Cvičení na předložky, přípony a předpony
- Cvičení na předložky a předpony
- Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
- Cvičení na předložku „s (sebou)“
- Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Zdroj: článek Předložky
Téma
PŘEDLOŽKY VLASTNÍ NEVLASTNÍ CVIČENÍ
Seznam předložek
Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.
- à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
- během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
- bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
- beze – vlastní - 2. pád – beze mě
- blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
- cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
- dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
- díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
- dle – knižní - 2. pád – dle názoru
- do – vlastní – 2. pád - do domu
- jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
- k – vlastní – 3. pád - k tobě
- ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
- kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
- kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
- kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
- kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
- ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
- kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
- mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
- mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
- místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
- na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
- nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
- nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
- naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
- navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
- o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
- ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
- od – vlastní – 2. pád – od strýce
- ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
- ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
- okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
- oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
- po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
- poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
- pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
- pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
- podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
- podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
- podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
- pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
- před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
- přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
- přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
- přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
- při – vlastní – 6. pád – při tobě
- pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
- prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
- proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
- s – vlastní - 7. pád – s tebou
- se – vlastní - 7. pád – se mnou
- skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
- skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
- stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
- u – vlastní – 2. pád – u domu
- u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
- uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
- uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
- v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
- včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
- ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
- vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
- versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
- vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
- vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
- vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
- vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
- vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
- vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
- z – vlastní – 2. pád – z okna
- za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
- ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
- zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
- zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
- zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu
Zdroj: článek Předložky
Druhy předložek
Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).
Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).
Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.
Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.
Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).
Ukázka:
Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.
Příslovce – Jel jen tak kolem.
Předložka – Jel kolem řeky.
Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.
Předložka – Díky tobě večer neusnu.
Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.
Předložka – Ubytoval se blízko nás.
Zdroj: článek Předložky
Jak na to
Předložky „s“, „se“ se pojí se sedmým pádem, u knižních zastaralých spojení se může objevit i u 4. pádu a může se objevit i ve spojení s 2. pádem, pokud se jedná o spojení, které vyjadřuje pohyb z povrchu pryč.
Naopak předložky „z“ , „ze“ se pojí jen s pádem druhým.
Zdroj: článek Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KrálovskáKachna.
Bylo to moc zábavné a chytré
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na předložky a předpony
Příběh
Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
Zdroj: příběh Předložky
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Černík.
1. cvičení
Krásná dívka,
již
jsem potkal v metru, se na mě mile usmála.
V průchodu stál muž,
jenž
mi někoho připomínal.
Na oslavu přijely i dědečkovy sestřenice,
jež
jsme nikdy předtím neviděli.
Plyšového medvídka, po
němž
jsem dlouho toužila, jsem dostala k narozeninám.
Konečně nám doručili balíčky,
jež
jsme si objednali.
V létě chceme navštívit ostrov,
jemuž
se přezdívá ostrov věčného jara.
Pohádku, o
níž
jsme si ve škole povídali, mám nejraději.
V zoologické zahradě chovají i zvířata,
jimž
ochota ke spolupráci není vlastní.
Děkoval především manželce, bez
níž
by to nedokázal.
Pod stromečkem se krčilo roztomilé štěňátko,
jež
si vysnil.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž
Jak na to
Toto cvičení je vhodné hlavně pro žáky 4. ročníku základní školy, kteří se učí rozdíl mezi předložkou a předponou. Předložka se píše samostatně, dá se mezi ní a slovo vložit pád. Na rozdíl od předpony, která je nedílnou součástí slova.
Zdroj: článek Cvičení na předložky a předpony
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.
V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž
Předložky
Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.
Předložky se obvykle pojí s určitými pády.
Zdroj: článek Předložky
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.
Dobrý den, paní učitelko,
posílám cvičení ke kontrole.
Tomáš Kučera
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Šukalová.
ses gej
Zdroj: příběh Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž
Návod ke cvičení na určování slovních druhů
V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:
1 = podstatné jméno
2 = přídavné jméno
3 = zájmeno
4 = číslovka
5 = sloveso
6 = příslovce
7 = předložky
8 = spojky
9 = částice
10 = citoslovce
Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů
Jak na to
Výraz sebou se pojí s předložkou „s“ v případě, kdy je myšleno vzít něco s sebou. Bez předložky „s“ je výraz sebou spojován s pohybem těla.
Zdroj: článek Cvičení na předložku „s (sebou)“
Jak na to
Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.
Zdroj: článek Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se