Jak na to
Toto cvičení je vhodné hlavně pro žáky 4. ročníku základní školy, kteří se učí rozdíl mezi předložkou a předponou. Předložka se píše samostatně, dá se mezi ní a slovo vložit pád. Na rozdíl od předpony, která je nedílnou součástí slova.
Toto cvičení je vhodné hlavně pro žáky 4. ročníku základní školy, kteří se učí rozdíl mezi předložkou a předponou. Předložka se píše samostatně, dá se mezi ní a slovo vložit pád. Na rozdíl od předpony, která je nedílnou součástí slova.
Zdroj: Předložky
V příběhu CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KrálovskáKachna.
Bylo to moc zábavné a chytré
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na předložky a předpony
Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slova a stojí před kořenem.
Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)
Zdroj: Předložky
Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slova a přípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.
Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),
přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)
Zdroj: Předložky
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.
Pozor: vír (točivý pohyb vody, vzduchu), výr (pták), vískat (ve vlasech), výskat (jásavě křičet), vít (vinout, splétat věnce), výt (pes vyje), vížka (malá věžička), výška (vysoký), visutý (od viset), viklat (zub), zviklat (zbavit jistoty), zvykat si (přivykat)
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.
Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.
Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.
1. pád lec-co
2. pád lecčeho
3. pád lecčemu
4. pád lecco
5. pád lecco
6. pád lecčem
7. pád lecčím
1. pád lec-co+s
2. pád lecčehos
3. pád lecčemus
4. pád leccos
5. pád leccos
6. pád lecčems
7. pád lecčíms
Zdroj: Leccos nebo lecos
Shnilé brambory, slavnostní shromáždění, smíchat barvy, schránka důvěry, spřátelil se s mými známými, shodil tašku ze schodů, sjízdná sjezdovka, setřít podlahu, sbalit si kufr, zblednul strachy, ztichlá třída, ztvrdlý chleba, zchudlý šlechtic, zežloutlý list, zesmutnělá princezna, zesláblý kůň, zkřehlý zimou, zkrátit kalhoty, zmínka v knize, obzor ztemněl, kocour se stočil do klubíčka, strávil prázdniny, stravitelné jídlo, sestup z věže dolů, stáhnul kalhoty, svolal poradu, svalil se dolů, sjel dolů, řeky splynuly, zestárlý král, pěvecký sbor, sběr papíru, svěsil hlavu, svézt se stopem, sežehl si vlasy, shon lidí, zkumavka, sklopené oči, sklouzl po banánu, skládání písní, zvážnělý výraz, zfilmovaná pohádka, ztloustlá modelka
Sběh lidí, vojenský zběh, skreslit čáry dohromady, zkreslit fakta, zkopal psa, skopal míč ze schodů, skropil šátek slzami, zkropil na louce prádlo, smazal tabuli, zmazal si kalhoty, změna počasí, směna peněz, zmáčel si kalhoty, smáčel rty ve vodě, zmotal úkol, smotal klubíčko, zmrskal koně bičem, po praní se svetr smrskl, shlédl z věže na turisty, zhlédl nové divadelní představení, zjednal pořádek, sjednal si schůzku, zbil spolužáka, sbil poličku, zedřen námahou, sedřená kůže, svolal schůzi, zvolal hurá, zvolili předsedu, svolili s výletem
Zdroj: Předpony s z
Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.
Zdroj: Zpytovat nebo spytovat
V televizi vysílali zprávy. Pavel musel strachy zblednout. Zemědělci sklidili obilí. Nastoupila druhá směna. Na náměstí byl sběh lidí. Žena zbila psa. Muž zvolal silným hlasem. Obloha se zbarvila do růžova / dorůžova. Kůň se splašil a zvrhl vůz. Chlapec se vzpamatoval. Loď ztroskotala. Listí zčervenalo, zežloutlo a spadlo. Nechal jsem si spravit boty. Zvolili jsme předsedu. Schůzi jsme svolali na pátek. Ztěžoval mi moji situaci. Stěžoval si na bolest. Truhlář sbil prkna. Musím si lépe zorganizovat čas. Zmazal si kalhoty. Sportovec stál vzpřímeně. Musíme se vzchopit. Je třeba hodinu zpestřit.
Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ
Jediný správný zápis slova ZKOUKNOUT a jeho tvarů je s předponou z- na jeho začátku.
Při vysvětlování bezchybného psaní slova ZKOUKNOUT můžeme opět využít sloveso zhlédnout. Stejně jako v jeho případě došlo také u slovesa ZKOUKNOUT ke spojení slova (zde KOUKNOUT) a předpony Z- (předpona z- slouží k vyjádření změny stavu nebo dokončení děje).
Tvary slovesa ZKOUKNOUT
JEDNOTNÉ ČÍSLO | MNOŽNÉ ČÍSLO | |
1. OSOBA | (já) zkouknu | (my) zkoukneme |
2. OSOBA | (ty) zkoukneš | (vy) zkouknete |
3. OSOBA | (on) zkoukne | (oni) zkouknou |
(ty) zkoukni, (my) zkoukněme, (vy) zkoukněte
zkoukl i zkouknul (Maminka zkoukla/zkouknula večerní zprávy.)
zkouknut (Islandský film ještě nebyl porotou zkouknut.)
zkouknutí (Zkouknutí tohoto dílu tě nebude nic stát.)
Zdroj: Zkouknout nebo skouknout
Temný detektivní příběh neskončil příliš dobře. Musím si zjednat paní na hlídání. Národní banka zlevnila spotřební úvěry. Všechny vánoční dárky jsem schovala na půdu. Hypotéku bychom měli splatit do deseti let. Petra zběhla ze studií a odjela do Austrálie. Před chvílí odsud vzlétlo malé tryskové letadlo. Přímý přenos zhlédlo přes milion/milión diváků. Spotřeboval jsi všechen materiál? Schůzka s realitním makléřem byla sjednána na jedenáctou hodinu. Na své dětství mám jen ty nejhezčí vzpomínky. Zrezivělá branka se ztěžka otvírala. Prodejce nabídl zákazníkům velkou slevu na dětské zboží. Vyšetřování ukázalo, že byl spáchán trestný čin. Mladá žena si při pádu způsobila nepříjemné zranění. Telefon nepřestával vyzvánět, tak jsem vstala a zvedla sluchátko. Ve večerních zprávách se o tom nezmiňovali. Rodiče strávili letošní léto v Chorvatsku.
Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.
Mezi takové dvojice slov patří:
Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.
Mezi takové dvojice slov patří:
Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.
Trochu jiná je situace u příslovcí, které vznikly spojením výrazu a předložky. V takovém případě psaní předpony s- nebo z- závisí na podobě původního předložkového výrazu, například sbohem, stěží, shora, shůry, zcela, zčásti, zlehka, zleva, zprava, ztěžka, zticha, ztuha, zvesela, zblízka, zdaleka, zeširoka
K předponám s- a z- se často přidává i předpona vz-, která vyjadřuje zejména směr vzhůru (například vznést se, vztyčit se, vzpínat, vzplát). V některých případech není tento význam dost zřetelný (například vzbudit, vzpamatovat se, vzpomínat, vzkázat, vzpírat se, vzklíčit, vzpouzet se, vzbouřit se, vztahovat se, vzteklý).
Zdroj: Předpony s z
Bylo to moc zábavné a chytré
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět