PŘEDPONY SLABIČNÉ A NESLABIČNÉ

Předpony slabičné a neslabičné – přehled a vysvětlení

Předpony (prefixy) jsou části slova připojované před kořen. V češtině dělíme předpony na slabičné a neslabičné. Rozdíl mezi nimi souvisí především s tím, zda obsahují samohlásku a tvoří slabiku.

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Předpony slabičné

Slabičné předpony obsahují samohlásku, a proto tvoří slabiku. Při psaní je potřebné jejich tvary odlišovat hlavně od předložek (např. vy vs. v, na vs. n).

Nejčastější slabičné předpony

• po- (pokreslit, pomoci)
• do- (dopsat, dodělat)
• na- (napsat, namalovat)
• o- (obarvit, opravit)
• u- (učesat, uklidit)
• vy- (vybrat, vypít)
• za- (zabalit, zamknout)

Pozor na záměnu s předložkami: šly jsme do školy × dostaly jsme dárek

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Předpony neslabičné

Neslabičné předpony neobsahují samohlásku a netvoří samostatnou slabiku. Často vyjadřují změnu významu nebo stupňování.

Nejčastější neslabičné předpony

• s- (snést, sundat, sbalit)
• z- (zbourat, zvednout)
• v- (vnést, vložit)
• k- (klesnout, kyvnout)

Pravopis neslabičných předpon bývá náročný především proto, že z- a s- mají různé významy a mohou měnit znění podle výslovnosti.

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KrálovskáKachna.

Bylo to moc zábavné a chytré

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na předložky a předpony

Časté chyby žáků

• Záměna slabičné a neslabičné předpony podle výslovnosti.
• Psaní předpony jako předložky (v psaní × vzpomenout).
• Nesprávné použití s-/z- podle významu slovesa.

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

FAQ – Nejčastější otázky

Jak poznám, že jde o předponu a ne o předložku?

Předpona je součást slova a píše se dohromady. Předložka stojí před samostatným slovem.

Musím si předpony slabičné a neslabičné memorovat?

Ano, jejich znalost je základem pravopisu a usnadní pochopení významů slov.

Je rozhodující výslovnost předpony?

Ne vždy. U předpon s-/z- může výslovnost pomoci, ale důležitější je význam slovesa.

Proč se některá slovesa píší jinak, než se vyslovují?

Čeština zachovává původní tvary předpon, i když se výslovnost může zjednodušovat.

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matyáš Vintr.

Docela mi to pomohlo, protože v Pondělí mám prověrku z Češtiny.

Děkuji, Vintr

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na předložky a předpony

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: článek Předložky

ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Kl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Typické chyby žáků

• předpona „v-“ se často mylně považuje za slabičnou (není)
• slova začínající na „se-“ jako „sebrat“ → pozor, předpona je pouze „s-“
• záměna slabičné předpony „vy-“ a neslabičné „v-“
• zaměňování předpony „po-“ s částicí „po“ (např. po domluvě → není předpona)

Zdroj: článek Slabičná a neslabičná předpona

Jak rozeznat předpony v praxi?

• Slabičná předpona obsahuje samohlásku → vy-nést, o-brat
• Neslabičná předpona samohlásku nemá → s-brat, v-brat
• Předpona mění význam slova → psát × opsat × vypsat
• Předpona není totéž co předložka → na psaní × napsat

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Všeobecný úvod

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné? (Odpověď je ukrytá v tajence)

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko

5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště

6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda

Řešení: ___________

2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:

ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA

Napiš správné řešení:

1.

2.

3.

4.

3. Vyber správnou variantu:

Jiný výraz pro úvod je:

1. expozice

2. kolize

3. krize

V úvodu by mělo být:

1. stupňování konfliktu

2. seznámení s prostředím

3. řešení situace

Jiný výraz pro zápletku je:

1. kolize

2. krize

3. rozuzlení

V části zvané krize se objevuje:

1. vyvrcholení konfliktu

2. seznámení s postavami

3. řešení situace

4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

• směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
• smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
• sváti – zváti
• svolat- -zvolat
• svolit – zvolit
• svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
• sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
• svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

• sběh (lidu) – zběh (dezertér)
• sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
• sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
• správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
• stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
• stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

• sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
• sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
• sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
• sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
• sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
• seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
• shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
• shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
• sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
• skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
• skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
• skout (dohromady) x zkout (ukout)
• skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
• slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
• slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
• smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
• smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
• smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
• smotat (svinout) x zmotat (poplést)
• smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
• spodo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

FAQ – nejčastější otázky

Jak poznám, že jde o předponu?

Pokud se jedná o část slova, která mění jeho význam a nedává smysl samostatně, je to předpona.

Kdy jde o předložku?

Pokud slovo stojí před podstatným jménem nebo zájmenem a určuje pád, je to předložka.

Pomůže zkoušet slovo bez předpony?

Ano, často to funguje – např. pře-psat → psat (dává smysl), takže jde o předponu.

Proč se často plete s / z?

Protože existují jak předpony (s-, z-, vz-), tak stejné předložky. Použití závisí na významu a stavbě věty.

Existují i víceslabičné předpony?

Ano, např. „pře-“, „ne-“, „proti-“ nebo „pod-“.

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

Jak učit předpony a předložky hravou formou

• Psaní kartiček – děti rozdělují slova na předpony a předložky.
• Skládací puzzle slov – žáci zkoušejí oddělit předpony a tvořit nová slova.
• Párové hry – spojování předložky s pádem.
• Doplňovačky, kde mají rozhodnout, zda se slovo píše dohromady či zvlášť.

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

Předpona s-

• Předpona s- se píše tam, kde sloveso s touto předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování dohromady (na jedno místo, k sobě, spolu), tu se také vyslovuje tato předpona v slabičné podobě se (například sejít se, seskupit, sešít, sepnout) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sloučit, svinout, svézt, sbíhat se, scházet se, shromáždit se, spřátelit se, sbírat, scvrknout se)
• Příklady: sejít se, scházet se, sehnat, shon, sebrat, sbírat, sevřít, svírat, sepnout, spínat, sdružit se, shromáždit se, srotit se, stisknout, sbalit, sklížit, slepit, spřáhnout, scelit, smísit, shrnout, skloubit, smrsknout, scvrknout se, stulit, sblížit se, spřátelit
• Předpona s- se píše tam, kde sloveso s předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč, tu se také vyslovuje předpona v slabičné podobě se (například sejít, seskočit) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sjet, snést, smýt, svléct, spadnout, slétnout, stékat, srazit, smýt, smazat, sloupnout)
• Příklady: sestoupit, seskočit, sejmout, sestřelit, sehnout, shýbnout, seškrábat, setřít, stírat, sletět, spadnout, stékat, shodit, srazit, skácet, strhnout, svléci, schýlit, sklopit, svalit, sloupat, smazat, smýt, stírat

Zdroj: článek Předpony s z

Příklady pro procvičení

• __psat (na-/napsat)
• __dělat (u-/udělat)
• __nést (v-/vnést)
• __balit (s-/sbalit)
• __mířit (z-/zmířit)

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Jak vysvětlit předpony a předložky – jednoduchý průvodce

Předpony a předložky si jsou na první pohled podobné, ale v české gramatice mají odlišnou funkci, postavení i pravopis. Správné pochopení rozdílu pomáhá žákům vyhnout se běžným chybám, zejména při psaní s / z, vz- / vs-, nebo při rozlišení slovních druhů.

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky