek má Valérie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. duben: svátek má Rostislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)

PRANOSTIKA:

• Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.

21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)

PRANOSTIKA:

• O svatém Anselmě sejme semeno do země.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.

22. duben: svátek má Evženie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. duben: svátek má Vojtěch

PRANOSTIKY:

• Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
• Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
• Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
• Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
• Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
• Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
• Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
• Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.

24. duben: svátek má Jiří

PRANOSTIKY:

• Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
• Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
• Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
• Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
• Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
• Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
• Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
• Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
• Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
• Jasný Jiří - pěkný podzimek.
• Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
• Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
• Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
• Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
• Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
• Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
• Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
• Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
• Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
• Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
• Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
• Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
• Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
• Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
• Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
• Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
• Na svatého Jiří rodí se jaro.
• Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
• Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
• Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
• Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
• O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
• Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
• Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
• Před Jiřím sucho, po něm mokro.
• Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
• Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
• Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
• Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
• Svatý Jiří do štandlíku míří.
• Svatý Jiří na bochník míří.
• Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
• Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
• Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
• Svatý Jiří zelení hýří.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.

25. duben: svátek má Marek

PRANOSTIKY:

• Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
• Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
• Na svatého Marka brambor plná řádka.
• Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
• Na svatého Marka ozimina je již velká.
• Na svatého Marka schová se do žita vranka.
• Na svatého Marka sej oharka.
• Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
• Po teplém Marku se často ochlazuje.
• Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
• Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.

26. duben: svátek má Oto

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

27. duben: svátek má Jaroslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)

PRANOSTIKY:

• Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
• Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.

29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)

PRANOSTIKA:

• Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.

VYSVĚTLENÍ:

I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.

30. duben: svátek má Blahoslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na duben

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. prosinec: svátek má Mikuláš

PRANOSTIKY:

• Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
• Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
• Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
• Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
• Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
• Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
• Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
• O svatém Mikuláši často snížek práší.
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
• Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
• Svatý Mikuláš splachuje břehy.
• Svatý Nikola, honí koně do dvora.
• Zelený Mikuláš - bílý leden.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.

7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín

PRANOSTIKY:

• O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.

8. prosinec: svátek má Květoslava

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. prosinec: svátek má Vratislav

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. prosinec: svátek má Julie

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. prosinec: svátek má Dana

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. prosinec: svátek má Simona

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. prosinec: svátek má Lucie

PRANOSTIKY:

• Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
• Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
• Lucie noci upije a dne nepřidá.
• Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
• Svatá Lucie den skoro vypije.
• Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
• Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.

14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.

VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.

15. prosinec: svátek má Radana a Radan

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)

PRANOSTIKY:

• O svaté Albíně je po sněhové peřině.
• O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
• Svatá Albína - špek do komína.
• Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
• Svatý Albín omývá prahy.
• Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.

17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)

PRANOSTIKY:

• O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.

VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.

18. prosinec: svátek má Miloslav

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. prosinec: svátek má Ester

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. prosinec: svátek má Dagmar

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši meluzína straší.
• Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
• Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
• Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
• Na svatého Tomáše zima je naše.
• Na svatého Tomáše zima se rozpáře.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.

22. prosinec: svátek má Šimon

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)

PRANOSTIKY:

• Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.

24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)

PRANOSTIKY:

• Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
• Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
• Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
• Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
• Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
• Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
• Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
• Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
• Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
• Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
• Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
• Na Adama a Evu čekejte oblevu.
• Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
• Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
• Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
• Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
• Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
• Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
• Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
• Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
• Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
• Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.

25. prosinec: Boží hod vánoční

PRANOSTIKY:

• Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
• Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
• Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
• Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
• Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
• Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
• Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
• Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
• Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
• Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
• Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
• Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
• Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
• Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.
• Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
• Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.
• O Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
• Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
• Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
• Tmavé Vánoce - dojné krávy, světlé Vánoce - ponesou slepice.
• Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
• Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
• Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
• V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
• V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
• Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
• Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
• Na Boží narození o bleší převalení.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.

26. prosinec: svátek má Štěpán

PRANOSTIKY:

• Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
• Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
• Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
• Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
• Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
• Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
• Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
• Na svatého Štěpána každý se má za pána.
• Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
• Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
• Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.

