Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ


Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Učila se pro dobré známky.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Zdroj: článek Větné členy - přehled

Příběh

Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.

Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Vedlejší věta přívlastková

Vedlejší věta přívlastková vyjadřuje přívlastek řídící věty. Závisí na některém podstatném jménu řídící věty. Bývá uvozena zájmeny který, jenž, vztažnými příslovci kde, kdy, kam a spojkami aby, že.

Ukázky použití

Viděl strom, do kterého udeřil blesk.

Měl psa, jenž kulhal.

Navštívili místo, kde se vdávala.

Učitel ho vyvolal v okamžiku, kdy si hrál s telefonem.

Pozval ho na místo, kam nikoho předtím nevzal.

Nelíbila se mu představa, že neuspěje.

Měl přání, aby v životě uspěl.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

TEST NA URČOVÁNÍ VEDLEJŠÍCH VĚTNÝCH ČLENŮ

TEST: Urči vedlejší větné členy: přívlastek (Pk), předmět (Pt), příslovečné určení (PU), doplněk (Do).

Musíme dát přednost vozidlům jedoucím po hlavní silnici.

K narozeninám jsem dostala lístky do divadla.

Malé baletky tancovaly bosy.

Vidíš ty bosé děti?

Napiš to prosím takhle.

Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění.

Náš Milan se vyučil kuchařem.

V osm hodin se sejdeme před knihovnou.

Darovali jsme jim sošku ze dřeva.

Soused se večer obvykle díval na televizi.


Zdroj: článek Příslovečné určení

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

  • nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
  • jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
  • jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
  • spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

  • jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
  • se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
  • v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý shodný přívlastek, který stojí za podstatným jménem, k němuž náleží, a který není pro smysl věty nezbytný. Pokud se ve větě vynechá, nenaruší to smysl věty.

Přívlastek volný se odděluje čárkou. Pokud stojí přívlastek volný uprostřed věty, odděluje se čárkou z  obou stran. Například: Hejno vlašťovek, letící nad městem, mířilo na jih.

4. Přívlastek těsný

Přívlastek těsný je svým postavením stejný jako přívlastek volný, rozdíl je v tom, že jeho vypuštěním by se smysl věty zcela změnil.

Přívlastek těsný se neodděluje čárkou. Například: Mé rozhodnutí přihlásit se na vojenskou akademii bylo nezvratné.

5. Přístavková spojení

Přístavková spojení jsou složky komplexního větného členu, které v zásadě označují stejnou skutečnost. Obvykle se dají poznat tak, že se mezi ně dají vložit výrazy jako: to jest, to znamená, totiž.

Stejně jako přívlastky i přístavky mohou být volné a těsné. Pokud je přístavek volný uprostřed věty, odděluje se z obou stran čárkou. Například: Aleš, kamarád z dětství, přijel na  návštěvu. Božena Němcová, autorka Babičky, žila ve Vídni. Přístavky těsné se čárkou neoddělují. Například: Tady na chalupě se mi moc líbí. Spisovatelka Božena Němcová žila ve Vídni.

U přístavku se tedy čárka píše,:

  • když se jedná o přístavek volný
  • když výrazy přístavku slouží k vysvětlení jevu. Například: Lingvistika, neboli věda zkoumající jazyk.
  • Když se jedná o zkratku vědeckého titulu za jménem. Například: RnDr Jan Novák, DrSc.

U přístavku se tedy čárka nepíše,:

  • když se jedná o přístavek těsný
  • když výrazy vyjadřují jinou možnost označení. Například: lingvistika neboli jakozykověda.

Do přístavku se také řadí výčet, vytčení, shrnutí a ztotožnění.

Výčet

U výčtu je první člen významově širší, než druhý člen, který ale bývá několikanásobný. Například: Dům se  skládal z pěti pokojů, dětský pokoj, ložnice, obývací pokoj, pokoj pro hosty, pokoj pro služebnou.

U výčtu se výrazy oddělují čárkou.

Vytčení

U vytčení se objevují výrazy jako hlavně, zejména, zvláště, především. I zde má první výraz širší význam než druhý. Například: Někdy v noci, obzvlášť k ránu, míval obrovské chutě.

Vytčení jevu, který není zahrnutý do  obsahu první složky komplexního větného členu, se vyjadřuje výrazy: výjimka, kromě, až na. Například: Soutěže v golfu se zúčastnily všechny státy, až na  Slovensko.

Vytčené jevy se oddělují čárkou.

Shrnutí

U shrnutí je druhý člen významově širší. Shrnutí se vyjadřuje výrazy: zkrátka, prostě, jednoduše. Například: Ve  šperkovnici ležely náušnice, řetízky, přívěsky a prsteny, zkrátka babiččiny veškeré šperky.

Shrnutí se odděluje čárkou.

Ztotožnění

Jedná se o spojení výrazů, které označují stejnou skutečnost a využívají k tomu výrazy: také, čili, či, aneb, alias, vulgo, respektive, jinak také, jinak řečeno, řečené. Například: gramatika čili mluvnice.

Tyto výrazy se neoddělují čárkou.

6. Samostatný větný člen a dodatečně připojený větný člen

Samostatný větný člen se odděluje čárkou. Jedná se o výraz, který stojí mimo větu. Jeho funkce je zdůrazňovací. Například: K moři, tam bych chtěl jet.

I dodatečný větný člen se odděluje čárkou, ve větě stojí na konci a jeho funkce je vysvětlovací a zdůrazňovací. Například: Na dovolené jsem potkal mnoho lidí, a zajímavých.

7. Oslovení

Oslovení se ve větě odděluje čárkou. Pokud je oslovení uprostřed věty, odděluje se z obou stran. Například: Dámy a pánové, vítám Vás na naší slavnosti. Nezlob, Honzo, své rodiče.

8. Citoslovce

Citoslovce se v textu oddělují čárkou. Například: Zaplaťbůh, že jsi přišel. Výjimkou je, když je citoslovce větným členem, pak se čárkou neodděluje. Například: Žába žbluňk do vody.

9. Vsuvka

Vsuvka je součást věty, se kterou v  podstatě obsahově nijak nesouvisí. Vsuvka se odděluje čárkami. Například: Výstava se koná, myslím, příští čtvrtek. Věnujte mi, prosím pozornost.

10. Doplněk

Doplněk je větným členem, který  závisí současně na podstatném jménu a zároveň i na slovesu.

Doplněk se odděluje čárkami. Například: Každou noc, sedíc u mé postele, mi maminka předčítala pohádky.

Zdroj: článek Čárky ve větách

TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ

1. a) Řekl ti, dědo, že dnes nepřijde?

b) Vážení hosté, vítáme Vás na charitativní akci, jejíž výtěžek půjde dětem bez domova.

c) Myslím, že s tebou nemůžu souhlasit dědo.

Která věta není napsaná správně?

Správná odpověď


2. a) Adam nechtěl jít do školy neboť se bál testu.

b) Karel Čapek autor Dášenky měl bratra Josefa.

c) Zůstaň doma Adame a přečti si Dášenku.

Do které věty se musí doplnit jen jedna čárka?

Správná odpověď


3. a) Četl knihu které příliš nerozuměl.

b) Nechtěl jít na oslavu ale musel.

c) Dočetl knihu i domaloval obraz

Která z vět je napsaná správně?

Správná odpověd


4. a) Jan Lucemburský zemřel, myslím v bitvě u Kresčaku.

b) Jan Lucemburský zemřel, myslím, v bitvě u Kresčaku.

c) Jan Lucemburský zemřel myslím, v bitvě u Kresčaku.

Která věta správně odděluje vsuvku?

Správná odpověď


5. Děti hrající si v družině rozbily okno. Která z upravených vět obsahuje volný přívlastek?

a) Děti, hrající si v družině rozbily okno.

b) Děti hrající si v družině, rozbily okno.

c) Děti, hrající si v družině, rozbily okno.

Správná odpověd


6. a) Velmi, oblíbený spisovatel napsal nový bestseller, který se dobře prodával.

b) Italský matematik vytvořil vzorec který ho proslavil.

c) Česká spisovatelka se proslavila knihou, která byla pro děti.

Která věta je napsána správně?

Správná odpověď


7. a) Četl dopis, a smál se u toho.

b) Chtěl spát, ale nemohl.

c) Nudil se, a proto hledal zábavu.

Která z vět obsahuje chybu?

Správná odpověď


8. a) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby a natrhala maliny, ze kterých by mohla udělat koláč.

b) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze, kterých by mohla udělat koláč.

c) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze kterých by mohla udělat koláč.

Která věta je správně?

Správná odpověď


9.a) Přestaňte vykřikovat nebo Vám dám poznámku uličníci!

b) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku, uličníci!

c) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku uličníci!

Která věta je správně?

Správná odpověď


10. a) Jedničku, tu bych si zasloužil z matematiky.

b) Jedničku tu bych si zasloužil matematiky.

c) Jedničku, tu, bych si zasloužil z matematiky.

Která věta je správně?

Správná odpověď


Zdroj: článek Čárky ve větách

Struktura otevřeného dopisu

I otevřený dopis má jasně danou strukturu. Protože je otevřený dopis dopisem úředním, je u něj jasně stanovená forma a části, které musí tento dopis bezpodmínečně obsahovat. U úředních dopisů je také jasně stanovené, kde se tyto části musí konkrétně v dopisu nacházet.

Jednotlivé body struktury otevřeného dopisu:

Otevřený dopis je vhodné psát písmem Times New Roman velikosti 12. A pro přehlednost je vhodné využít i širší řádkování (například 1,5 řádku).

