Téma: 

pravidla českého pravopisu oslovení


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VPOŘÁDKU NEBO V POŘÁDKU

Možné pomůcky

Pokud tedy nejen v našem případě (v pořádku), ale i u jiných výrazů váháte, zda jde o spřežku, nebo ne, raději zapátrejte ve Slovníku spisovné češtiny nebo v Pravidlech českého pravopisu (případně zkuste hledat na našich stránkách). Když hledaný výraz nenajdete ani v jedné příručce, jde většinou o dvě samostatná slova, takže je napište zvlášť.

Někdy si lze pomoci tím, že zkusíte mezi předložku a podstatné jméno vložit nějaké vhodné přídavné jméno, potom je rovněž jasné, že se daný výraz dohromady nepíše. My si můžeme například říct: Vše jev naprostém pořádku.

Detail odstavce: Možné pomůcky
Zdroj: Vpořádku nebo v pořádku
Zveřejněno: 18.10.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka

Zdroj: diskuze Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy
Odesláno: 16.6.2018 uživatelem Lenka
Počet odpovědí: 0

CHVÍLI NEBO CHVÍLY

Pravidla použití

U slova chvíle může být tedy problém v pravopisu u 3., 4. a 6. pádu jednotného čísla, kdy je správný jen tvar "chvíli", protože se jedná o podstatné jméno rodu ženského podle vzoru růže (= růži). Zdůvodnění je tedy lehké a rychlé.

Detail odstavce: Pravidla použití
Zdroj: Chvíli nebo chvíly
Zveřejněno: 15.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: výjmenovaná slova k tisku

PravopisČeský
plná moc pro zastupování | plná moc k zastupování vzor | slovní druhy | slovní druhy určování online | slovní druhy určování | příbuzná slova | mezinárodní zkratky států
vyhledat
výjmenovaná slova k tisku
Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
Pravidla českého pravopisu
Zveřejněno dne 13.7.2017


Vyjmenovaná slova k tisku

Najdete zde přehled vyjmenovaných slov, tedy slov, ve kterých se píše po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) tvrdé Y, Ý.



Vyjmenovaná slova k tisku
detail odstavce
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z
brzy, jazyk, nazývat

Zdroj: diskuze Výjmenovaná slova k tisku
Odesláno: 14.9.2018 uživatelem lenka malikova
Počet odpovědí: 0

SE MNOU NEBO SEMNOU

Vysvětlení pravopisu

Na pravopisu tohoto běžně užívaného spojení není nic složitého, stačí si uvědomit, že se jedná o dvě slova: předložku "se" a osobního zájmena "" v 7. pádě. "Se" tedy není předponou (jen v takovém případě by bylo možné psát tato dvě slova dohromady). Předložka "se" se vždy píše odděleně od zájmen, s nimiž se může pojit: např. s ní, s ním, s tebou, s vámi, s námi, s nimi.

Detail odstavce: Vysvětlení pravopisu
Zdroj: Se mnou nebo semnou
Zveřejněno: 15.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: plná moc zastupování ve věci převodu dodavatele el. energie

Jako zmocnitel máte právo kdykoliv odvolat svou plnou moc. Pokud je ale zplnomocnění zakomponováno do smlouvy a je svázáno s její platností, tak musíte respektovat pravidla smlouvy včetně sankcí za předčasné ukončení, jsou-li v ní uvedeny. U plné moci je nejlepší, když je vyhotovena jako samostatný dokument, pak je právo na její odvolání nezpochybnitelné. Ve vašem případě doporučuji obrátit se s celou věcí na Energetický regulační úřad - kontaktní údaje:
tel.: +420 564 578 666
fax: + 420 564 578 640
email: podatelna@eru.cz
web: www.eru.cz

Zdroj: diskuze Plná moc zastupování ve věci převodu dodavatele el. energie
Odesláno: 20.9.2017 uživatelem Honza
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PRAVOPIS VYKÁNÍ

Vykání a velké „v“

V soukromé korespondenci se zájmena vy/Vy, váš/Váš mohou, ale nemusí psát s velkým písmenem. Obecně však platí, že se zájmena s velkým písmenem (majuskulí) používají jako výraz úcty. Domněnka, že se mohou objevit pouze v oficiální korespondenci, tedy není správná. Pravidla navíc umožňují používat tento druh oslovení i v případě, že adresátem není jednotlivec, ale kolektiv (například: Dovoluji si Vaši firmu požádat...).

