MÝLIT SE
= chybovat, plést se
Slova příbuzná
zmýlit se, mýlka, mylný, omyl, neomylný (= nikdy nechybující)
Příklady
Adam byl v matematice neomylný. Mýlit se je lidské.
Téma
PŘÍBUZNÉ SLOVO OD SLOVA MÝLIT SE
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Zdroj: diskuze Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?
BYDLIT
U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.
Slova příbuzná
obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,
Příklady
Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.
Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Dobrý den , může být slovo ASI kromě částice i jiným slovním druhem ?
Děkuju za odpověď
Majka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo asi může být částice a nebo příslovce.
Asi = částice
Příklad: To asi bude on. Ten to taky asi udělal. S tímto si asi neporadím.
Asi = příslovce
Příklad: Stálo to asi pět korun. Autobus bude mít asi 3 minuty zpoždění. Udělám to asi za hodinu.
Zdroj: diskuze Slovní druh u slova asi
Slova příbuzná
A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.
Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:
- VONĚT,
- PŘIVONĚT,
- NEVONĚT,
- DOVONĚT,
- NAVONĚT,
- ZAVONĚT,
- VONNÝ,
- VOŇAVKA,
- VOŇAVKÁŘSKÝ,
- VOŇAVÝ,
- NEVOŇAVÝ,
- VONIČKA.
Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).
První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo kam
Synonymum
Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celé a veškeré.
Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.
Zdroj: Slovo všechno
Poradna
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
LÝKO
= pletivo pod kůrou stromů rozvádějící organické živiny, provazce z pletiva stromů užívané jako technický materiál.
Příbuzné slovo lýčený(= vyrobený z lýka), se píše s y, na rozdíl od líčený(= namalovaný, vyprávěný, předstíraný)
Slova příbuzná
lýkový, lýčený, lýčí, lýkovec (=rostlina), lýkožrout (= hmyz)
Příklady
Alena si koupila novou lýkovou kabelku. Lýkožrout je velice škodlivý hmyz.
Alena předvedla líčený údiv.
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA KDYSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.
Potřebuji vědět co je za slobní druh kdysi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDYSI je příslovce. Konkrétně jde o příslovečné určení času: Kdy? Kdysi.
Zdroj: diskuze Slovní druh slova kdysi
Vyjmenovaná slova po m
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.
Pozor: mi (mně, 3. pád zájmena já), my (1. osoba č. množného), mýt (čistit vodou), mít (vlastnit, radost), mýlí se (chybuje), milý (přítel), míli (cesty), vymýtit (vykácet), vymítat (vypuzovat), rozdmýchávat (rozfoukávat), rozmíchávat (rozkvedlávat), mýval (živočich), míval (měl, mít, mívávat)
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.
jj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Zdroj: diskuze Jaký je slovní druh slova jeho
VYSOKÝ
= velká výška, být nahoře
Příbuzné slovo výška (= svislý rozměr), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vížka, kdy se jedná o malou věž, a proto se píše i.
Slova příbuzná
vysoko, výška, výše, zvýšit, zvýšení, vysočina (= kraj, pohoří, salám), výšina, vyvyšovat, vyvýšenina, převyšovat, povýšit (= postoupit ve funkci, zvýšit), povýšený (= nafoukaný, domýšlivý, povznesený), povýšeně, Vyšehrad, Vyškov, Vysočany
Příklady
Otec v práci povýšil. Učitel mluvil s žákem velmi povýšen. Neměl by ses vyvyšovat nad ostatní. Kostel měl novou vížku. Výška hory mě děsila.
Diskuze
V diskuzi ETYMOLOGIE SLOVA KRAUL (STYL PLAVÁNÍ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
Vysvětlí mi někdo z čeho pochází slovo kraul.
A další- od jakého základu je odvozeno slovo splyvat.
Děkuji H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.
Od anglického slovesa to crawl
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně
VÝR
= sova
Vyjmenované slovo výr (= noční pták), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vír (krouživý pohyb), který se píše s i.
Slova příbuzná
výří
Příklady
Výr je noční pták. Voda vytvořila vír.
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.
je většina slovní druh číslovka ?
děkuji vojernar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.
Zdroj: diskuze Slovní druh slova jednotlivý a většina
Příbuzná slova
Příbuzná slova mají vždy s vyjmenovaným slovem společný kořen a tematicky (myšlenkově) s ním souvisejí, jako příklad můžeme uvést vyjmenované slovo slyšet a k němu příbuzná slova: nedoslýchat, neslyšně, slýchat, neslýchaný, slyšitelně, poslyš, vyslýchat a podobně. Všechna tato slova mají společný kořen -sly- (-slý-) a všechna se týkají sluchu, slyšení.
Chcete-li si po přečtení teorie také prakticky procvičit pravopis vyjmenovaných a k nim příbuzných slov, zkuste naše doplňovací cvičení nebo diktáty na vyjmenovaná slova.
Zdroj: Vyjmenovaná slova
VÝT
= zvukový projev zvířete
Vyjmenované slovo výt, znamená vydávat pronikavý hlas/naříkat a píše se s y, na rozdíl od slovesa vít, které znamená plést a píše se s i.
Slova příbuzná
zavýt, vytí
Příklady
Psi vyli na měsíc. Dívky vily věnce.
Diskuze
V diskuzi ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kopečný.
Dobrý den, já myslím, že to slovo je odvozeno od slova KOUKAT, které je vlastně spíše nespisovné. Je v lidové mluvě používáno častěji, než slovo DÍVAT SE. Koukat vlastně vzniklo z německého GUCKEN (čumět - spíše obhroublé). Je to asi obdoba slov holt, ponk, vercajk apod., která jsou také z (rakouské) němčiny. Určitě by se měla používat česká slova např. ZHLÉDNOUT, PROHLÉDNOUT atd. spíše, než takové podivné patvary.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Zkouknout nebo skouknout
Možné tvary slova vůně
Než si tedy vyjmenujeme slova příbuzná ke slovu VŮNĚ, nejprve s dovolením uvedu možné tvary tohoto podstatného jména.
|
číslo jednotné |
číslo množné |
|
|
1. pád |
vůně |
vůně |
|
2. pád |
vůně |
vůní |
|
3. pád |
vůni |
vůním |
|
4. pád |
vůni |
vůně |
|
5. pád |
vůně |
vůně |
|
6. pád |
vůni |
vůních |
|
7. pád |
vůní |
vůněmi |
Z výše uvedeného vyplývá, že jde stále o totéž slovo, jen se při skloňování mění jeho koncovka.
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
VÝSKAT
= radovat se
Vyjmenované slovo výskat (jásat) se píše s y, na rozdíl od slovesa vískat (=probírat se někomu ve vlasech), které se píše s i.
Slova příbuzná
výskot, zavýskat, zavýsknout, výskání
Příklady
Při soutěži se ozýval výskot ze všech stran. Vnuk se nechal vískat ve vlasech.
BRZY
= za krátkou dobu, za chvíli, v časných ranních hodinách
Slova příbuzná
Ke slovu brzy je příbuzným slovem slovo brzičko, které je ale zároveň výjimkou, protože vzhledem k příponě –ičko se v tomto slově píše měkké i.
Příklady
Dnes šel spát brzy. Každé ráno vstává brzy. Brzičko pojedeme na výlet do zoologické zahrady.
LYŽE
= sportovní náčiní
Kořen slova lyže je lyž.
Slova příbuzná
lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský
Příklady
Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.
Proč je slovo jako spojka
Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.
Příklady použití
Je hezká jako princezna. Ze závodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.
Zdroj: Jako - slovní druh
Slovní druh slova všichni
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni