Vyjmenovaná slova a jejich příbuzné tvary patří mezi témata, která se sice probírají už na prvním stupni, ale v praxi dokážou potrápit i starší žáky. Nestačí znát samotný seznam vyjmenovaných slov, důležité je pochopit souvislosti, význam slov a vazby mezi základním tvarem a slovy příbuznými.
Doplňující část článku se proto zaměřuje na lepší porozumění principu vyjmenovaných slov příbuzných, nabízí praktické tipy k procvičování a vysvětluje, jak se vyhnout nejčastějším chybám při psaní i/y v běžných větách.
FAQ – často kladené otázky
Co jsou vyjmenovaná slova příbuzná?
Jsou to slova odvozená od vyjmenovaných slov nebo s nimi významově související, která přebírají jejich pravopis.
Musím znát všechna vyjmenovaná slova nazpaměť?
Ano, znalost základního seznamu je nutná, ale stejně důležité je porozumět významu slov.
Jak poznám, že je slovo příbuzné?
Pomůže otázka, zda má slovo společný význam nebo kořen s vyjmenovaným slovem.
Jsou vyjmenovaná slova příbuzná ve všech pádech stejná?
Ano, pravopis i/y se zachovává bez ohledu na pád nebo tvar slova.
Jak často vyjmenovaná slova procvičovat?
Ideální je krátké, ale pravidelné procvičování několikrát týdně.
Pomáhají pracovní listy a testy?
Ano, zejména pokud jsou doplněny vysvětlením chyb a prací s významem slov.
Proč děti dělají chyby i ve vyšších ročnících?
Často chybí pevné základy a pochopení souvislostí mezi slovy.
Jaký je rozdíl mezi vyjmenovaným slovem a slovem příbuzným?
Vyjmenované slovo je základní tvar uvedený v seznamu, slovo příbuzné z něj vychází.
Lze se vyjmenovaná slova naučit bez biflování?
Ano, pomocí smysluplných vět, čtení a práce s významem slov.
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ JMÉNO
ROD, VZOR
VÝZNAM SLOVA
PŮVOD SLOVA
Kabanos
Mužský, hrad
Laciný točený salám
Z románských jazyků
Kabaret
Mužský, hrad
1. zábavní podnik s humoristickým programem;
2. pořad humoristického rázu
Francouzština
Kabát
Mužský, hrad
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže
Čeština
Kabátek
Mužský, hrad
Zdrobnělina od slova kabát
Čeština
Kabel
Mužský, hrad
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu
Angličtina, francouzština
Kabela
Ženský, žena
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška
V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.
Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.
A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.
Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:
VONĚT,
PŘIVONĚT,
NEVONĚT,
DOVONĚT,
NAVONĚT,
ZAVONĚT,
VONNÝ,
VOŇAVKA,
VOŇAVKÁŘSKÝ,
VOŇAVÝ,
NEVOŇAVÝ,
VONIČKA.
Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).
První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat. Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
U slovabýt (existovat) se píše y na rozdíl od slovabít (tlouci), kde se píše i.
U slovaubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slovaubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.
U slovanabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slovanabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.
U slovapřibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slovapřibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.
U slovadobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slovadobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.
Správný pravopis slova je zbytečně. Nikdy ne zbitečně. Jedná se o adverbiální výraz odvozený od adjektiva "zbytečný".
Zbytečně je příslovce (adverbium), které vyjadřuje, že něco je zbytečné, bezúčelné nebo nadbytečné.
Přídavné jméno zbytečný je odvozeno od substantiva zbytek, což je příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být. Proto se ve všech těchto slovech píše tvrdé y.
Příklady použití ve větě
Zbytečně jsem se rozčiloval. (Nesprávně: Zbitečně jsem se rozčiloval.)
Příbuzná slova mají společný kořen a význam se základním vyjmenovaným slovem. Nezáleží na tom, zda se jedná o jiné slovní druhy, zdrobněliny nebo tvary s předponami. Pokud významově vycházejí z vyjmenovaného slova, píšeme v nich y nebo ý.
Typickým příkladem je slovo syrový a jeho příbuzná slova, která se vztahují k původnímu významu – tedy k něčemu neupravenému nebo surovému.
Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
Čeština
je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled
podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam
není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu
a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen
vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.).
