Sloveso plynout patří v českém jazyce mezi často používaná slovesa s širokým významem i různými vazbami. Používá se nejen v doslovném významu, ale i přeneseně, a právě to bývá častým zdrojem pravopisných i významových nejasností.
V článku si vysvětlíme, co všechno může plynout, z čeho co plyne, jaké jsou správné vazby slovesa plynout a jak jej správně používat z pohledu pravidel českého pravopisu i stylistiky.
FAQ – Často kladené otázky
Co může plynout podle pravidel českého jazyka?
Plynout může tekutina, čas, řeč, myšlenky, děj nebo závěr vycházející z určité skutečnosti.
Je správné spojení „plyne z toho“?
Ano, vazba „plyne z toho“ je gramaticky i stylisticky správná a běžně používaná.
Jaký je rozdíl mezi „plyne“ a „vyplývá“?
Plynout vyjadřuje proces, vyplývat zdůrazňuje výsledek nebo závěr.
Může plynout čas?
Ano, spojení „čas plyne“ je ustálené a zcela správné.
Jak se vyhnout chybám při užití slovesa plynout?
Je vhodné zvážit význam věty a případně použít přesnější sloveso, pokud nejde o postupný nebo plynulý děj.
Je sloveso plynout spisovné?
Ano, jedná se o plně spisovné sloveso běžně užívané v psaném i mluveném jazyce.
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Sloveso plynout vyjadřuje nepřerušovaný, plynulý pohyb nebo postup. V českém jazyce se používá jak v doslovném, tak v přeneseném významu. Právě šíře významů vede k otázce, co může plynout a jak je toto sloveso správně užíváno.
Ve svém příspěvku DRŽÍM POHROMADĚ ANTONYMUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Jsem rád, že je ještě držím pohromadě. A antonymum by bylo odděleně. Jsem rád, že je ještě držím odděleně. Srandovní je věta s těmi Brňany při použití antonyma.
Při letních ohňostrojích se všichni brňané odděleně sejdou na přehradě. Jako že každý Brňan tam zaleze do nějaké samostatné kóje, jako na startu koňských dostihů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucka.
Další antonymum ke slovu pohromadě je slovo zvlášť. Třeba věta U dobrého obchodníka vidím všechny jeho slevy pohromadě. A při použití antonyma by to bylo U dobrého obchodníka vidím všechny jeho slevy zvlášť.
V naší poradně s názvem NEBO-LI SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adela.
Jaký slovní druh je nebo-li?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Neboli se píše VŽDY dohromady a spojovník se zde nepoužívá. Celé slovo neboli je spojka. Pro zajímavost taktéž i -li je spojka.
Synonymum ke slovu neboli je čili, nikdy ne či-li.
Sloveso plynout zdůrazňuje proces a postupnost, zatímco vyplývat klade důraz na výsledek nebo závěr. V některých větách jsou zaměnitelná, jinde nikoliv.
V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.
Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.
Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.
Výraz "vyplývá" česky znamená "plynout", "být následkem". Proto se používá ve významu vyvíjet se jako něčeho následek. Při pravopisu tohoto slova může dojít ke dvěma chybám. Pisatele může znejistit i/y po písmenu v-. Tady je zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy / vý, a tak se vždy píše y.
Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždy písmeno y. Písmeno y se tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.
Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.
Hezky den přeje Jiroušek Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Vláda ČR + parlament
Včera jsem se ve zprávách doslechl, že má opět v příštím roce dojít ke zvýšení starobních důchodů a to po několikáté opět procentuelně. Podle mne je to jenom podvod a prohloubení rozdílu mezi nejchudší vrstvou a bohatými a v tom má pravdu pan Okamura s názorem, že přidání má být dáno paušální částkou a to například při minulém přidání o 900,-Kč v průměru došlo u nás v domově důchodců, že tu jedna paní dostala přidáno 170,- a došlo ke zvýšení poplatků o 450,-. Tím pádem musí doplácet její rodina. Prostě ke zvýšení poplatků za pobyt by mělo být také procentuelně a ne zvýšení důchodů by mělo být dáno částkou, nikoliv procenty , nebo vlastní stejně jako přidání mělo být procentuelní i zvýšení poplatků nebo má být přidání paušální částkou- na Škonec, když jdete do obchodu dojde ke zvýšení cen a neptají se Vás do jaké skupiny důchodců patříte. Vím, že to bude schváleno většinou poslanců a proč by ne nakonec si vytvářejí svůj budoucí důchod. V souvislosti s tím mě zaujala debata na zrušení maturit z matematiky. Chápu to, že je to asi trochu nadání (sám jsem neměl s tímto předmětem neměl problém ani na ČVUT) a vždy jsem měl názor, že tento předmět má vliv na inteligenci, logiku a myšlení člověka a proto pochybuji, že vláda a poslanci byli skutečně dobří v matematice, protože mi mnohdy chybí logika v jejich rozhodování.
A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.
Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:
VONĚT,
PŘIVONĚT,
NEVONĚT,
DOVONĚT,
NAVONĚT,
ZAVONĚT,
VONNÝ,
VOŇAVKA,
VOŇAVKÁŘSKÝ,
VOŇAVÝ,
NEVOŇAVÝ,
VONIČKA.
Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).
První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.