  1. Adresa odesílatele – Tato adresa se obvykle nachází vlevo nahoře. Je psána stejnou formou, jakou se píší adresy na obálky. Každý řádek tedy obsahuje jednu informaci: Jméno a příjmení; ulice a číslo popisné; město; poštovní směrovací číslo.
  2. Adresa adresáta – Po vynechání zhruba dvou řádků následuje ve stejné podobě adresa adresáta. Zde je vhodné dopis adresovat již konkrétní osobě (řediteli nějaké firmy, starostovi města, předsedovi vlády atd.)
  3. Místo a datum sepsání – Opět po vynechání asi dvou řádků následuje místo a datum sepsání otevřeného dopisu. Adresy odesílatele a adresáta byly zarovnány vlevo, naopak vpravo se zarovnává místo a datum sepsání. Obvykle se volí formát: město, den, měsíc a rok.
  4. Nadpis úředního dopisu - Opět po vynechání asi dvou řádků následuje další bod, a tím je nadpis úředního dopisu. Nadpis bývá psán buď tučným písmem, anebo je podtržený, nepoužívá se kombinace. Nadpis může obsahovat pojem otevřený dopis spolu se jménem toho, komu je určený, případně se tam také může objevit výraz nesouhlas spojený s tím, o co se jedná. Například: Otevřený dopis starostovi města České Budějovice, nebo Nesouhlas s uzavřením Základní školy T. G. M. v Karlových Varech.
  5. Oslovení – Po vynechání jednoho až dvou řádků následuje po nadpisu oslovení. V úředních dokumentech se u oslovení používá přívlastek: Vážený, vážená, vážení, spojený buď s funkcí toho, komu je dopis adresován, nebo s jeho titulem, případně příjmením. Například tedy: Vážený pane řediteli, Vážený pane inženýre, Vážený pane Nováku. Pokud někdo nemá titul, ale má vysokou funkci, tak oslovení vychází z jeho funkce. U otevřených dopisů se obvykle obracíte na vedoucí představitele státních orgánů právě kvůli jejich funkci, takže je vhodné adresáta od začátku oslovovat jako starostu, poslance atd. Oslovení adresáta končí obvykle čárkou.
  6. Vlastní obsah dopisu – Na dalším řádku (případně je vhodné vynechat jeden řádek, aby vznikaly odstavce) se začíná malým písmenem, protože věta pokračuje od oslovení. Je také vhodné řádek odsadit (použít klávesnici tabulátoru). Před psaním vlastního obsahu je třeba si uspořádat myšlenky, aby byl obsah řazen logicky. Po celou dobu je třeba respektovat to, že je to oficiální dopis, a tak musí být psán spisovným jazykem. U otevřeného dopisu je třeba, aby odesílatel své požadavky dokládal vhodnými argumenty. Nestačí napsat, co požaduje, ale je důležité, aby i napsal proč, a jaké výhody přinese jeho požadavek. Vlastní obsah textu je vhodné na závěr zarovnat do bloků, aby měl dopis nějakou přijatelnou formu.
  7. Závěr – Po obsahu, který bývá členěn do několika odstavců, následuje závěr, v němž se odesílatel může uchýlit ke shrnutí svého požadavku, případně třeba k výzvě, aby jeho požadavek byl znovu zvážen a řešen.
  8. Závěrečná formulace – Po závěru následuje ve všech úředních dopisech věta: „S pozdravem“. I když je otevřený dopis laděn často negativně a někomu je v něm něco vytýkáno, tak i přesto je závěr laděn zdvořile právě tímto zakončením.
  9. Podpis – Po formulaci „S pozdravem“ se vynechávají alespoň dva řádky a napíše se jméno a příjmení odesílatele. Na další řádek je pak možné napsat, i kdo odesílatel je. Pokud tedy otevřený dopis bude starostovi města psát nějaký zastupitel, tak na dalším řádku se právě objeví „zastupitel města“. Podpis se pak zarovnává vpravo, stejně jako bylo místo a datum odeslání. Po vytištění tohoto dopisu se pak do vynechaného prostoru mezi „S pozdravem“ a jménem odesílatele připojí i ručně psaný podpis.

Zdroj: článek Otevřený dopis

Povídky malostranské

Seznam povídek v knize

  • Týden v tichém domě
  • Pan Ryšánek a pan Schlegl
  • Přivedla žebráka na mizinu
  • O měkkém srdci paní Rusky
  • Večerní šplechty
  • Doktor Kazisvět
  • Hastrman
  • Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
  • U tří lilií
  • Svatováclavská mše
  • Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno (1877)
  • Psáno o letošních Dušičkách
  • Figurky

Charakteristika hlavních postav z některých povídek

Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.

Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.

Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.

Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.

Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.

Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří, že díky nim je velmi bohatý a až na konci povídky zjistí, že jeho bohatství spočívá vlastně v něčem jiném.

Pan Ryšánek – Pan Ryšánek je jednou z hlavních postav v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl. Pan Ryšánek je obchodník, který byl v mládí zamilován do ženy, která ho odmítla a vzala si jeho přítele. Od té doby s ním nepromluvil, přestože se každý večer setkávají.

Pan Schlegl – Pan Schlegl je druhou hlavní postavou v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl. I pan Schlegl je obchodník. Pan Schlegl získal srdce jeho vyvolené ženy, přestože kvůli tomu ztratil přítele, se kterým se i nadále setkává, ale nemluví spolu. Jejich situaci může změnit jen něco opravdu zásadního.

Pan Vojtíšek – Pan Vojtíšek je hlavní postavou v povídce Přivedla žebráka na mizinu, ale jeho postava se objevuje ve více povídkách. Pan Vojtíšek je malostranský žebrák, který je velmi oblíbený, lidé ho mají rádi, a proto se má dobře, přestože žebrá. Doplatí ale na lidskou závist. Ke konci života se musí mimo jiné vyrovnat i se ztrátou přízně lidí, které měl rád.

Pan Vorel – Pan Vorel je hlavní postavou v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku. Pan Vorel nepocházel z Malé Strany a byl to vášnivý kuřák. Tyhle dvě věci ho stály všechny peníze a nakonec i život, přestože to byl jinak milý obchodník s dobrým srdcem.

Slečna Mary – Slečna Mary je hlavní postavou v povídce Psáno o letošních Dušičkách. Jedná se o starou paní, která se nikdy neprovdala, lidé z Malé Strany jí přezdívali Tlustá Mary. Přestože slečna Mary tušila, že se nikdy neprovdá, tak doufala v pravou lásku, a proto se nechala lehce napálit. Do konce života nezjistila (nebo jí to bylo jedno), že se jednalo o krutý žert.

Slečna Poldýnka – Slečna Poldýnka se objevuje okrajově v několika povídkách. Nejvýznamnější roli má ale v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, kde její pomluva zničí panu Vorlovi život.

„mladý Neruda“ – Jedná se o postavu chlapce/mladíka, do něhož Neruda projektuje své vzpomínky. V takové chvíli přechází vyprávění z er-formy do ich-formy. Malý Neruda působí jako zvědavý, dobrosrdečný a zároveň stydlivý chlapec, který je odvážný, ale i jeho odvaha má své hranice. Jako dítě věřil v různé nadpřirozené věci.

Souvislost s autorovým životem

Jeho kniha je velmi spjatá s Prahou a jak již název napovídá, spjatá je hlavně s Malou Stranou, s místem jeho narození, dětství a většiny života. Neruda se snaží ve své knize zachytit život lidí z Malé Strany na krátkých životních situacích. Autor na Malé Straně vyrůstal, a proto prostředí dobře zná. Jeho znalost prostředí je v knize velmi zřetelná, protože většina povídek obsahuje dlouhé pasáže popisu Malé Strany, například kde se která budova nachází atd.
Pro Jana Nerudu byl za jeho života také typický antisemitismus a ten se objevuje i v jeho knihách, Malostranské povídky nevyjímaje. Židé v jeho povídkách jsou obvykle zlí lichváři, kterým nevadí někomu zničit život.

Ukázka:

Krám pustnul a chudnul. Asi po pěti měsících začly pana Vorla navštěvovat podezřelé postavy, Židé. Pokaždé pak přivřel pan Vorel skleněné dveře krámské. Sousedé si povídali zcela určitě, že Malá Strana uvidí bankrot. „Kdo se jednou se Židy spustí!“

Literární a jazykové prostředky

Kniha byla napsána v devatenáctém století a jazyk tomu zcela odpovídá, objevují se zde archaismy a i slovosled může někdy působit zastarale. Neruda někdy také dává přívlastek shodný za podstatné jméno, což není zrovna běžné.
Malostranské povídky obsahují zdlouhavé pasáže malostranského prostředí, ve svých popisech a postavách se ale nezaměřuje jen na jednu společenskou skupinu. Příběhy jsou jak o těch nejchudších malostranských osobách, tak i o obchodnících a úřednících. V povídkách se objevuje jak vážnost, tak i ironie a satira. Neruda se v knize nevyhýbá literárním prostředkům, jako je personifikace, metafora a další. Jazyk je převážně hovorový (dobový) doplněný o básnické i lidové výrazy.
Vypravěčem v knize je malý Neruda.

Zdroj: článek Povídky malostranské

Příslovce od písmene B

Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

Babičkovsky – přístup babičky

PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

Bačovsky – ovčácky

PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

Bájně – myticky

PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

Bakelitově – plastově

PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

Bakteriálně – jednobuněčně

PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

Balzámovaně – konzervované balzámem

PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

Banálně – všedně, triviálně, otřele,

PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

Baňatě - připomínající báň

PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

Barevně – v barvách, podle barev

PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

Bariérově – s bariérami, zábradlím

PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

Barmsky – v barmském jazyce

PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.

Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století

PŘÍKLAD: Barokně vytvořený kostel se pomalu rozpadal a potřeboval rekonstrukci.

Barvitě – pestrobarevně, živě, výrazně, rozmanitě

PŘÍKLAD: Barvitě vylíčený životní příběh dojal mnoho posluchačů.

Barvoslepě – nerozeznávající barvy

PŘÍKLAD: Po vadě zraku začal Pavel vidět barvoslepě.

Basově – basovým zvukem

PŘÍKLAD: Hudebníkova kytara zněla na koncertě velmi basově.

Básnicky – básnickým způsobem

PŘÍKLAD: Básnicky vyjádřený přívlastek je typickým prvkem literatury.

Basketbalově – košíková

PŘÍKLAD: Basketbalově zaměřená střední škola vyhrála Mistrovství Evropy v basketbalu.

Baskicky – v baskickém jazyce

PŘÍKLAD: V dnešní době se baskicky málokdo dorozumí.

Bazarově – v bazaru

PŘÍKLAD: Bazarově prodávané auto bylo za rozumnou cenu.

Bazénově- pro bazén, v souvislosti s bazénem

PŘÍKLAD: Dámská jarní bunda byla bazénově modrá.

Bázlivě – bojácně, ustrašeně, plaše

PŘÍKLAD: Malé dítě vypadalo ve školce velmi bázlivě.

Bděle – pozorně, ostražitě

PŘÍKLAD: Při noční hlídce se táborník bděle rozhlížel kolem sebe.

Béčkově – ne na prvním místě

PŘÍKLAD: Béčkově hodnocený film u odborníků zcela propadl.

Bedlivě – pozorně, pečlivě

PŘÍKLAD: Učitelka při čtvrtletní práci bedlivě sledovala každý pohyb žáků.

Běžecky – v běhu

PŘÍKLAD: Běžecky úspěšný závodník se umístil v soutěži na prvním místě.

Bělavě – stávající se bílým, zbarvený do běla

PŘÍKLAD: Bratrovy ponožky visící na šňůře bělavě zářily do dálky.

Bělorusky – v běloruském jazyce

PŘÍKLAD: Při komunikaci s Poláky zkoušel mluvit bělorusky.

Bělošsky – příslušník bílého plemene

PŘÍKLAD: V Jihoafrické republice se nachází školy bělošsky hojně navštěvované.

Bělostně – úplně bíle

PŘÍKLAD: Bělostně skvoucí sníh se třpytil na svazích hor.

Benátsky – v souvislosti s Benátkami

PŘÍKLAD: Benátsky významným místem je kostel sv. Marka.

Benevolentně – laskavě, shovívavě, blahovůle

PŘÍKLAD: Při rozhodování o povýšení zaměstnanců rozhodoval ředitel benevolentně.

Bengálsky – bengálským jazykem

PŘÍKLAD: Při cestě Bengálskem se naučil několik slov bengálsky.

Bestiálně – krutě, surově, dravě

PŘÍKLAD: Bestiálně krutý vrah byl popraven na elektrickém křesle.

Betonově – pevně

PŘÍKLAD: Betonově pevný základ domů byl narušen vodou.

Bezbariérově – jsoucí bez bariér

PŘÍKLAD: Některé přístupy do školy působily bezbariérově.

Bezbarvě – nevýrazně

PŘÍKLAD: Bezbarvě vypadající kapalina vydávala silný zápach.

Bezbolestně – probíhající bez bolesti

PŘÍKLAD: Chirurgický zákrok probíhal bezbolestně.

Bezbožně – nevěřícně, hříšně, nemravně

PŘÍKLAD: Loupežníci, lupiči a vrazi žijí často velmi bezbožně.

Bezbranně – neozbrojeně, neschopně obrany

PŘÍKLAD: Malé a roztomilé lvíče vyhlíželo v kleci velmi bezbranně.

Bezbřeze – nesmírně

PŘÍKLAD: Při rozhodování o jménu dítěte otec bezbřeze souhlasil s matkou.

Bezcenně – bezvýznamně, nehodnotně, jsoucí bez ceny

PŘÍKLAD: V porovnání se svým nadřízeným si dělník připadal bezcenně.

Bezcitně – necitelně, krutě, otrle, tvrdě

PŘÍKLAD: Když se kamarádky pohádaly, Alena jí bezcitně vpálila ošklivé věci.

Bezděčně – neúmyslně, mimovolně, spontánně,

PŘÍKLAD: Rodinné tajemství bezděčně prozradil svému nepříteli.

Bezděky – spontánně, mimovolně, nevědomky

PŘÍKLAD: Bezděky mu svým chováním potvrdila stanovisko, které zastával.

Bezdětně – bez dětí

PŘÍKLAD: Mnoho rodin žije v současnosti bezdětně z finančních důvodů.

Bezduše – bez ducha, bez života, bez vědomí, omezeně, hloupě, mrtvě

PŘÍKLAD: Víla bloudila bezduše po kraji.

Bezdůvodně – neodůvodněně, neopodstatněně

PŘÍKLAD: Zloděj bezdůvodně napadl stařenku.

Bezectně – jsoucí bez cti, nečestně

PŘÍKLAD: Rytíř se bezectně zmocnil kouzelného předmětu.

Bezedně – jsoucí bez dna, hluboce

PŘÍKLAD: Některé propasti působily bezedně.

Bezejmenně – jsoucí beze jména, nepojmenovaně, anonymně

PŘÍKLAD: Neznámý voják byl na hřbitově pohřben bezejmenně.

Bezelstně – jsoucí bez lsti, neznající lsti, upřímně, přímě, pravdivě

PŘÍKLAD: Malé děti se na svět dívají bezelstně.

Bezesně – jsoucí bez snů, bez spánku

PŘÍKLAD: Když se trápil, strávil mnoho nocí bezesně přemýšlením.

Bezhlavě – jsoucí bez hlavy, zmateně

PŘÍKLAD: Adam se bezhlavě vrhl na řešení cizích problémů.

