Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

PŘÍBUZNÉ SLOVO OD SLOVA SYROVÝ


BYDLIT

U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.

Slova příbuzná

obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,

Příklady

Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.

Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Dobrý den , může být slovo ASI kromě částice i jiným slovním druhem ?

Děkuju za odpověď

Majka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo asi může být částice a nebo příslovce.
Asi = částice
Příklad: To asi bude on. Ten to taky asi udělal. S tímto si asi neporadím.
Asi = příslovce
Příklad: Stálo to asi pět korun. Autobus bude mít asi 3 minuty zpoždění. Udělám to asi za hodinu.

Zdroj: Příběh Slovní druh u slova asi

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Pozor: syrý (syrový, vlhký), sirý (osiřelý, opuštěný), síra (chemický prvek), sirup, sípat (chraptět), sypat (písek), sivý (šedý), sirotek, sýrový (ze sýra), sírový (ze síry), syrový (neuvařený)

Zdroj: Vyjmenovaná slova

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo kam

SYROVÝ

= potravina ve stavu bez tepelného zpracování

U tohoto vyjmenovaného slova může být velmi problematická i méně používaná podoba slova: syrý(= syrový), v tomto případě se píše y, pokud se ale napíše sirý, znamená to osamělý, opuštěný.

Slova příbuzná

syrovinka (= houba)

Příklady

Maso bylo syrové. Podzim byl velmi syrý. Siré dítě (= sirotek) skončilo v ústavě.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: Příběh Skloňování slova čemusi

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:

  • VONĚT,
  • PŘIVONĚT,
  • NEVONĚT,
  • DOVONĚT,
  • NAVONĚT,
  • ZAVONĚT,
  • VONNÝ,
  • VOŇAVKA,
  • VOŇAVKÁŘSKÝ,
  • VOŇAVÝ,
  • NEVOŇAVÝ,
  • VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA KDYSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.

Potřebuji vědět co je za slobní druh kdysi

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo KDYSI je příslovce. Konkrétně jde o příslovečné určení času: Kdy? Kdysi.

Zdroj: Příběh Slovní druh slova kdysi

Synonymum

Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celéveškeré.

Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.

Zdroj: Slovo všechno

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.

jj

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.

Zdroj: Příběh Jaký je slovní druh slova jeho

SYCHRAVÝ

= vlhký, syrový, provlhlý

Slova příbuzná

sychravo, Sychrov (= město, zámek)

Příklady

Počasí na podzim bylo velmi sychravé. Se školou jsme navštívili zámek Sychrov.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Příběh

V příběhu ETYMOLOGIE SLOVA KRAUL (STYL PLAVÁNÍ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
Vysvětlí mi někdo z čeho pochází slovo kraul.
A další- od jakého základu je odvozeno slovo splyvat.
Děkuji H.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.

Od anglického slovesa to crawl

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

LÝKO

= pletivo pod kůrou stromů rozvádějící organické živiny, provazce z pletiva stromů užívané jako technický materiál.

Příbuzné slovo lýčený(= vyrobený z lýka), se píše s y, na rozdíl od líčený(= namalovaný, vyprávěný, předstíraný)

Slova příbuzná

lýkový, lýčený, lýčí, lýkovec (=rostlina), lýkožrout (= hmyz)

Příklady

Alena si koupila novou lýkovou kabelku. Lýkožrout je velice škodlivý hmyz.

Alena předvedla líčený údiv.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.

je většina slovní druh číslovka ?



děkuji vojernar

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.

Zdroj: Příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

SÝR

= mléčný výrobek

U přídavného jména sýrovýmusíme dávat pozor na záměnu se slovem sírový, kde se píše i. Podstatné jméno síra znamená nekovový chemický prvek žluté barvy.

Slova příbuzná

sýrový, syreček (= olomoucké tvarůžky), sýrař, sýrárna, syrovátka (= tekutina, která zbude po sražení mléka) syřidlo (= látka způsobující sražení mléka)

Příklady

Sýrař připravil mléko na výrobu sýrů. V bytě byla cítit síra.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: Příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

VYSOKÝ

= velká výška, být nahoře

Příbuzné slovo výška (= svislý rozměr), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vížka, kdy se jedná o malou věž, a proto se píše i.

Slova příbuzná

vysoko, výška, výše, zvýšit, zvýšení, vysočina (= kraj, pohoří, salám), výšina, vyvyšovat, vyvýšenina, převyšovat, povýšit (= postoupit ve funkci, zvýšit), povýšený (= nafoukaný, domýšlivý, povznesený), povýšeně, Vyšehrad, Vyškov, Vysočany

Příklady

Otec v práci povýšil. Učitel mluvil s žákem velmi povýšen. Neměl by ses vyvyšovat nad ostatní. Kostel měl novou vížku. Výška hory mě děsila.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

VÝR

= sova

Vyjmenované slovo výr (= noční pták), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vír (krouživý pohyb), který se píše s i.

Slova příbuzná

výří

Příklady

Výr je noční pták. Voda vytvořila vír.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Příbuzná slova

Příbuzná slova mají vždy s vyjmenovaným slovem společný kořen a tematicky (myšlenkově) s ním souvisejí, jako příklad můžeme uvést vyjmenované slovo slyšet a k němu příbuzná slova: nedoslýchat, neslyšně, slýchat, neslýchaný, slyšitelně, poslyš, vyslýchat a podobně. Všechna tato slova mají společný kořen -sly- (-slý-) a všechna se týkají sluchu, slyšení.

Chcete-li si po přečtení teorie také prakticky procvičit pravopis vyjmenovaných a k nim příbuzných slov, zkuste naše doplňovací cvičení nebo diktáty na vyjmenovaná slova.

Zdroj: Vyjmenovaná slova

VÝT

= zvukový projev zvířete

Vyjmenované slovo výt, znamená vydávat pronikavý hlas/naříkat a píše se s y, na rozdíl od slovesa vít, které znamená plést a píše se s i.

Slova příbuzná

zavýt, vytí

Příklady

Psi vyli na měsíc. Dívky vily věnce.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Možné tvary slova vůně

Než si tedy vyjmenujeme slova příbuzná ke slovu VŮNĚ, nejprve s dovolením uvedu možné tvary tohoto podstatného jména.

číslo jednotné

číslo množné

1. pád

vůně

vůně

2. pád

vůně

vůní

3. pád

vůni

vůním

4. pád

vůni

vůně

5. pád

vůně

vůně

6. pád

vůni

vůních

7. pád

vůní

vůněmi

Z výše uvedeného vyplývá, že jde stále o totéž slovo, jen se při skloňování mění jeho koncovka.

Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně

VÝSKAT

= radovat se

Vyjmenované slovo výskat (jásat) se píše s y, na rozdíl od slovesa vískat (=probírat se někomu ve vlasech), které se píše s i.

Slova příbuzná

výskot, zavýskat, zavýsknout, výskání

Příklady

Při soutěži se ozýval výskot ze všech stran. Vnuk se nechal vískat ve vlasech.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

BRZY

= za krátkou dobu, za chvíli, v časných ranních hodinách

Slova příbuzná

Ke slovu brzy je příbuzným slovem slovo brzičko, které je ale zároveň výjimkou, protože vzhledem k příponě –ičko se v tomto slově píše měkké i.

Příklady

Dnes šel spát brzy. Každé ráno vstává brzy. Brzičko pojedeme na výlet do  zoologické zahrady.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

LYŽE

= sportovní náčiní

Kořen slova lyže je lyž.

Slova příbuzná

lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský

Příklady

Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Autoři obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková


básničky 4 sloky pro 4 třídu
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
příslovce večer
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?

Milda

Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Slovní druh u slova asi

Milda

Slovo asi může být částice a nebo příslovce.
Asi = částice
Příklad: To asi bude on. Ten to taky asi udělal. S tímto si asi neporadím.
Asi = příslovce
Příklad: Stálo to asi pět korun. Autobus bude mít asi 3 minuty zpoždění. Udělám to asi za hodinu.

Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Jaký slovní druh je slovo kam

Milda

Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Skloňování slova čemusi

Milda

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Slovní druh slova kdysi

Milda

Slovo KDYSI je příslovce. Konkrétně jde o příslovečné určení času: Kdy? Kdysi.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jaký je slovní druh slova jeho

Milda

Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jaký slovní druh je slovo konečně

Helena

Dobrý den,
Vysvětlí mi někdo z čeho pochází slovo kraul.
A další- od jakého základu je odvozeno slovo splyvat.
Děkuji H.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Slovní druh slova jednotlivý a většina

Milda

Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

František

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Slovní druh u slova asi

Majka

Dobrý den , může být slovo ASI kromě částice i jiným slovním druhem ?

Děkuju za odpověď

Majka

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Zkouknout nebo skouknout

Zdeněk Kopečný

Dobrý den, já myslím, že to slovo je odvozeno od slova KOUKAT, které je vlastně spíše nespisovné. Je v lidové mluvě používáno častěji, než slovo DÍVAT SE. Koukat vlastně vzniklo z německého GUCKEN (čumět - spíše obhroublé). Je to asi obdoba slov holt, ponk, vercajk apod., která jsou také z (rakouské) němčiny. Určitě by se měla používat česká slova např. ZHLÉDNOUT, PROHLÉDNOUT atd. spíše, než takové podivné patvary.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Slovní druh u slova TŘEBA

Majka Hlavatá

prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?

děkuji za odpověď

Majka

Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Určování slovních druhů

Miroslav Wališ

Prosím zdůvodnit slovo "líbí" (čili "i" na konci slova) v kontextu věty."... líbí se mu jezdit na běžkách".
Předem děkuji
Wališ

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na slovní druhy

Milda

Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Milda

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.