Pro webové stránky a propagační materiály neexistuje striktní pravidlo ohledně psaní počátečních písmen osobních či přivlastňovacích zájmen. Striktním pravidlem však je, že bychom v jednom materiálu (či na jedněch webových stránkách) měli s malými a velkými písmeny pracovat vždy jednotně!

Detail odstavce: Vykání a velké „v“
Zdroj: Pravopis vykání
Zveřejněno: 16.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Dotaz ohledně jízdného

Dobrý den, prosím mám dotaz ohledně jízdného od 65 let. Proč všichni důchodci, kteří odešli do důchodu podle zákona normálně. Je nám 63 let, pracovali jsme jako horníci Z jakého důvodu se na nás nevztahuje sleva jízdného, když máme také malé důchody. Pomohlo by to nám také při cestování.

Proč český důchodce nemá slevu jízdného ve všech městech a vesnicích v rámci celé ČR. Myslím si, že jde o diskriminaci českého občana.

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail
Odesláno: 19.9.2018 uživatelem Jan Šidla
Počet odpovědí: 12 Zobrazit odpovědi

SE MNOU NEBO SEMNOU

Se mnou nebo semnou

Existuje jen jedna správná varianta a tou je "se mnou". Ke špatnému pravopisu často dochází kvůli záměně se spojením "sebou" a "s sebou", kde jsou přípustné obě varianty a jejich použití závisí na kontextu.

Detail odstavce: Se mnou nebo semnou
Zdroj: Se mnou nebo semnou
Zveřejněno: 15.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Andrej Babiš – moderní Český král

1. Nepotřebuje krást
Adrej Babiš se dlouhou dobu vyskytuje v žebříčcích nejbohatších Čechů. Všichni o tom vědí, že je bohatý a vnímají to jako záruku, že nebude krást. Podobně se český národ zachoval při první volbě Prezidenta republiky, kdy byl takto okouzlen Karlem Schwarzenbergem.

2. Může urychlit demokracii
Díky hierarchii, která v hnutí Andreje Babiše funguje, může prosazovat rychleji, co slíbí. Podobně fungoval i král Karel IV, za kterého české země doslova vzkvétaly. Voliči nemají zájem o politické krize, chtějí stabilitu jednoho člověka, který je povede. Lidé chtějí novodobého českého krále. Moderního člověka, muže činu.

3. Není podrazák
V podnikání se podrazy netolerují, v podnikání se spolupracuje. Adrej Babiš zbohatl právě v těchto podmínkách. Lidem imponuje jeho úspěch a chtějí, aby stejně tak úspěšná byla celá Česká republika. Bez podrazů, které jenom zdržují a otravují.

4. Současné politické zřízení již vyčerpalo svůj potenciál
Národ je jasně obeznámen, jak vypadá vláda tradičních politických stran. Voliče ani moc nezajímá politický program jednotlivých stran, protože scénář už dobře znají 25 let. Adrej Babiš v sobě nese naději, že konečně budou důležitá rozhodnutí konána rychle, a že předsednická funkce bude obsazena odborníkem a ne někým za odměnu.

Zdroj: diskuze Andrej Babiš – moderní Český král
Odesláno: 6.7.2017 uživatelem Tereza
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA MOJI X MOJÍ

Doplňovací cvičení online

kamarádi mě mile překvapili. stoleté babičce připravili opravdu velkolepou oslavu. Nemůžu se dočkat, až na  zahrádce rozkvetou ty nové růže. O  žádosti nemusel dlouho přemýšlet. Děti přítelkyně jsou dobří sportovci. Vítám vás, milí. kočce Lízince se narodila tříbarevná májová koťata. Se stavbou domu mi pomohli i  staří přátelé. Dozvěděl se o výhře a chtěl půjčit nemalý obnos. Na kolotoči to s odvahou nedopadlo dobře. rodiče předpokládali, že to zvládnu. Pavel už dlouho chodí s  sestrou. Nenaplnili jste představu, řekla dětem paní učitelka. nejmilejší zábavou jsou knížky. Spoluhráči mi do  skříňky nalepili opravdu zajímavé plakáty. Otočil se a vzal mi tužku. V domě kamarádky asi straší. nabídku na vyrovnání nepřijali. Zítra jdeme blahopřát tetě.


Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Detail odstavce: Pravidla použití
Zdroj: Cvičení na moji x mojí
Zveřejněno: 5.5.2016

PRAVOPIS VYKÁNÍ

Příklady tykání a vykání

Tykání

Vykání

Oslovení
více lidí

ty čteš

vy čtete

vy čtete

četl jsi

četl jste

četli jste

jsi milý

jste milý

jste milí

byl jsi pozván

byl jste pozván

byli jste pozváni

Detail odstavce: Příklady tykání a vykání
Zdroj: Pravopis vykání
Zveřejněno: 16.6.2016

PRAVOPIS VZPOMNĚL NEBO VZPOMĚL

Uzemnění nebo uzemění

Vysvětlení

U tohoto podstatného jména je zdůvodnění pravopisu jednodušší, stačí vědět, že slovo uzemnění vzniklo od slovesa uzemnit (tedy ne od slova země!), kde je psáno "mn", takže i uzemnění bude tyto dvě hlásky obsahovat. Správná varianta je tedy uzemnění.

Ukázka ve větě

Uzemnění hromosvodu se nesmí nikdy zapomenout.

Detail odstavce: Uzemnění nebo uzemění
Zdroj: Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl
Zveřejněno: 13.9.2018

MOJI A MOJÍ V PRAVIDLECH ČESKÉHO PRAVOPISU

Moji versus mojí

Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

můj

má/moje

mé/moje

2. pád

mého

mé/mojí

mého

3. pád

mému

mé/mojí

mému

4. pád

mého, můj (neživ.)

mou/moji

mé/moje

5. pád

můj

má/moje

mé/moje

6. pád

o mém

o mé/mojí

o mém

7. pád

mým

mou/mojí

mým

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

2. pád

mých

mých

mých

3. pád

mým

mým

mým

4. pád

mé/moje

mé/moje

má/moje

5. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

6. pád

o mých

o mých

o mých

7. pád

mými

mými

mými

Kdo si není schopen zapamatovat, ke kterým pádům dané tvary patří (já samozřejmě také ne), nechť zkusí v běžném životě (tedy i při psaní diktátů) používat pomůcku v podobě ukazovacího zájmena ten, ta, respektive ti, tu, té, tou.

Jak to funguje? Když si řeknete ti moji chlapci, pak slyšíte, že ti je krátká varianta, takže napíšete krátké „i“ i v zájmenu moji. Totéž platí i v ženském rodě – viděl tam tu moji kamarádku (tu zní krátce, takže napíšete krátké „i“ i v přivlastňovacím zájmenu). Jestliže si ve větě můžete říct například bez té mojí pomoci, pak slyšíte, že vyslovujeme dlouze, tudíž napíšete dlouhou koncovku i v přivlastňovacím zájmenu mojí. Stejně tak u příkladu k té mojí sestře se chovej slušně, o té mojí chybě už věděli, s tou mojí žádostí nepočítali apod.

A pokud jsem vám nepomohla ani touto berličkou, tak tu mám ještě záchranné lano – když nebudete vědět, jestli moji nebo mojí, nahraďte výraz dubletou, tedy druhým tvarem, který nám pravidla v daném pádě nabízejí. Například napíšete: (moji) chlapci to okno nerozbili. Viděl tam mou (moji) kamarádku. Bez (mojí) pomoci si nevěděl rady. K  (mojí) sestře se chovej slušně. O  (mojí) chybě už věděli. S mou (mojí) žádostí už nepočítali.

Kdo se stále necítí jistý v kramflekách, může si správné používání procvičit v textech, které jsem pro vás připravila k upevnění získaných znalostí. A na závěr ještě připomínám, že vše výše uvedené platí i pro zájmena tvůjsvůj.

Detail odstavce: Moji versus mojí
Zdroj: Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu
Zveřejněno: 5.5.2016

VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ

Pravopis slova vyplývá

Výraz "vyplývá" česky znamená "plynout", "být následkem". Proto se používá ve významu vyvíjet se jako něčeho následek. Při pravopisu tohoto slova může dojít ke dvěma chybám. Pisatele může znejistit i/y po písmenu v-. Tady je zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy / vý, a tak se vždy píše y.

Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždy písmeno y. Písmeno y se tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.

Detail odstavce: Pravopis slova vyplývá
Zdroj: Vyplývá nebo vyplívá
Zveřejněno: 21.11.2018

LECCOS NEBO LECOS

Vysvětlení pravopisu

Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.

Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.

Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.

Skloňování zájmena LECCO

1. pád lec-co

2. pád lecčeho

3. pád lecčemu

4. pád lecco

5. pád lecco

6. pád lecčem

7. pád lecčím

Skloňování zájmena LECCOS

1. pád lec-co+s

2. pád lecčehos

3. pád lecčemus

4. pád leccos

5. pád leccos

6. pád lecčems

7. pád lecčíms

Detail odstavce: Vysvětlení pravopisu
Zdroj: Leccos nebo lecos
Zveřejněno: 18.3.2018

PÁDY

Pády latinsky

České i slovenské pády mají latinské označení.

Latinské názvy pro pády v českém jazyce

1. pád

NOMINATIV

2. pád

GENITIV

3. pád

DATIV

4. pád

AKUZATIV

5. pád

VOKATIV

6. pád

LOKÁL

7. pád

INSTRUMENTÁL

Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce

1. pád

NOMINATIV

2. pád

GENITIV

3. pád

DATIV

4. pád

AKUZATIV

5. pád

LOKÁL

6. pád

INSTRUMENTÁL

Významy pádů

Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.

1. pád

NOMINATIV

Podmětný pád

2. pád

GENITIV

Přivlastňovací pád

3. pád

DATIV

Pád adresáta

4. pád

AKUZATIV

Předmětný pád

5. pád

VOKATIV

Pád oslovení

6. pád

LOKÁL

Pád umístění

7. pád

INSTRUMENTÁL

Pád způsobu

Pády v latině

Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.

1. pád

NOMINATIV

2. pád

GENITIV

3. pád

DATIV

4. pád

AKUZATIV

5. pád

VOKATIV

6. pád

ABLATIV

Detail odstavce: Pády latinsky
Zdroj: Pády
Zveřejněno: 11.5.2016

OTEVŘENÝ DOPIS

Dopis úřední

Druhou formou dopisů je úřední dopis. Ten má na rozdíl od osobního dopisu jasně stanovená pravidla, jak má být psán a co má obsahovat. Je důležité si nejprve stanovit obsah dopisu a uspořádat si myšlenky. Pisatel by také měl vědět, čeho chce svým dopisem docílit, například na co chce upozornit. Úřední dopisy by měly být stručné a jasně strukturované. Úřední dopis by měl obsahovat jen ty informace, které jsou pro adresáta nezbytné. Pisatel by měl také využívat jen spisovný jazyk. Úřední dopisy už dnes bývají psány hlavně na počítačích.

Do úředních dopisů spadají otevřené dopisy, žádosti i stížnosti.

Detail odstavce: Dopis úřední
Zdroj: Otevřený dopis
Zveřejněno: 25.6.2017

OTEVŘENÝ DOPIS

Struktura otevřeného dopisu

I otevřený dopis má jasně danou strukturu. Protože je otevřený dopis dopisem úředním, je u něj jasně stanovená forma a části, které musí tento dopis bezpodmínečně obsahovat. U úředních dopisů je také jasně stanovené, kde se tyto části musí konkrétně v dopisu nacházet.

Jednotlivé body struktury otevřeného dopisu:

Otevřený dopis je vhodné psát písmem Times New Roman velikosti 12. A pro přehlednost je vhodné využít i širší řádkování (například 1,5 řádku).