Bezhotovostně – prováděné zúčtováním na bankovních kontech, bez použití hotových peněz

PŘÍKLAD: Spousta zákazníků platí v obchodech bezhotovostně.

Bezcharakterně – neprojevující pevný charakter, bezzásadově, nečestně

PŘÍKLAD: Při prodeji nemovitého majetku se choval velmi bezcharakterně.

Bezkrevně – jsoucí bez krve

PŘÍKLAD: Mrtvola, která ležela na pitevně, působila velmi bezkrevně.

Bezmezně – neomezeně, nekonečně, nesmírně

PŘÍKLAD: Hned po jejich seznámení se do ní bezmezně zamiloval.

Bezmocně – jsoucí bez síly, slabě, bezbranně

PŘÍKLAD: Když jeho dítě onemocnělo, tak se cítil velmi bezmocně.

Bezmyšlenkovitě – jsoucí bez myšlenek

PŘÍKLAD: Bezmyšlenkovitě se vydal na cestu za babičkou.

Beznadějně – nedávající naději, zoufale, naprosto, úplně

PŘÍKLAD: Beznadějně se zamiloval do jejího úsměvu.

Bezobsažně – jsoucí bez myšlenkového obsahu, prázdně, neplodně, sterilně, naplano, planě, naprázdno, bez užitku, marně

PŘÍKLAD: Při komunikaci jeho věty nedávaly smysl a působily bezobsažně.

Bezobslužně – bez obsluhy, nevyžadující lidský zásah

PŘÍKLAD: Některé mycí linky fungovaly bezobslužně.

Bezodkladně – nesnášející odklad, neodkladně, naléhavě, nutně

PŘÍKLAD: Bezodkladně se vydal na cestu na dovolenou do Chorvatska.

Bezohledně – jednání bez ohledu, konaný bez ohledu

PŘÍKLAD: Se svými přáteli jednal ve vzteku velmi bezohledně.

Bezostyšně – jsoucí bez ostychu, nestoudně

PŘÍKLAD: Když chtěl získat její srdce, jednal velmi bezostyšně.

Bezpartijně – neorganizovaně v politické straně

PŘÍKLAD: V politice se angažoval bezpartijně.

Bezpáteřně – nemající pevné přesvědčení, bezcharakterně, bezzásadově

PŘÍKLAD: Když mu někdo něco vyčítal, tak se zachoval bezpáteřně.

Bezpečně – bez nebezpečí, nepochybně, zaručeně

PŘÍKLAD: Z večírku dorazili domů bezpečně. Bezpečně rozumím probírané látce.

Bezplatně – konané bez úplaty, neplaceně

PŘÍKLAD: Některé banky nabízejí určité služby bezplatně.

Bezpodílově – existující bez podílu, společně

PŘÍKLAD: Manželé mohou sdílet nějaký majetek bezpodílově.

Bezpodmínečně – jsoucí bez podmínek, bezvýhradně, naprosto

PŘÍKLAD: Bohužel s tebou nemohu bezpodmínečně souhlasit.

Bezpodstatně – neopodstatněně, neodůvodněné, bezdůvodně

PŘÍKLAD: Některé požadavky vypadaly bezpodstatně.

Bezpochyby – nepochybně, určitě, jistě

PŘÍKLAD: Bezpochyby s ředitelem všichni dělníci souhlasili.

Bezporuchově – bez poruch

PŘÍKLAD: Stroje ve firmě fungovaly bezporuchově.

Bezpracně – bez práce

PŘÍKLAD: Někdy se dají peníze vydělat bezpracně.

Bezprašně – bez prachu

PŘÍKLAD: Některé místnosti ve firmě působily bezprašně.

Bezprecedentně – jsoucí bez precedentu (precedent = předchozí případ, skutek, soudní rozhodnutí, které slouží jako model pro něco podobného v budoucnu)

PŘÍKLAD: Rozhodnutí soudu proběhlo bezprecedentně.

Bezprizorně – jsoucí bez domova, opuštěně

PŘÍKLAD: Když jim vyhořel dům, skončili bezprizorně na ulici.

Bezprostředně – nezprostředkovaně, přímě, těsně, blízce, upřímně

PŘÍKLAD: Bezprostředně po teroristickém útoku vydaly vlády odsouzení útoku.

Bezpředmětně – jsoucí bez věcné náplně, bezdůvodně, zbytečně

PŘÍKLAD: Řešit, kde bude kamarád bydlet, začalo působit bezpředmětně.

Bezpředmětově – nepotřebuje být doplněno předmětem, subjektově

PŘÍKLAD: Bezpředmětově se vztahy navázat nedají.

Bezpříkladně – jsoucí bez příkladu, bez obdoby, neobyčejně, nevídaně, neslýchaně

PŘÍKLAD: Bezpříkladně štědrý byl aspirant na Nobelovu cenu za mír.

Bezpříspěvkově – konaný bez finanční náhrady

PŘÍKLAD: Některé humanitární organizace nemohou existovat bezpříspěvkově.

