Jak na to
Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.
Téma
PŘÍKLAD PŘEDLOŽKY S PODSTATNÝM JMÉNEM A ZÁJMENEM
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.
Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.
Zdroj: diskuze Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Určení slovního druhu slova „během“
Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).
Ukázka:
Podstatné jméno – S během musel skončit.
Předložka – Přišel během vystoupení.
Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)
Diskuze
V diskuzi JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Hano,
mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.
S přáním pěkných dnů
Jana Válková
Zdroj: diskuze Jak
Určování větných členů
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.
Zdroj: Větné členy - přehled
Diskuze
V diskuzi PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
Zdroj: diskuze Předložky
Poznámka:
Aby toho nebylo málo, může být příslovce proč i zpodstatnělé, viz následující příklady:
Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.
V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.
Zdroj: Slovní druh slova proč
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo což
Podmět
Někdy se stává, že žáci (a nejen ti) náhle zpochybní nejen u poznání tohoto větného členu, ale i u jeho pravopisu, neví, jestli se správně píše podmět nebo podnět. Obě slova totiž existují, ale mají zcela různý význam. S jazykovým rozborem souvisí jen podmět, což je již zmíněný základní větný člen. Naopak pod pojmem podnět je myšlen návrh, pobídka, popud, motiv.
Podmět společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici (jejich skladební vztah se nazývá predikací = shodou, protože oba větné členy se shodují v osobě, čísle a jmenném rodě).
Podmět může být vyjádřen podstatným jménem (například: Kočka běhala po zahradě.), zájmenem (například: Všichni na mě zírali.), přídavným jménem (například: Mladí se mnou souhlasili.), číslovkou (například: Dva jsou více než jeden.), slovesem v infinitivu (například: Zvítězit je mým cílem.), citoslovcem (například: Hlasité bum se ozvalo tanečním sálem.).
Je několik druhů podmětu, jedním z nich je podmět nevyjádřený (známý z předcházející věty, zřejmý z tvaru slovesa, všeobecný) a podmět vyjádřený. U podmětu je důležité také to, jestli je rozvíjen a kolika slovy je tvořený. Jestli není ve větě podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, jestli je rozvíjen, jedná se o podmět rozvitý. Podmět tvořený více slovy je nazývaný také jako podmět několikanásobný.
Zdroj: Rozvitý podmět
Cvičení na předložky, přípony a předpony
- Cvičení na předložky a předpony
- Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
- Cvičení na předložku „s (sebou)“
- Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Zdroj: Předložky
Předložky
Ke zbývajícím čtyřem druhům se už konkrétní otázky nevztahují. Sedmým slovním druhem jsou předložky, které patří k podstatnému jménu, pomáhají určit pád a bližší okolnosti.
Příklad: na stole, u krbu, veskříni, s přáteli.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Slovo všechno
Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.
Zdroj: Slovo všechno
Diskuze
V diskuzi SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Válková.
Dobrý den, pane Němečku,
oba výrazy jsou opravdu přídavným jménem.
Hlídající = přídavné jméno dějové
Hlídací = přídavné jméno účelové
Přeji krásné svátky jara :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Němeček.
Děkuji velice, a to i za vyjasnění druhu přídavných jmen i za přání k Velikonocům. Jsem rád, že jsem na vaše vebovky natrefil a budu je využívat i v budoucnu. Zdraví Jan Němeček
Zdroj: diskuze Slovní druhy
Předložky
Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.
Předložky se obvykle pojí s určitými pády.
Zdroj: Předložky
Diskuze
V diskuzi MŮŽE BÝT SLOVO 'KAŽDÝ' PŘÍDAVNÉ JMÉNO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Betinec.
Dobrý den.
Zajímalo by mě, zdali může slovo "každý" i přídavným jménem.
Předpokládám, že ve větě: "Každý tam byl", jde o neurčité zájmeno.
A co ve větě: "Každý člověk tam byl" - jde o přídavné jméno?
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Může být slovo 'každý' přídavné jméno?
Jak na to
Předložky „s“, „se“ se pojí se sedmým pádem, u knižních zastaralých spojení se může objevit i u 4. pádu a může se objevit i ve spojení s 2. pádem, pokud se jedná o spojení, které vyjadřuje pohyb z povrchu pryč.
Naopak předložky „z“ , „ze“ se pojí jen s pádem druhým.
Pravidla jenž/jež
Zpravidla platí, že vztažné zájmeno jenž se používá v souvislosti s podstatnými jmény rodu mužského životného i neživotného. A vztažné zájmeno jež se naopak vztahuje k podstatným jménům rodu ženského a středního.
Zdroj: Gramatika jenž
Níž jako zájmeno
Je to ingredience, bez níž skvělou omáčku opravdu nepřipravíte. Učitelka, k níž jsem opravdu nechoval vřelé city, naštěstí již odešla. Vzpomněla si na tu pohádkovou knížku, v níž byly strašidelné obrázky. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž si nerozumím.
Ve všech výše uvedených příkladech je slovo „níž“ zájmenem, respektive tvarem vztažného zájmena rodu ženského ve 2., 3., 6. a 7. pádě čísla jednotného. Aby to bylo zcela jasné, nabízím přehledné skloňování zájmena „jež“ v rodu ženském (nikoli středním).
|
jednotné číslo |
množné číslo |
|
|
1. pád |
jež |
jež |
|
2. pád |
jíž, níž* |
jichž, nichž* |
|
3. pád |
jíž, níž* |
jimž, nimž* |
|
4. pád |
již, niž* |
jež, něž* |
|
5. pád |
||
|
6. pád |
níž* |
nichž* |
|
7. pád |
jíž, níž* |
jimiž, nimiž* |
* Podoby s takzvaným náslovným n- se používají po předložkách, například k níž, o níž, před níž, s níž a podobně.
Zájmeno jenž/jež/jež uvozuje vedlejší větu vztažnou a vyjadřuje její vztah zpravidla k určité osobě nebo věci uvedené ve větě řídící (viz souvětí uvedená výše jako příklad). Používá se především v psaných projevech.
Zdroj: Určování slova níž
Předložky a předpony
Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slova a stojí před kořenem.
Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)
Zdroj: Předložky
Druhy předložek
Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).
Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).
Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.
Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.
Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).
Ukázka:
Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.
Příslovce – Jel jen tak kolem.
Předložka – Jel kolem řeky.
Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.
Předložka – Díky tobě večer neusnu.
Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.
Předložka – Ubytoval se blízko nás.
Zdroj: Předložky
Seznam předložek
Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.
- à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
- během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
- bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
- beze – vlastní - 2. pád – beze mě
- blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
- cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
- dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
- díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
- dle – knižní - 2. pád – dle názoru
- do – vlastní – 2. pád - do domu
- jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
- k – vlastní – 3. pád - k tobě
- ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
- kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
- kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
- kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
- kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
- ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
- kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
- mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
- mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
- místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
- na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
- nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
- nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
- naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
- navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
- o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
- ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
- od – vlastní – 2. pád – od strýce
- ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
- ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
- okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
- oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
- po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
- poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
- pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
- pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
- podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
- podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
- podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
- pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
- před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
- přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
- přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
- přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
- při – vlastní – 6. pád – při tobě
- pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
- prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
- proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
- s – vlastní - 7. pád – s tebou
- se – vlastní - 7. pád – se mnou
- skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
- skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
- stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
- u – vlastní – 2. pád – u domu
- u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
- uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
- uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
- v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
- včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
- ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
- vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
- versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
- vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
- vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
- vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
- vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
- vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
- vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
- z – vlastní – 2. pád – z okna
- za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
- ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
- zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
- zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
- zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu
Zdroj: Předložky