PRAVOPISNÁ CVIČENÍ DRUHY PŘÍSUDKU

Test na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

1. Dnové jsou rodu životného, a proto se píše: dnové plynuly ?anone2.
2. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu středního čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku ?iya3.
3. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského životného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku ?iya1.
4. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu ženského čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku ?iya2.
5. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského neživotného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku?iya2.
6. U nevyjádřeného podmětu se vždy píše v koncovce přísudku -i ?anone2.
7. Pokud je v podmětu alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného čísla množného píše se v koncovce přísudku vždy ?iya1.
8. Pokud muž napíše ženě: „Mohl_ bychom jít do kina“, v přísudku se napíše koncovka ?iya1.
9. Jaká koncovka se doplní na  chybějící místo. Kamarádi šli do kina. Příliš se nebavil_ ?iya1.
10. Koncovka přísudku se určuje podle pádu a rodu podmětu ?anone2.
    
    Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Poradna

V naší poradně s názvem DIKTÁTY A PRAVOPISNÁ CVIČENÍ ONLINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kubíček.

Na vodě byl velký vodní vír. Nad vodou letěl výr. Oba v?ry bylo dobře vidět.

Jaké i/y ve slově v?ry ???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

V tomto případě bude měkké í. Oba víry bylo dobře vidět. Tvrdé y se vztahuje jen a pouze na jméno ptáka.

Zdroj: příběh Diktáty a pravopisná cvičení online

Několikanásobný podmět

Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).

Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?

• Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
• Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
• U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
• U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
• U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
• Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
• Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
• Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
• Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
• Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).

Zdroj: článek Rozvitý podmět

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku SHODA PŘÍSUDKU S PODMĚTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Bartoš.

Hledám odpověď na dotazy:

1) Jakým větným členem je ve druhé větě ředitel, který je k nevyjádřeným učitelkám přiřazen slovním spojením „stejně jako“?

2)Je v následujícím textu chyba ve shodě přísudku s podmětem?

Vypovídající učitelky u soudu tvrdily, že jednání Fabiánové týkající se hygieny chlapců, kdy dohlížela na to, jak si umývají intimní partie, je zaskočilo a vyděsilo. Fabiánová si to podle nich neměla dovolit. Poukázali stejně jako už dříve ředitel školy Jaromír Vachutka také na to, že ve čtyřech případech na škole v přírodě pochybila i jako zdravotnice, například u žákyně astmatičky, u níž podle nich nedostatečně řešila její problémy s alergickou reakcí.

3) Nemělo být správně uvedeno, že „poukázaly stejně jako už dříve ředitel školy..."?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Shoda přísudku s podmětem

1. Doplňování i/í po měkkých souhláskách a y/ý po tvrdých souhláskách (vyjma d, t, n, ď, ť, ň)

dlouhá ž_žala, š_pkový čaj, č_st knihu, sýkora modř_nka, h_ena skvrnitá, pravopisná ch_ba, dřevěná k_tara, domác_ úkoly, vařené brambor_, léčivý j_trocel, ostrý nož_k, drah_ automobil, ch_tat míč, š_pka k hradu, oč_chat květinu, rozbité sáňk_, modr_ svetr, j_skra z kamen, syrová c_bule, zdravá jako ř_pa, rozvařená r_že, zvědavá ž_rafa, pilná žák_ně, bílá koš_le, tich_ pláč, prudký poh_b, smažený ř_zek, mourovatá koč_čka, hladoví vlc_, naj_t poklad, chutná r_ba, přísný uč_tel, bratr H_nek, dělat j_trnice, čaj s c_tronem, hrát šach_, šťastný ž_vot, polní skř_van, špinavé keck_, zaš_t díru

Klíč 1

dlouhá žížala, šípkový čaj, číst knihu, sýkora modřinka, hyena skvrnitá, pravopisná chyba, dřevěná kytara, domácí úkoly, vařené brambory, léčivý jitrocel, ostrý nožík, drahý automobil, chytat míč, šipka k hradu, očichat květinu, rozbité sáňky, modrý svetr, jiskra z kamen, syrová cibule, zdravá jako řípa, rozvařená rýže, zvědavá žirafa, pilná žákyně, bílá košile, tichý pláč, prudký pohyb, smažený řízek, mourovatá kočička, hladoví vlci, najít poklad, chutná ryba, přísný učitel, bratr Hynek, dělat jitrnice, čaj s citronem, hrát šachy, šťastný život, polní skřivan, špinavé kecky, zašít díru

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.

Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPISNÁ CVIČENÍ PRO 2. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nula.

tohle už dávno vím

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pravopisná cvičení pro 2. třídu

4. cvičení

Listy ?sz2červenal?iyíý2, ?sz1klouzl?iyíý2 ze stromu a ?sz1padl?iyíý2 na zem?iyíý1, z níž je děti se?sz1b?iyíý3ral?iyíý2.

Nařízení ?mM2inisterstva ?šŠ1kolství, ?mM1ládeže a ?tT1ělovýchovy ?čČ2eské ?rR1epubliky byla odvolána.

Na ?vV2ánoce je obl?iyíý3ben?iyíý4m pokrmem r?iyíý2b?iyíý3 polévka.

Teta v?iyíý3skala s?iyíý2novce ve vlasech.

Nová pravopisná prav?iyíý1dla stanovil ?úÚ2stav ?pP1ro ?jJ1azyk ?čČ1eský.

Lidé ze vs?iyíý1 se v?iyíý2dal?iyíý1 ke starostov?iyíý1.

Badatelé v muze?jíí2ch zkoumal?iyíý1 repl?iyíý1ky ?kK2utnohorského ?dD1ekretu.

Vojáky do ?tT2urecka zaslala ?sS2everoatlantická ?aA1liance.

V?iyíý3žka bl?iyíý3zkého kostela se otřásala pod hrom?iyíý2 bl?iyíý3žící se bouře.

V podkrov?iyíý3 bydlel?iyíý1 Novákov?iyíý1 se třem?iyíý1 dceram?iyíý1.

Z Jihlav?iyíý2 do Přib?iyíý2slav?iyíý1 cesta ub?iyíý3hala rychle.

Na soutěž přijelo mnoho v?iyíý2učujících s dětm?iyíý1.

Kniha ?oO2bsluhoval ?jJ1sem ?aA1nglického ?kK1rále byla ?sz2filmována.

Nejv?iyíý2šším vrcholem ?bB2eskyd je ?lL2ysá ?hH1ora.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro střední školy

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola Vajtrová.

Proč
když
odešlete
odpověď a zapomenete něco vyplnit nemůžete to odeslat
znova ale musíte zmáčknout šipku směrem spět pak to až vyplnit a zase
sjet dolu a odeslat? Vždyť to nedává logiku! Jste cvok nebo absolutní blb?


S pozdravem Nikola Vajtrová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pravopisná cvičení mě mně

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.

prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je

Cvičení na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Zvířata běhal?iya3 po  dvoře.

Loupežníci se schoval?iya1 do své skrýše.

Květiny pomalu uvadal?iya2.

Davy lidí přišl?iya2 na  výstavu.

Hromady jehličí se válel?iya2 pod stromy.

Umělci prodal?iya1 své výtvory.

Sněhuláci na slunci roztál?iya1.

Tisíce vloček se snášel?iya2 k zemi.

Stromy i tráva se ohýbal?iya2 ve větru.

Koťata lízal?iya3 mléko.

Kosi a sýkorky se slétl?iya1 ke krmítku.

Psi divoce štěkal?iya1.

Slanečci nikomu nechutnal?iya1.

Kladiva a šroubováky se z dílny ztratil?iya2.

Lvi a tygři neklidně pobíhal?iya1 po výběhu.

Sloni a žirafy lenošil?iya1 na sluníčku.

Ve stánku prodával?iya1 noviny a časopisy.

Učitelka a žáci se vydal?iya1 na výlet.

Drahé šperky a šaty se vydražil?iya2 na aukci.

Ukazatele stál?iya2 u  cesty.

Poláci a Francouzi přijel?iya1 na setkání.

V rozhlase hlásil?iya1 nepříjemné zprávy.

Zprávy z tvého života mě potěšil?iya2.

Naše přání všechny překvapil?iya3.

Tužky a pravítka se mi válel?iya2 na stole.

Dnové rychle ubíhal?iya1.

Novináři navštívil?iya1 celebrity.

Všechna odpoledne byl?iya3 stejná.

Naleziště zlata se vytěžil?iya3.

Hlásil?iya1 hezké počasí.

Lidé objevil?iya1 nové živočišné druhy.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

1. cvičení

Přem?iyíý2sl se ukrýval mezi p?iyíý2tl?iyíý1 ob?iyíý1l?iyíý3.

Cesta z Jihlav?iyíý2 do Přib?iyíý2slav?iyíý1 ub?iyíý3hala.

Mezi Rus?iyíý2, Francouz?iyíý1 a Ital?iyíý2 mám přátele.

O mal?iyíý4ch zem?iyíý3ch se v dějep?iyíý1se neučíme.

Zdrav?iyíý3 sportovc?iyíý1 v?iyíý2hrál?iyíý1 soutěž.

Škodliv?iyíý4 hm?iyíý2z napadl úrodu.

Z b?iyíý3l?iyíý4ch květů se s?iyíý2pal p?iyíý2l.

Nechal si ?sz1pravit boty.

Poražení sportovci si stiskl?iyíý1 ruce se svým přemožitel?iyíý1.

Krabice mu ?sz2těžkla v ruce.

Trať vedla do Nerudov?iyíý2 ulice.

Voják cítil ?sz1tesk po domově.

V Čáslav?iyíý1 má kostel pěknou v?iyíý3žku.

Prav?iyíý4 včel?iyíý3 med se draze prodává.

Pronikav?iyíý4m sokol?iyíý3m zrakem se zadíval do kraje.

Oddíly ochránců přírody se v?iyíý2dal?iyíý2 do lesa.

Pařez?iyíý2 ?sz2trouchnivěl?iyíý2 pod sněhem.

Šl?iyíý1 k zubaři s děrav?iyíý4m zubem.

Ohně u táboráků vzplál?iyíý2 prudce.

O prázdninách nosil oběd dědečkov?iyíý1 a tátov?iyíý1.

Nad v?iyíý2sokým?iyíý1 topol?iyíý2 letěl?iyíý1 b?iyíý3l?iyíý3 čáp?iyíý1.

Sb?iyíý3rka známek se L?iyíý1borov?iyíý1 vel?iyíý1ce l?iyíý3b?iyíý1la.

Koruna byla v?iyíý2zdobená prav?iyíý4m?iyíý1 drahokam?iyíý2.

Nedej se ?sz2lákat sl?iyíý1b?iyíý2 a sladkým?iyíý1 slov?iyíý2.

Podal nám ?sz2právu o o událostech.

Václavov?iyíý2 dovednosti se hodil?iyíý2.

Děti se těšil?iyíý2 na v?iyíý4let.

?sz2val děti na oslavu.

Obžalovaný b?iyíý2l ?sz2proštěn v?iyíý1ny.

Děda m?iyíý1 ?sz1b?iyíý1l poličku.

Dav?iyíý2 lidí spěchal?iyíý2 k v?iyíý4chodu.

P?iyíý2tláky chytila lesní ?sz1práva.

Učitelov?iyíý2 požadavky žáky zaskočil?iyíý2.

Verandu jsme opatřili zábradl?iyíý3m a pohodlným?iyíý1 sedadl?iyíý2, dveře průhledným?iyíý1 skl?iyíý2.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 7. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aliska.

Pokud píšete větu " Všichni jsme se tomu smáli", tak v přísudku musí být měkké -i-. Když všichni, tak tzn. muži, ženy i děti a muži mají přednost před ostatními rody.

Zdroj: příběh Slovní druh vsichni

2. cvičení

V neděl?iyíý1 přijížděl?iyíý1 lidé na l?iyíý1tom?iyíý2šlské slavnost?iyíý1.

Přihnal?iyíý2 se mraky.

Závodníci cítil?iyíý1, jak jim ub?iyíý4vá síla.

V?iyíý1děl obraz?iyíý2 se zlaceným?iyíý1 rám?iyíý2.

Auto dostalo m?iyíý1mořádně s?iyíý1lný sm?iyíý2k.

Knih?iyíý2 jsme vrátil?iyíý1 včas.

Babička v?iyíý2b?iyíý3l?iyíý1la cel?iyíý4 b?iyíý2t i s předs?iyíý3ní.

Automobil?iyíý2 jel?iyíý2 s tlumen?iyíý4m?iyíý1 světl?iyíý2.

Na břez?iyíý3ch rybníka rostl?iyíý2 vrb?iyíý2 a topol?iyíý2.

Oba b?iyíý2l?iyíý1 zdrav?iyíý3 a vesel?iyíý3.

Pojedu l?iyíý2žovat na L?iyíý2sou horu.

Kovář dm?iyíý4chá oheň tím, že šlape nohou na měch.

Žáci ?sz2motal?iyíý1 příklady.

V jetel?iyíý1 bzučel?iyíý1 čmelác?iyíý1.

Vojenský ?sz2běh se ?sz2tratil v lese.

Drav?iyíý3 ptáci přeletěl?iyíý1 nad pol?iyíý1.

Vyhubl?iyíý3 zajíci se stahoval?iyíý1 k lidským ob?iyíý2dl?iyíý3m, potravu hledal?iyíý1 i ptáci.

Pod břízam?iyíý1 žloutl?iyíý2 petrklíče.

Bl?iyíý3zko zem?iyíý1 se válel?iyíý2 chuchvalce mlh?iyíý2.

Když nastal?iyíý2 velké mraz?iyíý2, vrabc?iyíý1, kos?iyíý1 i koroptve trpěl?iyíý1 hladem.

Za kopc?iyíý1 porostl?iyíý4m?iyíý1 borovicem?iyíý1 se táhlo vřesoviště.

Ve ?sz2temnělém lese jsme jen ?sz1těží našli ?sz2páteční cestu.

Sob?iyíý1 spásal?iyíý1 l?iyíý1šejníky.

Přišl?iyíý2 podzimní pl?iyíý3skanice, bylo nevl?iyíý3dné počasí.

To je opravdu m?iyíý2lný názor.

Vál s?iyíý1lný v?iyíý3tr, s?iyíý2pal se sníh.

Při v?iyíý4letu do Prahy jsme navštívil?iyíý1 V?iyíý2šehrad.

Hlem?iyíý4žď se brz?iyíý1čko schoval do své ul?iyíý1ty.

Rackové kroužil?iyíý1 nad strm?iyíý4m?iyíý1 skalam?iyíý1.

?SZ1těžoval si na jeho chování.

Viděl jsem orl?iyíý3, jestřáb?iyíý3 i čap?iyíý3 hnízda.

Martinov?iyíý1 spolužáci si házel?iyíý1 s žákovsk?iyíý4m?iyíý1 sešity.

Listí ?sz2červenalo a ?sz1padlo na zem.

Ulicem?iyíý1 projížděl?iyíý2 řady automobilů.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 7. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku MÁ ZPOŽDĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iša.

Ve větě "Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění." bych "zpoždění" vyhodnotila jako část přísudku slovesně-jmenného, nikoliv jako předmět.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Má zpoždění

1. cvičení

?tT2ylův ?sS2trakonický ?dD1udák slavil v divadle úsp?ěje1ch.

Přestěhoval?iyíý1 se do ?uU1lice ?mM2íru.

Lidé protestoval?iyíý1 proti nařízení ?mM2inisterstva ?pP1ráce a ?sS1ociálních ?vV1ěcí ?čČ2eské ?rR1epubliky.

Na ?sz2temnělé obloze se ukázal?iyíý2 hvězd?iyíý2.

Uml?iyíý3t kávu se nedaří všem ml?iyíý4nům.

Na v?iyíý4let jedeme do ?rR2ožnova ?pP1od ?rR2adhoštěm.

Jel?iyíý1 jsme do ?pP2rah?iyíý2 a kamarád uklouzl na ?sS1taroměstské dlažb?ěje1.

Úrodnou částí ?čČ2ech je Polab?iyíý3.

Staré pařez?iyíý2 ?sz2trouchnivěl?iyíý2 u cesty.

V ?nN2árodním ?dD1ivadle jsme slyšel?iyíý1 ?dD2vořákovou ?sS1?iyíý2mfoni?iyíý1 ?zZ2 ?nN2ového ?sS1věta.

Na dovolenou odjel na ?bB2lízký ?vV2?iyíý4chod.

Překrásný zámek ?hH2rubá ?sS2kála patří k místním skvostům.

Hladov?iyíý3 r?iyíý2s?iyíý1 se pl?iyíý3žil?iyíý1 ?sz2tem?ěně2l?iyíý4m?iyíý1 les?iyíý2.