V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i
jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ
JMÉNO
ROD,
VZOR
VÝZNAM
SLOVA
PŮVOD
SLOVA
Ďábel
Mužský,
pán
Pohanská a
náboženská pekelná bytost, čert, satan
Řečtina
Dabing
(= dabink)
Mužský,
hrad
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dabování
Střední,
stavení
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dadaismus
(= dadaizmus)
Mužský,
hrad
Literární a
výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a
formy a budující na náhodnosti
Francouzština
Dadaista
Mužský,
předseda
Stoupenec
dadaismu
Francouzština
Dafnie
Ženský,
růže
Druh perloočky
Řečtina
Daktyl
Mužský,
hrad
Druh verše
složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou
nepřízvučných
Řečtina
Daktyloskopie
Ženský,
růže
Kriminalistická
metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Zdravím, pane Babiši, máte asi jiné starosti, než sedět u PC, či notebooku a odpovídat na otázky. Chtěl bych se dotknout restaurací a hospod, které si umanuly mít otevřeno i přes zákaz, porušují tím zákon a ještě se s tím chlubí v televizích. Dle mého mínění - NEJVYŠŠÍ MOŽNÁ POKUTA, NÁHRADA NEMOCNIČNÍHO OŠETŘENÍ, V PŘÍPADĚ, ŽE SE PROKÁŽE NAKAŽENÍ COVIDEM V TÉTO PROVOZOVNĚ, POPŘÍPADĚ ZA ÚMRTÍ ZPŮSOBENÉ COVIDEM, POSTUPOVAT JAKO ÚMYSLNÉ ZABÍTÍ. POKUD BY MAJITEL NEMĚL NA ZAPLACENÍ POKUTY, NÁSLEDOVALA BY EXEKUCE VEŠKERÉHO JEHO MAJETKU K ÚHRADĚ ZPŮSOBENÉ ŠKODY, POPŘ. TREST ODNĚTÍ SVOBODY. Proč tato opatření? Až když covid způsobí smrt blízké osoby, jste ochoten se nad celou pandemií opravdu zamyslet. Vyjadřovat se k ministru zdravotnictví by bylo plýtváním času a slov. Jedním slovem KATASTROFA. Děkuji Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den pane Babiš písi Vám protože jsem rozhořčen na naše zdravotnictví. Mám dvě malé děti, a prostě se nachladily dostaly kašel , rýmu a navíc prodělali PCar test který byl negativní ale uleklo asi 3 dny a nakazil jsem se covidem. Kašel se nezlepšoval ba naopak antigení test negativní, ale paní doktorka nám zakázala s dětmama zajít k lékaři že je to covid , ať si zavoláme rychlou . Je to možné se takhle zachovávat k malým dětem??? Jsou gto přeci lékaři mají pomáhat a nejvíce jde o malé děti ne?? opoět vše
přesunují na druhé je to ubohost udělejte v tom nějaký pořádek Krumpl¨
děkuji za odpověd
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Zkracování je běžný slovotvorný způsob při němž mohou vzniknout zkrácená slova, zkratky a zkratková slova. Zkracování je výsledkem úpravy textu, který může být mluvený i psaný.
Slova zkrácená
Slova zkrácená nepatří mezi zkratky, jedná se o plnovýznamová slova, která jsou plnohodnotným synonymem jejich nezkrácených protějšků. Příklady zkrácený slov: bezva (bezvadný), kilo (kilogram), Magda (Magdalena).
Slova zkratková
Slova zkratková jsou často vytvořená i z iniciálových zkratek. Tato slova se obvykle vyslovují tak, jak se písmena čtou ve slabikách. Zkratková slova jsou samostatná slova po tvaroslovné stránce.
Mezi zkratková slova, u nichž si už ani neuvědomuje, že se jedná o zkratky, patří například slova: radar (z angličtiny: radio detection and ranging), laser (z angličtiny: light amplification by stimulated emission of radiation). Protože se jedná o jména obecná, tak se píší tyto zkratky malým písmenem.
Jinak je to u vlastních jmen, kdy zkratková slova začínají velkým písmenem: Čedok (československá dopravní kancelář), Semafor (sedm malých forem), Sazka (sázková kancelář), Setuza (severočeské tukové závody). U těchto podstatných jmen se jmenný rod určuje obvykle podle zakončení slova, například: (ten) Čedok, (ta) Setuza.
Jak již bylo zmíněno zkratková slova vznikají i z iniciálových zkratek, příkladem může být anesteziologické-resuscitační oddělení v nemocnici zvané ARO, nebo akademie výtvarných umění zvaná AMU, či ochranný svaz autorský zvaný OSA. U těchto názvů se píší všechna písmena velká.
V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN, PANE NOVÁKU ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den, měla bych na Vás velkou prosbu. Můžete mi, prosím, napsat, zda se píše Dobrý den, pane Nováku, ..... Jde mi o čárku za slovem den, zda tam má být či nebýt. Já si myslím, že jde o vložení PANE NOVÁKU a proto by tam měla být. Kamarádka je jiného názoru.
Moc děkuji za odpověď
Hrdinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!
Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?
No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?
Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!
Příbuzná slova vznikají ze stejného slovního základu a zachovávají si významovou souvislost s vyjmenovaným slovem. Nezáleží na tom, zda jde o jiné slovní druhy, zdrobněliny nebo slova s předponami – rozhodující je vždy význam.
Pokud slovo významově vychází z vyjmenovaného slova po p, píšeme v něm y nebo ý. Tato zásada platí napříč celým seznamem vyjmenovaných slov.
