Předložky patří mezi slovní druhy, které vypadají na první pohled jednoduše, ale v praxi dokážou potrápit děti i dospělé. Stačí chvíle nepozornosti a rázem si nejsme jistí, zda jde o předložku, příslovce, nebo dokonce o předponu, a chyba je na světě.
Tato doplňující část článku je zaměřena na hlubší pochopení předložek, jejich rozlišení od jiných slovních druhů a praktické tipy, jak se v nich neztratit při psaní i procvičování českého jazyka.
Seznam předložek
Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.
- à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
- během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
- bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
- beze – vlastní - 2. pád – beze mě
- blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
- cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
- dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
- díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
- dle – knižní - 2. pád – dle názoru
- do – vlastní – 2. pád - do domu
- jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
- k – vlastní – 3. pád - k tobě
- ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
- kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
- kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
- kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
- kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
- ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
- kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
- mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
- mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
- místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
- na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
- nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
- nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
- naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
- navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
- o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
- ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
- od – vlastní – 2. pád – od strýce
- ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
- ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
- okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
- oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
- po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
- poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
- pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
- pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
- podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
- podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
- podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
- pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
- před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
- přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
- přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
- přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
- při – vlastní – 6. pád – při tobě
- pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
- prostřednictvím – nevlastní – 2.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Předložky
Příběh
Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
Zdroj: příběh Předložky
Druhy předložek
Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).
Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).
Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.
Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.
Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).
Ukázka:
Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.
Příslovce – Jel jen tak kolem.
Předložka – Jel kolem řeky.
Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.
Předložka – Díky tobě večer neusnu.
Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.
Předložka – Ubytoval se blízko nás.
Zdroj: článek Předložky
POLEDNICE
U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
„Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!
~
Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!
~
Mlč! hle husar a kočárek —
hrej si! — tu máš kohouta!“ —
Než kohout, vůz i husárek
bouch, bác! letí do kouta.
~
A zas do hrozného křiku —
„I bodejž tě sršeň sám —!
že na tebe, nezvedníku.
Polednicí zavolám!
~
Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho zlostníka!“ —
A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.
~
Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas — vichřice podoba!
~
„ „Dej sem dítě!“ “ — „Kriste pane!
odpusť hříchy hříšnici!“
Div že smrt jí neovane,
ejhle tuť — Polednici!
~
Ke stolu se plíží tiše
Polednice jako stín:
matka hrůzou sotva dýše,
dítě chopíc na svůj klín.
~
A vinouc je, zpět pohlíží —
běda, běda dítěti!
Polednice blíž se plíží
blíž — a již je v zápětí.
~
Již vztahuje po něm ruku —
matka tisknouc ramena:
„Pro Kristovu drahou muku!“
klesá smyslů zbavena.
~
Tu slyš: jedna — druhá — třetí
poledne zvon udeří;
klika cvakla, dvéře letí —
táta vchází do dveří.
~
Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrám dítě přimknuté:
matku zkřísil ještě stěží,
avšak dítě — zalknuté.
ZLATÝ KOLOVRAT
I
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.
~
A před chalupou s koně hop!
a na chalupu; klop, klop, klop!
„Hola hej! otevřte mi dvéře,
zbloudil jsem při lovení zvěře,
dejte vody pít!“
~
Vyšla dívčina jako květ,
neviděl také krásy svět;
přinesla vody ze studnice,
stydlivě sedla u přeslice,
předla, předla len.
~
Pán stojí, nevěda co chtěl,
své velké žízně zapomněl;
diví se tenké, rovné niti,
nemůže očí odvrátiti
s pěkné přadleny.
~
„Svohodna-li jest ruka tvá,
ty musíš býti žena má!“
dívčinu к boku svému vine —
„ „Ach pane! nemám vůle jiné,
než jak máti chce.“ “
~
„А kde je, děvče, máti tvá?
Nikohoť nevidím tu já.“ —
,, „Ach pane! má nevlastní máti
zej tra se s dcerou domů vrátí,
vyšly do města.“ “
II
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede zase pán;
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
přímo k chaloupce.
~
A před chalupou s koně hopl
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola! otevřte, milí lidi,
ať oči moje brzo vidí
potěšení mé!
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady
FAQ – Často kladené otázky
Co jsou předložky?
Předložky jsou neohebné slovní druhy, které vyjadřují vztahy mezi slovy ve větě.
Jak poznám neslabičnou předložku?
Je jednopísmenná a často se pojí s následujícím slovem pevnou mezerou.
Jaký je rozdíl mezi předložkou a předponou?
Předložka stojí samostatně, předpona je součástí slova.
Existují předložky nevlastní?
Ano, vznikly z jiných slovních druhů a jejich význam závisí na kontextu.
Proč jsou důležité pády u předložek?
Pád určuje správný tvar následujícího slova a význam celé vazby.
Lze si předložky splést se spojkami?
Ano, proto je důležité sledovat, zda slovo spojuje věty, nebo se pojí se jménem.
Jak se předložky nejlépe učí?
Nejúčinnější je pravidelné procvičování na příkladech a ve větách.
Jsou předložky důležité pro pravopis?
Ano, ovlivňují správné psaní pádových tvarů i celkovou srozumitelnost textu.
Zdroj: článek Předložky
ŘEŠENÍ některých úloh
1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?
|
1.
|
|
|
c
|
e
|
s
|
t
|
O
|
v
|
á
|
n
|
í
|
|
|
|
|
|
2.
|
|
c
|
y
|
k
|
l
|
i
|
S
|
t
|
i
|
k
|
a
|
|
|
|
|
|
3.
|
|
|
|
s
|
t
|
a
|
N
|
o
|
v
|
á
|
n
|
í
|
|
|
|
|
4.
|
|
|
|
|
|
|
O
|
p
|
a
|
l
|
o
|
v
|
á
|
n
|
í
|
|
5.
|
|
|
|
p
|
l
|
a
|
V
|
á
|
n
|
í
|
|
|
|
|
|
|
6.
|
|
|
|
r
|
y
|
b
|
A
|
ř
|
e
|
n
|
í
|
|
|
|
|
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4.
