Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.
Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.
Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.
Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. říjen: svátek má Renáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.
15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)
PRANOSTIKY:
Na svatou Terezii každý švec obírá.
Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
Svatá Terezie krávy uvazuje.
Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.
16. říjen: svátek má Havel
PRANOSTIKY:
Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.
17. říjen: svátek má Hedvika
PRANOSTIKY:
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.
18. říjen: svátek má Lukáš
PRANOSTIKY:
Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.
19. říjen: svátek má Michaela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. říjen: svátek má Vendelín
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)
PRANOSTIKY:
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.
22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)
PRANOSTIKA:
O svaté Kordule nejsladší bobule.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.
23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)
PRANOSTIKY:
Do svatého Severína má být doma jetelina.
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.
24. říjen: svátek má Nina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. říjen: svátek má Beáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)
PRANOSTIKA:
Svatý Haštal – vymeť maštal.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.
27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)
PRANOSTIKY:
Na Šimona a Judy - zima je všudy.
Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.
29. říjen: svátek má Silvie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. říjen: svátek má Tadeáš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. říjen: svátek má Štěpánka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)
PRANOSTIKY:
Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.
2. květen: svátek má Zikmund
3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)
PRANOSTIKY:
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
Svatý kříž, ovčí střiž.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.
4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)
PRANOSTIKY:
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.
5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)
6. květen: svátek má Radoslav
7. květen: svátek má Stanislav
PRANOSTIKY:
Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.
8. květen: Den osvobození od fašismu
9. květen: svátek má Ctibor
10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)
PRANOSTIKY:
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Na svatý Duch do vody buch !
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
Svatý Duch přinese plný pytel much.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.
11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)
PRANOSTIKY:
Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
O svatém Mamertu zimy je po čertu.
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
VYSVĚTLENÍ:
Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.
12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)
PRANOSTIKY:
Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.
13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)
PRANOSTIKY:
Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
Pan Serboni pálí stromy.
Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.
15. květen: svátek má Žofie
PRANOSTIKY:
Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
Svatá Žofie pole často zalije.
Svatá Žofie prosa zasije.
Žofie vína upije.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.
16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)
PRANOSTIKY:
Čeští patroni odměřují teplo.
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.
17. květen: svátek má Aneta
18. květen: svátek má Nataša
19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)
PRANOSTIKA:
Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.
20. květen: svátek má Zbyšek
21. květen: svátek má Monika
22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)
23. květen: svátek má Vladimír
24. květen: svátek má Jana
25. květen: svátek má Viola
PRANOSTIKY:
Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
Na Urbana den pospěš síti len.
Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
Na Urbana se seje len.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
Svatý Urban - léta pán.
Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Urban bývá studený pán.
Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.
26. květen: svátek má Filip
PRANOSTIKY:
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.
27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)
PRANOSTIKY:
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.
28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)
PRANOSTIKY:
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.
29. květen: svátek má Maxmilián
30. květen: svátek má Ferdinand
31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)
PRANOSTIKA:
Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.
VYSVĚTLENÍ:
Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.
2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)
PRANOSTIKA:
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.
3. duben: svátek má Richard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)
PRANOSTIKY:
Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
Pomine Isidora, pomine i severák.
VYSVĚTLENÍ:
Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.
5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)
PRANOSTIKY:
Svatý Fedul teple zadul.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.
6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)
PRANOSTIKY:
Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.
7. duben: svátek má Heřman a Hermína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. duben: svátek má Ema
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. duben: svátek má Dušan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)
PRANOSTIKA:
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.
11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)
PRANOSTIKA:
Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.
12. duben: svátek má Julius
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)
PRANOSTIKY:
Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.
15. duben: svátek má Anastázie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. duben: svátek má Irena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)
PRANOSTIKA:
Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.
18. duben: svátek má Valérie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. duben: svátek má Rostislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)
PRANOSTIKA:
Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.
21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)
PRANOSTIKA:
O svatém Anselmě sejme semeno do země.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.
22. duben: svátek má Evženie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. duben: svátek má Vojtěch
PRANOSTIKY:
Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.
24. duben: svátek má Jiří
PRANOSTIKY:
Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
Na svatého Jiří rodí se jaro.
Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
Svatý Jiří do štandlíku míří.
Svatý Jiří na bochník míří.
Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
Svatý Jiří zelení hýří.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.
25. duben: svátek má Marek
PRANOSTIKY:
Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
Na svatého Marka brambor plná řádka.
Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
Na svatého Marka ozimina je již velká.
Na svatého Marka schová se do žita vranka.
Na svatého Marka sej oharka.
Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.
26. duben: svátek má Oto
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. duben: svátek má Jaroslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)
PRANOSTIKY:
Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.
29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)
PRANOSTIKA:
Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.
VYSVĚTLENÍ:
I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.
30. duben: svátek má Blahoslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Únor bílý - pole sílí.
Únorová voda - pro pole škoda
Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.
Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
Jaký listopad, takový březen.
Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové deště - na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Listopadové slunce na zemi nevidí.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Listopadový sníh uléhá v noci.
Listopadový vítr - bratr zimy.
Listopadový vítr slunce polyká.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Studený listopad - zelený leden.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.
Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
Petrův déšť - oráčův přítel.
VYSVĚTLENÍ:
První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.
2. srpen: svátek má Gustav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. srpen: svátek má Miluše
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. srpen: svátek má Dominik
PRANOSTIKY:
Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.
5. srpen: svátek má Kristián
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. srpen: svátek má Oldřiška
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.
8. srpen: svátek má Soběslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. srpen: svátek má Roman
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. srpen: svátek má Vavřinec
PRANOSTIKY:
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
Na svatého Vavřince první podzimní den.
Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
Svatého Vavřince – svícen do světnice.
Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
Svatý Vavřinec - první podzimec.
Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
Vavřincův déšť - myší úroda.
Vavřinec - první podzimec.
Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.
11. srpen: svátek má Zuzana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. srpen: svátek má Klára
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. srpen: svátek má Alena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. srpen: svátek má Alan (dříve Smil)
PRANOSTIKA:
Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že sice i nadále bude svítit slunce, ale jeho paprsky již nebudou tak silné, protože se blíží podzim.
15. srpen: svátek má Hana (dříve Nebevzetí Panny Marie, Terezie)
PRANOSTIKY:
Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
Na Nanebevzetí léto odletí.
Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
Panna Maria vlaštovky svolává.
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Svatá královna dává první výlupek.
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud je v tento den pěkně, tak bude i dobrá a velká úroda vína. Jiná pranostika říká, že se přiblížil čas, kdy vlaštovky budou odlétat do teplých krajin a léto se bude chýlit ke konci. Jiná pranostika říká, že tento den a větry z holých polí jsou předzvěstí blížícího se podzimu. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud v tento den prší, tak nás bude čekat déšť ještě minimálně měsíc.
16. srpen: svátek má Jáchym (dříve svatý Roch)
PRANOSTIKY:
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
O svatém Rochu brambor jen trochu.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den prší, tak je to předzvěstí hezké podzimu. Jiné pranostiky se zmiňují o úrodě brambor a hrachu, obě úrody mohou být ovlivněny počasím.
17. srpen: svátek má Petra
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. srpen: svátek má Helena
PRANOSTIKY:
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
Svaté Helence pletou ženci věnce.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den prší, tak tráva vydrží v tom roce dlouho zelená. Druhá pranostika se zmiňuje o probíhajících žních.
19. srpen: svátek má Ludvík (dříve Sebald)
PRANOSTIKA:
Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je spíše radou, kdy je vhodné sbírat med ve včelích úlech.
20. srpen: svátek má Bernard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. srpen: svátek má Johana (dříve svatý Samuel)
PRANOSTIKA:
Na svatého Samuela mlynář novou mouku mele.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika se týká v podstatě žní, protože je již sklizená část obilí, takže se z něho dá mlít nová mouka.
22. srpen: svátek má Bohuslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. srpen: svátek má Sandra (dříve svatý Filip)
PRANOSTIKA:
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud je v tento den bouřka, tak bude pršet a ovlivní to i úrodu.
24. srpen: svátek má Bartoloměj
PRANOSTIKY:
Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Bartolomějské větry ovsy lámou.
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se týkají toho, že léto pomalu končí a že i dny se pomalu zkracují. Pokud v tento den jsou bouřky, tak budou trvat i v dalším čase. Jiné pranostiky zase zmiňují, že jak bude tento den, tak bude vypadat i podzim. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně vína, které by mělo být dobré, pokud již stihlo do tohoto dne dozrát. Pokud bude v tento den zamračeno, mělo by být v zimě dost sněhu, pokud ale nerostou hřiby, tak žádný sníh nebude. Jiná pranostika říká, že se začíná po ránu ochlazovat, takže již je lepší ráno nechodit bez bot. Předposlední pranostika zase říká, že tento den je vlastně takovým koncem léta.
25. srpen: svátek má Radim (dříve Ludvík)
PRANOSTIKA:
Od Ludvíka krále bouře je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.
VYSVĚTLENÍ:
V tento hrozí ještě bouřky, které ale budou pomalu ustupovat, protože se blíží zima.
26. srpen: svátek má Luděk (dříve svatý Zeferin)
PRANOSTIKA:
Svatý Zeferin poslední klásky sbírá.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že se blíží konec žní.
27. srpen: svátek má Otakar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. srpen: svátek má Augustýn (dříve Augustin)
PRANOSTIKY:
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Svatý Augustin udělá z tepla stín.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají tepla v tento den a v následujících obdobích. Jak bude v tento den teplo, stejně tak bude chladno v budoucnu. Zároveň již končí pomalu léto a teplo mizí.
29. srpen: svátek má Evelína (dříve Stětí Jana Křtitele, Jan Křtitel)
PRANOSTIKY:
Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Stětí svatého Jana – přestávají již parna.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká stěhování ptáků do teplých krajin. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude pršet, bude to pohroma pro úrodu ořechů. Poslední pranostika zase říká, že končí pravá vedra.
30. srpen: svátek má Vladěna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. srpen: svátek má Pavlína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
Jiljí jasný - podzim krásný.
Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
Svatý Jiljí děvčata bílí.
Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.
2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)
PRANOSTIKY:
Na Štěpána krále je už léta namále.
Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
Od Štěpána krále bouřek je namále.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.
3. září: svátek má Bronislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. září: svátek má Jindřiška
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. září: svátek má Boris
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. září: svátek má Boleslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. září: svátek má Regína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
Matka Boží hlávku složí.
Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
O Marie narození, vlaštovek tu více není.
Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.
VYSVĚTLENÍ:
Jedním z témat těchto pranostik je počasí v tento den a ve dny následující. Druhé téma je odlet ptáků do teplých krajin.
9. září: svátek má Daniela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. září: svátek má Irma (dříve svatý Mikuláš Tolentinský)
PRANOSTIKA:
Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.
VYSVĚTLENÍ:
Opět pranostika, která říká, že počasí v tento den ovlivní počasí v následujícím období, pokud tedy neprší, tak nebude moc pršet ani na podzim.
11. září: svátek má Denisa (dříve Pafnucius)
PRANOSTIKA:
Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika náleží k těm, které předvídají počasí na podzim podle počasí v konkrétní den. Pokud tedy neprší 11. září, nemělo by pršet téměř celý podzim.
12. září: svátek má Marie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. září: svátek má Lubor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. září: svátek má Radka (dříve Povýšení svatého Kříže)
PRANOSTIKY:
Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vír, odtud přijde drahota.
Po svatém Kříži podzim se blíží.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že v místě, odkud fouká vítr, tam byla špatná úroda, a proto tam bude draho. Druhá pranostika zase říká, že se pomalu blíží podzim.
15. září: svátek má Jolana (dříve Panna Marie Sedmibolestná)
PRANOSTIKA:
Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že se podzimní počasí začíná projevovat teplotní změnou.
16. září: svátek má Ludmila
PRANOSTIKY:
Ludmila, patronka česká - po létu se stýská.
Na Ludmily světice obouvej střevíce.
Svatá Edita pilně podmítá.
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika říká, že léto je již pryč. Druhá zase, že začíná být chladno a už by opravdu člověk neměl chodit bos. Další pranostiky se zase týkají deště a povětrnostních podmínek v tento den.
17. září: svátek má Naděžda
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. září: svátek má Kryštof
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. září: svátek má Zita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. září: svátek má Oleg (dříve svatá Zuzana)
PRANOSTIKA:
Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.
VYSVĚTLENÍ:
Slunečné počasí v tento den, může ještě dopřát hroznům změnu chuti.
21. září: svátek má Matouš
PRANOSTIKY:
Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.
Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
Po svatém Matouši čepici na uši.
Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
Svatý Matouš svačinu zakousl.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky opět předvídají počasí pro následující měsíc na základě počasí v tento den. Jiné zase předvídají dobrou sklizeň vína, pokud bude hezký den. Jiné pranostiky se zase týkají ochlazování, odletu vlaštovek na jih a sklizně jablek.
22. září: svátek má Darina (dříve svatý Mauricius, později Mořic)
PRANOSTIKY:
Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude hezky, mělo by v zimě velmi foukat. Druhá pranostika zase předvídá špatné počasí v tento den, a proto nedoporučuje cokoliv sít.
23. září: svátek má Berta (dříve Tekla)
PRANOSTIKY:
Dne 23. září začíná na severní polokouli podzim.
Svatá Teklička maluje jablíčka.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že tento den opravdu začíná podzim (podzimní rovnodennost). Druhá pranostika se zase týká sklizně jablek.
24. září: svátek má Jaromír
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. září: svátek má Zlata
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. září: svátek má Andrea (dříve Cyprián)
PRANOSTIKA:
Na svatého Cypriána je už chladno časně z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika se týká podzimního ochlazování.
27. září: svátek má Jonáš (dříve Kosma a Damián)
PRANOSTIKY:
Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
Na Kosmu a Damiána studeno bývá z rána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak v následující dny bude naopak hezky. Druhá pranostika je opět o ochlazování.
28. září: svátek má Václav, den české státnosti (dříve Václav)
PRANOSTIKY:
Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.
Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
Kolik mrazů před svatým Václavem, tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
Na svatého Václava bývá bláta záplava.
Na svatého Václava českého bývá vína nového.
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Na svatého Václava mráz nastává.
Na svatého Václava nové léto nastává.
Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Po svatém Václavu beranici na hlavu.
Přijde Václav, kamna připrav.
Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
Svatý Václav Čechům přeje, neprší-li na něj, dobře se za rok seje a ještě více ve stodole děje.
Svatý Václav hady sklízí.
Svatý Václav praví: Pusťte krávy do otavy!
Svatý Václav tady, sklízí hady.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Svatý Václav zavírá zem.
Tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jak bude mrznout v tento den, tak stejně bude mrznout i na v následujícím období. Pokud bude v tento den bouřka, bude podzimní teplo trvat ještě dlouho. Jiná pranostika zase říká, že se v tomto období často ještě oteplí, další ale zase tvrdí, že i trvá deštivé období. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně obilí a jeho kvality, mizení hadů z přírody.
29. září: svátek má Michal
PRANOSTIKY:
Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
Hřímání okolo Michala znamená veliké větry.
Hřmí-li na svatého Michala, bude hojnost vína, ale ovoci ublíží a budou hrubí větrové.
Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.
Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust.
Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude velká zima. Prší-li, bude levná zima.
Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc. Je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle.
Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat.
Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
Kolik dní před svatým Michalem jíní a mrzne, tolik dní po Filipu a Jakubu budou jíní a mrazíky.
Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu v jednom rázu.
Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
Na svatého Michala když severní a západní vítr věje, tuhá zima k nám pak spěje.
Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima.
Pryč nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí.
Svatý Michal všechno z polí spíchal.
Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude foukat vítr, bude dobrá úroda vína, ale velmi špatná úroda ovoce. Pokud bude jasno, bude v příštím roce dobrá úroda obilí a hezké počasí v období masopustu. Bude-li navíc jasná noc, znamená to, že v tomto roce bude krutá zima. Jiná pranostika zase říká, že pokud ještě neodletěli ptáci do teplých krajin, tak nenastane krutá zima. Další pranostika zase říká, že teď by měla být již pole sklizená.
30. září: svátek má Jeroným
PRANOSTIKY:
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky se týkají ochlazení a příprav na zimu.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Krásný říjen - studený leden.
Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
Říjen, když blýská, zima plíská.
Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Studený říjen - zelený leden.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)
PRANOSTIKY:
Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.
3. červenec: svátek má Radomír
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. červenec: svátek má Prokop
PRANOSTIKY:
Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
Prokop – zelí okop!
Svatého Prokopa den, nešťastný den.
Svatý Prokop – štěpy okop!
Svatý Prokop hřiba nakop.
Svatý Prokop seje houby.
Svatý Prokop, žitu kořen podkop.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.
5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. červenec: Upálení mistra Jana Husa
PRANOSTIKA:
Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.
7. červenec: svátek má Bohuslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)
PRANOSTIKA:
Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.
9. červenec: svátek má Drahoslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. červenec: svátek má Libuše a Amálie (dříve Sedmi bratří, Oliva)
PRANOSTIKY:
Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
Déšť na Sedm bratrů - hnijí kobzole.
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
Na den Sedmi bratří když prší, sedm neděl déšť dovrší.
Na svatou Olivu se má sít len.
Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně.
Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se opět týká deště, zase pranostiky předvídají, že déšť nebude jen v tento den, ale i v následující období. Zároveň déšť přinese špatnou úrodu kobzolí. Pokud by v tento den nepršelo, bude sucho i v období žní.
11. červenec: svátek má Olga
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. červenec: svátek má Božek
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. červenec: svátek má Markéta (dříve Markyta)
PRANOSTIKY:
Déšť o Markytě trvá čtrnáct dní a zvěstuje špatný čas pro sklízení sena i obilí.
Muchavá Markyta vysype měch much.
Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.
Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
Svatá Markéta, hodila srp do žita.
Svatá Markyta češe první hrušky.
Svatá Markyta mouchy rozsypá.
Svatá Markyta vede žence do žita.
Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“
Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
Ženci na pole, včely z pole.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky jsou opět o deštivém počasí, které zároveň způsobí i že, budou opadávat ořechy a že pokosená tráva neproschne. Jiné pranostiky upozorňují na to, že začíná doba sklízení obilí i zelí. Dvě pranostiky se také týkají množství much v tomto období. Jiná pranostika varuje před množstvím bouřek v tomto období.
14. červenec: svátek má Karolína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
15. červenec: svátek má Jindřich (dříve Rozeslání apoštolů)
PRANOSTIKY:
Na den Rozeslání apoštolů bývá devět bouřek.
Věje-li v den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud vítr věje velká láce.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika varuje před možnými bouřkami v tomto období. Druhá pranostika předvídá, kde bude draho a kde levněji na základě povětrnostních podmínek. Pokud by vál vítr z jihu, bude špatná sklizeň a tím i větší drahota, naopak v místě, odkud vítr fouká, tam tak bude sklizeň lepší a tím tam bude i levněji.
16. červenec: svátek má Luboš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
17. červenec: svátek má Martina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. červenec: svátek má Drahomíra (dříve Kamil)
PRANOSTIKA:
O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by sluneční svit měl být nejsilnější.
19. červenec: svátek má Čeněk (dříve Vincent)
PRANOSTIKA:
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud bude v tento den svítit slunce, bude i dobrá úroda vína.
20. červenec: svátek má Ilja (dříve Eliáš)
PRANOSTIKY:
Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim, na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
O svatém Eliáši bouřky často straší.
Svatý Eliáš odřezává prvý plást.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět věnují počasí, některá z nich varuje před bouřkami, jiná před deštěm. Další varují k tomu, že může docházet ke změnám počasí, které budou působit, jako kdyby se měnilo roční období.
21. červenec: svátek má Vítězslav (dříve Praxed a Daniel)
PRANOSTIKY:
Na proroka Daniele nalije též do mandele.
Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se opět vztahují k počasí, předvídají déšť i ranní mlhy.
22. červenec: svátek má Magdaléna (dříve Máří Magdaléna)
PRANOSTIKY:
Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.
Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod neboť půjdou hodně kupci na len.
Když prší na svatou Máří Magdalénu, vzroste obilí.
Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.
Na svatou Magdalénu pohoda - pro včely výhoda; a když slota - to lichota.
Neuzavírali se sňatky – sňatek uzavřený v tento den přinášel smůlu.
O jejím svátku se doporučovalo stříhat vlasy zvláště těm, kteří chtěli, aby vyrostly ještě delší.
Prší-li v den svaté Máří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
V ten den rádo poprchává, poněvadž Máří Magdaléna Pána svého oplakává.
V ten tohoto svátku se nemělo koupat, protože se věřilo, že by koupajícího stáhly pod vodu její dlouhé vlasy.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky dávají do souvislosti povětrnostní podmínky a obchod. Třetí pranostika zase říká, že pokud bude pršet, tak obilí ještě poroste. Čtvrtá pranostika se týká deštivého počasí. Podle této pranostiky v tento den prší, protože Máří Magdaléna pláče nad svými hříchy. Jiná pranostika radí, že v tento den by se neměli lidé brát, protože by manželství nebylo šťastné. Naopak se doporučuje ostříhat si vlasy, protože ty pak ještě více povyrostou. Další radou ve výčtu pranostik je, že by se lidé v tento den neměli raději koupat, protože by se mohli utopit. Podle pranostiky by je pod vodu stáhly dlouhé vlasy Máří Magdalény.
23. červenec: svátek má Libor (dříve Apolinář)
PRANOSTIKA:
Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že pokud bude pršet v tento den, tak pára z lesů půjde ještě dlouho.
24. červenec: svátek má Kristýna
PRANOSTIKA:
Kolem svaté Kristýny dozrávají maliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika slouží jako informační zdroj, který lidem říká, kdy lze očekávat sběr malin.
25. červenec: svátek má Jakub
PRANOSTIKY:
Co do svatého Jakuba odkvete, do Havla uzraje.
Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
Jakub bez deště - tuhá zima.
Jakub naseče, Anna upeče.
Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
Jaký den jest před polednem nebo odpoledne svatého Jakuba, takové bude povětří před nebo po narození Páně.
Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce.
Je-li teplý svatý Jakub, studené jsou Vánoce.
Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí modrý na pohance květ, proto vzácný bývá v oulech med.
Na Jakuba hrom do duba.
Na Jakuba prvních brambor průba.
Na svatého Jakuba čeká mnohá huba.
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
Parno o Jakubu - zima o Vánocích.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
Svatý jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy.
Svatý Jakub si rád zahromuje.
Svatý Jakub Větší na sníh věští.
Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky varují, že deště před tímto dnem přinesou špatnou úrodu. Jiné pranostiky říkají, že zelenina, která do té doby moc nevyrostla, po tomto dni poroste velmi rychle. Jiná pranostika dává do souvislosti počasí v tento den a počasí o Vánocích. Čím větší bude teplo v červenci, tím větší bude zima na Vánoce. Jiná pranostika zase upozorňuje na množství hub, kterým se v tomto období daří růst. Další pranostika varuje před silnými bouřkami. Jedna pranostika upozorňuje, že nastává období první sklizně brambor.
26. červenec: svátek má Anna
PRANOSTIKY:
Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
O svaté Anně sedlák si žita nažne.
O svaté Anně žitečko se nažne.
Od svatej Anky - žimne podranky.
Okolo svaté Anky chladné poránky.
Svatá Anna - chladna zrána.
Svatá Anna pšenku žala.
Svatá Anna žito žala.
Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.
VYSVĚTLENÍ:
Počasí v tento den zase může být předzvěstí počasí v zimě. Pokud prší a je chladno, bude i studená zima. V tomto období se na základě sledování mravenců dá také vysledovat, jaká zima nás čeká. Jiné pranostiky se týkají žní.
27. červenec: svátek má Věroslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. červenec: svátek má Viktor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
29. červenec: svátek má Marta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. červenec: svátek má Bořivoj (dříve Andin)
PRANOSTIKA:
Na svatého Abdona ve švech praská stodola.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že sklizně jsou plném proudu, nebo dokonce i u konce, a proto jsou stodoly plné.
31. červenec: svátek má Ignác
PRANOSTIKY:
Od svatého Ignáca- léto se obracá.
Při svatém Ignáci strniska se obrací.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že letní počasí pomalu začíná přecházet do podzimního.
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
Bouřka v září věští sníh v prosinci.
Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
Na dešti v září rolníku moc záleží.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Teplé září - říjen se mračí.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Září - máj podzimu.
Září - slunce ještě dosti září.
Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
Září jezdí na strakaté kobyle
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září, kamna zazáří.
Září, na léto jde stáří.
Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
Zářijové pršení prospívá osení.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.
1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)
PRANOSTIKY:
Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
Všichni svatí dluhy platí.
VYSVĚTLENÍ:
Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se jinovatka, tak bude o Vánocích mrznout. Pokud ale bude v tento den mlha, tak do adventu nebude sněžit. Další pranostiky zase tvrdí, jestli nebude v tento den sněžit, určitě zasněží na svatého Martina.
2. listopad: Památka zesnulých (dříve Dušičky)
PRANOSTIKY:
Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.
Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, pokud bude hezky v tento den, tak se velmi rychle přiblíží zima. Další pranostika předvídá déšť, který považuje za slzy zemřelých, a mlhu, která pomáhá těšit duše.
3. listopad: svátek má Hubert
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. listopad: svátek má Karel (dříve Karel Boromejský)
PRANOSTIKA:
Kůra z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, a když mokrá, velkou zimu znamená.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika radí obstarat si čerstvou bukovou třísku, která pomůže předvídat zimu.
5. listopad: svátek má Miriam
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. listopad: svátek má Liběna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. listopad: svátek má Saskie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. listopad: svátek má Bohumír
PRANOSTIKY:
Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá.
Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, jaké počasí bude v tento den, tak podobné bude i na začátku jara. Druhá pranostika zase říká, že již nastává zima, a proto se zvířata ukládají k zimnímu spánku.
9. listopad: svátek má Bohdan (dříve svatý Theodor)
PRANOSTIKY:
Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
Svatý Teodor zasněží témě hor.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika varuje před mrazy, které se pomalu dostávají z hor i do nížin. Druhá pranostika již předvídá sníh na horách.
10. listopad: svátek má Evžen
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. listopad: svátek má Martin
PRANOSTIKY:
Chodí-li husa na Martina po ledě, bude se zanedlouho zase koupat.
Husa o Martině nejpěkněji zpívá.
Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat.
Je-li na svatého Martina pod mrakem, bude nestálá zima, je-li jasno, bude tuhá zima.
Jestli na den svatého Martina ve dne oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima, jestli mlhavo, tedy též taková zima přijde.
Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.
Jižní vítr na Martina - mírná zima.
Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.
Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet.
Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě.
Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
Martinova sněhová peřina dlouhé trvání mívá.
Martinův led bude vodou hned.
Martinův sníh a led, bude vodou hned.
Na stromech a révě do Martina listí – tuhá zima přijde, buďme si jistí!
Na svatého Martina bývá dobrá husina.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Na svatého Martina jiskra do vína.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
Na svatého Martina plače husí rodinka.
Na svatého Martina pod mrakem - nestálá zima.
Na svatého Martina se poprvé pije víno sklizené při posledním vinobraní.
Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima.
Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.
Na svatého Martina zima chod svůj začíná.
Na svatý Martin - ještě se vrátím, ale na svatý Mikuláš mě tu najisto máš.
Nejednou-li studený vítr zavěje, na Martina když sluníčko hřeje.
O Martině houser po ledě když chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
O Martině po ledu, o vánocích po blátě.
Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně.
Padá-li sníh toho dne neb v noci, říká se, že svatý Martin přijel na bílém koni.
Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem.
Po svatém Martinu zima nežertuje.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Přijede-li na šedém, bude zima střídavá, přijede-li na žlutém, přijde tuhá a suchá zima.
Prší-li kolem svatého Martina a hnedle nato sněží a sníh zůstane dlouho ležet, činí to osení znamenitou škodu.
Půjde-li hus o Martině přes led, bude se ještě dlouho koupati.
Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
Radost Martina je husa a džbán vína.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém, bude zima střídavá; přijede-li na žlutém, přijde zima tuhá a suchá.
Svatý Martin rád jezdí na brůně.
Udrží-li led na Martina vůz, udrží na Vánoce sotva hus.
V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí.
Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
Část pranostik říká, pokud v tuto dobu bude mrznout, tak ale led dlouho nevydrží. Navíc pokud bude led v tento den, tak nejspíš budou Vánoce na blátě. Jiné pranostiky zase říkají, jaké počasí bude v tento den, takové bude celou zimu. Pokud bude jasno, tak bude krutá zima. Pokud bude sněžit, sníh vydrží alespoň měsíc. Jiné pranostiky předvídají velkou zimu, která lidi zažene zpět do domů
12. listopad: svátek má Benedikt (dříve Josefat)
PRANOSTIKA:
Na svatého Josefata lepší kožich nežli vata.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá velkou zimu, proto je lepší mít při sobě kožich.
13. listopad: svátek má Tibor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. listopad: svátek má Sáva
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
15. listopad: svátek má Leopold
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. listopad: svátek má Otmar
PRANOSTIKA:
Na svatého Otomara neuvidíš komára.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika opět souvisí se zimou, která nastává.
17. listopad: svátek má Mahulena; Den boje studentů za svobodu a demokracii (dříve svatá Alžběta Uherská)
PRANOSTIKY:
Počasí o svaté Alžbětě předpovídá, jak bude v létě.
Z ledu Alžběta má brod.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika dává do souvislosti počasí v tento den s počasím v letních měsících. Druhá pranostika zase říká, že led začíná tát.
18. listopad: svátek má Romana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. listopad: svátek má Alžběta
PRANOSTIKY:
Svatá Alžběta se sněhem přilétá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika předvídá sněžení v tento den.
20. listopad: svátek má Nikola
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. listopad: svátek má Albert (dříve Obětování Panny Marie, Brum)
PRANOSTIKY:
Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
Tak jak se Bruma, to je jedenadvacátý den listopadu, ukazuje, tak má býti celá zima.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika opět tvrdí, že počasí v zimě bude stejné jako v tento den. Pokud v noci bude jasné nebe, tak v tom roce bude krutá zima.
22. listopad: svátek má Cecílie
PRANOSTIKA:
Svatá Cecílie hroudy v poli sněhem kryje.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá sněžení v tento den.
23. listopad: svátek má Klement (dříve svatý Kliment)
PRANOSTIKA:
Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika souvisí se začátek zimy.
24. listopad: svátek má Emílie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. listopad: svátek má Kateřina (dříve svatá Kateřina Alexandrijská)
PRANOSTIKY:
Chodí-li na Kateřinu husa na rybníku po ledě, na Barborku na něm bude plavat.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.
Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.
Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.
Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.
Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
Mrzne-li na svatou Kateřinu, nebude mráz na Lámaný večer.
Na Kateřinu – vlez pod peřinu!
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.
Na svatou pannu Kateřinu,sluší se schovati pod peřinu. Nezbývá než doplniti tuto moudrou radu: Přikryj nohy, přikryj tělo, přikryj taky bradu! Potom hezky potichoučku sfoukni všechny svíce a pamatuj, že dvě těla tepla dají více!
Od svaté Kateřiny do svatého Ondřeje sotvaže se pod peřinou ohřeje.
Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.
Řekla Káča Barce: Nechme toho tance!
Škrobí-li svatá Kateřina prádlo, svatá Barbora je kropí.
Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.
Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
Svatá Kateřina strčí housle do komína.
Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.
Zelí naložené na svatou Kateřinu platí za nejlepší.
Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá zimní počasí pro tento den. Některé pranostiky předvídají, že bude v tento den mrznout a objeví se led, který ale dlouho nevydrží. Jiné pranostiky tvrdí, pokud bude v této den sněžit, tak za týden bude deštivo. Platí to ale i obráceně. Další pranostiky zase radí strávit tento den radši doma v posteli, kde je teplo.
26. listopad: svátek má Artur (dříve Konrád)
PRANOSTIKY:
Na svatého Konráda - sněhem cesta zaváta.
Na svatého Konráda bývá zima neřádná.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají na tento den zimní počasí včetně sněhu.
27. listopad: svátek má Xenie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. listopad: svátek má René
PRANOSTIKY:
Chodí-li se v adventu bez kožichu, bude se v postě jistě nosit.
Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika dává do souvislosti počasí v adventu s počasím v Masopustu. Pokud bude v advetním čase teplo, tak v masopustním čase se to obrátí. Pokud bude mrznout, tak zima vydrží dost dlouho.
29. listopad: svátek má Zina (dříve Saturnin)
PRANOSTIKA:
Na Saturnina skučí meluzína.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá zimu a skučení meluzíny.
30. listopad: svátek má Ondřej
PRANOSTIKY:
Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatého Ondřeje konec pocení.
Na svatého Ondřeje mráz - chystej, sedláče, vůz.
Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Ondřej mosty staví, Jiří je doplaví.
Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.
Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Sníh na svatého Ondřeje vzešlému žitu mnoho nepřeje.
Sníh na svatého Ondřeje žitu velmi prospěje.
Sníh svatého Ondřeje oziminám nepřeje.
Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice.
Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme.
Svatý Ondřej tichý - nebude len lichý.
Vlhký rok nebo suchý tak poznáš: sklenici plnou vody míti máš, na den svatého Ondřeje to činívej. Přebíhá-li vrchem voda, to znej, vlhký rok ten; stane-li se zároveň, suchý a vyprahlý bude rok ten.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá sníh, který by měl i dlouho vydržet. Pokud by v tento den pršelo, tak v příštím roce bude bohatá úroda ovoce. Jiná pranostika zase říká, že stále se může oteplit, ale teplo dlouho nevydrží. Jiná pranostika říká, že led, který vznikne v tento den vydrží až do dubna.
1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)
PRANOSTIKY:
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.
2. červen: svátek má Jarmil
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
Na svatého Antona každá jahoda je červená.
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.
4. červen: svátek má Dalibor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)
PRANOSTIKY:
Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.
6. červen: svátek má Norbert
PRANOSTIKA:
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.
7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)
PRANOSTIKY:
Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.
8. červen: svátek má Medard
PRANOSTIKY:
Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.
Jaký čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.
Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.
Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních.
Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
Kdo na Medarda len vysévá a zelí sází, jistě dostatek toho sklízí.
Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá.
Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.
Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.
Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
Medardův dýšť - čtyricát dní plíšť.
Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
Prší-li na Medarda, pohanka v zemi hartá.
Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.
Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.
Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se, kam chce, lije.
Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
Z Medardovy kápě čtyřicet dní kape.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik tohoto dne se týká možného deště v tento den, který by přinesl deštivé počasí v následujícím měsíci, případně při žních. Některé pranostiky říkají, že déšť na svatého Medarda přinese i záplavy, nedostatek hub a zhoubu pro obilí. Naopak když je tento den jasný, tak to udělá radost zemědělcům. Některé pranostiky slouží jako útěcha pro vinaře, protože říkají, že mráz v tento den vínu neuškodí.
9. červen: svátek má Stanislava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. červen: svátek má Gita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. červen: svátek má Bruno (dříve svatý Barnabáš)
PRANOSTIKY:
O svatém Barnabáši bouřky často straší.
Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
Svatý Barnabáš na trávu nezapomíná, on nejdelší den i trávu mívá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika varuje před možnými bouřkami v tento den. Další pranostiky se týkají deště v tento den, který by přinesl dobrou úrodu deště. Poslední pranostika zas říká, že se v tomto období daří trávě růst.
12. červen: svátek má Antonie (dříve svatá Tonička)
PRANOSTIKY:
Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá deštivý den.
13. červen: svátek má Antonína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. červen: svátek má Roland
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
15. červen: svátek má Vít
PRANOSTIKY:
Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
Déšť na svatého Víta - špatná budou žita.
Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
Kdo seje na Víta, škoda žita.
Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.
Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.
Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
Na svatého Víta o půlnoci svítá.
Na svatého Víta ve dne i v noci svítá.
Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
Nesej na svatého Víta – škoda žita!
O svatém Vítě půl zrna v žitě.
Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Pohoda od svatého Víta do svatého Jana - pro obilí je vyhraná.
Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
Slavíček jen do svatého Víta zpívá.
Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
Svatý Vít dává trávě pít.
Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.
Svatý Vít mění čas.
Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.
Svatý Vít přináší sebou deště.
Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.
VYSVĚTLENÍ:
Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.
16. červen: svátek má Zbyněk
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
17. červen: svátek má Adolf
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. červen: svátek má Milan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. červen: svátek má Leoš (dříve Gervác a Protáz)
PRANOSTIKY:
Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jana si pospěš.
Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.
Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.
VYSVĚTLENÍ:
Dvě pranostiky doporučují sekat trávu v tento den a zároveň ji co nejrychleji schovat do sucha, protože ještě může přijít déšť. Druhá pranostika zase říká, že pokud prší v tento den, bude pršet ještě minimálně měsíc.
20. červen: svátek má Květa
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. červen: svátek má Alois: dříve Letní slunovrat)
PRANOSTIKA:
Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika doporučuje sečení trávy v tento den.
22. červen: svátek má Pavla (dříve Deset tisíc rytířů, Pavel z Noly)
PRANOSTIKY:
Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.
Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají déšť v tento i v následujících dnech.
23. červen: svátek má Zdeňka (dříve Agripina)
PRANOSTIKA:
Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika naopak již varuje před sluncem, které může být silné, a proto je lepší strávit den ve stínu.
24. červen: svátek má Jan (dříve Jan Křtitel)
PRANOSTIKY:
Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.
Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.
Déšť co před Janem jít váhá, po Janu se tím více zmáhá.
Déšť na svatého Jana Křtitele - nenasbíráš ořechů do věrtele.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Jak o svatém Janu Křtiteli, tak bude o Michaeli.
Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.
Jána má být louka shrabaná.
Když na den 24. června prší, žně mokré následovati budou.
Když na Jana Křtitele hřmí, všechny ořechy spadají, a když je pěkná svatojánská noc, bude jich dost a dost.
Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.
Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí pěkné a můžeme do přírody na tanec jíti. Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
Kuká-li žežulka o svatém Janě, bude drahota.
Kukačka po svatém Janu za kolik dní kuká, za tolik grošů žito bude.
Na Jána bez deště - bude pěkně ještě.
Na Jána jasně - vozí se seno krásně.
Na svatého Jana jahody do džbána.
Na svatého Jana noc nebývá žádná.
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.
O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.
O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
Panuje-li okolo svatého Jana jižní nebo jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plíště v horkém pásmu.
Po svatém Janu Křtiteli žežulka kuká, za kolik zlatých bude korec žita.
Po svatém Janu kukačka věští, málo že můžeme čekati štěstí.
Po svatém Janu, za čtyři neděle kukačka se od nás odebere.
Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
Prší-li na den svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé. Je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Prší-li na svatého Jana Křtitele, prší celé tři dny. Je-li pěkně, potrvá pěkné počasí tři dny.
Prší-li na svatého Jana, bude za čtyři dní pršeti pořád a ořechy se nehrubě obrodí.
Prší-li v den svatého Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle.
Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý.
Svatý Jan - mléka džbán.
Svatý Jan co křestí, čtyřicet dní chřestí.
Svatý Jan deštěm je znám.
Svatý Jan dešťů je přítel.
Svatý Jan Křtitel deště je ctitel.
Svatý Jan otvírá zimě zase dveře.
Včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.
VYSVĚTLENÍ:
Některé z tohoto velkého množství pranostik předvídají déšť, a co to přinese do budoucna: další déšť, zkaženou úrodu ořechů, mokré žně, atd. Společně s tím souvisí i pranostiky, které předvídají zpěvy ptáků, které se mají ozvat při některém počasí (například při dešti) a předvídají tak například budoucí drahotu. Některé pranostiky zase říkají, že někdy si zemědělci do té doby přáli déšť a po tomto dni ho měli zase až moc.
25. červen: svátek má Ivan
PRANOSTIKY:
Svatý Ivan bývá plačtivý pán.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá déšť v tento den.
26. červen: svátek má Adriana (dříve Jan Burián)
PRANOSTIKY:
Který svatý mlátí bez cepů? Svatý Jan Burian.
Svatý Jan Burián mlátí bez cepů.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky předvídají bouřky a krupobití v tento den.
27. červen: svátek má Ladislav (dříve Sedmi bratří)
PRANOSTIKY:
Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.
Jaké počasí na Ladislava bývá, takové se příštích sedm neděl skrývá.
Jaké počasí na svatého Ladislava, takové jest po sedm neděl.
Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje.
Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
Pro déšť na den Ladislava dlouhým mokrem bolí hlava.
Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
Prší-li na svatého Ladislava, déšť dlouho přetrvá.
Vysévá-li svatý Ladislav houby, Petr a Pavel je sbírají.
VYSVĚTLENÍ:
Opět počasí v tento den přinese podobné počasí v následujících měsících.
28. červen: svátek má Lubomír
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
29. červen: svátek mají Petr a Pavel
PRANOSTIKY:
Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.
O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší.
Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá stejné počasí jako v tento den, tak i v den, kdy má svátek Havel. Druhá pranostika říká, že pokud v tomto období bude velké vedro, bude dlouhá a studená zima. Třetí pranostika zase tvrdí, že pokud bude v tento den hezky, bude dobrá úroda. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud bude bouřka, tak dlouho neporostou hřiby, pokud bude ale pršet, bude se houbám dařit. Jiné pranostiky zase předvídají déšť v následujících měsících.
30. červen: svátek má Šárka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)
PRANOSTIKY:
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.
2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)
PRANOSTIKA:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.
3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.
4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.
5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)
PRANOSTIKA:
Svatá Adriana nedá spáti z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).
6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)
PRANOSTIKY:
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.
7. březen: svátek má Tomáš
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.
8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)
PRANOSTIKA:
Svatý Radko – na cestách je hladko.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.
9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)
PRANOSTIKY:
Crha a Strachota - pro hotaře robota.
Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.
10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)
PRANOSTIKY:
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.
11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)
PRANOSTIKY:
Konec masopusta – každá kapsa pustá.
Podle čtyřiceti budeš Petra míti.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.
12. březen: svátek má Řehoř
PRANOSTIKY:
I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
Řehoř vytlúká ledy z lesa.
Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
Svatý Řehoř škodí mrazem.
Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
Záhoř vytlúká ledy z lesa.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.
13. březen: svátek má Růžena
14. březen: svátek má Rút a Matylda
15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)
PRANOSTIKY:
Na svatého Longina práce v poli začíná.
Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.
16. březen: svátek má Elena a Herbert
17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.
18. březen: svátek má Eduard
19. březen: svátek má Josef
PRANOSTIKY:
Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Josef s Marií zimu zaryjí.
Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
Svatý Josef dělá kopno.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Svatý Josef rovná vodu.
Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Svatý Josef zháší světlo.
Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.
20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)
PRANOSTIKY:
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.
21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)
PRANOSTIKY:
Benedikti za rovnodenní větry nelení.
Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.
VYSVĚTLENÍ:
Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.
22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.
23. březen: svátek má Ivona
24. březen: svátek má Gabriela
25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)
PRANOSTIKY:
Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
Laštovice letí, zvěstují podletí.
Matička Boží kuželíček složí.
Matka Boží trávu množí.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Panna Maria odhazuje koudel do vody.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panna Maria trávu zasívá.
Panna Maria zatopí i bez dřeva.
Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.
26. březen: svátek má Emanuel
27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)
PRANOSTIKA:
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.
28. březen: svátek má Soňa
29. březen: svátek má Taťána
30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)
PRANOSTIKA:
O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by už mělo být teplo.
31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)
PRANOSTIKY:
Na Kvida už končí zima.
O svaté Balbíně je už po zimě.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.
1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)
PRANOSTIKY:
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
Na Nový rok, do zimy skok.
Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).
2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)
PRANOSTIKY:
Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
Když Makary pohodný, září bude chladný.
Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.
