PŘÍBUZNÁ SLOVA U PODSTATNÝCH JMEN

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.

Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).

Příklady:

Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.

Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.

Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.

Zdroj: příběh Příjmení

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Příběh

Ve svém příspěvku VYJMENOVÁVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Brychtova.

Poprosil o pravopis
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Z fotky tvého cvičení je vidět, že jsi udělal chybu v některých slovech. Slova, ve kterých jsi udělal chybu:
návik - správně je NÁVYK,
bitosti - správně je BYTOSTI,
obvikle - správně je OBVYKLE,
neobviklý - správně je NEOBVYKLÝ,
radostní - správně je RADOSTNÝ.

Zkus si ještě projít příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v a po b. Zde jsou k tomu informace:
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Vyjmenovává

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Příběh

Ve svém příspěvku PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dildora Kadyrova.

teska vijmenovana slova po l

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině

U podstatných jmen se určuje

• rod,
• číslo,
• pád,
• vzor.

Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.

U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).

Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.

Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.

Jednotné číslo rod mužský

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pády

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.

Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

Zkratky v českém jazyce

Zkracování je běžný slovotvorný způsob při němž mohou vzniknout zkrácená slova, zkratky a zkratková slova. Zkracování je výsledkem úpravy textu, který může být mluvený i psaný.

Slova zkrácená

Slova zkrácená nepatří mezi zkratky, jedná se o plnovýznamová slova, která jsou plnohodnotným synonymem jejich nezkrácených protějšků. Příklady zkrácený slov: bezva (bezvadný), kilo (kilogram), Magda (Magdalena).

Slova zkratková

Slova zkratková jsou často vytvořená i z iniciálových zkratek. Tato slova se obvykle vyslovují tak, jak se písmena čtou ve slabikách. Zkratková slova jsou samostatná slova po tvaroslovné stránce.

Mezi zkratková slova, u nichž si už ani neuvědomuje, že se jedná o zkratky, patří například slova: radar (z angličtiny: radio detection and ranging), laser (z angličtiny: light amplification by stimulated emission of radiation). Protože se jedná o jména obecná, tak se píší tyto zkratky malým písmenem.

Jinak je to u vlastních jmen, kdy zkratková slova začínají velkým písmenem: Čedok (československá dopravní kancelář), Semafor (sedm malých forem), Sazka (sázková kancelář), Setuza (severočeské tukové závody). U těchto podstatných jmen se jmenný rod určuje obvykle podle zakončení slova, například: (ten) Čedok, (ta) Setuza.

Jak již bylo zmíněno zkratková slova vznikají i z iniciálových zkratek, příkladem může být anesteziologické-resuscitační oddělení v nemocnici zvané ARO, nebo akademie výtvarných umění zvaná AMU, či ochranný svaz autorský zvaný OSA. U těchto názvů se píší všechna písmena velká.

Zdroj: článek Zkratky

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.

Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.

VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ

Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.

S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.

Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.

JMÉNA ZEMĚPISNÁ

U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.

V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.

JMÉNA MÍSTNÍ

U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Psaní velkých písmen

Příběh

Ve svém příspěvku PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pepa.

je to super dostal jsem za 1

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Děkuji a
prosím ještě o slovní základ ke slovu LENOŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základ u slova lenošit je lenoš.

Zdroj: příběh Slovní druh u slova asi

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.

Jedná se o přídavné jméno. Mění tvary rádi, rády.
Jedná se o jmenný tvar, přičemž složený, který by zněl hypoteticky radý (jako mladý), se u tohoto slova nevyvinul.

Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Kankovsky.

slova ohebna a neohebna, vrchní, bez, mazal, koulí, vedle, kriví, nos, nemocný.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:

• VONĚT,
• PŘIVONĚT,
• NEVONĚT,
• DOVONĚT,
• NAVONĚT,
• ZAVONĚT,
• VONNÝ,
• VOŇAVKA,
• VOŇAVKÁŘSKÝ,
• VOŇAVÝ,
• NEVOŇAVÝ,
• VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Zdroj: článek Příbuzná slova ke slovu vůně

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Bych vědět jaký je jaký je to slovní druh slova jeho Děkuji odpovíte

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jeho je zájmeno přivlastňovací.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

BÝT

=existovat, nacházet se

U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.

U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.

U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.

U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.

U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.

Slova příbuzná

bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se

Příklady

Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.

Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.

Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.

Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.

Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.

Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Podstatná jména na D

Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.

Seznam podstatných jmen na D

• ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
• dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
• dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
• daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
• daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
• dalamánek (rod mužský, vzor hrad) = druh pečiva
• dálka (rod ženský, vzor žena) = velká vzdálenost
• dálkař (rod mužský, vzor muž) = atlet pěstující skok do války; dálkový student
• dálnice (rod ženský, vzor růže) = dálková silnice
• dálnopis (rod mužský, vzor hrad) = zařízení elektromagneticky přenášející zprávu
• daltonismus (rod mužský, vzor hrad) = vrozená barvoslepost
• dáma (rod ženský, vzor žena) = hra; žena s vhodným chováním
• damašek (rod mužský, vzor hrad) = látka
• damping (rod mužský, vzor hrad) = druh peněžního podbízení
• daň (rod ženský, vzor píseň) = dávka vybíraná státem
• daněk (rod mužský, vzor pán) = přežvýkavec s parohy
• dánština (rod ženský, vzor žena) = jazyk v Dánsku
• dar (rod mužský, vzor hrad) = věc dána někomu bez náhrady
• dárce (rod mužský, vzor soudce) = kdo dává dar
• dareba (rod mužský, vzor předseda) = lotr
• darebák (rod mužský, vzor pán) = viz. dareba
• dárek (rod mužský, vzor hrad) = viz. dar
• darmošlap (rod mužský, vzor pán) = lenoch
• darmožrout (rod mužský, vzor pán) = lenoch
• darwinismus (rod mužský, vzor hrad) = nauka o vývoji živé přírody
• ďas (rod mužský, vzor pán) = ďábel
• dáseň (rod ženský, vzor píseň) = sliznice a vazivo na okrajích čelistí
• databanka (rod ženský, vzor žena) = banka dat
• databáze (rod ženský, vzor růže) = soubor dat
• datel (rod mužský, vzor pán) = šplhavý pták
• dativ (rod mužský, vzor hrad) = třetí pád
• datle (rod ženský, vzor růže) = sladký plod datlovníků
• datlovník (rod mužský, vzor hrad) = palma s plody datlemi
• datum (rod střední, vzor město) = udání doby
• dav (rod mužský, vzor hrad) = neuspořádané množství lidí
• dávka (rod ženský, vzor žena) = odměřené množství; částka placená státu /státem
• dávnověk (rod mužský, vzor hrad) = doba před dobou historickou
• dcera (rod ženský, vzor žena) = ženský potomek
• dceruška (rod ženský, vzor žena) = zdrobnělina dcery
• dealer (rod mužský, vzor pán) = prodejce
• debakl (rod mužský, vzor hrad) = porážka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: příběh Skloňování slova čemusi

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo kam

Přídavná jména přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.

jj

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Cvičení na psaní i y na konci slov

Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.

Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Mluvnické kategorie

U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.

DRUH

Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.

VZOR

Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se  jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.

ROD

Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.

ČÍSLO

Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.

PÁD

I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.

Pády a pádové otázky:

Zdroj: článek Přídavná jména