PREDPONI BEZ ROZ VZ

1. cvičení

(bez) peněz - ?předložkapředpona1

(bez) vlasý - ?předložkapředpona2

(roz) dělat - ?předložkapředpona2

(do) práce - ?předložkapředpona1

(do) čtený - ?předložkapředpona2

(roz) mazlit - ?předložkapředpona2

(roz) loučení - ?předložkapředpona2

(s) otcem - ?předložkapředpona1

(s) pravit - ?předložkapředpona2

(do) běhnout - ?předložkapředpona2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na předložky a předpony

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

3. cvičení

(o) cenit - ?předložkapředpona2

(o) ceně - ?předložkapředpona1

(vz) pomínka - ?předložkapředpona2

(v) lese - ?předložkapředpona1

(roz) pláclý - ?předložkapředpona2

(roz) česat - ?předložkapředpona2

(mezi) dveří – ?předložkapředpona2

(mezi) domy - ?předložkapředpona1

(místo) oken - ?předložkapředpona1

(místo) držící - ?předložkapředpona2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na předložky a předpony

Příslovce od písmene B

Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

Babičkovsky – přístup babičky

PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

Bačovsky – ovčácky

PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

Bájně – myticky

PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

Bakelitově – plastově

PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

Bakteriálně – jednobuněčně

PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

Balzámovaně – konzervované balzámem

PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

Banálně – všedně, triviálně, otřele,

PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

Baňatě - připomínající báň

PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

Barevně – v barvách, podle barev

PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

Bariérově – s bariérami, zábradlím

PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

Barmsky – v barmském jazyce

PŘÍKLAD: Barmsky s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

2. cvičení

1. Neú?mněmě2rně rychle se přiblížila noc.

2. Roz?mněmě2klé těstoviny ?mněmě2 k obědu nepotěšily.

3. Nepřítel ?mněmě2l na tváři pot?mněmě2šilý výraz.

4. Můj strýc často střídá za?mněmě2stnání.

5. Vůně vanilky příje?mněmě1 navozovala atmosféru Vánoc.

6. I po t?mněmě2 se děti vydaly na cestu.

7. Nes?mněmě2lý chlapec oslovil překrásnou dívku.

8. Při vymýšlení úkolů se nára?mněmě1 bavil.

9. Před cestou do Itálie s?mněmě2nil nějaké peníze.

10. Jeho cesta podvědo?mněmě2 s?mněmě2řovala zpátky domů.

11. Jeho zdravotní stav byl ne?mněmě2nný.

12. Při kousání v ústech roz?mněmě2lnil potravu.

13. Před jarem je třeba ob?mněmě2nit šatník.

14. Při každém setkání se vzáje?mněmě1 slovně napadali.

15. Zte?mněmě1lý dům působil náhle děsivě a opuštěně.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení mě mně

Souvislost s předponou vz-

Při procvičování předpon se často přidává i předpona vz-, která typicky vyjadřuje pohyb vzhůru nebo vznik děje. Její význam však není vždy zcela průhledný, a proto je vhodné ji procvičovat společně s předponami s- a z-.

Zdroj: článek Předpony s z

Co je předpona?

Předpona je část slova, která se k němu připojuje a mění jeho význam. Patří do slova a nikdy nestojí samostatně.

Příklady předpon:

• ne- → ne-šťastný, ne-pořádek
• vy- → vy-pít, vy-skočit
• pře- → pře-psat, pře-jet
• s- / z- / vz- → s-kácet, z-lomit, vz-nést

Předpona se píše nahromaděná se slovem bez mezery. Neurčuje žádný pád, nesouvisí s podstatným jménem, ale s významem slovesa nebo jiného slova.

Jak žákům jednoduše vysvětlit předponu?

• Předpona je „nalepená na slově“ – nemůžeme ji oddělit.
• Když smlátíme předponu se slovem dohromady, vzniká nový význam.
• Předponu poznáme tak, že zkusíme slovo říct bez ní – pokud stále dává smysl, byla to předpona (např. vy-skočit → skočit).

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že jste přece jen více chybovali, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po z

kočičí jaz?iyíý4čky,
poz?iyíý1nkovaný plech,
zaz?iyíý1movat zahradu,
kamenná z?iyíý3dka,
Kaz?iyíý1mír,
brz?iyíý1čko začne jaro,
starověké nalez?iyíý1ště,
překvapeně z?iyíý3ral,
body z?iyíý3skáš nákupem,
císař Z?iyíý1kmund,
přemáhala z?iyíý3vání,
nemalé z?iyíý1sky,
zvětšená slez?iyíý1na,
teplý z?iyíý1mník,
úspěšný muz?iyíý1kál,
proz?iyíý3ravý člověk,
obtížný jaz?iyíý2kolam,
dřevěný voz?iyíý3ček,
z?iyíý3rat na film,
malý Lojza je Lojz?iyíý3k,
z?iyíý3vat únavou,
vyz?iyíý4vat k pomoci,
skvělý mez?iyíý1čas,
mez?iyíý3rka mezi zuby,
Honz?iyíý3kova cesta,
český jaz?iyíý2k,
bez?iyíý1nková šťáva,
keramická váz?iyíý1čka,
úspěšně přez?iyíý1movat

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po z

poštovní raz?iyíý3tko,
suchý z?iyíý1p,
přijdu brz?iyíý2,
zrez?iyíý1vělé plechy,
roz?iyíý1nky,
plaz?iyíý1vá rostlinka,
spousta ciz?iyíý1nců,
naz?iyíý4vat věci pravým jménem,
třpytivá slz?iyíý1čka,
jaz?iyíý2k v botě,
jaz?iyíý2lka,
Zn je chemická značka z?iyíý1nku,
mraz?iyíý1vé ráno,
nevýhodná poz?iyíý1ce,
z?iyíý3skat čas,
miz?iyíý1vé procento,
nedoz?iyíý3rné následky,
teta Z?iyíý1na,
přijedou z?iyíý3tra,
nez?iyíý1štná pomoc,
podz?iyíý1mní úklid,
bydlí v Ruz?iyíý2ni,
proz?iyíý3ravý člověk,
známý muz?iyíý1kant,
cizojaz?iyíý2čný slovník,
loz?iyíý1t po horách,
raz?iyíý1t si cestu,
z?iyíý1mní pneumatiky,
přírodní jez?iyíý3rko

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po z

přez?iyíý3ravý pohled,
hlasité z?iyíý3vnutí,
jaz?iyíý4ček na vahách,
oz?iyíý1mý ječmen,
raz?iyíý3tkovací barva,
dovolená v ciz?iyíý1ně,
nepokaz?iyíý3m ti to,
hroz?iyíý1vé mraky,
z?iyíý1nkografie,
z?iyíý1moviště labutí,
nez?iyíý3rej tak na ni,
vyz?iyíý4vat na souboj,
kamz?iyíý3k horský,
brz?iyíý2 na shledanou,
nikdo se neoz?iyíý4vá,
z?iyíý3tra nebo poz?iyíý3tří nebo popoz?iyíý3tří,
z?iyíý3skal medaili,
král Kaz?iyíý1svět,
velké z?iyíý1sky,
z?iyíý1momřivý pán,
salám se zkaz?iyíý1l,
nákupní voz?iyíý3k,
dívala se na něj vyz?iyíý4vavě,
nez?iyíý1štný člověk

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po z

Předpony a přípony

Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slova a přípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.

Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),

přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)

Zdroj: článek Předložky

FAQ – Často kladené otázky

Jak poznám, kdy napsat předponu s-?

Obvykle tehdy, když slovo vyjadřuje směr dohromady nebo shora dolů.

Kdy je správná předpona z-?

Nejčastěji při vyjádření dokončení děje nebo změny stavu.

Rozhoduje výslovnost o pravopisu?

Výslovnost může pomoci, ale není vždy spolehlivá.

Proč mají některá slova ustálený pravopis bez jasného pravidla?

Jde o tradičně ustálená slova, která je nutné si zapamatovat.

Jsou diktáty na předpony účinné?

Ano, zejména pokud se pravidelně opakují.

Jaký je rozdíl mezi sběh a zběh?

Liší se významem i pravopisem, přestože znějí podobně.

Patří předpona vz- do stejné skupiny?

Ano, často se učí společně s předponami s- a z-.

Jak se předpony učí na základní škole?

Pomocí cvičení, diktátů a významových dvojic.

Je možné se pravidla naučit bez biflování?

Ano, pokud se zaměříte na pochopení významu slov.

Zdroj: článek Předpony s z

FAQ – nejčastější otázky

Jak poznám, že jde o předponu?

Pokud se jedná o část slova, která mění jeho význam a nedává smysl samostatně, je to předpona.

Kdy jde o předložku?

Pokud slovo stojí před podstatným jménem nebo zájmenem a určuje pád, je to předložka.

Pomůže zkoušet slovo bez předpony?

Ano, často to funguje – např. pře-psat → psat (dává smysl), takže jde o předponu.

Proč se často plete s / z?

Protože existují jak předpony (s-, z-, vz-), tak stejné předložky. Použití závisí na významu a stavbě věty.

Existují i víceslabičné předpony?

Ano, např. „pře-“, „ne-“, „proti-“ nebo „pod-“.

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

2. diktát na předpony s-, z-, vz-

V televizi vysílali zprávy. Pavel musel strachy zblednout. Zemědělci sklidili obilí. Nastoupila druhá směna. Na náměstí byl sběh lidí. Žena zbila psa. Muž zvolal silným hlasem. Obloha se zbarvila do růžova / dorůžova. Kůň se splašil a zvrhl vůz. Chlapec se vzpamatoval. Loď ztroskotala. Listí zčervenalo, zežloutlo a spadlo. Nechal jsem si spravit boty. Zvolili jsme předsedu. Schůzi jsme svolali na pátek. Ztěžoval mi moji situaci. Stěžoval si na bolest. Truhlář sbil prkna. Musím si lépe zorganizovat čas. Zmazal si kalhoty. Sportovec stál vzpřímeně. Musíme se vzchopit. Je třeba hodinu zpestřit.

Zdroj: článek Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

• směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
• smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
• sváti – zváti
• svolat- -zvolat
• svolit – zvolit
• svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
• sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
• svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

• sběh (lidu) – zběh (dezertér)
• sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
• sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
• správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
• stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
• stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

• sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
• sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
• sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
• sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
• sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
• seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
• shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
• shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
• sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
• skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
• skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
• skout (dohromady) x zkout (ukout)
• skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
• slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
• slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
• smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
• smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
• smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
• smotat (svinout) x zmotat (poplést)
• smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
• spodobit (asimi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Diktát pro SOU – předpony -s, -z, -vz

Temný detektivní příběh neskončil příliš dobře. Musím si zjednat paní na hlídání. Národní banka zlevnila spotřební úvěry. Všechny vánoční dárky jsem schovala na půdu. Hypotéku bychom měli splatit do deseti let. Petra zběhla ze studií a odjela do Austrálie. Před chvílí odsud vzlétlo malé tryskové letadlo. Přímý přenos zhlédlo přes milion/milión diváků. Spotřeboval jsi všechen materiál? Schůzka s realitním makléřem byla sjednána na jedenáctou hodinu. Na své dětství mám jen ty nejhezčí vzpomínky. Zrezivělá branka se ztěžka otvírala. Prodejce nabídl zákazníkům velkou slevu na dětské zboží. Vyšetřování ukázalo, že byl spáchán trestný čin. Mladá žena si při pádu způsobila nepříjemné zranění. Telefon nepřestával vyzvánět, tak jsem vstala a zvedla sluchátko. Ve večerních zprávách se o tom nezmiňovali. Rodiče strávili letošní léto v Chorvatsku.

Zdroj: článek Diktáty pro střední odborná učiliště

Co obsahují diktáty pro 9. třídu?

• shoda přísudku s podmětem ve složitějších větách,
• psaní i/y po obojetných souhláskách,
• psaní čárek ve větách jednoduchých i souvětích,
• pravopis vybraných slov,
• předpony s-, z-, vz-,
• psaní velkých písmen.

Zdroj: článek Diktáty pro 9. třídu online

Předpony s- a z- v praxi školních cvičení

Cvičení na předpony s- a z- pomáhají upevnit nejen pravopis, ale i porozumění významu slov. Největší přínos mají úlohy, kde je slovo zasazeno do věty a význam je zřejmý z kontextu.

• doplňování správné předpony do věty
• rozdělování dvojic slov podle významu
• diktáty na předpony s, z a vz

Zdroj: článek Předpony s z

Příklady, které žáci často pletou

1. Předpona „s-“ a předložka „s“

• smíchat (předpona) × s kamarádem (předložka)

2. Předpona „z-“ a předložka „z“

• zbourat (předpona) × z domu (předložka)

3. Předpona „vz-“

• vznášet se
• vzít
• vzbudit

(Žáci si často pletou s tvary, kde „v“ a „z“ náhodně stojí vedle sebe, ale nejde o předložky.)

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky