PŘEDPONA ROZ BEZ

1. cvičení

(bez) peněz - ?předložkapředpona1

(bez) vlasý - ?předložkapředpona2

(roz) dělat - ?předložkapředpona2

(do) práce - ?předložkapředpona1

(do) čtený - ?předložkapředpona2

(roz) mazlit - ?předložkapředpona2

(roz) loučení - ?předložkapředpona2

(s) otcem - ?předložkapředpona1

(s) pravit - ?předložkapředpona2

(do) běhnout - ?předložkapředpona2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na předložky a předpony

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS PREMIÉROVI ČR PETRU FIALOVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marián Beniček.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Otevřený dopis premiérovi ČR Petru Fialovi

Předpona z-

• Předpona z- se píše tam, kde vytváří k nedokonavým slovesům slovesa prostě dokonavá, vyjadřující dokončení děje (například pozorovat - zpozorovat , kazit - zkazit, pracovat - zpracovat, klamat - zklamat)
• Předpona z- se píše tam, kde se pomocí jí tvoří dokonavá slovesa přímo z podstatných a přídavných jmen. Slova vyjadřující změnu stavu, tj. učinit nebo stát se tím, co znamená základní slovo (zúrodnit = učinit úrodným, zpříjemnit, zpomalit, zpohodlnět = stát se pohodlným, zkamenět, zčervivět).
• V obou případech se vyslovuje tato předpona v slabičné podobě ze- (například: zetlít, zestárnout, zemřít, zevšednět) a před v a nepárovými souhláskami z- (například zjistit, zlámat, zničit, zranit, zvlhnout, zmodrat)
• Příklady: zautomatizovat, zorganizovat, zosnovat, zúročit, zestárnout, zešedivět, zeslábnout, zesílit, zbarvit, zblednout, zcentralizovat, zčernat, zchudnout, zkalit, zkřivit, zlomit, zmrznout, zpestřit, zprostředkovat, zpustnout, ztichnout, ztuhnout, zesměšnit, zestátnit

Existují ale i případy, kdy se slovo s předponou s- nebo z- nedá zařadit ani podle jednoho z předcházejících pravidel a řídí se tradičně ustáleným způsobem psaní. Ten bývá většinou ve shodě s výslovností, například skončit, spolknout, svěřit, schovat, splatit, spotřebovat, sníst, strávit. Stejně tak píšeme předponu s- i v několika tradičně ustálených případech (strávit), třebaže v nich má předpona vlastně jen prostě zdokonavující význam a měla by tam být předpona z-. Existují ale i výjimky v několika tradičně ustálených spojení se píše předpona v neshodě s výslovností. Ve většině případů se jedná o slova, která již nevnímáme jako spojená s předponou, například zkoumat, zkoušet, zpět, zpěčovat se, zpěv, zpověď, zpravit, zprostit, zpupný, způsob, ztékat, zpytovat, způsobit, ztratit.

Pokud se před hláskou -h- píše předpona s-, výslovnost u takového slova bývá sch-, například shnít, shořet. Před hláskou -h- se ale může psát i předpona z-, v takovém případě výslovnost vychází z psané podoby slova, například zhostit se, zhlédnout, zhlížet.

Zdroj: článek Předpony s z

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Příslovce od písmene B

Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

Babičkovsky – přístup babičky

PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

Bačovsky – ovčácky

PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

Bájně – myticky

PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

Bakelitově – plastově

PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

Bakteriálně – jednobuněčně

PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

Balzámovaně – konzervované balzámem

PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

Banálně – všedně, triviálně, otřele,

PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

Baňatě - připomínající báň

PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

Barevně – v barvách, podle barev

PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

Bariérově – s bariérami, zábradlím

PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

Barmsky – v barmském jazyce

PŘÍKLAD: Barmsky s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

2. cvičení

1. Neú?mněmě2rně rychle se přiblížila noc.

2. Roz?mněmě2klé těstoviny ?mněmě2 k obědu nepotěšily.

3. Nepřítel ?mněmě2l na tváři pot?mněmě2šilý výraz.

4. Můj strýc často střídá za?mněmě2stnání.

5. Vůně vanilky příje?mněmě1 navozovala atmosféru Vánoc.

6. I po t?mněmě2 se děti vydaly na cestu.

7. Nes?mněmě2lý chlapec oslovil překrásnou dívku.

8. Při vymýšlení úkolů se nára?mněmě1 bavil.

9. Před cestou do Itálie s?mněmě2nil nějaké peníze.

10. Jeho cesta podvědo?mněmě2 s?mněmě2řovala zpátky domů.

11. Jeho zdravotní stav byl ne?mněmě2nný.

12. Při kousání v ústech roz?mněmě2lnil potravu.

13. Před jarem je třeba ob?mněmě2nit šatník.

14. Při každém setkání se vzáje?mněmě1 slovně napadali.

15. Zte?mněmě1lý dům působil náhle děsivě a opuštěně.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení mě mně

3. cvičení

(o) cenit - ?předložkapředpona2

(o) ceně - ?předložkapředpona1

(vz) pomínka - ?předložkapředpona2

(v) lese - ?předložkapředpona1

(roz) pláclý - ?předložkapředpona2

(roz) česat - ?předložkapředpona2

(mezi) dveří – ?předložkapředpona2

(mezi) domy - ?předložkapředpona1

(místo) oken - ?předložkapředpona1

(místo) držící - ?předložkapředpona2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na předložky a předpony

Předpony a přípony

Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slova a přípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.

Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),

přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)

Zdroj: článek Předložky

Co je předpona?

Předpona je část slova, která se k němu připojuje a mění jeho význam. Patří do slova a nikdy nestojí samostatně.

Příklady předpon:

• ne- → ne-šťastný, ne-pořádek
• vy- → vy-pít, vy-skočit
• pře- → pře-psat, pře-jet
• s- / z- / vz- → s-kácet, z-lomit, vz-nést

Předpona se píše nahromaděná se slovem bez mezery. Neurčuje žádný pád, nesouvisí s podstatným jménem, ale s významem slovesa nebo jiného slova.

Jak žákům jednoduše vysvětlit předponu?

• Předpona je „nalepená na slově“ – nemůžeme ji oddělit.
• Když smlátíme předponu se slovem dohromady, vzniká nový význam.
• Předponu poznáme tak, že zkusíme slovo říct bez ní – pokud stále dává smysl, byla to předpona (např. vy-skočit → skočit).

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

Předpona s-

• Předpona s- se píše tam, kde sloveso s touto předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování dohromady (na jedno místo, k sobě, spolu), tu se také vyslovuje tato předpona v slabičné podobě se (například sejít se, seskupit, sešít, sepnout) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sloučit, svinout, svézt, sbíhat se, scházet se, shromáždit se, spřátelit se, sbírat, scvrknout se)
• Příklady: sejít se, scházet se, sehnat, shon, sebrat, sbírat, sevřít, svírat, sepnout, spínat, sdružit se, shromáždit se, srotit se, stisknout, sbalit, sklížit, slepit, spřáhnout, scelit, smísit, shrnout, skloubit, smrsknout, scvrknout se, stulit, sblížit se, spřátelit
• Předpona s- se píše tam, kde sloveso s předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč, tu se také vyslovuje předpona v slabičné podobě se (například sejít, seskočit) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sjet, snést, smýt, svléct, spadnout, slétnout, stékat, srazit, smýt, smazat, sloupnout)
• Příklady: sestoupit, seskočit, sejmout, sestřelit, sehnout, shýbnout, seškrábat, setřít, stírat, sletět, spadnout, stékat, shodit, srazit, skácet, strhnout, svléci, schýlit, sklopit, svalit, sloupat, smazat, smýt, stírat

Zdroj: článek Předpony s z

Jak poznat rozdíl mezi slabičnou a neslabičnou předponou

Klíčem je slabikování.

• Pokud předpona obsahuje samohlásku, téměř vždy tvoří slabiku → slabičná.
• Pokud předpona slabiku netvoří a je tvořena pouze souhláskou → neslabičná.

Praktické příklady slabikování

• po-věsit → „po“ je slabika → slabičná předpona
• s-mazat → slabiky „sma-zat“ → „s“ není slabika → neslabičná předpona
• vy-brat → „vy“ tvoří slabiku → slabičná
• z-bloudil → „zblou-dil“ → „z“ není slabika → neslabičná

Zdroj: článek Slabičná a neslabičná předpona

Příklady, které žáci často pletou

1. Předpona „s-“ a předložka „s“

• smíchat (předpona) × s kamarádem (předložka)

2. Předpona „z-“ a předložka „z“

• zbourat (předpona) × z domu (předložka)

3. Předpona „vz-“

• vznášet se
• vzít
• vzbudit

(Žáci si často pletou s tvary, kde „v“ a „z“ náhodně stojí vedle sebe, ale nejde o předložky.)

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

• směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
• smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
• sváti – zváti
• svolat- -zvolat
• svolit – zvolit
• svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
• sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
• svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

• sběh (lidu) – zběh (dezertér)
• sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
• sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
• správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
• stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
• stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

• sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
• sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
• sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
• sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
• sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
• seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
• shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
• shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
• sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
• skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
• skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
• skout (dohromady) x zkout (ukout)
• skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
• slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
• slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
• smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
• smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
• smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
• smotat (svinout) x zmotat (poplést)
• smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
• spodobit (asimi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Typické chyby žáků

• předpona „v-“ se často mylně považuje za slabičnou (není)
• slova začínající na „se-“ jako „sebrat“ → pozor, předpona je pouze „s-“
• záměna slabičné předpony „vy-“ a neslabičné „v-“
• zaměňování předpony „po-“ s částicí „po“ (např. po domluvě → není předpona)

Zdroj: článek Slabičná a neslabičná předpona

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jak poznám slabičnou předponu nejrychleji?

Pokud obsahuje samohlásku (a, e, i, o, u, y), je téměř vždy slabičná.

Existují výjimky?

Minimálně. Předpony s jednou souhláskou jsou vždy neslabičné.

Je předpona „ro-“ slabičná?

Ano, má samohlásku → tvoří slabiku.

Je předpona „s-“ vždy neslabičná?

Ano. Tvoří se slabikou kořene (např. sma-za-t), ale sama o sobě slabiku netvoří.

Může být jedno slovo se slabičnou i neslabičnou předponou?

Ano, pokud existují dvě různá slova: např. „vybrat“ (slabičná předpona „vy-“ – vzít si) × „vbrat“ (neslabičná „v-“ – archaické, do sebe pojmout).

Hraje roli výslovnost?

Ano. Slabičnost se určuje právě podle výslovnosti a slabikování.

Zdroj: článek Slabičná a neslabičná předpona

Předpona s / z

Předpona s

Používá se při vyjádření směru shora dolů a z povrchu pryč. Předpona S slouží k vyjádření pohybu shora dolů. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že materiál, který byl součástí nějaké věci, byl sbroušen směrem dolů. Předponu S píšeme také ve slovech, která vyjadřují, že něco zmizelo z povrchu pryč. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že někdo vzal brusný kotouč a sbrousil z povrchu nápis nebo kresbu.

Předpona z

Jednoduše bychom mohli říct, že předponu Z píšeme v případě, že něco změní svou vlastnost vlivem broušení, stane se něčím zbroušeným.

Zdroj: článek Zbrousit nebo sbrousit

Jak rozeznat předpony v praxi?

• Slabičná předpona obsahuje samohlásku → vy-nést, o-brat
• Neslabičná předpona samohlásku nemá → s-brat, v-brat
• Předpona mění význam slova → psát × opsat × vypsat
• Předpona není totéž co předložka → na psaní × napsat

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že jste přece jen více chybovali, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po z

kočičí jaz?iyíý4čky,
poz?iyíý1nkovaný plech,
zaz?iyíý1movat zahradu,
kamenná z?iyíý3dka,
Kaz?iyíý1mír,
brz?iyíý1čko začne jaro,
starověké nalez?iyíý1ště,
překvapeně z?iyíý3ral,
body z?iyíý3skáš nákupem,
císař Z?iyíý1kmund,
přemáhala z?iyíý3vání,
nemalé z?iyíý1sky,
zvětšená slez?iyíý1na,
teplý z?iyíý1mník,
úspěšný muz?iyíý1kál,
proz?iyíý3ravý člověk,
obtížný jaz?iyíý2kolam,
dřevěný voz?iyíý3ček,
z?iyíý3rat na film,
malý Lojza je Lojz?iyíý3k,
z?iyíý3vat únavou,
vyz?iyíý4vat k pomoci,
skvělý mez?iyíý1čas,
mez?iyíý3rka mezi zuby,
Honz?iyíý3kova cesta,
český jaz?iyíý2k,
bez?iyíý1nková šťáva,
keramická váz?iyíý1čka,
úspěšně přez?iyíý1movat

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po z

poštovní raz?iyíý3tko,
suchý z?iyíý1p,
přijdu brz?iyíý2,
zrez?iyíý1vělé plechy,
roz?iyíý1nky,
plaz?iyíý1vá rostlinka,
spousta ciz?iyíý1nců,
naz?iyíý4vat věci pravým jménem,
třpytivá slz?iyíý1čka,
jaz?iyíý2k v botě,
jaz?iyíý2lka,
Zn je chemická značka z?iyíý1nku,
mraz?iyíý1vé ráno,
nevýhodná poz?iyíý1ce,
z?iyíý3skat čas,
miz?iyíý1vé procento,
nedoz?iyíý3rné následky,
teta Z?iyíý1na,
přijedou z?iyíý3tra,
nez?iyíý1štná pomoc,
podz?iyíý1mní úklid,
bydlí v Ruz?iyíý2ni,
proz?iyíý3ravý člověk,
známý muz?iyíý1kant,
cizojaz?iyíý2čný slovník,
loz?iyíý1t po horách,
raz?iyíý1t si cestu,
z?iyíý1mní pneumatiky,
přírodní jez?iyíý3rko

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po z

přez?iyíý3ravý pohled,
hlasité z?iyíý3vnutí,
jaz?iyíý4ček na vahách,
oz?iyíý1mý ječmen,
raz?iyíý3tkovací barva,
dovolená v ciz?iyíý1ně,
nepokaz?iyíý3m ti to,
hroz?iyíý1vé mraky,
z?iyíý1nkografie,
z?iyíý1moviště labutí,
nez?iyíý3rej tak na ni,
vyz?iyíý4vat na souboj,
kamz?iyíý3k horský,
brz?iyíý2 na shledanou,
nikdo se neoz?iyíý4vá,
z?iyíý3tra nebo poz?iyíý3tří nebo popoz?iyíý3tří,
z?iyíý3skal medaili,
král Kaz?iyíý1svět,
velké z?iyíý1sky,
z?iyíý1momřivý pán,
salám se zkaz?iyíý1l,
nákupní voz?iyíý3k,
dívala se na něj vyz?iyíý4vavě,
nez?iyíý1štný člověk

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po z