  1. Adresa odesílatele – Tato adresa se obvykle nachází vlevo nahoře. Je psána stejnou formou, jakou se píší adresy na obálky. Každý řádek tedy obsahuje jednu informaci: Jméno a příjmení; ulice a číslo popisné; město; poštovní směrovací číslo.
  2. Adresa adresáta – Po vynechání zhruba dvou řádků následuje ve stejné podobě adresa adresáta. Zde je vhodné dopis adresovat již konkrétní osobě (řediteli nějaké firmy, starostovi města, předsedovi vlády atd.)
  3. Místo a datum sepsání – Opět po vynechání asi dvou řádků následuje místo a datum sepsání otevřeného dopisu. Adresy odesílatele a adresáta byly zarovnány vlevo, naopak vpravo se zarovnává místo a datum sepsání. Obvykle se volí formát: město, den, měsíc a rok.
  4. Nadpis úředního dopisu - Opět po vynechání asi dvou řádků následuje další bod, a tím je nadpis úředního dopisu. Nadpis bývá psán buď tučným písmem, anebo je podtržený, nepoužívá se kombinace. Nadpis může obsahovat pojem otevřený dopis spolu se jménem toho, komu je určený, případně se tam také může objevit výraz nesouhlas spojený s tím, o co se jedná. Například: Otevřený dopis starostovi města České Budějovice, nebo Nesouhlas s uzavřením Základní školy T. G. M. v Karlových Varech.
  5. Oslovení – Po vynechání jednoho až dvou řádků následuje po nadpisu oslovení. V úředních dokumentech se u oslovení používá přívlastek: Vážený, vážená, vážení, spojený buď s funkcí toho, komu je dopis adresován, nebo s jeho titulem, případně příjmením. Například tedy: Vážený pane řediteli, Vážený pane inženýre, Vážený pane Nováku. Pokud někdo nemá titul, ale má vysokou funkci, tak oslovení vychází z jeho funkce. U otevřených dopisů se obvykle obracíte na vedoucí představitele státních orgánů právě kvůli jejich funkci, takže je vhodné adresáta od začátku oslovovat jako starostu, poslance atd. Oslovení adresáta končí obvykle čárkou.
  6. Vlastní obsah dopisu – Na dalším řádku (případně je vhodné vynechat jeden řádek, aby vznikaly odstavce) se začíná malým písmenem, protože věta pokračuje od oslovení. Je také vhodné řádek odsadit (použít klávesnici tabulátoru). Před psaním vlastního obsahu je třeba si uspořádat myšlenky, aby byl obsah řazen logicky. Po celou dobu je třeba respektovat to, že je to oficiální dopis, a tak musí být psán spisovným jazykem. U otevřeného dopisu je třeba, aby odesílatel své požadavky dokládal vhodnými argumenty. Nestačí napsat, co požaduje, ale je důležité, aby i napsal proč, a jaké výhody přinese jeho požadavek. Vlastní obsah textu je vhodné na závěr zarovnat do bloků, aby měl dopis nějakou přijatelnou formu.
  7. Závěr – Po obsahu, který bývá členěn do několika odstavců, následuje závěr, v němž se odesílatel může uchýlit ke shrnutí svého požadavku, případně třeba k výzvě, aby jeho požadavek byl znovu zvážen a řešen.
  8. Závěrečná formulace – Po závěru následuje ve všech úředních dopisech věta: „S pozdravem“. I když je otevřený dopis laděn často negativně a někomu je v něm něco vytýkáno, tak i přesto je závěr laděn zdvořile právě tímto zakončením.
  9. Podpis – Po formulaci „S pozdravem“ se vynechávají alespoň dva řádky a napíše se jméno a příjmení odesílatele. Na další řádek je pak možné napsat, i kdo odesílatel je. Pokud tedy otevřený dopis bude starostovi města psát nějaký zastupitel, tak na dalším řádku se právě objeví „zastupitel města“. Podpis se pak zarovnává vpravo, stejně jako bylo místo a datum odeslání. Po vytištění tohoto dopisu se pak do vynechaného prostoru mezi „S pozdravem“ a jménem odesílatele připojí i ručně psaný podpis.

Detail odstavce: Struktura otevřeného dopisu
Zdroj: Otevřený dopis
Zveřejněno: 25.6.2017

PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ

5. cvičení

  1. Znit se je podle nemožné.

  2. O se nikdo bát nemusí.

  3. Zřej se nikdy nesetkáme.

  4. Zaspal a zapol doma domácí úkol na matematiku.

  5. Taje vyhlížející hrad děsil.

  6. Zedělství je pro stát nezbytné.

  7. Isaac Newton význa ovlivnil chápání fyziky.

  8. Setkání s tebou připolo mé mládí.

  9. Překrásné ponky rozkvetly u vody.

  10. Nový spolužák vyhlížel mile a skro.

  11. Řidič vědo ohrozil svého spolujezdce.

