PŘÍKLAD SPOJKY

Příslovce od písmene B

Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

Babičkovsky – přístup babičky

PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

Bačovsky – ovčácky

PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

Bájně – myticky

PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

Bakelitově – plastově

PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

Bakteriálně – jednobuněčně

PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

Balzámovaně – konzervované balzámem

PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

Banálně – všedně, triviálně, otřele,

PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

Baňatě - připomínající báň

PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

Barevně – v barvách, podle barev

PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

Bariérově – s bariérami, zábradlím

PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

Barmsky – v barmském jazyce

PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.

Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo což

Příslovce od písmene A

Abecedně – řazeno podle abecedy (= soustavy písemných znaků)

PŘÍKLAD: Jména účastníků byla seřazena abecedně.

Abnormálně – odlišně od normálu, neobvykle

PŘÍKLAD: Jeho psí jazyk byl abnormálně dlouhý.

Absolutisticky – uplatňování absolutismu (=samovláda, neomezená moc panovníka)

PŘÍKLAD: Císař v Rakousko-Uhersku vládl absolutisticky.

Absolutně – naprosto, úplně

PŘÍKLAD: Absolutně s tebou ve všem souhlasím.

Abstraktně – pomyslně

PŘÍKLAD: Úkol se dal vyřešit jen abstraktně, ne konkrétně.

Absurdně – protismyslně, vnitřně sporně, nesmyslně

PŘÍKLAD: Tvé názory působily velmi absurdně.

Adekvátně – přiměřeně, ve shodě s něčím

PŘÍKLAD: Slavnostní večeře působila adekvátně ke špatné rodinné situaci.

Administrativně – správně (= správa státu), úředně, vyřizování záležitostí státu,

PŘÍKLAD: Administrativně náročná činnost byla součástí mého zaměstnání.

Adresně – určeně konkrétní osobě

PŘÍKLAD: Výzva nepůsobila adresně. Jeho vtipy byly namířeny adresně na můj účet.

Aerodynamicky – týkající se proudu, pohybu vzduchu, upravený tak, aby překonával odpor vzduchu

PŘÍKLAD: Oblečení některých sportovců působilo aerodynamicky.

Afektovaně – citově přepjatě, nepřirozeně, strojeně

PŘÍKLAD: Zpěvaččino vystupování před porotou vypadalo velmi afektovaně.

Agilně – čile, horlivě, aktivně, snaživě

PŘÍKLAD: Volič KSČ se agilně zapojil do propagace jeho strany před blížícími se volbami.

Agitačně – přesvědčivě, ve snaze získávat lidi pro jisté myšlenky a program

PŘÍKLAD: Každý volební program působí na voliče agitačně.

Agrárně – zemědělsky

PŘÍKLAD: Některé státy jsou ještě dnes silně agrárně zaměřené.

Agresivně – útočně, výbojně

PŘÍKLAD: Rozčílený dav se agresivně vrhl na zasahující policisty.

Akademicky- vzdělaně, vysokoškolsky, ale i střízlivě, odtažitě, chladně, teoreticky

PŘÍKLAD: Jednání odborníků v oblasti politiky nevypadalo příliš akademicky.

Akčně – výkonně, činně, provádějící činnost

PŘÍKLAD: Akčně se zapojil do všech našich plánů na prázdniny.

Aktivně – činně, vztahující se k činnosti, výkonně

PŘÍKLAD: Ve škole se aktivně zapojoval do všech akcí.

Aktuálně – naléhavě, časově, živě, v současnosti

PŘÍKLAD: Aktuálně je na silnicích ledovka a hrozí zvýšená nehodovost.

Akutně – náhle vzniklé, prudce, silně, naléhavě, bezprostředně, palčivě

PŘÍKLAD: Akutně musel se zánětem k lékaři. Daný problém akutně vyžadoval řešení.

Alabastrově – jemně bílé

PŘÍKLAD: Jeho rukavičky byly alabastrově bílé.

Albánsky – v albánském jazyce

PŘÍKLAD: V Chorvatsku se albánsky nedorozuměl.

Alegoricky – symbolické zobrazení abstraktní pojmu, obrazně

PŘÍKLAD: Významné myšlenky byly v kniz

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Příběh

Ve svém příspěvku VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: příběh Význam spojky "přece"

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Příběh

Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Příslovce od písmene C

Celkově – úplně, úhrnně, celistvě, všeobecně

PŘÍKLAD: Celkově se večer povedl. Soutěž měla celkově úspěch.

Celerově – v souvislosti s celerem (zeleninou)

PŘÍKLAD: Celerově chutnající polévka strávníky příliš neoslovila.

Celistvě – uceleně, celkově, tvořící celek

PŘÍKLAD: Servírované jídlo by mělo působit celistvě.

Celkem – dohromady, úhrnem

PŘÍKLAD: Výsledek byl celkem povedený.

Celodenně – po celý den

PŘÍKLAD: Mnoho žen celodenně pečuje o svůj vzhled.

Celoevropsky – týkající se celé Evropy

PŘÍKLAD: Celoevropsky se momentálně řeší uprchlická krize.

Celokoženě – celé v kůži

PŘÍKLAD: Boty prodávané na internetu působily celokoženě.

Celonárodně – týkající se celého národa

PŘÍKLAD: Celonárodně hledaný zločinec se ukrýval v Ústí nad Labem.

Celopodnikově – týkající se celého podniku

PŘÍKLAD: Celopodnikově organizovaná odstávka finančně zasáhla každého zaměstnance.

Celorepublikově - týkající se celé republiky

PŘÍKLAD: Celorepublikově vyhlášená sbírka dosáhla vynikajícího výsledku.

Celoročně – po dobu celého roku

PŘÍKLAD: Slevy na jízdném ve vlaku fungující celoročně.

Celospolečensky – týkající se celé společnosti

PŘÍKLAD: Celospolečensky řešeným problémem jsou sociálně patologické jevy u dětí a mládeže.

Celostátně – týkající se celého státu

PŘÍKLAD: Celostátně bylo vyhlášeno pátrání po dvojici nezvěstných dětí.

Celovečerně – po celý večer

PŘÍKLAD: Televizní stanice celovečerně vysílala filmy o Rambovi.

Celozávodně – týkající se celého závodu

PŘÍKLAD: Ředitelství celozávodně vyhlásilo školení zaměstnanců.

Celoživotně – po celý život

PŘÍKLAD: Někteří lidé se celoživotně vzdělávají.

Cele – úplně, dokonale, hotově, kompletně

PŘÍKLAD: Stroj působil cele.

Cementově – spojené a tvořené cementem

PŘÍKLAD: Cementově šedá barva sloužila jako podkladová vrstva.

Cenově – týkající se ceny

PŘÍKLAD: Cenově dostupné zboží vyprodaly během slevové akce.

Ceníkově – v souvislosti s ceníkem

PŘÍKLAD: Cena se ceníkově lišila.

Centimetrově – v centimetrech

PŘÍKLAD: Centimetrově to vycházelo na stejno.

Centralisticky – v systému řízení nižších organizačních jednotek z jednoho nadřízeného centra

PŘÍKLAD: Některé podniky a jejich pobočky jsou řízeny centralisticky.

Centralizovaně – organizačně soustředěné

PŘÍKLAD: Některá exotická zvířata musí být centralizovaně registrovaná.

Centrálně – umístěné v centru, hlavně, vztahující se k centru

PŘÍKLAD: Centrálně řízená ekonomika byla typická pro socialistické státy.

Centrifugálně – odstředivě

PŘÍKLAD: Okolí tkáně je aktivováno centrifugálně.

Centripetálně – dostředivě

PŘÍKLAD: U 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Jaký slovní druh je Pozor a jak se skloňuje,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!

Zdroj: příběh Slovní druh

Psaní čárek

Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).

Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.

Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).

Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.

Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.

Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.

Zdroj: článek Spojky

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

• slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
• stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
• odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
• vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
• příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
• vysvětlovací – a to, a sice
• důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

• příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
• účinkový (že, až, takže, div že)
• důvodový (jestliže, protože, když)
• účelový (aby, by, ať)
• podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
• přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
• časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
• způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
• obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
• výjimkový (leda, ledaže)
• vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: článek Spojky

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.

Mám nejen kVám dotaz spočítal NĚKDO z té PS a senatu koik volna mají učitelé za rok, to jsou jarní prázdnin, velké letní prázdniny a stále nějaká volna,ale NIKDO nemá odvahu to říci nahlasKdyž v TV byla info za kolik dřou hasiči tak se divím že to děají, zachraňují lidské životy, spadlou kočku do kanálu, pak kde se co stane a šustne tak jsou první jako na pomoc hasiči u všeh akcích a jaké mají platy, zodpovědnost jsem zdravotník a moc dobře vím jak to je u nás, a u hasičů mě to překvapilo,námaha fyzická,psychická, děsné mundury, technika a měsíčně údajně dle TV 18 000, jen nadšenec toto může dělat a neřvou jako učitelé že mají málo už to nemůžeme poslouchat.Prosím askavě nebojte se promluvit i o jiných zodpovědnějších profesích.Přeji hodně úspěchů v práci a zdravím H.Polesná

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Milá paní Polesná,
Váš názor o volnu učitelů je jaksi mylný. Každý ví o existenci letních, jarních prázdnin atd. Nicméně jsou to prázdniny pro děti, ne pro učitele. Mám totiž jednoho středoškolského učitele doma a má úplně stejnou délku dovolené jako každý jiný zaměstnanec - tedy pět týdnů a navíc má tu nevýhodu, že si jí musí vybrat vždy jen v letních měsících a ne když třeba rodina potřebuje. V době prázdnin sice neučí děti, ale ve škole být musí. Najde se tam totiž mnoho jiné práce. Žádné volno nemá. A pak také zapomínáte na to, že učitel příchodem domů ze školy práci nekončí jako hasič nebo koho jste dávala jako příklad. Téměř denně totiž sedí u další přípravy na druhý den. A nelžu Vám - někdy je to až do půlnoci. A to vážně nepřeháním. Já bych to tedy dělat nechtěla. A nejde jen o časovou stránku, ale hlavně o tu psychickou. Neumíte si možná ani představit, co obnáší učit některé puberťáky, ale to už je jiná stránka věci. Doufám, že Vám tohle vysvětlení postačí.

Zdroj: příběh Andrej Babiš

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

• jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
• opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
• dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
• víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: článek Spojky

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC V ZASTOUPENÍ JINÉ PLNÉ MOCI PŘEPIS VOZIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Sofie Urbanová.

Dobrý den, prosím chtěla bych se zeptat. Mám plnou moc od syna na úřady kvůli přepisu auta, ale potřebovala bych ji napsat dalšímu pánovi. Pán bydlí daleko a tak přepis si udělá sám, ale zda to jde nějak udělat abych tam nemusela jet já. Takže třeba příklad
já Olga.... v zastoupení syna Filipa na základě plné moci číslo...... ze dne...... davam plnou moc panovi........ na přepis vozidla? Jde to vůbec nějak takto? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ano, přesně tak to jde udělat, ale obě plné moci musí mít ověřené podpisy. Musí být ověřen podpis vašeho syna a na té druhé plné moci musí být ověřen váš podpis a její přílohou musí být ověřená kopie plné moci od vašeho syna. Takže celkem tři ověření (dva podpisy a jedna ověřená kopie).

Zdroj: příběh Plná moc zastupování vzor

Větněčlenská platnost

Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.

• Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
• Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
• Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.

Větněčlenská platnost slov

Slova s větněčlenskou platností

Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.

Slova bez větněčlenské platnosti

Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).

Infinitiv

Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).

Příklad ve větě

• Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
• Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
• Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
• Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
• Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
• Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).

Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN, PANE NOVÁKU ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Dobrý den, měla bych na Vás velkou prosbu. Můžete mi, prosím, napsat, zda se píše Dobrý den, pane Nováku, ..... Jde mi o čárku za slovem den, zda tam má být či nebýt. Já si myslím, že jde o vložení PANE NOVÁKU a proto by tam měla být. Kamarádka je jiného názoru.

Moc děkuji za odpověď
Hrdinová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!

Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?

No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?

Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!

Zdroj: příběh Dobrý den, pane Nováku ...

Na co si dát pozor

1. a to

• Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
• Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
• Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.

2. a tak

• Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
• Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.

3. či, nebo

• Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
• Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.

Zdroj: článek Spojky

Příběh

Ve svém příspěvku VZOR OTEVŘENÉHO DOPISU PRO PREZIDENTA REPUBLIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard.

Dobrý den pane Prezidente Po zvážení pro a proti Vám sdělím co nemohu nesdělit a to že nikdo v této republice nemá zájem naslouchat hlasu lidu a jeho podnětům a řešení. Politik nemá zájem, kdy s toho nezíská provizi-to je realita. Příklad: v Hamburku máme pronajatý přístav-vím jak ho využít na 100%-není zájem. Mohl by řešit globální problém pitná voda pro 2 miliardy lidí a dát lidem práci.Možná že Vám to dají k posouzení děkuji předem

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Vzor otevřeného dopisu pro prezidenta republiky

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem PRAVOPIS MILÝ A MILÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Děvana Pavlíková.

oslovuji v dopise / emailu

Milý Josefe a Aničko nebo Milí Josefe a Aničko?
Druhý příklad se zdá správnější ale první vypadá lépe.
Děkuji předem za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je:
Milí Josefe a Aničko.
Milá Aničko, milý Josefe. (ženy se oslovují první).
V případě oslovení Milý Josefe a Aničko, dáváte najevo náklonnost k Josefovi a upozaďujete Aničku.

Zdroj: příběh Pravopis milý a milí

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Zdroj: článek Spojky

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁVORKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Úlovec.

Mám dotaz: o závorkách existuje řada informací, ovšem nikde jsem se nedočetl (nebo alespoň nenašel), jak postupovat, pokud je závorka v závorce nebo v závorce je údaj obsahující závorku (např. citace právních předpisů typu (§ 23 odst. 2 písm. j). Děkuji za pomoc.
JÚ

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Závorky se používají k vkládání vysvětlení, oprav, upřesnění nebo komentářů do textového materiálu. Závorky se vždy používají v páru; musíte mít jak otevírací, tak uzavírací závorku. Pro situaci, když potřebujete vložit vysvětlení do vysvětlení, neboli vnořené závorky do již stávajících závorek, tak použijete závorky hranaté. V případě právních předpisů, kdy chcete uvést konkrétní pasáž paragrafu specifikovanou odstavcem a písmenem, se závorka uvádí jako součást onoho písmenného označení dílčího celku zákonného ustanovení. Jinými slovy součástí písmene odstavce paragrafu je vždy uzávěr kulaté závorky (například a), b), c), atd.).
Příklad:
1. Pro zvládnutí kompulzivního chování (neurotická duševní porucha, při které jedince trápí opakované myšlenky [nazývané „obsese“] nebo cítí potřebu opakovaně provádět určité rituály [nazývané „kompulze“] v míře, která vyvolává strach nebo zhoršuje obecné fungování člověka) se poukazuje na nutnost zvyšování kompetentnosti pedagogů k rozpoznání dětí s těmito symptomy.
2. Podle zákonných ustanovení (například §38b odst. 2 písm. a) [původně upraveno v §38], zák. č. 561/2004 Školský zákon v platném znění) může být škola zrušena.

Zdroj: příběh Závorky

Než slovní druh

Slovo než je spojka podřadicí (hypotaktická). Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném.

Všechny spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.

Zdroj: článek Spojky

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: článek Přestože

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

• nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
• jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
• jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
• spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

• jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
• se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
• v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čárky ve větách

Význam bude-li a jiných podobných případů

Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když  často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li