PRAVOPIS CVIČENÍ

Vzpomněl nebo vzpoměl

Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.

Pravopis

Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".

Vysvětlení

Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.

Ukázky ve větě

Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?

Cestou ze školy si už na úkol ani nevzpomněl.

Právě si vzpomněl, kde nechal klíče od bytu.

Zdroj: článek Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Poradna

V naší poradně s názvem ČJ PRAVOPIS MY BYLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kurelová.

Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je Já a Pavel jsme byli v kině. Je to jako my všichni.

Zdroj: příběh Čj pravopis my byli

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

• směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
• smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
• sváti – zváti
• svolat- -zvolat
• svolit – zvolit
• svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
• sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
• svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

• sběh (lidu) – zběh (dezertér)
• sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
• sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
• správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
• stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
• stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

• sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
• sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
• sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
• sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
• sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
• seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
• shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
• shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
• sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
• skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
• skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
• skout (dohromady) x zkout (ukout)
• skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
• slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
• slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
• smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
• smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
• smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
• smotat (svinout) x zmotat (poplést)
• smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
• spodo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Pravopis

Podřadicí spojku „kdyby“ ve spojení se slovesem být v 2. osobě čísla množného píšeme vždy a pouze jako kdybyste, nikoli kdyby jste ani kdybyjste.

Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste

Poradna

V naší poradně s názvem PRAVOPIS VYKÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Vacval.

Dobrý deň,
Mal by som na Vás jednu otázku ohľadom českého pravovisu. Na webe máte uvedenú formu vykania. Ako príklad uvádzate:
tykanie: "četl jsi", vykanie: "četl jste" - jednotné číslo, "četli jste" - množné číslo.
Predpokladám, že "četl jste" sa jedná o jednotné číslo mužského rodu, pre ženský rod bude "četla jste".
Ako je však správne vykanie, ak oslovujem neznámu osobu, u ktorej neviem rod?
"Děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Děkujeme, že jste nás podpořili" ?
A v prípade oslovenia?
"Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořili"?

Ďakujem

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Když nevíte rod, tak je lepší použít větu "Děkujeme za vaši podporu".
Vážený návštěvníku, děkujeme za Vaši podporu.

Zdroj: příběh Pravopis vykání

Ozvi se mi pravopis

Pravopis tohoto spojení je daný tím, že se jedná o sloveso v rozkazovacím způsobu ve druhé osobě, tím pádem je koncovka -i.

Zdroj: článek Ozvi se nebo ozvy se

Poradna

V naší poradně s názvem PRAVOPIS Y I se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.

Maminka s dcerou šly do Zoo a potom šly do cukrárny

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně!

Zdroj: příběh Pravopis y i

Pravopis slova vykat

Sloveso vykat patří mezi vyjmenovaná slova. Časuje se podle vzoru 5. třídy – dělá.

Zdroj: článek Pravopis vykání

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.

píše se správně mi král nebo my král vyhlašujeme ?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pravopis my / mi

Jak se píše milí?

Pravopis český uvádí, že slovo milí je tvarem slova milý a má vyjadřovat sympatické vlastnosti lidí a zvířat.

Příklady:

• Moji milí kolegové.
• Milí přátelé, jsem rád, že jste přišli.
• Moji milí rodiče.
• Milí lidé města pražského.
• Moji milí, jsem ráda, že vás opět vidím.
• Naši milí zákazníci od nás dostanou velké slevy.
• Ve třídě mě zaujali milí kluci.
• Moji mílí psi.
• Těšte se! Vy moji milí smradi!

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Příběh

Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.

Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.

Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.

Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)

Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?


Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Bohumil Hrabal

Jak se píše slovo milý?

Nejdříve se podíváme na správné dělení slova. V případě, že na konci řádku se nevejde celé slovo milý, tak můžeme slovo rozdělit pouze jedním způsobem a to mi-lý.

Příklad dělení slova milý:

Svěřila jsem se mu, že jsem nikdy nedostala tak mi-
lý pozdrav.

Pravopis slova milý

Slovo milý je přídavné jméno tvrdé a tvrdé ý na konci slova je určeno vzorem mladý.

• (já) mladý -> milý, např.: Přeci já jsem tvůj milý kamarád.
• (ty) mladý -> milý, např.: Ty můj milý příteli.
• (on, ten) mladý -> milý, např.: Jsi milý kamarád.
• (ona, ta) mladá -> milá, např.: Milá maminka.
• (ono, to) mladé -> milé, např.: Milé dítě.
• (my) mladí -> milí, např.: Byli jsme na něj milí až do chvíle nás zklamal.
• (vy) mladí -> milí, např.: Budete to mít i vy, mojí milí bratři.
• (oni, ti) mladí -> milí, např.: Milí bratři.
• (ony, ty) mladé -> milé, např.: Milé mladé dámy.
• (ona, ta) mladá -> milá, např.: Milá zvířata.

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.

proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.

Zdroj: příběh Slovní druh slova proč

Chybné tvary a jejich příčiny: zúčastnit se x zůčastnit se

Pravopis dlouhého "u" se řídí jasnými poučkami, jde o to, kde je dané "u" umístěné. Pokud je totiž na začátku slova, tak se nad ním píše čárka (úkol, úsměv, úsvit). Naopak "u" s kroužkem se píše ve slovech, kde je dlouhé "u" uprostřed, například: borůvka, slůvka, trůn. Znejistit mohou pisatele výjimky, mezi něž se právě zúčastnit řadí. Přestože se dlouhé "u" nevyskytuje na začátku, ale uvnitř slova píše se "u" s čárkou. U slov, kde se dlouhé "u" nachází za předponou je pravopis shodný s tím, jaký by byl, kdyby dlouhé "u" bylo na začátku slova. To platí i u složených tvarů.

Zdroj: článek Zúčastnit se

Poradna

V naší poradně s názvem PRAVOPIS MILÝ A MILÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Děvana Pavlíková.

oslovuji v dopise / emailu

Milý Josefe a Aničko nebo Milí Josefe a Aničko?
Druhý příklad se zdá správnější ale první vypadá lépe.
Děkuji předem za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je:
Milí Josefe a Aničko.
Milá Aničko, milý Josefe. (ženy se oslovují první).
V případě oslovení Milý Josefe a Aničko, dáváte najevo náklonnost k Josefovi a upozaďujete Aničku.

Zdroj: příběh Pravopis milý a milí

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

1. cvičení: Psaní i / y na konci slov

souhrnná cvičení (podstatná jména, přídavná jména a slovesa)

a) Srny a srnci se proháněl?iyíý1 smrkov?iyíý4m?iyíý1 lesy, otep?iyíý1 slám?iyíý2 stál?iyíý2 blízko stodol?iyíý2, šl?iyíý1 jsme na návštěvu s děrav?iyíý4m?iyíý1 ponožkam?iyíý1, motýl?iyíý3 kukl?iyíý2 se náhle vylíhl?iyíý2, krotitelov?iyíý1 lv?iyíý1 se vrhl?iyíý1 na divákov?iyíý2 ps?iyíý2, ciz?iyíý3 lidé m?iyíý1 připadal?iyíý1 zábavn?iyíý3, drahokam?iyíý2 a ryz?iyíý3 zlato tvořil?iyíý2 překrásné ozdob?iyíý2, studijn?iyíý3 materiál?iyíý2 se m?iyíý1 válel?iyíý2 pod stolem, zaměstnanci z kadeřnictv?iyíý3 se pohádal?iyíý1, m?iyíý2 jsme od dětstv?iyíý3 nesnášel?iyíý1 ryb?iyíý3 tuk, sousedov?iyíý2 děti si hrál?iyíý2 s bratrov?iyíý4m?iyíý1 dřevěným?iyíý1 hračkam?iyíý1 na zem?iyíý1, mlčenliv?iyíý3 otroci byl?iyíý1 prodán?iyíý1 na trz?iyíý3ch, nesměl?iyíý4 princ se ucházel o králov?iyíý2 dcery, cukrářov?iyíý2 dorty obsahoval?iyíý2 i kokosov?iyíý4 krém.

Vyzkoušet cvičení

b) Mlad?iyíý3 hasiči porazil?iyíý1 v soutěžn?iyíý3m klán?iyíý3 soupeře. S tolika peněz?iyíý1 se m?iyíý1 bude žít lépe. Smolíkov?iyíý1 navštívil?iyíý1 i Čapkov?iyíý2 bratry. Hmyzožrav?iyíý3 savci se nacházel?iyíý1 ve zvláštním oddělení. Na návs?iyíý1 se scházel?iyíý1 muži s manželkam?iyíý1. Zloděj?iyíý1 ukradl?iyíý1 pozinkovan?iyíý4 plech. Žáci lezl?iyíý1 pod starým?iyíý1 lavicem?iyíý1. Podnikatelov?iyíý1 zaměstnanci se připravil?iyíý1 o proviz?iyíý1. Během těhotenstv?iyíý3 se m?iyíý1 měnil?iyíý2 nálady. Na břez?iyíý3ch Vltav?iyíý2 rostl?iyíý2 i vrb?iyíý2. Cestou k Jaroslavov?iyíý1 jsme jeli kolem Čáslav?iyíý1. V jetel?iyíý1 poskakoval?iyíý1 mal?iyíý3 zajíci. Alena a Vítek procházel?iyíý1 obchodem s hedvábným?iyíý1 punčocham?iyíý1. Mouch?iyíý2 a komáři m?iyíý1 poletoval?iyíý1 kolem hlav?iyíý2. Při procházce v les?iyíý3ch učitelov?iyíý2 děti zabloudil?iyíý2. Trapas?iyíý2 a omyl?iyíý2 se m?iyíý1 stával?iyíý2 často.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopis y i

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

s?iyíý4korčino hnízdo,
s?iyíý1lniční hlídka,
s?iyíý2novec S?iyíý1mon,
plísňový s?iyíý4r,
rybičky v s?iyíý3ti,
navštívil nové s?iyíý3dliště,
vítr s?iyíý3lí,
dos?iyíý2ta se najedl,
s?iyíý2chravý den,
s?iyíý1likonová vlákna,
s?iyíý2pký písek,
louže vys?iyíý2chají,
s?iyíý1lný jako medvěd,
špatně us?iyíý3ná,
chraptíš a s?iyíý3peš,
zás?iyíý1lkový obchod,
javorový s?iyíý1rup,
školní bes?iyíý3dka,
velké ús?iyíý1lí,
pros?iyíý3m o pomoc,
déšť zes?iyíý3lil,
koupené os?iyíý1vo,
malá s?iyíý3ň je s?iyíý3ňka,
has?iyíý1cí přístroj

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý s?iyíý2sel,
nefunkční vys?iyíý3lačka,
s?iyíý3dlo firmy,
zavolej has?iyíý1če,
kyselina s?iyíý3rová,
os?iyíý2pal se vyrážkou,
malý les je les?iyíý3k,
s?iyíý2rová zelenina,
s?iyíý1lonová taška,
mas?iyíý1té jídlo,
matka se s?iyíý2nem,
prádlo us?iyíý2chá,
s?iyíý2tá barva,
pros?iyíý3vá písek přes s?iyíý3to,
únor je zimní měs?iyíý3c,
pára s?iyíý2čela,
drobná las?iyíý1čka,
náramný s?iyíý1lák,
s?iyíý2pký sníh,
nová s?iyíý1lnice,
olomoucké s?iyíý2rečky,
roztomilý ps?iyíý3ček,
had zas?iyíý2čel,
s?iyíý4kora koňadra