V kotl?iyíý1 s?iyíý2čela pára.

Základní škol?iyíý2 v ?lL2ibereckém ?kK1raj?iyíý1 se zúčastnil?iyíý2 vědeckých ol?iyíý2mp?iyíý1ád.

Ob?ěje2dnávka motoc?iyíý2klů nedorazila.

Země ?čČ2erná ?hH2ora má mnoho zajímav?iyíý4ch ob?ěje2ktů.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

2. cvičení

Francie je známá sv?iyíý4m?iyíý1 ?fF1rancouzsk?iyíý4m?iyíý1 s?iyíý4r?iyíý2.

Při pohovoru v?iyíý2stupoval skrom?ěně2.

M?iyíý2slíš to upřím?ěně2?

Nel?iyíý3b?iyíý1lo se m?iyíý1, že mluvil?iyíý1 o m?ěně2.

Na obloze se zabl?iyíý4sklo a tem?ěně2 zadunělo.

Sp?iyíý1sovatel četl v?iyíý2m?iyíý2šlený příběh tak dojem?ěně2, že děti naslouchal?iyíý2 jako m?iyíý2šky.

Vše co v Čáslav?iyíý1 lehce nab?iyíý2l, v Příbram?iyíý1 pak lehce pozb?iyíý2l.

Otec m?iyíý1 k ?vV2ánocům sb?iyíý1l pol?iyíý1čku.

Sp?iyíý2tihněv b?iyíý2l p?iyíý2šný na naše jaz?iyíý2kozp?iyíý2tce.

S?iyíý2rové maso začalo v?iyíý2dávat nel?iyíý1bou vůni.

Na ?mM1ěstském ?úÚ1řadě m?iyíý1 nepomohl?iyíý1.

Malíř načrtl obraz?iyíý2 křehk?iyíý4m?iyíý1 uhl?iyíý2.

Na pracovn?iyíý3m stole ležel?iyíý2 v?iyíý4kres?iyíý2 a r?iyíý2s?iyíý2.

Bratrov?iyíý1 přátelé nás přijel?iyíý1 navštívit.

Ledoborce v?iyíý2plul?iyíý2 k ?sS2evernímu ?lL1edovému ?oO1ceánu.

Dnové r?iyíý2chle m?iyíý1nul?iyíý1.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mário.

nemáte nahodou i nějaká cvičení na slovní druhy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Je zde několik možných cvičení například:
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Slovní druhy

3. cvičení

Mez?iyíý1 Adamov?iyíý2 oblíbené knihy patří ?lL2?iyíý1chožrout?iyíý1.

Koně a srnky se rozeběhl?iyíý1 k lesu.

P?iyíý2tle s ob?iyíý1l?iyíý3m se rozs?iyíý2pal?iyíý2 po ul?iyíý1c?iyíý1.

Na ?sz1chůzku pozval Ital?iyíý2 i Rus?iyíý2.

Chtěl jsem si dát ?sz1pravit boty, ale opravna obuv?iyíý1 měla zavřeno.

Ztracení lovc?iyíý1 se ?sz1přátelil?iyíý1 se sv?iyíý4m?iyíý1 obětav?iyíý4m?iyíý1 zachránci.

Největším státem ?pP2yrenejského ?pP1oloostrova je ?šŠ2panělsko.

Strýcov?iyíý2 děti se v?iyíý2dal?iyíý2 do rozsáhl?iyíý4ch borov?iyíý4ch lesů.

Václavov?iyíý2 dovednosti se kovářov?iyíý4m dětem hodil?iyíý2.

Zkušen?iyíý3 vojáci se setkal?iyíý1 pod štíhl?iyíý4m?iyíý1 topol?iyíý2.

Rozpustil?iyíý3 kluci se rozhlédl?iyíý1 po ?nN1áměstí ?oO2svobození pronikav?iyíý4m sokol?iyíý3m zrakem.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.

děkuju moc :))

Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA

4. cvičení

R?iyíý2z?iyíý3 zlato se lesklo mezi prav?iyíý4m?iyíý1 drahokam?iyíý2.

Děda a babička odjel?iyíý1 na dovolenou na ?jJ1ižní ?mM2oravu.

Ukazatelé ?sz1padl?iyíý1 přes s?iyíý1lnici.

Obrázek v?iyíý1sutý na stěně m?ěně1 rozčiloval.

Páv?iyíý1 se p?iyíý2šnil?iyíý1 sv?iyíý3m peřím.

Čet?iyíý2 vojáků pomáhal?iyíý2 při povodních.

Skup?iyíý1ny turistů obdivoval?iyíý2 ?sS2taroměstské ?nN1áměstí.

Rychle ?sz2bohatl?iyíý3 obchodníci najednou začal?iyíý1 pl?iyíý4tvat třp?iyíý2tiv?iyíý4m?iyíý1 cetkam?iyíý1.

Zemědělci připravil?iyíý1 k v?iyíý2setí p?iyíý2tle s ovs?iyíý3.

S?iyíý2nov?iyíý1 spolužáci odm?iyíý3tl?iyíý1 psát úkol?iyíý2.

V?iyíý4uku je třeba ?sz2kvalitnit a ?sz2jednodušit.

Školní tašky m?iyíý1 ?sz2těžkl?iyíý2 v ruce.

Učitelé se ?sz1hromáždil?iyíý1 v přízem?iyíý3.

Koně se splašil?iyíý1 a ?sz2vrhli vůz.

Deště sm?iyíý2l?iyíý2 prach a ?sz1vlažil?iyíý2 půdu.

Na dovolené ?sz1potřeboval?iyíý1 zb?iyíý2tečně mnoho peněz.

Čerti řinčel?iyíý1 řetěz?iyíý2.

Tam?ěně1jší zv?iyíý2ky b?iyíý2l?iyíý2 neob?iyíý2čejné.

V?iyíý2v?iyíý1klaný zub musel ven.

Knih?iyíý2 v?iyíý2suté z knihovny m?iyíý1 vadil?iyíý2.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

1. cvičení

Na louce roste mnoho léčivých b?iyíý2lin.

Strýcův b?iyíý2t působí starob?iyíý2le.

Na louce běhala černá kob?iyíý2la.

V zahraničí nab?iyíý2l nové zkušenosti.

Ob?iyíý2vatelé Brna uspořádali dobročinnou akci.

Na půdě jsem našel starou b?iyíý1bli.

Řezník zab?iyíý1l b?iyíý4ka.

Čas ve vězení ub?iyíý3há pomaleji.

Myslivec nab?iyíý1l pušku.

Sklizeň ob?iyíý1lí se posunula kvůli počasí.

Rozzuřený b?iyíý4k prohnal toreadora.

Horská b?iyíý2střina protékala vesničkou.

Krupob?iyíý1tí zlámalo stromy.

Přes léto Alena hodně ub?iyíý2la na váze.

K obědu měl zb?iyíý2tek chleba od svačiny.

Slepice seděla na dřevěném b?iyíý1dle.

Přib?iyíý2slavské slavnosti b?iyíý2ly známé po okolí.

Stará bab?iyíý1čka vyprávěla vnoučatům pohádku.

Víla patří mezi známé pohádkové b?iyíý2tosti.

Strýc se vydal na dob?iyíý2tčí trh.

Nad městem vlál b?iyíý3lý prapor.

Vojáci dob?iyíý2li hrad.

Neob?iyíý2čejný příběh českého hrdiny zasáhl svět.

Otec neb?iyíý4vá často doma.

Učitel nás vyb?iyíý3zel ke hře.

Ke snídani si maminka vaří b?iyíý2linkový čaj.

Náš soused odeb?iyíý3rá Lidové noviny.

Výhodná nab?iyíý3dka k prodeji mě lákala.

Mám rád pohádku o Dlouhém, Širokém a B?iyíý2strozrakém.

Babička nám donesla černý ryb?iyíý3z.

Po oslavě nám z dortu nic nezb?iyíý2lo.

Baterie bylo potřeba dob?iyíý3t.

Králík je b?iyíý4ložravec.

Lidé se sb?iyíý3hali na náměstí.

Neodb?iyíý2tný zákazník trval na své zakázce.

Nepoznal jsem svého b?iyíý4valého spolužáka.

Babička pob?iyíý2la u nás celý týden.

Victor Hugo napsal knihu B?iyíý3dníci.

Stěnu nechal pob?iyíý3t dřevem.

Hodiny odb?iyíý1ly půlnoc.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na vyjmenovaná slova po b