Bezpříznakově – bez příznaku

PŘÍKLAD: Některá imunitní onemocnění mohou začít bezpříznakově.

Bezradně – nevědoucí si rady

PŘÍKLAD: Po dopravní nehodě si připadal bezradně.

Bezrizikově – jsoucí bez rizika

PŘÍKLAD: Lidé beroucí drogy nežijí zrovna bezrizikově.

Bezruce – jsoucí bez rukou, bezradně

PŘÍKLAD: Při starání se o malého sourozence si připadal bezruce.

Bezstarostně – jsoucí bez starosti

PŘÍKLAD: Vánoční svátky se rozhodl prožít bezstarostně.

Bezstykově – jsoucí bez spár a styků

PŘÍKLAD: V současnosti existují koleje, které jsou připojené bezstykově.

Beztaktně – jsoucí bez taktu, netaktně, bezohledně

PŘÍKLAD: Při jednání s podřízenými se někdy choval beztaktně.

Beztrestně – nepodléhající trestu

PŘÍKLAD: Lidé s politickou imunitou mohou beztrestně páchat různé přestupky proti zákonu.

Beztřídně – jsoucí bez společenské třídy

PŘÍKLAD: Některé režimy chtěly, aby jejich společnosti působily beztřídně.

Beztvárně – jsoucí bez určitého tvaru, amorfně

PŘÍKLAD: Bez pomoci kadeřnice mé vlasy vypadají beztvárně.

Bezúčelně – jsoucí bez účelu, neúčelně, zbytečně, marně

PŘÍKLAD: Mládež často zabíjí bezúčelně čas.

Bezúhonně – jsoucí bez úhony, mravně

PŘÍKLAD: Nový zaměstnanec naší firmy působil zcela bezúhonně.

Bezúročně – jsoucí bez úroků

PŘÍKLAD: Na trhu existují i banky, které za určitých podmínek půjčují bezúročně.

Bezúspěšně – jsoucí bez úspěchu, neúspěšně, marně

PŘÍKLAD: Známý novinář bezúspěšně kandidoval na prezidenta.

Bezútěšně – nelze utěšit, neposkytující útěchu, zoufale, smutně, ponuře, neutěšeně

PŘÍKLAD: Vyhodili ho ze zaměstnání, ztratil byt a celkově jeho životní situace působila bezútěšně.

Bezuzdně – přesahující běžnou míru, nezřízeně

PŘÍKLAD: Při oslavě narozenin se bezuzdně bavil.

Bezvadně – jsoucí bez vady, dokonale, naprosto, krásně, skvěle, báječně, výborně

PŘÍKLAD: Bezvadně padnoucí oblek byl skvělým doplňkem jeho dokonalého zevnějšku.

Bezvládně – neschopen pohybu, nehybně

PŘÍKLAD: Když omdlel, zůstal bezvládně ležet na ulici.

Bezvýhradně – jsoucí bez výhrad, naprosto

PŘÍKLAD: Bezvýhradně důvěřoval jen své nejbližší rodině.

Bezvýchodně – jsoucí bez východiska, zoufale

PŘÍKLAD: Jeho životní situace působila po vyhazovu ze zaměstnání dosti bezvýchodně.

Bezvýsledně – jsoucí bez výsledku, neúspěšný, marný

PŘÍKLAD: Bezvýsledně se snažil přijít na řešení neřešitelného problému.

Bezvýznamně – jsoucí bez významu, nedůležitě, nicotně

PŘÍKLAD: Některé jeho předcházející známosti působily v porovnání s jeho životní láskou dost bezvýznamně.

Bezzásadově - neřídící se zásadami, bezcharakterně

PŘÍKLAD: Někteří lidé, aby uspěli v politice, tak se začali chovat bezzásadově.

Bezzubě – jsoucí bez zubů

PŘÍKLAD: Čarodějnice se bezzubě usmála na svou budoucí oběť.

Běžně – obyčejně, obvykle, normálně

PŘÍKLAD: Běžně nenosím oblek do práce.

Béžově – žlutohnědě

PŘÍKLAD: Béžově hnědý svetr velmi slušel blonďaté dívce.

Bianko – nevyplněn, prázdně

PŘÍKLAD: Pokutový blok zůstal tak jak byl, bianko.

Biblicky – podle Bible

PŘÍKLAD: Biblicky přesný životopis Ježíše Krista.

Bídně – mizerně, obtížně, zchátrale, nuzně, uboze, chatrně, politováníhodné, hanebně, ničemně, podle

PŘÍKLAD: Po rozchodu s přítelkyní se cítil velmi bídně.

Bigotně – přehnaně zbožně, velmi pobožně, přehnaně a nesnášenlivě věřící

PŘÍKLAD: Bigotně věřící lidé nemají rádi lidi jiného vyznání.

Bilančně – hodnotící přehled výsledků činnosti, porovnání příjmů a vydání k jistému datu

PŘÍKLAD: Jedním z druhů obchodů na současném trhu jsou i bilančně neutrální obchody, které nevystupují ani jako dlužník, ani jako věřitel.

