Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PŘEDLOŽKY NEVLASTNÍ

OBSAH

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

KolemPodstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: Předložky

Diskuze

V diskuzi PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.

A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.

U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.

Zdroj: diskuze Předložky

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

  • à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
  • během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
  • bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
  • beze – vlastní - 2. pád – beze mě
  • blízkonevlastní - 2. pád – blízko domu
  • cestounevlastní - 2. pád – cestou zákona
  • díknevlastní - 3. pád – dík tobě
  • díkynevlastní - 3. pád – díky tobě
  • dle – knižní - 2. pád – dle názoru
  • do – vlastní – 2. pád - do domu
  • jménemnevlastní – 2. pád - jménem krále
  • k – vlastní – 3. pád - k tobě
  • ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
  • kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
  • kolemnevlastní - 2. pád – kolem domu
  • kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
  • kroměnevlastní – 2. pád – kromě tebe
  • ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
  • kvůlinevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
  • mezinevlastní – 7. pád – mezi domy
  • mimonevlastní – 4. pád – mimo provoz
  • místonevlastní – 2. pád – místo mě
  • na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
  • nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
  • nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
  • naprotinevlastní – 3. pád – naproti obchodu
  • navzdorynevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
  • o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
  • ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
  • od – vlastní – 2. pád – od strýce
  • ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
  • ohledněnevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
  • okolonevlastní – 2. pád – okolo domu
  • oprotinevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
  • po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
  • poblížnevlastní – 2. pád – poblíž domu
  • pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
  • pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
  • podélnevlastní – 2. pád – podél řeky
  • podlenevlastní – 2. pád – podle zákona
  • podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
  • pomocínevlastní – 2. pád – pomocí vody
  • před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
  • přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
  • přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
  • přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
  • při – vlastní – 6. pád – při tobě
  • pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
  • prostřednictvímnevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
  • protinevlastní – 3. pád – proti tobě
  • s – vlastní - 7. pád – s tebou
  • se – vlastní - 7. pád – se mnou
  • skrznevlastní – 4. pád – skrz prsty
  • skrzenevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
  • strannevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
  • u – vlastní – 2. pád – u domu
  • u příležitostinevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
  • uprostřednevlastní- 2. pád – uprostřed domu
  • uvnitřnevlastní – 2. pád – uvnitř domu
  • v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
  • včetněnevlastní – 2. pád – včetně spropitného
  • ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
  • vedlenevlastní – 2. pád – vedle mě
  • versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
  • vinounevlastní – 2. pád – vinou pádu
  • vněnevlastní – 2. pád – vně domu
  • vstřícnevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
  • vůčinevlastní – 3. pád – vůči mně
  • vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
  • vzhledem knevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
  • z – vlastní – 2. pád – z okna
  • za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
  • ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
  • zkrajenevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
  • zpodnevlastní – 2. pád – zpod pohovky
  • zpozanevlastní – 2. pád – zpoza rohu

Zdroj: Předložky

Cvičení na předložky, přípony a předpony

Zdroj: Předložky

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (například slovo kéž je vždy částicí), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Zdroj: Předložky

Jak na to

Předložkys“, „se“ se pojí se sedmým pádem, u knižních zastaralých spojení se může objevit i u 4. pádu a může se objevit i ve spojení s 2. pádem, pokud se jedná o spojení, které vyjadřuje pohyb z povrchu pryč.

Naopak předložky „z“ , „ze“ se pojí jen s pádem druhým.

Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

Předložky

Ke zbývajícím čtyřem druhům se už konkrétní otázky nevztahují. Sedmým slovním druhem jsou předložky, které patří k podstatnému jménu, pomáhají určit pád a bližší okolnosti.

Příklad: na stole, u krbu, veskříni, s přáteli.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KrálovskáKachna.

Bylo to moc zábavné a chytré

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na předložky a předpony

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slovastojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Zdroj: Předložky

Rodokmen

Rodiče:

otec Jakub V.

matka Marie de Guise

Sourozenci:

vlastní:

Jakub

Robert

nevlastní:

Robert Stewart, 1. Hrabě z Orknejí

Jan Stewart z Darnley

Jakub Stewart, 1. vévoda Moray

A další

Prarodiče:

prarodiče z otcovy strany:

Jakub IV. a Markéta Tudorovna

prarodiče z matčiny strany:

Klaudius de Guise a Antoinette Bourbonská

Zdroj: Marie Stuartovna - pojmy

Poradna

V naší poradně s názvem KDO S KOHO NEBO KDO Z KOHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Čepek.

Můžu poprosit o posouzení příkladů:
1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
Děkuji a zdravím.
Josef Čepek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.

Zdroj: diskuze Kdo s koho nebo kdo z koho?

Marie krvavá

Velmi často dochází k záměně těchto dvou různých žen, které ale žily ve stejné době. Označením krvavá Marie byla myšlena Marie I. Tudorovna nevlastní sestra Alžběty. Marie a Alžběta měly stejného otce krále Jindřicha VIII., matkou Marie ale byla Kateřina Aragonská. Manželem se jí stal Filip II. Španělský. Marie Tudorovna byla anglickou královnou od roku 1553 – 1558. Své přízvisko dostala kvůli tomu, že za její vlády bylo v procesech s protestanty upáleno asi 300 církevních rebelů. Marie Stuartovna byla naopak královna Skotska.

Zdroj: Marie Stuartovna - pojmy

Slovní druh slova kéž

Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.

Částice se podle původu dělí na:

  • Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
  • Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.

Částice se dělí podle významu na:

  • Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
  • Apelové, které se dále dělí na:
    • žádacíAť mi přinese knihu.
    • přacíKéž by už skončila zima.

Zdroj: Kéž slovní druh

Určení slovního druhu slova „během“

Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).

Ukázka:

Podstatné jméno – S během musel skončit.

Předložka – Přišel během vystoupení.

Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)

Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?

2. cvičení

(do) staveníčko -

(do) předu -

(do) louže -

(u) lesa -

(u) vnitř -

(u) chopit -

(po) mocník -

(po) cestě -

(bez) práce -

(bez) mocný -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

1. cvičení

(bez) peněz -

(bez) vlasý -

(roz) dělat -

(do) práce -

(do) čtený -

(roz) mazlit -

(roz) loučení -

(s) otcem -

(s) pravit -

(do) běhnout -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Jak na to

Výraz sebou se pojí s předložkou „s“ v případě, kdy je myšleno vzít něco s sebou. Bez předložky „s“ je výraz sebou spojován s pohybem těla.

Zdroj: Cvičení na předložku „s (sebou)“

3. cvičení

(o) cenit -

(o) ceně -

(vz) pomínka -

(v) lese -

(roz) pláclý -

(roz) česat -

(mezi) dveří –

(mezi) domy -

(místo) oken -

(místo) držící -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jan Novotný


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP