Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům – přehled
Přehled příbuzných slov k vyjmenovaným slovům
Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům mají s vyjmenovaným slovem společný kořen a zároveň spolu významově souvisejí. Proto se v nich zpravidla zachovává tvrdé y nebo ý, například být – bývat, mlýn – mlynář, myslet – myšlenka, pýcha – pyšný, sýr – sýrový, zvykat – zvyk nebo jazyk – jazykový. Nestačí však pouze podobnost slov: vždy je nutné sledovat také jejich význam.
Vyjmenovaná slova se nemusíme učit pouze jako izolovaný seznam. Mnohem praktičtější je znát také jejich slovní rodiny. Jakmile poznáme, že například bydliště patří ke slovu bydlit nebo že mlynář souvisí se slovem mlýn, můžeme správné y odvodit. Právě u příbuzných slov však vzniká řada chyb, protože dvě podobně znějící slova nemusí mít stejný původ ani význam. Přehled proto kromě příkladů ukazuje také typické dvojice, u kterých je potřeba význam rozlišovat.
Přehled
Vyjmenovaná slova a jejich příbuzná slova přehledně
Příbuzná slova po B
Mezi běžně probíraná vyjmenovaná slova po B patří například být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk a babyka.
- být – bývat, bývalý, přibývat, ubývat, pobývat
- bydlit – bydlení, bydliště, bydlet, zabydlet se
- obyvatel – obyvatelka, obyvatelstvo, obyvatelný
- byt – bytový, byteček, ubytovat, ubytování
- příbytek – příbytky
- nábytek – nábytkový, nábytkář, nábytkářství
- dobytek – dobytčí
- obyčej – obyčejný, neobyčejný
- bystrý – bystrost, bystře, bystřina
- bylina – bylinka, bylinný, bylinář
- kobyla – kobylí, kobylka
- býk – býček, býčí
- babyka – babykový
Příbuzná slova po L
Po L se učíme například slova slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýko, lýtko, lyže, pelyněk a plyš.
- slyšet – slýchat, neslýchaný
- mlýn – mlýnek, mlynář, mlýnský
- blýskat se – blýskání, blýskavý
- polykat – polykání, spolykat
- plynout – plynulý, uplynout, rozplynout se
- plýtvat – plýtvání, vyplýtvat
- vzlykat – vzlyk, vzlykání
- lysý – lysina, lysinka
- lýko – lýkový
- lýtko – lýtkový
- lyže – lyžař, lyžovat, lyžařský
- pelyněk – pelyňkový
- plyš – plyšový
Příbuzná slova po M
Mezi vyjmenovaná slova po M patří například my, mýt, myslit nebo myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se a Litomyšl.
- mýt – umýt, umývat, mytí, myčka
- myslet – mysl, myšlenka, myslitel, vymyslet, úmysl
- mýlit se – omyl, mylný, pomýlit se
- hmyz – hmyzí, hmyzožravec
- myš – myška, myší
- hlemýžď – hlemýždí
- mýtit – mýtina, vymýtit
- zamykat – odmykat, vymykat se, zamykání
- smýkat – smyk, smýknout
- dmýchat – dmýchání, dmýchadlo
- chmýří – chmýřit se
- nachomýtnout se – nachomýtl se
- Litomyšl – litomyšlský
Příbuzná slova po P
Po P se mezi základní vyjmenovaná slova řadí například pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat a pýr.
- pýcha – pyšný, pyšnit se
- pytel – pytlík, pytlovina, pytlový
- pysk – pyskatý
- netopýr – netopýří
- slepýš – slepýší
- pyl – pylový
- kopyto – kopýtko, kopytní
- klopýtat – klopýtnout, klopýtnutí
- třpytit se – třpyt, třpytivý, třpytka
- zpytovat – zpytování
- pykat – odpykat, odpykávat
- pýr – pýrový
Příbuzná slova po S
Po S jsou známá například vyjmenovaná slova syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sysel, syčet a sypat.
- syn – synek, synáček, synovec, synovský
- sytý – sytost, nasytit, dosyta
- sýr – sýrek, sýrový, sýrárna
- syrový – syrovost
- sychravý – sychravo, sychravě
- usychat – zasychat, vysychat
- sýkora – sýkorka
- sysel – syslí
- syčet – syčení, zasyčet
- sypat – nasypat, vysypat, zásyp, sypký
Příbuzná slova po V
Do přehledu vyjmenovaných slov po V patří například vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk a výheň. Zvláštní skupinu tvoří také slova s předponou vy- nebo vý-.
- vysoký – výška, výškový, vyvýšit
- výt – vytí, zavýt
- výskat – výskot, výskání
- zvykat – zvyk, zvyknout si, návyk, obvyklý
- žvýkat – žvýkání, žvýkačka
- vydra – vydří
- výr – výří
- povyk – povykovat
- výheň – výhňový
U předpony vy-/vý- píšeme y například ve slovech vyběhnout, vyrobit, vyskočit, výlet, výběr. Je však potřeba skutečně poznat, zda jde o předponu. Ne každé slovo začínající na „vi“ nebo „ví“ má předponu vy-.
Příbuzná slova po Z
Po Z je seznam kratší. Mezi běžně probíraná vyjmenovaná slova patří brzy, jazyk, nazývat se a Ruzyně.
- brzy – brzký, brzičko
- jazyk – jazýček, jazykový, jazykověda
- nazývat se – nazývaný, nazývání
- Ruzyně – ruzyňský
Pravidlo a vysvětlení
Jak poznat příbuzné slovo
Příbuzná slova mají společný kořen a související význam. To je důležitější než pouhá podobnost jejich zápisu.
Například:
- bydlit – bydlení – bydliště jsou příbuzná slova,
- mlýn – mlynář – mlýnský patří do jedné slovní rodiny,
- sýr – sýrový – sýrárna jsou rovněž příbuzná.
Pokud tedy bezpečně poznáme vyjmenované slovo, můžeme podle něj často odvodit pravopis celé skupiny dalších slov.
Podrobné vysvětlení
Podobná slova nemusí být příbuzná
Nejčastější potíž vzniká tehdy, když dvě slova stejně nebo podobně znějí, ale mají jiný význam. V takovém případě se jejich pravopis může lišit.
Být × bít
Být znamená existovat nebo někde se nacházet: Budu doma. Příbuzná jsou například slova bývat, pobývat, přibývat.
Bít znamená například tlouci: Hodiny začaly bít. Píšeme v něm měkké í.
Mýt × mít
Mýt znamená čistit vodou: Musím umýt nádobí. Proto píšeme také mytí, umývat, myčka.
Mít znamená něco vlastnit nebo něčím disponovat: Mám nový sešit. Toto slovo není příbuzné se slovem mýt.
Výskat × vískat
Výskat znamená hlasitě jásat: Děti výskaly radostí.
Vískat znamená probírat někomu vlasy: Maminka vískala dítě ve vlasech. Rozhoduje tedy význam.
Výr × vír
Výr je pták, například výr velký. Vír je krouživý pohyb vody nebo vzduchu. Věty Výr seděl na větvi a Ve vodě vznikl vír proto vyžadují jiný pravopis.
Pykat × píkat
Sloveso pykat znamená nést následky nebo trest: Za chybu musel pykat. Toto slovo je součástí vyjmenovaných slov po P. Pouhá zvuková podobnost s jiným výrazem proto nestačí k rozhodnutí o pravopisu.
Příklady
Příklady příbuzných slov ve větách
- Rodina se přestěhovala do nového bydliště. – příbuzné ke slovu bydlit
- Starý mlynář opravil mlýnské kolo. – příbuzné ke slovu mlýn
- Jeho myšlenka nás překvapila. – příbuzné ke slovu myslet
- Chlapec se pyšnil novým kolem. – příbuzné ke slovu pýcha
- K večeři jsme měli sýrovou pomazánku. – příbuzné ke slovu sýr
- Na nový režim si rychle zvykl. – příbuzné ke slovu zvykat
- Paní učitelka vysvětlovala jazykové pravidlo. – příbuzné ke slovu jazyk
- Po dešti začala cesta pomalu vysychat. – příbuzné ke slovu usychat
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby u příbuzných vyjmenovaných slov
- Rozhodování pouze podle zvuku. Slova být a bít znějí stejně, ale mají jiný význam.
- Hledání příbuznosti jen podle několika stejných písmen. Příbuzná slova musí mít společný kořen i významovou souvislost.
- Zapomenutí na změny kořene. Příbuznost nemusí být na první pohled zcela zřejmá, například pýcha – pyšný.
- Záměna vyjmenovaných slov za všechna slova s y. Tvrdé y může být ve slově také z jiného pravopisného důvodu.
- Mechanické učení bez významu. Znalost významu výrazně pomáhá například u dvojic výr – vír nebo výskat – vískat.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si příbuzná slova lépe zapamatovat
Nejjednodušší je vytvářet si ke každému vyjmenovanému slovu malou slovní rodinu. Místo samotného slova mlýn si například zapamatujte trojici mlýn – mlynář – mlýnský. Podobně lze spojit:
- být – bývat – pobývat,
- bydlit – bydlení – bydliště,
- myslet – myšlenka – vymyslet,
- sýr – sýrový – sýrárna,
- zvykat – zvyk – zvyknout si,
- jazyk – jazykový – jazýček.
Při nejistotě si položte dvě otázky: Jaké vyjmenované slovo mi tento výraz připomíná? A opravdu s ním souvisí významem? Teprve pokud platí obojí, je možné pravopis podle vyjmenovaného slova bezpečně odvozovat.
Nejčastější otázky
Co jsou příbuzná slova k vyjmenovaným slovům?
Jsou to slova, která mají s vyjmenovaným slovem společný kořen a související význam. Například ke slovu bydlit patří bydlení, bydliště nebo zabydlet se. Proto v nich píšeme y stejně jako ve vyjmenovaném slově.
Musím se všechna příbuzná slova naučit nazpaměť?
Ne. Účinnější je naučit se dobře základní vyjmenovaná slova a pochopit, jak se poznává příbuznost. Potom lze pravopis mnoha dalších výrazů odvodit. Užitečné je učit se několik typických slovních rodin, například mlýn – mlynář – mlýnský nebo myslet – myšlenka – vymyslet.
Je každé podobné slovo příbuzné?
Není. Podobný zvuk ani několik stejných písmen nestačí. Například být a bít nejsou příbuzná slova. Stejně tak je nutné rozlišovat výr jako ptáka a vír ve vodě nebo ve vzduchu. O pravopisu rozhoduje význam a původ slova.
Proč se někdy příbuzné slovo píše trochu jinak?
Při tvoření slov může dojít ke změně některých hlásek nebo podoby kořene. Typickým příkladem je pýcha – pyšný. Slova přesto významově patří k sobě. Proto je při určování příbuznosti důležitý nejen vzhled slova, ale také jeho význam.
Jak nejrychleji určit i nebo y v neznámém slově?
Najděte jeho kořen a zkuste k němu přiřadit známé vyjmenované slovo. Potom ověřte, zda spolu slova skutečně významově souvisejí. Například u slova sýrový snadno najdeme základ sýr, takže píšeme tvrdé ý. Pokud existují dvě významově odlišná slova, je nutné nejprve určit význam konkrétní věty.