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vys?iyíý1lující horko,
s?iyíý3rové výpary,
s?iyíý1muloval zranění,
je rozdíl mezi Měs?iyíý3cem a měs?iyíý3cem,
s?iyíý1vá holubička,
s?iyíý1multánní tlumočení,
s?iyíý2té jídlo,
s?iyíý4raři vyrábějí s?iyíý4ry v s?iyíý4rárně,
nechej boty v předs?iyíý3ni,
třásl se jako os?iyíý1ka,
volejbalová s?iyíý3ť,
paní S?iyíý4korová,
svízelná s?iyíý1tuace,
neos?iyíý3dlená oblast,
us?iyíý2chající tráva,
pros?iyíý1ncový den,
s?iyíý4ček houká,
dětský zás?iyíý2p,
nejs?iyíý1lnější kluk ze třídy,
v minulém tis?iyíý3ciletí,
pos?iyíý2pat chodník,
nebezpečný zlos?iyíý2n

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

pos?iyíý3lat balík,
s?iyíý2čící had,
neuhas?iyíý1telný požár,
pořád nes?iyíý4čkuj,
prezidentské s?iyíý3dlo,
domácí nás?iyíý1lí,
ty máš ale s?iyíý3lu,
hlas?iyíý1tá hudba,
nemoc os?iyíý2pky,
zdravá s?iyíý2rovátka,
malý nos?iyíý3k,
počítačová s?iyíý3ť,
os?iyíý1řelé dítě,
s?iyíý2slí díra,
s?iyíý3ra je nerost,
nas?iyíý2cený roztok,
nemus?iyíý3š tam jít,
malý s?iyíý2n je s?iyíý2náček,
nos?iyíý1t batoh,
nerozs?iyíý2pej sůl,
přes?iyíý4pací hodiny,
pos?iyíý1lovací cvičení,
Velké Los?iyíý1ny,
us?iyíý3dlili se poblíž

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obs?iyíý2paná květy,
zámek S?iyíý2chrov,
květiny us?iyíý2chají,
rozs?iyíý2pal pos?iyíý2ku na koláč,
svatební s?iyíý3ň,
kamarádka S?iyíý1mona,
nenas?iyíý2cené kyseliny,
poštovní zás?iyíý1lka,
dobrovolný has?iyíý1č,
přes?iyíý2cený trh,
s?iyíý3t hrách,
s?iyíý1lvestrovská zábava,
čaj se s?iyíý1rupem,
dřevěné kos?iyíý1ště,
jedovatý s?iyíý1rovodík,
s?iyíý4rová pomazánka,
s?iyíý2tič u auta,
bláto os?iyíý2chá,
vys?iyíý1lující zápas,
vyhořelá s?iyíý1rka,
S?iyíý1bylino proroctví,
houba s?iyíý2rovinka,
s?iyíý4pka na obilí,
s?iyíý1rotčí důchod

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Online cvičení na vyjmenovaná slova po s

Příběh

Ve svém příspěvku VYJMENOVÁVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Brychtova.

Poprosil o pravopis
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Z fotky tvého cvičení je vidět, že jsi udělal chybu v některých slovech. Slova, ve kterých jsi udělal chybu:
návik - správně je NÁVYK,
bitosti - správně je BYTOSTI,
obvikle - správně je OBVYKLE,
neobviklý - správně je NEOBVYKLÝ,
radostní - správně je RADOSTNÝ.

Zkus si ještě projít příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v a po b. Zde jsou k tomu informace:
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Vyjmenovává

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po v

zv?iyíý4šená teplota,
jahodová žv?iyíý4kačka,
malá mořská v?iyíý3la,
rozv?iyíý3řil hladinu,
oční v?iyíý3čko,
v?iyíý2cpaná v?iyíý2dra,
prav?iyíý1delná návštěva,
v?iyíý4hybka na kolejích,
špatné náv?iyíý2ky,
veřejné v?iyíý2stoupení,
obv?iyíý2klý postup,
tradiční posv?iyíý3cení,
odjel na V?iyíý2sočinu,
v?iyíý3ko od kanálu,
točil se jak korouhv?iyíý1čka,
v?iyíý4r je sova,
dnešní nov?iyíý1ny,
v?iyíý1sel za nohy,
spravený v?iyíý4tah,
vánoční zv?iyíý2ky,
v?iyíý2datný déšť,
sv?iyíý1slá čára,
v?iyíý2soká věž,
hrách je luskov?iyíý1na,
severov?iyíý4chodní směr,
V?iyíý2šehradský hřbitov,
stav?iyíý1dlo na rybníce

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2datná snídaně,
nenapov?iyíý3dej mu,
nejv?iyíý2šší hora,
v?iyíý1sutá hrazda,
v?iyíý4borné v?iyíý2svědčení,
v?iyíý1dět v?iyíý1nohrad,
v?iyíý1klá se mi zub,
trenér V?iyíý3tek,
taková klukov?iyíý1na,
malebná v?iyíý3ska,
cv?iyíý1čební úbor,
hubený jako v?iyíý2žle,
nepov?iyíý2šuj se,
v?iyíý2haslá sopka,
v?iyíý4jezd z garáže,
v?iyíý2sunout drápky,
v?iyíý2za je ryba,
hluboký v?iyíý4dech,
nezav?iyíý3rej oči,
v?iyíý4prodej obuvi,
školní v?iyíý4let,
v?iyíý2loučil hráče,
zubní sklov?iyíý1na,
sov?iyíý1ce sněžná,
dobrý v?iyíý4sledek,
v?iyíý2držel až do konce,
nečekaná nov?iyíý1na

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po v

konv?iyíý1ce na čaj,
v?iyíý4stav?iyíý1ště v Brně,
sv?iyý1slá čára,
Slov?iyíý1nsko,
minulý v?iyíý3kend,
drogově záv?iyíý1slí,
hradní v?iyíý3žka,
obrovská v?iyíý4ška,
miminko v zav?iyíý1novačce,
špatná v?iyíý4mluva,
vojenské cv?iyíý1čení,
lov?iyíý1t ryby,
skalní v?iyíý4běžek,
detektivní pov?iyíý3dka,
byl v?iyíý1nen,
v?iyíý3tr zv?iyíý3řil prach,
telev?iyíý1zní zprávy,
v?iyíý4ří houkání,
V?iyíý1ktorka u splavu,
město V?iyíý3deň,
zdravá v?iyíý4živa,
v?iyíý3těz závodu,
bledá záv?iyíý1st,
v?iyíý1jeme věnečky,
v?iyíý1sací zámek,
v?iyíý2soký strom,
vodní v?iyíý3r

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po v

sněhová lav?iyíý1na,
nádech a v?iyíý4dech,
nádherné sv?iyíý3tání,
v?iyíý3taná změna,
peněžitá v?iyíý4hra,
v?iyíý2nikající jídlo,
bratr V?iyíý1lém,
bílé v?iyíý3no,
horolezecká v?iyíý4stroj,
sv?iyíý1žná chůze,
technický v?iyíý4kres,
rozlehlé pastv?iyíý1ny,
měsíční sv?iyíý1t,
v?iyíý2trvalostní běh,
v?iyíý2šší princip,
přiv?iyíý3tej návštěvu,
nové prav?iyíý3tko,
nev?iyíý2mlouvej se,
malá lahv?iyíý1čka,
neobv?iyíý2klý čin,
zralé v?iyíý1šně,
dětský pov?iyíý2k,
sv?iyíý3čka na dortu,
rychle v?iyíý2skoč,
nev?iyíý2kejte mi,
tlaková v?iyíý4še,
zajímavá v?iyíý4stava,
v?iyíý3m výsledek

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý3skat ve vlasech,
kupov?iyíý1tá oblačnost,
vydrž chv?iyíý1lku,
zdv?iyíý1há činky,
sv?iyíý1nutý koberec,
průsv?iyíý1tný papír,
pan v?iyíý4pravčí,
srdečné uv?iyíý3tání,
nev?iyíý1dím na to,
cv?iyíý1čená opice,
velká v?iyíý1chřice,
nedělej cav?iyíý2ky,
kaluž v?iyíý2sychá,
v?iyíý2zdobená v?iyíý4loha,
ty jsi v?iyíý2rostl,
cesta se v?iyíý1ne,
nadmořská v?iyíý4ška,
masový záv?iyíý1tek,
nepřežv?iyíý2kuj,
v?iyíý4voj člověka,
bezv?iyíý4znamná událost,
psi hrozivě v?iyíý2li,
v?iyíý1dlička a nůž,
prav?iyíý1dla pravopisu,
malý přiv?iyíý4dělek

Vyzkoušet cvičení

6. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2malovat omalovánky,
v?iyíý2právěl pohádku,
dočkal se pov?iyíý4šení,
řeka V?iyíý2dra,
německá slov?iyíý3čka,
v?iyíý2tři kuchyň,
v?iyíý4bavička pro miminko,
obraz v?iyíý1sí v předsíni,
v?iyíý2sel hrách,
v?iyíý2sokohorská přirážka,
pekelná v?iyíý4heň,
jeden v?iyíý4tisk,
předv?iyíý3dat nebezpečí,
sbírat bukv?iyíý4ce,
udělala v?iyíý4myk,
v?iyíý2datný déšť,
můj zlozv?iyíý2k,
v?iyíý4čitky svědomí,
nezv?iyíý2knu si,
bydlí ve V?iyíý2škově,
nová v?iyíý1la,
horské v?iyíý4šiny,
hlasitě v?iyíý4skal,
jelen je přežv?iyíý4kavec,
náročný v?iyíý4klad,
odv?iyíý2kací léčba

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po v

Příbuzná slova

Příbuzná slova mají vždy s vyjmenovaným slovem společný kořen a tematicky (myšlenkově) s ním souvisejí, jako příklad můžeme uvést vyjmenované slovo slyšet a k němu příbuzná slova: nedoslýchat, neslyšně, slýchat, neslýchaný, slyšitelně, poslyš, vyslýchat a podobně. Všechna tato slova mají společný kořen -sly- (-slý-) a všechna se týkají sluchu, slyšení.

Chcete-li si po přečtení teorie také prakticky procvičit pravopis vyjmenovaných a k nim příbuzných slov, zkuste naše doplňovací cvičení nebo diktáty na vyjmenovaná slova.

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Cvičení

a) Učitel m_ dal za pět.

b) Do zahrady m_ nesmíme.

c) Housky m_ nechutnají.

d) Ukradli m_ mobil.

e) M_ se ničeho nebojíme.

Zdroj: článek Pravopis my / mi

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pravopis my / mi

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

7. cvičení: Psaní i / y a ve slovesech

Nápověda: O koncovce u sloves (= přísudků) vždy rozhoduje rod podmětu.

a) Parašutisti skákal?iya1, podrážky se rozpadal?iya2, slůňata pobíhal?iya3, omítky opadával?iya2, rohlíky se spálil?iya2, loďaři pokřikoval?iya1, švadleny usilovně pracoval?iya2, děti si zpíval?iya2, květiny rozkvétal?iya2, žáci se připravoval?iya1, řízky se smažil?iya2, koně poskakoval?iya1, stavení chátral?iya3, švihadla se válel?iya3 na zemi, jizvy mizel?iya2, zloději vyhrál?iya1, království chudl?iya3, počítače zastaral?iya2, fotbalisti soupeřil?iya1, klíče se ztratil?iya2, ředitelé schůzoval?iya1, zázraky se děl?iya2, poddaní se ukláněl?iya1.

Vyzkoušet cvičení

b) Chlapci a dívky učiteli nerozuměl?iya1. Ledoborce vyplul?iya2 na moře. Dnové se dloužil?iya1. Večer v televizi dával?iya1 hlavní zprávy. Talíře a příbory se válel?iya2 u popelnice. Lékaři a zdravotní sestry stávkoval?iya1. Servírky se dělil?iya2 s číšníky o tržby. Kočka a myši se proháněl?iya2 po domě. Papíry a plasty se třídil?iya2 do popelnic. Koťata s kočkou se slunil?iya3 na střeše. Otepi slámy se povaloval?iya2 po louce. Lidé pokřikoval?iya1 na sportovce. Rysi a vlci se pohyboval?iya1 ve volné přírodě. Viděl?iya1 jsme podivná zvířata. Francie a Španělsko spolu sousedil?iya2. Výstavy se zúčastnil?iya1 herci i herečky. V letadle podával?iya1 dezerty i hlavní jídlo.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopis y i