PŘÍDAVNÁ JMÉNA I Y TEST, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „K“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
Podstatná jména začínají na písmeno "K"
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ JMÉNO
ROD, VZOR
VÝZNAM SLOVA
PŮVOD SLOVA
Kabanos
Mužský, hrad
Laciný točený salám
Z románských jazyků
Kabaret
Mužský, hrad
1. zábavní podnik s humoristickým programem;
2. pořad humoristického rázu
Francouzština
Kabát
Mužský, hrad
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže
Čeština
Kabátek
Mužský, hrad
Zdrobnělina od slova kabát
Čeština
Kabel
Mužský, hrad
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu
Angličtina, francouzština
Kabela
Ženský, žena
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška
Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno
Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí
105 316 mužů.
2.
jméno: Jan
Druhé
nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z
hebrejštiny a překládá se jako Bůh je
milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.
3.
jméno: Tomáš
Jméno
Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče,
blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.
4.
jméno: Adam
Jméno
Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek
24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny.
Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.
5. jméno: Matyáš
Matyáš
je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou
jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně
tak znamená: dar od boha. Matyáš
slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.
6. jméno: Filip
Jméno
Filip pochází z řečtiny a znamená milovník
koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.
7. jméno: Vojtěch
Vojtěch
je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23.
dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.
8. jméno: Ondřej
Jméno
Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit
jako mužný, statný či odvážný. Svátek
Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí
74 732 mužů.
9. jméno: David
Jméno
David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno
David má několik významů, může znamenat miláček,
strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku
2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.
10. jméno: Lukáš
Jméno
Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie
(jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec,
pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš
k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.
11. jméno: Matěj
Jedna
varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako
Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar.
Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách
nosí 36 969 mužů.
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavnájména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavnájména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavnájménatvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavnájména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavnájména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavnájména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.
Tvrdá přídavnájména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavnájména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavnájména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).
Čeština
je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled
podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam
není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu
a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen
vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.).
V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i
jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ
JMÉNO
ROD,
VZOR
VÝZNAM
SLOVA
PŮVOD
SLOVA
Ďábel
Mužský,
pán
Pohanská a
náboženská pekelná bytost, čert, satan
Řečtina
Dabing
(= dabink)
Mužský,
hrad
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dabování
Střední,
stavení
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dadaismus
(= dadaizmus)
Mužský,
hrad
Literární a
výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a
formy a budující na náhodnosti
Francouzština
Dadaista
Mužský,
předseda
Stoupenec
dadaismu
Francouzština
Dafnie
Ženský,
růže
Druh perloočky
Řečtina
Daktyl
Mužský,
hrad
Druh verše
složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou
nepřízvučných
Řečtina
Daktyloskopie
Ženský,
růže
Kriminalistická
metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů
Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přídavnájména jsou druhým slovním druhem. Přídavnájména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují. Na přídavnájména se ptáme otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?
Přídavných jmen jsou tři druhy. Mohou být přídavnájména měkká, tvrdá a přivlastňovací.
Ve větně skladbě mají přídavnájména nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně mohou být i doplňkem, či jmennou částí přísudku.
Některá přídavnájména se dají také stupňovat.
Existuje u nich trojí stupeň vyjádření míry vlastnosti. Tyto tři stupně se latinsky nazývají pozitiv (1. stupeň),komparativ (2. stupeň) a superlativ (3. stupeň). Druhý stupeň se tvoří tak, že se k prvnímu stupni přidají přípony -ejší, -ější, -ší, -čí. Například: světlejší, něžnější, hladší, lehčí. Třetí stupeň se tvoří tak, že se ke druhému stupni přídavných jmen ještě přidá předpona nej-. Například: nejsvětlejší, nejněžnější, nejhladší, nejlehčí.
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Podstatná jména, která tvoří obě čísla
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná
Podstatná jména pomnožná se vyskytují
pouze
ve tvaru
množného čísla
a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena
TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny,(Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar
jednotného čísla
. Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena
TEN, TA, TO
.
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
ČÍSLO
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
PÁD
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavnájména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavnájména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavnájména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
Největší problémy v pravopise dělají přídavnájména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
pády
Rod mužský životný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcův pes
Otcovi psi
2. pád
Otcova psa
Otcových psů
3. pád
Otcovu psu
Otcovým psům
4. pád
Otcova psa
Otcovy psy
5. pád
Otcův pse
Otcovi psi
6. pád
Otcově / otcovu psu
Otcových psech
7. pád
Otcovým psem
Otcovými psy
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Zdravím, pane Babiši, máte asi jiné starosti, než sedět u PC, či notebooku a odpovídat na otázky. Chtěl bych se dotknout restaurací a hospod, které si umanuly mít otevřeno i přes zákaz, porušují tím zákon a ještě se s tím chlubí v televizích. Dle mého mínění - NEJVYŠŠÍ MOŽNÁ POKUTA, NÁHRADA NEMOCNIČNÍHO OŠETŘENÍ, V PŘÍPADĚ, ŽE SE PROKÁŽE NAKAŽENÍ COVIDEM V TÉTO PROVOZOVNĚ, POPŘÍPADĚ ZA ÚMRTÍ ZPŮSOBENÉ COVIDEM, POSTUPOVAT JAKO ÚMYSLNÉ ZABÍTÍ. POKUD BY MAJITEL NEMĚL NA ZAPLACENÍ POKUTY, NÁSLEDOVALA BY EXEKUCE VEŠKERÉHO JEHO MAJETKU K ÚHRADĚ ZPŮSOBENÉ ŠKODY, POPŘ. TREST ODNĚTÍ SVOBODY. Proč tato opatření? Až když covid způsobí smrt blízké osoby, jste ochoten se nad celou pandemií opravdu zamyslet. Vyjadřovat se k ministru zdravotnictví by bylo plýtváním času a slov. Jedním slovem KATASTROFA. Děkuji Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den pane Babiš písi Vám protože jsem rozhořčen na naše zdravotnictví. Mám dvě malé děti, a prostě se nachladily dostaly kašel , rýmu a navíc prodělali PCar test který byl negativní ale uleklo asi 3 dny a nakazil jsem se covidem. Kašel se nezlepšoval ba naopak antigení test negativní, ale paní doktorka nám zakázala s dětmama zajít k lékaři že je to covid , ať si zavoláme rychlou . Je to možné se takhle zachovávat k malým dětem??? Jsou gto přeci lékaři mají pomáhat a nejvíce jde o malé děti ne?? opoět vše
přesunují na druhé je to ubohost udělejte v tom nějaký pořádek Krumpl¨
děkuji za odpověd
Na přídavnájména měkká se ptáme také otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je? U těchto přídavných jmen je ale koncovka vždy měkká. Řadí se sem vždy všechna přídavnájména, která vznikla z názvů zvířat (orlí, želví, kuřecí, hovězí). Měkká přídavnájména se skloňují podle vzoru jarní.
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu mužského životného a neživotného v jednotném a množném čísle podle vzoru jarní:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Jarní brouk, jarní den
Jarní brouci, jarní dny
2. pád
Jarního brouka, jarního dne
Jarních brouků, jarních dnů
3. pád
Jarnímu broukovi, jarnímu dnu
Jarním broukům, jarním dnům
4. pád
Jarní brouka, jarní den
Jarní brouky, jarní dny
5. pád
Jarní brouku, jarní dne
Jarní brouci, jarní dny
6. pád
O jarním brouku, o jarním dnu
O jarních broucích, o jarních dnech
7. pád
S jarním broukem, s jarním dnem
S jarními brouky, s jarními dny
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu ženského v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.
V naší poradně s názvem PLNA MOC BEZ JMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobry den, muze byt plna moc bez uvedeni jmena zmocneneho? Rsp. zda mi na úřadě ověří podpis na plne moci, kdyz jeste neuvedu jmeno toho, koho bufu zmocňovat? To bych dopsal az pozdeji. Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ověření plné moci, ve které není zatím uveden zmocněnec je možné, neboť akt ověření stvrzuje údaje o zmocniteli a ty v plné moci máte. Takto připravená plná moc k následnému doplnění zmocněnce je velmi nebezpečný dokument, protože údaje může doplnit kdokoli s libovolným jménem. Po doplnění údajů o zmocněnci je plná moc platná až do jejího odvolání.
Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).
Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?
Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).