27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)

PRANOSTIKY:

• Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
• Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.

28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
• Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
• Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
• Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
• Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
• Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
• O Mláďátkách den se omlazuje.
• Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
• Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.

29. prosinec: svátek má Judita

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. prosinec: svátek má David

PRANOSTIKY:

• Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.

31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)

PRANOSTIKY:

• Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
• Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
• Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
• Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
• Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
• Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
• O Silvestru papeži snížek si již poleží.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.

Zdroj: Pranostiky na prosinec

Pranostiky na celý měsíc

• Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
• Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
• Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
• Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
• Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
• Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
• Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
• Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
• Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
• Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
• Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
• Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
• Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
• Únor bílý - pole sílí.
• Únorová voda - pro pole škoda
• Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
• V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
• V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
• V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.

Zdroj: Pranostiky na únor

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

• Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
• Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
• Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
• Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
• Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
• Jaký listopad, takový březen.
• Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
• Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
• Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
• Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
• Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
• Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
• Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
• Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
• Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
• Listopad nemiluje voznice ani sanice.
• Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
• Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
• Listopadová mlha zhasíná slunce.
• Listopadové deště - na povozy kleště.
• Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
• Listopadové slunce na zemi nevidí.
• Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
• Listopadový sníh uléhá v noci.
• Listopadový vítr - bratr zimy.
• Listopadový vítr slunce polyká.
• Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
• Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
• Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
• Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
• Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
• Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
• Studený listopad - zelený leden.
• Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
• V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
• V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
• Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
• Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Zdroj: Pranostiky na listopad

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

• Crha a Strachota - pro hotaře robota.
• Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
• Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
• Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
• Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
• Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
• Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

• Konec masopusta – každá kapsa pustá.
• Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

• I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
• Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
• Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
• Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
• Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
• Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
• Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
• Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
• Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
• Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
• Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
• Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
• O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
• Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
• Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
• Řehoř vytlúká ledy z lesa.
• Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
• Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
• Svatý Řehoř škodí mrazem.
• Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
• Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Longina práce v poli začíná.
• Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
• Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
• Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
• Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

• Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
• Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
• Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
• Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
• Josefova širočina ničí poslední ledy.
• Josef s Marií zimu zaryjí.
• Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
• Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
• Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
• Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
• Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
• Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
• Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
• Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
• Svatý Josef dělá kopno.
• Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
• Svatý Josef přichází na led s pantokem.
• Svatý Josef rovná vodu.
• Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
• Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
• Svatý Josef zháší světlo.
• Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
• Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
• Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

• Benedikti za rovnodenní větry nelení.
• Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
• Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
• Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

• Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
• Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
• Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
• Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
• Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
• Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
• Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
• Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
• Laštovice letí, zvěstují podletí.
• Matička Boží kuželíček složí.
• Matka Boží trávu množí.
• Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
• Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
• Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
• Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
• Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
• O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
• Panna Maria odhazuje koudel do vody.
• Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
• Panna Maria trávu zasívá.
• Panna Maria zatopí i bez dřeva.
• Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
• Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
• Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
• Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
• Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
• Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
• Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
• Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
• Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
• Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
• V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
• Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
• Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
• Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

• Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

• O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

• Na Kvida už končí zima.
• O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: Pranostiky na březen

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).

2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)

PRANOSTIKY:

• Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
• Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
• Když Makary pohodný, září bude chladný.
• Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.

3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)

PRANOSTIKA:

• Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
• Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.

4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)

PRANOSTIKA:

• Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
• Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
• Svatá Ida, ta dne přidá.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.

5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
• Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.

6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
• Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
• Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
• Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
• Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
• Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
• Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
• Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
• Na Tři krále mrzne stále.
• Na Tři krále o krok dále.
• Na Tři krále – zima stále.
• Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
• Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
• Tři králové mosty staví, nebo je boří.
• Tři králové pouštějí vodu na pole.
• Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.

7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Knuta přichází zima krutá.
• O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.

8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Severína věší se maso do komína.
• O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.

9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)

PRANOSTIKA:

• O svatým Baziliši zima všudy čiší.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.

10. leden: svátek má Břetislav

PRANOSTIKA:

• Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.

11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Hygina pravá zima začíná.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by měla být velká zima.

12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.

13. leden: svátek má Edita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)

PRANOSTIKY:

• Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
• Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.

15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)

PRANOSTIKA:

• Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.

16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Marcela zima leze do těla.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.

17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Antonína dáme maso do komína.
• Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
• Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.

18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Priska pod saněmi píská.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.

19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)

PRANOSTIKA:

• Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
• Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
• Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
• Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.

20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)

PRANOSTIKY:

• Fabiánská zima pálí.
• Fabiánské mrazy málokdy schází.
• Fabiánské zimy i cikán se bojí.
• Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
• Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
• Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
• Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
• Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
• Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
• O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
• Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
• Svatý Fabián je zimy pán.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.

21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)

PRANOSTIKY:

• Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
• Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
• O svaté Anežce od kamen se nechce.
• Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
• Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.

22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)

PRANOSTIKY:

• Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
• Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
• Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
• Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
• Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
• Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
• Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
• Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
• Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
• Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
• Na svatého Vincence seď doma u pece.
• Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
• Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
• Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
• Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
• Vincence slunečnost dává vína hojnost.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.

23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
• Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.

24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)

PRANOSTIKA:

• Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
• Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.

25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)

PRANOSTIKY:

• Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
• Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
• Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
• Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
• Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
• Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
• Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
• Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
• Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
• Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
• Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
• Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
• Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
• Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
• Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
• Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
• Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
• Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
• Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
• V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.

26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.

27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)

PRANOSTIKA:

• Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.

29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)

PRANOSTIKA:

• Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.

30. leden: svátek mají Robin a Erna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)

PRANOSTIKY:

• Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
• Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.

Zdroj: Pranostiky na leden

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

• Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
• Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
• Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

• Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
• Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
• Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

• Do svatého Vavřince nechval pšenice.
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
• Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
• Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
• Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
• Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
• Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
• Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Na svatého Vavřince první podzimní den.
• Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
• Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
• Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
• Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
• Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
• Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
• Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
• Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
• Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
• Svatého Vavřince – svícen do světnice.
• Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
• Svatý Vavřinec - první podzimec.
• Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
• Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
• Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
• Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
• Vavřincův déšť - myší úroda.
• Vavřinec - první podzimec.
• Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
• Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.

11. srpen: svátek má Zuzana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. srpen: svátek má Klára

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. srpen: svátek má Alena

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. srpen: svátek má Alan (dříve Smil)

PRANOSTIKA:

• Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že sice i nadále bude svítit slunce, ale jeho paprsky již nebudou tak silné, protože se blíží podzim.

15. srpen: svátek má Hana (dříve Nebevzetí Panny Marie, Terezie)

PRANOSTIKY:

• Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
• Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
• Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
• Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
• Na Nanebevzetí léto odletí.
• Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
• O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
• Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
• Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
• Panna Maria vlaštovky svolává.
• Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
• Svatá královna dává první výlupek.
• Svatá Terezie zasazuje zimní okna.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud je v tento den pěkně, tak bude i dobrá a velká úroda vína. Jiná pranostika říká, že se přiblížil čas, kdy vlaštovky budou odlétat do teplých krajin a léto se bude chýlit ke konci. Jiná pranostika říká, že tento den a větry z holých polí jsou předzvěstí blížícího se podzimu. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud v tento den prší, tak nás bude čekat déšť ještě minimálně měsíc.

16. srpen: svátek má Jáchym (dříve svatý Roch)

PRANOSTIKY:

• Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
• Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
• Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
• O svatém Rochu brambor jen trochu.
• Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak je to předzvěstí hezké podzimu. Jiné pranostiky se zmiňují o úrodě brambor a hrachu, obě úrody mohou být ovlivněny počasím.

17. srpen: svátek má Petra

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. srpen: svátek má Helena

PRANOSTIKY:

• Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
• Svaté Helence pletou ženci věnce.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak tráva vydrží v tom roce dlouho zelená. Druhá pranostika se zmiňuje o probíhajících žních.

19. srpen: svátek má Ludvík (dříve Sebald)

PRANOSTIKA:

• Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je spíše radou, kdy je vhodné sbírat med ve včelích úlech.

20. srpen: svátek má Bernard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. srpen: svátek má Johana (dříve svatý Samuel)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Samuela mlynář novou mouku mele.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika se týká v podstatě žní, protože je již sklizená část obilí, takže se z něho dá mlít nová mouka.

22. srpen: svátek má Bohuslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. srpen: svátek má Sandra (dříve svatý Filip)

PRANOSTIKA:

• Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den bouřka, tak bude pršet a ovlivní to i úrodu.

24. srpen: svátek má Bartoloměj

PRANOSTIKY:

• Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
• Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
• Bartolomějské větry ovsy lámou.
• Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
• Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
• Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
• Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
• Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
• Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
• Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
• Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
• Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
• Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
• Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
• Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
• Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
• Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
• Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
• Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
• O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
• Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
• Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
• Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
• Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
• Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
• Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
• Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
• Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
• Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
• Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají toho, že léto pomalu končí a že i dny se pomalu zkracují. Pokud v tento den jsou bouřky, tak budou trvat i v dalším čase. Jiné pranostiky zase zmiňují, že jak bude tento den, tak bude vypadat i podzim. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně vína, které by mělo být dobré, pokud již stihlo do tohoto dne dozrát. Pokud bude v tento den zamračeno, mělo by být v zimě dost sněhu, pokud ale nerostou hřiby, tak žádný sníh nebude. Jiná pranostika říká, že se začíná po ránu ochlazovat, takže již je lepší ráno nechodit bez bot. Předposlední pranostika zase říká, že tento den je vlastně takovým koncem léta.

25. srpen: svátek má Radim (dříve Ludvík)

PRANOSTIKA:

• Od Ludvíka krále bouře je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.

VYSVĚTLENÍ:

V tento hrozí ještě bouřky, které ale budou pomalu ustupovat, protože se blíží zima.

26. srpen: svátek má Luděk (dříve svatý Zeferin)

PRANOSTIKA:

• Svatý Zeferin poslední klásky sbírá.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že se blíží konec žní.

27. srpen: svátek má Otakar

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. srpen: svátek má Augustýn (dříve Augustin)

PRANOSTIKY:

• Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
• Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
• Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
• O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
• Svatý Augustin udělá z tepla stín.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají tepla v tento den a v následujících obdobích. Jak bude v tento den teplo, stejně tak bude chladno v budoucnu. Zároveň již končí pomalu léto a teplo mizí.

29. srpen: svátek má Evelína (dříve Stětí Jana Křtitele, Jan Křtitel)

PRANOSTIKY:

• Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
• Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
• Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
• Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
• Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
• Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
• Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
• Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
• Stětí svatého Jana – přestávají již parna.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká stěhování ptáků do teplých krajin. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude pršet, bude to pohroma pro úrodu ořechů. Poslední pranostika zase říká, že končí pravá vedra.

30. srpen: svátek má Vladěna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. srpen: svátek má Pavlína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na srpen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
• Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
• Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
• Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
• Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
• Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
• když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
• Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
• O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
• Svatý Jiljí děvčata bílí.
• Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
• V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
• V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

• Na Štěpána krále je už léta namále.
• Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
• Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
• Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
• Matka Boží hlávku složí.
• Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
• Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
• Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
• O Marie narození, vlaštovek tu více není.
• Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.

VYSVĚTLENÍ:

Jedním z témat těchto pranostik je počasí v tento den a ve dny následující. Druhé téma je odlet ptáků do teplých krajin.

9. září: svátek má Daniela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. září: svátek má Irma (dříve svatý Mikuláš Tolentinský)

PRANOSTIKA:

• Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

Opět pranostika, která říká, že počasí v tento den ovlivní počasí v následujícím období, pokud tedy neprší, tak nebude moc pršet ani na podzim.

11. září: svátek má Denisa (dříve Pafnucius)

PRANOSTIKA:

• Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika náleží k těm, které předvídají počasí na podzim podle počasí v konkrétní den. Pokud tedy neprší 11. září, nemělo by pršet téměř celý podzim.

12. září: svátek má Marie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. září: svátek má Lubor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. září: svátek má Radka (dříve Povýšení svatého Kříže)

PRANOSTIKY:

• Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vír, odtud přijde drahota.
• Po svatém Kříži podzim se blíží.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že v místě, odkud fouká vítr, tam byla špatná úroda, a proto tam bude draho. Druhá pranostika zase říká, že se pomalu blíží podzim.

15. září: svátek má Jolana (dříve Panna Marie Sedmibolestná)

PRANOSTIKA:

• Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se podzimní počasí začíná projevovat teplotní změnou.

16. září: svátek má Ludmila

PRANOSTIKY:

• Ludmila, patronka česká - po létu se stýská.
• Na Ludmily světice obouvej střevíce.
• Svatá Edita pilně podmítá.
• Svatá Ludmila deštěm obmyla.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, že léto je již pryč. Druhá zase, že začíná být chladno a už by opravdu člověk neměl chodit bos. Další pranostiky se zase týkají deště a povětrnostních podmínek v tento den.

17. září: svátek má Naděžda

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. září: svátek má Kryštof

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. září: svátek má Zita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. září: svátek má Oleg (dříve svatá Zuzana)

PRANOSTIKA:

• Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.

VYSVĚTLENÍ:

Slunečné počasí v tento den, může ještě dopřát hroznům změnu chuti.

21. září: svátek má Matouš

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
• Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
• Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
• Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
• Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.
• Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
• O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
• Po svatém Matouši čepici na uši.
• Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
• Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
• Svatý Matouš svačinu zakousl.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky opět předvídají počasí pro následující měsíc na základě počasí v tento den. Jiné zase předvídají dobrou sklizeň vína, pokud bude hezký den. Jiné pranostiky se zase týkají ochlazování, odletu vlaštovek na jih a sklizně jablek.

22. září: svátek má Darina (dříve svatý Mauricius, později Mořic)

PRANOSTIKY:

• Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
• Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude hezky, mělo by v zimě velmi foukat. Druhá pranostika zase předvídá špatné počasí v tento den, a proto nedoporučuje cokoliv sít.

23. září: svátek má Berta (dříve Tekla)

PRANOSTIKY:

• Dne 23. září začíná na severní polokouli podzim.
• Svatá Teklička maluje jablíčka.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den opravdu začíná podzim (podzimní rovnodennost). Druhá pranostika se zase týká sklizně jablek.

24. září: svátek má Jaromír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. září: svátek má Zlata

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. září: svátek má Andrea (dříve Cyprián)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Cypriána je už chladno časně z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika se týká podzimního ochlazování.

27. září: svátek má Jonáš (dříve Kosma a Damián)

PRANOSTIKY:

• Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
• Na Kosmu a Damiána studeno bývá z rána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak v následující dny bude naopak hezky. Druhá pranostika je opět o ochlazování.

28. září: svátek má Václav, den české státnosti (dříve Václav)

PRANOSTIKY:

• Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.
• Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
• Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
• Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
• Kolik mrazů před svatým Václavem, tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
• Na svatého Václava bývá bláta záplava.
• Na svatého Václava českého bývá vína nového.
• Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
• Na svatého Václava mráz nastává.
• Na svatého Václava nové léto nastává.
• Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
• Po svatém Václavu beranici na hlavu.
• Přijde Václav, kamna připrav.
• Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
• Svatý Václav Čechům přeje, neprší-li na něj, dobře se za rok seje a ještě více ve stodole děje.
• Svatý Václav hady sklízí.
• Svatý Václav praví: Pusťte krávy do otavy!
• Svatý Václav tady, sklízí hady.
• Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.
• Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
• Svatý Václav zavírá zem.
• Tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jak bude mrznout v tento den, tak stejně bude mrznout i na v následujícím období. Pokud bude v tento den bouřka, bude podzimní teplo trvat ještě dlouho. Jiná pranostika zase říká, že se v tomto období často ještě oteplí, další ale zase tvrdí, že i trvá deštivé období. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně obilí a jeho kvality, mizení hadů z přírody.

29. září: svátek má Michal

PRANOSTIKY:

• Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
• Hřímání okolo Michala znamená veliké větry.
• Hřmí-li na svatého Michala, bude hojnost vína, ale ovoci ublíží a budou hrubí větrové.
• Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.
• Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust.
• Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude velká zima. Prší-li, bude levná zima.
• Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc. Je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
• Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle.
• Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat.
• Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
• Kolik dní před svatým Michalem jíní a mrzne, tolik dní po Filipu a Jakubu budou jíní a mrazíky.
• Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu v jednom rázu.
• Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
• Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
• Na svatého Michala když severní a západní vítr věje, tuhá zima k nám pak spěje.
• Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
• Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
• Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
• Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima.
• Pryč nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí.
• Svatý Michal všechno z polí spíchal.
• Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude foukat vítr, bude dobrá úroda vína, ale velmi špatná úroda ovoce. Pokud bude jasno, bude v příštím roce dobrá úroda obilí a hezké počasí v období masopustu. Bude-li navíc jasná noc, znamená to, že v tomto roce bude krutá zima. Jiná pranostika zase říká, že pokud ještě neodletěli ptáci do teplých krajin, tak nenastane krutá zima. Další pranostika zase říká, že teď by měla být již pole sklizená.

30. září: svátek má Jeroným

PRANOSTIKY:

• Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
• O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
• Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají ochlazení a příprav na zimu.

Zdroj: Pranostiky na září

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

• Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
• Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
• Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
• Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
• Hromnice – jara svíce.
• Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
• Hromnice – zima a léta směsice.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
• Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
• Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
• Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
• Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
• Mrzne-li, po zimě amen.
• Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
• Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
• Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
• Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
• Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
• Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
• Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
• Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
• Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a hrušky.
• Na Hromnice kopalinky - uschovávejte obědinky.
• Na Hromnice-li voda běží, po Hromnicích ještě sněží.
• Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
• Na Hromnice musí skřivan na pole, budiž mu milo nebo ne.
• Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Na Hromnice o hodinu více.
• Na Hromnice prášenice – vesele kouká sedlák ze světnice.
• Na Hromnice půl krajíce a půl píce.
• Na Hromnice půl krajíce, půl píce, zjisti, sedláku, máš-li více.
• Na Hromnice se nemají otevírat okna, aby hrom neměl k člověku moc.
• Na Hromnice se nemá šít, neboť jehla přitahuje božího posla.
• Na Hromnice se skřivan musí napít z koleje.
• Na Hromnice si musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Na Hromnice - skřivánek přes hranice.
• Na Hromnice - sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
• Na Hromnice uhlédne-li jezevec svůj stín, jistě opět brzo zalézá do své peleše.
• Na Hromnice vezmi dvě kabanice.
• Na Hromnice zima s létem potkala se.
• Na Hromnice zimy polovice.
• Není-li na Hromnice zataženo, neúrodu z toho dozná seno.
• Od Hromnic studeného méně, teplého víc.
• O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá, odtud mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.
• O Hromnicích déšť - na jaře sníh; o Hromnicích sníh - na jaře déšť.
• O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
• O Hromnicích teplo - medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu.
• Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima pozdržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě jaro již daleko není.
• Pakli sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Panenka Maria hromničná čistá - úroda jistá.
• Pošmourné Hromnice - sedlákům milé velice.
• Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Prší-li na Hromnice, bude hodně trávy.
• Přejdou Hromnice - konec sanice.
• Přejdou Hromnice, mráz čeká nedaleko.
• Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!
• Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
• Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
• Tmavé Hromnice - sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
• Vlhké Hromnice – hospodářova radost, mrazivé – starost.
• Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Zelené Hromnice - bílé velikonoce.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se ve většině případů týkají vlivu počasí 2. února na počasí během roku. Pranostiky říkají, že pokud v tento den sněží, blíží se jaro. Pokud nesněží, zima ještě chvíli potrvá. Některé pranostiky se také týkají bouřek a rad, co udělat, aby do domu neuhodil blesk.

3. únor: svátek má Blažej

PRANOSTIKY:

• Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
• Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
• Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
• Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
• Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
• Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.
• Na svatého Blažeje, svatou Hátu a svatou Dorotu se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
• Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejím, povede se len.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají deště na tento den, pokud by 3. února pršelo, mělo by se v tento rok dařit lnu na polích.

4. února: svátek má Jarmila (dříve svatá Veronika, Masopust)

PRANOSTIKY:

• Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
• Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
• Jsou-li o masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
• Když svítí slunce v masopustní dny, bude jasné i Vzkříšení.
• Konec masopustu jasný - len krásný.
• Krátký masopust - dlouhá zima.
• Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
• Masopust na slunci - pomlázka v senci.
• O svaté Veronice bývá ještě sanice.
• O svaté Veronice bývává čvachtanice.
• O světici Veří dodírá se peří.
• Suchý půst - úrodný rok.
• Svatá Veronika ledy seká u rybníka.
• Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
• Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
• Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.

VYSVĚTLENÍ:

Část pranostik se týká masopustu, pokud stále ještě mrzne, měl by být dobrý rok pro úrodu. Jiné pranostiky říkají, že už ale v tuto dobu může dost tát. Pokud by na masopust bylo hezky, bude se během roku dařit obilí na poli.

5. únor: svátek má Dobromila (dříve svatá Agáta a svatá Háta)

PRANOSTIKY:

• Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i dobytek.
• Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty.
• Jsou-li na Hátu a Dorotu rampouchy, budou hodně dojit krávy.
• Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý hmyz neuškodí.
• O svaté Agátě uschne prádlo na plotě.
• Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
• Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že v tento den bývají mlhy a fouká vítr. Jiná pranostika říká, že když v tento den mrzne, bude se během roku dařit kravám. Jiná pranostika slouží jako rada pro zahradníky, pokud by v tento den pršelo, tak se nebude dařit škodlivému hmyzu na jejich zahradách. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

6. únor: svátek má Vanda (dříve svatá Dorota)

PRANOSTIKY:

• Dorota v rychlém běhu přinášívá nejvíce sněhu.
• Je-li svatá Dorota ucouraná, povedou se brambory.
• Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
• Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
• Na svatou Dorotu rádo teče do botů.
• Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
• O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
• Svatá Dorota – sněhu forota.
• Svatá Dorota donese skřivánka v košíčku.
• Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
• Svatá Dorota sněhem zametá.
• Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
• Svatá Dorota také na sníh bohatá.

VYSVĚTLENÍ:

Zde se pranostiky rozchází. Některé pranostiky upozorňují, že bude dost sněhu, jiné, že bude větrno, a další, že se již blíží jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

7. únor: svátek má Veronika a Veron (dříve Romuald)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko - na poli hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pole v tuto dobu mohou být ještě zasněžená. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

8. únor: svátek má Milada

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. únor: svátek má Apolena

PRANOSTIKY:

• Nadělá-li svatá Apolena ledy, až svatý Matěj je zbourá.
• Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v tuto dobu mrzne, tak ledy vydrží až do konce února. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá často mlha. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

10. únor: svátek má Mojmír (dříve svatý Scholastik, Scholastika)

PRANOSTIKY:

• O svaté Scholastice na hlavy beranice.
• O svaté Scholastice navleč si rukavice.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky říkají, že v této době bude ještě mrznout. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

11. únor: svátek má Božena a Dezider

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. únor: svátek má Slavěna a Slávka (dříve svatý Eulalie)

PRANOSTIKA:

• Svatá Eulalie - ze střech se lije.

VYSVĚTLENÍ:

Podle této pranostiky v tento den často pršívá. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

13. únor: svátek má Věnceslav a Věnceslava (dříve svatý Řehoř)

PRANOSTIKA:

• O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.