3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)
PRANOSTIKA:
Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.
4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)
PRANOSTIKA:
Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
Svatá Ida, ta dne přidá.
VYSVĚTLENÍ:
Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.
5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)
PRANOSTIKY:
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.
6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)
PRANOSTIKY:
Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále o krok dále.
Na Tři krále – zima stále.
Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
Tři králové mosty staví, nebo je boří.
Tři králové pouštějí vodu na pole.
Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.
7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)
PRANOSTIKY:
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.
8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)
PRANOSTIKA:
Na svatého Severína věší se maso do komína.
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.
9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)
PRANOSTIKA:
O svatým Baziliši zima všudy čiší.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.
10. leden: svátek má Břetislav
PRANOSTIKA:
Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.
11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)
PRANOSTIKA:
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by měla být velká zima.
12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)
PRANOSTIKA:
Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.
13. leden: svátek má Edita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)
PRANOSTIKY:
Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.
15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)
PRANOSTIKA:
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.
16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)
PRANOSTIKA:
Na svatého Marcela zima leze do těla.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.
17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)
PRANOSTIKA:
Na svatého Antonína dáme maso do komína.
Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.
18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)
PRANOSTIKA:
Na svatého Priska pod saněmi píská.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.
19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)
PRANOSTIKA:
Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.
20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)
PRANOSTIKY:
Fabiánská zima pálí.
Fabiánské mrazy málokdy schází.
Fabiánské zimy i cikán se bojí.
Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
Svatý Fabián je zimy pán.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.
21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)
PRANOSTIKY:
Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.
22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)
PRANOSTIKY:
Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
Na svatého Vincence seď doma u pece.
Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
Vincence slunečnost dává vína hojnost.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.
23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)
PRANOSTIKY:
Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.
24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)
PRANOSTIKA:
Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.
25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)
PRANOSTIKY:
Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.
26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)
PRANOSTIKA:
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.
27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)
PRANOSTIKA:
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.
29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)
PRANOSTIKA:
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.
30. leden: svátek mají Robin a Erna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)
PRANOSTIKY:
Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.
1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. prosinec: svátek má Mikuláš
PRANOSTIKY:
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
Svatý Mikuláš splachuje břehy.
Svatý Nikola, honí koně do dvora.
Zelený Mikuláš - bílý leden.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.
7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín
PRANOSTIKY:
O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.
8. prosinec: svátek má Květoslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. prosinec: svátek má Vratislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. prosinec: svátek má Julie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. prosinec: svátek má Dana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. prosinec: svátek má Simona
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. prosinec: svátek má Lucie
PRANOSTIKY:
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Lucie noci upije a dne nepřidá.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Svatá Lucie den skoro vypije.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.
14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)
PRANOSTIKY:
Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.
VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.
15. prosinec: svátek má Radana a Radan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)
PRANOSTIKY:
O svaté Albíně je po sněhové peřině.
O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
Svatá Albína - špek do komína.
Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
Svatý Albín omývá prahy.
Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.
17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)
PRANOSTIKY:
O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.
18. prosinec: svátek má Miloslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. prosinec: svátek má Ester
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. prosinec: svátek má Dagmar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši meluzína straší.
Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
Na svatého Tomáše zima je naše.
Na svatého Tomáše zima se rozpáře.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.
22. prosinec: svátek má Šimon
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)
PRANOSTIKY:
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.
24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)
PRANOSTIKY:
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.
25. prosinec: Boží hod vánoční
PRANOSTIKY:
Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Na Boží narození o bleší převalení.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.
26. prosinec: svátek má Štěpán
PRANOSTIKY:
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
Na svatého Štěpána každý se má za pána.
Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.
27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)
PRANOSTIKY:
Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.
28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)
PRANOSTIKY:
Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.
29. prosinec: svátek má Judita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. prosinec: svátek má David
PRANOSTIKY:
Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.
31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)
PRANOSTIKY:
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.
Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.
Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.
Dobrý den pane Babiš .Prosím mohl byste se se mnou spojit na imaile.Moc bych potřebovala vaši pomoc.Prosim můžete se mi ozvat je to naléhavě.Dekujil
Nebo prosím na čísle 736236115 Prosím jde o vážnou věc .
Správně je:
Milí Josefe a Aničko.
Milá Aničko, milý Josefe. (ženy se oslovují první).
V případě oslovení Milý Josefe a Aničko, dáváte najevo náklonnost k Josefovi a upozaďujete Aničku.
Dobrý den pane Prezidente Po zvážení pro a proti Vám sdělím co nemohu nesdělit a to že nikdo v této republice nemá zájem naslouchat hlasu lidu a jeho podnětům a řešení. Politik nemá zájem, kdy s toho nezíská provizi-to je realita. Příklad: v Hamburku máme pronajatý přístav-vím jak ho využít na 100%-není zájem. Mohl by řešit globální problém pitná voda pro 2 miliardy lidí a dát lidem práci.Možná že Vám to dají k posouzení děkuji předem
Za neschopné parazitující politiky může občan proč? Proto že je volí a nemá možnost je odvolat. Sebe lepší nápad nebo řešení neprojde proč? Proto že on s toho nemá žádnou provizi. Nahlásit nález pokladu zlodějským úředníkům může udělat nesvéprávný občan. A Ryba smrdí od hlavy ovčane.
Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!
S vyzvedáváním penéz na poště pro někoho jiného je vždy problém a je nejlepší tuto formu výplaty změnit na bankovní převod. Aktuální platba bude vrácena odesílateli pro nedoručitelnost a ten ji následně odešle podle nových podmínek na běžný úcet manželky.
Pošta sice nabízí možnost vyzvednout cizí zásilky formou průkazu příjemce, ale pro jeho vystavení je třeba osobní návštěva pošty. Více informací k tomu se dozvíte tady: www.ceskaposta.cz/sl…
Zbavte se proto do budoucna těchto komplikací a nechte si peníze posílat na běžný účet v bance.
Manželce chodí sociální příspěvek a platba od VLP ale sama si je nemůže pro nemoc vyzvednout. Mně, jako manželovi, je nechce pošta vyplatit. Jak postupovat?
Dobrý den. Budu stručný a věcný. Politici mají o občana jenom jednou zájem a to získání hlasu. Sebelepší podnět nebo řešení je nezajímá při tom některá řešení by naplnila státní kasu a peníze na obranu státu. Za druhé je tu i cesta jak se zbavit státního dluhu. Občan nemá šanci tel:+420 723 731 197