  12. Jaroř se nachází mezi Hradcem Králové a Náchodem.

  13. Zatní slunce se musí pozorovat se slunečními brýlemi.

  14. Přátelé o  mluví moc mile.

  15. Tajší pravidla nikde jinde neplatí.




Detail odstavce: Pravidla použití
Zdroj: Pravopisná cvičení mě mně
Zveřejněno: 27.9.2017

CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ

2. cvičení

Nemůžeš opakovat stále chyby. Obsluhovali je číšníci jako včera. Viděla jsem tam účastníky jako minule. Ptali se na tebe lidé jako včera. Bloudili cestami jako my. I letos jsme v Řecku navštívili památky jako loni. S  oky na punčoše se tu objevila už včera. Na naše výstavy chodí stále návštěvníci. Opakovala to ještě jednou slovy. Proč mi stále kladeš otázky? Pro všechny musí platit pravidla zásady. Rostlinu je možné pěstovat pouze v  podmínkách jako v Austrálii. Nesnáším jídla jako můj otec. Díval se na to  očima jako já. Dlouho do noci jsme se bavili o  problémech jako včera. Kladl si podmínky jako já.


Detail odstavce: Pravidla použití
Zdroj: Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž
Zveřejněno: 3.5.2016

OTEVŘENÝ DOPIS

Dopis osobní

Dopis osobní je vlastně určitou písemnou zprávou, která může mít jakoukoliv libovolnou grafickou formu. V tomto případě totiž forma zcela závisí na volbě pisatele. Osobní dopis může být velmi stručný, ale stejně tak i rozsáhlý, může být psán jednoduchou formou, ale klidně i ve vzletných vyjádřeních, nebo dokonce i v šifrách. Dneska už se dopisy píší často na počítači, ale i přesto se stále doporučuje osobní dopisy psát vlastní rukou. Přestože osobní dopis může mít různou formu a obsah, jsou určité části, které by měl každý dopis obsahovat. Patří sem: datum a místo sepsání dopisu, oslovení adresáta, vlastní obsah dopisu, zdvořilý závěr a podpis.

Každá část má svůj význam. Díky části datum a místo se dá třeba zjistit, jestli dopis nebyl doručen se značným zpožděním, a že jeho obsah již není tedy aktuální. Datum a místo sepsání může být umístěno ve vrchní ale i ve spodní části dopisu, vždy záleží na pisateli.

Oslovení obvykle vyjadřuje vztah pisatele k adresátovi, případně jeho city vůči němu. V osobních dopisech se obvykle objevuje v oslovení výraz: „milý a milá“.

Vlastní obsah dopisu je jistě logický bod, v něm pisatel sděluje adresátovi důvod svého psaní. Měl by být dělen do odstavců. Počet odstavců pak závisí na počtu informací, které jsou v dopisu obsaženy. Samozřejmě nejsou odstavce v osobním dopisu nutné, ale slouží k určité přehlednosti a struktuře. Vlastní obsah osobního dopisu může být různý. Dopis může obsahovat nějaké informace, případně oznámení o různých životních událostech, zároveň může obsahovat i různé otázky, na které je třeba nutné brzy odpovědět, dopis může být jen jakousi zprávou o tom, jak se pisatel má. Řada dopisů obsahuje také třeba kritiku (adresáta, případně někoho jiného), nebo úvahy. Po přečtení této části by si měl být hlavně adresát jistý, že ví, co mu chtěl pisatel říct. A proto je důležité, aby si nejprve pisatel uspořádal myšlenky a neskákal pak z jednoho tématu do druhého.

Zdvořilý závěr u osobního dopisu obvykle obsahuje nějaké přání, například: „Měj se hezky a brzy mi odepiš.“, nebo „Věřím, že Tě můj dopis potěšil.“, případně „Těším se na odpověď od Tebe a pozdravuj rodinu.“. Závěry mohou být tedy různé a opět vychází z osobních vztahů pisatele a adresáta a i z předcházejícího sdělení. Samozřejmě pokud má osobní dopis negativní obsah, tak je jasné, že závěr takového dopisu nebude příliš zdvořilý.

Poslední důležitou částí dopisu je podpis. Často se stává, že třeba malé děti na podpis ve svých dopisech zapomínají, protože předpokládají, že je jasné, kdo mamince píše z tábora. Přestože maminka ví, že jí dopis poslal syn, je třeba ho upozornit, že by se vždy měl na závěr podepsat. Mohou se pak vyskytnout situace, kdy to nebude již tak zřejmé a adresát by pak třeba musel přemýšlet, kdo ho to vlastně zval, aby přijel na prázdniny. Případně by pisatel nedostal odpověď na nějaké otázky, které adresátovi v dopise pokládal. Tomu se dá právě vyhnout tím, že se vždy pisatel podepíše.

Detail odstavce: Dopis osobní
Zdroj: Otevřený dopis
Zveřejněno: 25.6.2017

LECCOS NEBO LECOS

Význam slova

Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.

Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.

Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.

Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).

Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.

Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.

Detail odstavce: Význam slova
Zdroj: Leccos nebo lecos
Zveřejněno: 18.3.2018

VPOŘÁDKU NEBO V POŘÁDKU

Správně je v pořádku

Proč tomu tak je, když se píše například třeba právě například nebo obden, zpočátku, poprvé, nalevo, potom, pokaždé, popořádku, namístě?

Odpověď je jednoduchá, protože v tomto případě není výraz *vpořádku kodifikován jako slovo vytvořené spřahováním. Spřahování je specifický způsob tvoření slov. Oba členy, jimiž se nově vzniklý (spřažený) výraz vytváří, si v něm uchovávají ve všech jeho tvarech, nebo alespoň ve tvaru základním, stejnou podobu. Tvoří se tak například číslovky (šest a dvacetšestadvacet), přídavná jména (déle trvajícídéletrvající), příslovce (jak se patříjaksepatří) a podstatná jména (z mrtvých vstánízmrtvýchvstání). Specifickou skupinou jsou pak takzvané příslovečné spřežky, do nichž by patřil i náš výraz, kdyby jej již zahrnovaly kodifikační příručky.

Příslovečné spřežky vznikají tak, že se předložky spojují buď s podstatnými jmény (pravidlazpravidla), nebo se zpodstatnělými přídavnými jmény (do prava doprava), nebo se zájmeny (za svézasvé), nebo s číslovkami (na třikrátnatřikrát), nebo s příslovci (od naprotiodnaproti).

Jak vyplývá z výše uvedeného, příslovečné spřežky píšeme jako jedno slovo, tedy dohromady. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však bohužel není vždy jasná, a tak často dochází ke kolísání. Nezřídka pak vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady, přičemž je jejich význam totožný (na příklad – například; zpočátku – z počátku; na čisto – načisto; k večeru – kvečeru; nade všecko – nadevšecko; na čase – načase).

Existují ale případy, kdy způsob psaní odlišuje význam napsaného. Je to třeba dvojice v celku × vcelku: Pošta mi kupodivu doručila vázu v celku (= nerozbitou). Kup ten šunkový salámv celku (= nenakrájený). Na léto si koupím plavky v celku (= jednodílné), ale: Vcelku se zúčastnilo dvacet lidí (= celkem). Vcelku je to hodný chlapec (= modální částice, vyjádření vztahu mluvčího). Podobným příkladem je spřežka namístě, která vyjadřuje vhodnost, patřičnost, například Je namístě přiznat chybu (= je důležité se teď přiznat), vedle spojení předložky a podstatného jména na místě, které ve větě fungují jako příslovečné určení místa, například Motorista těžkým zraněním hlavy a hrudníku na místě podlehl.

Detail odstavce: Správně je v pořádku
Zdroj: Vpořádku nebo v pořádku
Zveřejněno: 18.10.2017

PRAVOPIS VYKÁNÍ

Etiketa tykání a vykání

Vykání či tykání vyjadřuje míru důvěrnosti společenského kontaktu osob. Vykání vystihuje daleko lépe vztah vzájemné úcty. Tykání je obvyklé mezi přáteli, příbuznými, mnohdy i vzdálenějšími. Tykají si mezi sebou děti, kamarádi a studenti. Dospělí také dětem tykají, ale jen do určitého věku, pak by měli raději přejít na vykání. Časté je také tykání v pracovních kolektivech. Je přirozené a odůvodnitelné v užších pracovních kolektivech, protože usnadňuje spolupráci.

Chcete si začít tykat s kolegou či kolegyní v zaměstnání, nebo s někým, s kým se často potkáváte ve svém volném čase? Pak mějte na paměti, že tykání je projevem důvěry, spřátelení. A opravdu pečlivě si rozmyslete, jestli nastala opravdu vhodná chvíle a zda je to ten pravý člověk na tykání. Když vám po čase začne být z jakéhokoli důvodu nepříjemný, těžko se dá vše vrátit zpět. Nejprve si však pečlivě přečtěte následující řádky, jestli jste to opravdu vy, kdo může tykání nabídnout.

Obecně platí, že týkání může navrhnout osoba společensky významnější, tedy žena, starší osoba a v pracovním prostředí je to osoba nadřízená.

Mezi osobami stejného pohlaví je to ten výrazně starší (u rozdílu do deseti let toto neřešte, je to jedno). Mezi dospělým mužem a dospělou ženou tykání navrhuje žena (zde ani třicet let rozdílu neznamená, že přednost získá muž). Žena by měla mít právo určovat vývoj společenského vztahu a měla by tedy tykání navrhovat jako první. Snad jen velmi vážený muž má právo navrhnout tykání ženě. Mladší může požádat staršího, aby mu tykal, přičemž on sám zůstane u vykání. Ale pozor, na pracovišti navrhuje tykání jedině šéf. Ani starší podřízený nebo podřízená žena nemohou přijít za šéfem a navrhnout mu tykání; o tom, koho si pustí blíž k tělu, si může rozhodovat jedině nadřízený, ne jeho podřízení. Nadřízený si ovšem musí být při návrhu tykání bezpečně jistý, že podřízení jeho nabídku rádi přijmou, protože mimo pracoviště jsou jejich pozice obrácené. Aby zjistil, jak se podřízení na nabídku tykání budou tvářit, může použít oslovení vykáním, ale ve spojení s křestním jménem („Kláro, mohla byste...“). K tomuto nepotřebuje svolení, neboť stále vyká, užití křestního jména však vytváří přátelštější formu komunikace.

Pokud vám někdo tykání navrhne, můžete ho přijmout s vděkem, ale také s určitým ostychem. A když se někdo dovolí vám tykat, neznamená to vždy hned, že můžete automaticky tykat i vy jemu. Pozor pak na nevhodné pokusy o tykání – například v opilosti nabídnete šéfovi tykání. Když se urazí, omluvte se mu. Může se ale stát, že tykání přijme, a vy ráno o celé situaci pochybujete. Je-li to možné, vyhněte se tykání i vykání a počkejte, jak vás osloví šéf. Nebo mu vykejte. Uvidíte, zda se proti tomu ohradí, nebo ne. Pokud vám v „dobré náladě“ nabídl tykání on a vy si nejste jisti, jestli si to pamatuje i druhý den, raději mu vykejte.

Shrňme si tedy přehledně, kdo komu tykání nabízí:

  • tykání nabízí společensky významnější osoba;
  • nadřízený podřízenému nehledě na věk a pohlaví;
  • starší mladšímu;
  • žena muži.

Nabídku tykání můžete odmítnout. Pro někoho tykání nepředstavuje problém, jiný potřebuje trochu víc času. Pokud vám připadá tykání si s druhým člověkem nějakým způsobem zavazující, měli byste mu to taktně říct. Například použijte formulaci: „Děkuji moc za nabídku, ale raději bych zůstal/a u vykání.“ Tím byste neměli nikoho urazit. Jinou alternativou (zmíněnou již výše) je sice nabídku tykání odmítnout, ale oslovovat se navzájem křestními jmény. Působí to osobněji.

„Potykání si“ obvykle provází stisk ruky, často i přípitek a polibek. Záleží na tom, čemu dá výše postavená osoba přednost.

Pokud si již s někým začnete tykat, je dobré na to při příštím setkání nezapomenout. Vykání se poté, co přijmete nabídku tykání, považuje za nevhodné!

Detail odstavce: Etiketa tykání a vykání
Zdroj: Pravopis vykání
Zveřejněno: 16.6.2016