VYSVĚTLENÍ:

V tuto dobu se podle této pranostiky zhorší mrazy. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

14. únor: svátek má Valentýn a Valentýna

PRANOSTIKY:

• Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
• Když se na Valentýna napije z kolejí pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
• Na Svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce, nebudou prý dobrá housata.
• Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
• Na svatého Valentýna sej přísadu do záhonka.
• Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.
• Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází.
• Svatý Valentínek - jara tatínek.
• Valentýnské zimy formani se bojí.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento večer obloha plná hvězd, přijde jaro dost pozdě. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den trochu prší, tak na konci února bude pršet mnohem více. Další pranostiky se rozcházejí, jedna pranostika říká, že v tento den mrzne, jiná radí, aby se již začalo sázet. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

15. únor: svátek má Jiřina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. únor: svátek má Ljuba (dříve svatá Juliána)

PRANOSTIKY:

• Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
• O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
• Svatá Juliána na oráče zavolala.
• Svatá Juliana podává z půlnebí rozsívku.
• Svatá panna Juliána na skřivánka zavolala.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky vesměs upozorňují na blížící se jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

17. únor: svátek má Miloslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. únor: svátek má Gizela (dříve svatý Šimon)

PRANOSTIKA:

• O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v této době začne tát sníh. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

19. únor: svátek má Patrik

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. únor: svátek má Oldřich

PRANOSTIKY:

I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

21. únor: svátek má Lenka a Leonora

PRANOSTIKY:

• Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
• Suchý půst - úrodný rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se týkají toho, že by na tento den připadal masopust a Popeleční středa. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

22. únor: svátek má Petr (dříve Nastolení sv. Petra)

PRANOSTIKY:

• Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
• Do Petra není tepla.
• Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
• Je-li mráz o svatém Petru nastolení po čtyřicet dní mu konec není.
• Je-li na stolici sv. Petra zima, ještě hodně dlouho potrvá.
• Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
• Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
• Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno, mrazy dále budou, je-li teplo, mrazy pominou, je-li deštivo, bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok, je-li jasno, bude na polích klasno.
• O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
• Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.
• Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
• Svatý Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech posílá sedlákům výsluhy.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se týkají toho, že pokud bude v tento den mráz, tak potrvá minimálně měsíc. Jedna z pranostik předvídá počasí na celý rok podle počasí v tento den.

23. únor: svátek má Svatopluk (dříve Polykarp)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Podle této pranostiky často sněží, či taje.

24. únor: svátek má Matěj a Matyáš (dříve svatý Matěj i svatý Gabriel)

PRANOSTIKY:

• Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
• Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
• Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
• Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
• Matěja - k létu naděja.
• Matěja - k vesnu naděja.
• Mráz na archanděla Gabriela nechodí sám.
• Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
• Na svatého Matěje do závěje naleje.
• Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
• Na svatého Matěje koplina, na Josefa travina.
• Na svatého Matěje léta naděje.
• Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
• Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
• Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
• Na svatého Matěje po volské zimě je.
• Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
• Na svatého Matěje rampouchy, bude ourodný rok na mouchy.
• Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
• Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
• Najde-li Matěj led, seká ho hned. Nenajde-li led, dělá ho hned.
• Najde-li Matěj sněhové klobúky na přioch, tož jich sháže.
• Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
• Po svatém Matěji zima hřeje.
• Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
• Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
• Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
• Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
• Svatý Matěj, hodný a svatý – kožichy dolů!
• Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
• Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
• Svatý Matěj otevírá zemi.
• Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
• Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
• Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
• Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
• Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.

VYSVĚTLENÍ:

I zde si pranostiky částečně odporují, některé říkají, že se blíží jaro, jiné zase, že stále může být zima. První pranostiky říkají, že mráz, který je v tento den, bude i v dalších dnech.

25. únor: svátek má Liliana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. únor: svátek má Dorota (dříve Radko)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

27. únor: svátek má Alexandr (dříve svatý Gabriel)

PRANOSTIKA:

• Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den mrzne, bude dobrá úroda.

28. únor: svátek má Lumír (dříve svatý Roman)

PRANOSTIKA:

• Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud bude v tento den jasno, bude dobrá úroda.

29. únor: svátek má Horymír

PRANOSTIKA:

• Připadne-li na 29. února neděle, tak děti v tento den narozené budou mít štěstí ve všem, cokoliv podniknou.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud tento den, který je jen jedno za čtyři roky, připadne na neděli, tak ti, co se v tuto dobu narodí, budou mít v životě štěstí.

Zdroj: Pranostiky na únor