Bilaterálně – dvojstranně, oboustranně

PŘÍKLAD: Bilaterálně uzavřená dohoda je tím nejběžnějším typem smlouvy.

Bilingválně – aktivně užívané dvou jazyků, dvojjazyčně

PŘÍKLAD: Děti vyrůstající v rodině, kde je jeden rodič neslyšící, bývají často vzdělávány bilingválně.

Bíle – mající barvu sněhu

PŘÍKLAD: Bíle zbarvené stromy navozovaly příjemnou zimní atmosféru.

Běloučce – mající barvu sněhu

PŘÍKLAD: Srst malého králíčka vypadala běloučce.

Binárně – dvojčlenně, dvojitě, dvojkově

PŘÍKLAD: Na digitálních počítačích se číselné soustavy dají binárně převést.

Biograficky – životopisně

PŘÍKLAD: Historické knihy jsou často psány i biograficky.

Biologicky – (biologie= věda zabývající organismy)

PŘÍKLAD: Biologicky jsou si rody různých zvířat podobné.

Bipolárně – dvoupólově

PŘÍKLAD: Mezi duševní poruchy patří i bipolárně afektivní porucha.

Bizarně – podivně, neobvykle, zvláštně

PŘÍKLAD: Spojení roztomilých jevů s drsným popisem vypadá dost bizarně.

Blábolivě – zmateně

PŘÍKLAD: Když vypil hodně alkoholu, mluvil obzvlášť blábolivě.

Blahodárně- dávající blaho

PŘÍKLAD: Některé léčivé účinky bahenních lázní působí blahodárně na lidský organismus.

Blahosklonně – příznivě nakloněny, blahovolně, milostivě

PŘÍKLAD: Učitelka blahosklonně přešla žákovy chyby.

Blahovolně – blahosklonně, laskavě, vlídně

PŘÍKLAD: Rodiče blahovolně dovolili synovi, aby jel s přáteli na výlet.

Bláhově – pošetile, zpozdile, nerozumně

PŘÍKLAD: Adam bláhově doufal, že ho rodiče pustí s přáteli na dovolenou.

Blaze – působící blaho, oblažující, šťastně, blaženě

PŘÍKLAD: V Praze se prý žije blaze.

Blanitě – tvořené blánou

PŘÍKLAD: Některé kusy masa vypadaly na první pohled velmi blanitě.

Blankytně – jasně modře

PŘÍKLAD: Blankytně modré oči se na mě vesele usmívaly.

Blátivě – plné bláta

PŘÍKLAD: Letošní podzim skončil velmi blátivě.

Bláznovsky – duševně choře, pomateně, působící jako blázen

PŘÍKLAD: Bláznovsky se bavil na společenské akci.

Bláznivě – pomateně, slepě, nadmíru

PŘÍKLAD: Bláznivě se smál nepříliš humornému vtipu.

Blazeovaně – přesyceně požitky a znuděně

PŘÍKLAD: Mému nadšení se jen blazeovaně pousmál.

Blaženě – pociťující blaho

PŘÍKLAD: Po kvalitním spánku se blaženě probudil.

Blbě – hloupě, pitomě, zdravotně špatně

PŘÍKLAD: Matematický příklad žák vyřešil blbě. Po narozeninovém mejdanu bylo příteli blbě.

Bledomodře – světle modře

PŘÍKLAD: Bleděmodře zbarvený obzor v člověku navozoval příjemné pocity.

Bledě – špatně, nemající sytou barvu

PŘÍKLAD: Při nevolnosti vypadala jeho tvář velmi bledě.

Blekotavě – hloupě mluvit, nesrozumitelně mluvit

PŘÍKLAD: Blekotavě se snažil vysvětlit, kde udělal chybu.

Bleskově – rychle jako blesky, krátce trvající, rychle pořízené, okamžitě, přednostně spojený

PŘÍKLAD: Bleskově vypočítal zadaný úkol.

Blesku rychle – velmi rychle

PŘÍKLAD: Po příchodu blesku rychle zhodnotil situaci.

Blikavě – přerušovaně, slabě svítivě

PŘÍKLAD: Baterka blikavě zasvítila a pak zhasnula.

Blízce – prostorově a časově málo vzdálené, spojeny lidskými vztahy, důvěrně, intimně, mile

PŘÍKLAD: Čeština a slovenština jsou jazyky blízce příbuzné.

Blízko – nepříliš vzdálen

PŘÍKLAD: Můj nejlepší kamarád bydlel blízko.

Blokově – blokem, seskupení předmětu

PŘÍKLAD: V některých větších amerických městech jsou domy řazeny blokově.

Bloumavě – chodit bez cíle, toulavě, mýlit se, těkavě

PŘÍKLAD: Bloumavě se procházel podél řeky.

Bludně – potulně, náhodně

PŘÍKLAD: Bludně se toulal tmavým lesem.

Bluesově – se znaky blues

PŘÍKLAD: Známou hudební skladbu si autor bluesově upravil.

Blýskavě – zářivě, třpytivě, leskle, zářivě

PŘÍKLAD: Nádherný náhrdelník byl tvořený blýskavě černými kameny.

Blyštivě – třpytivě

PŘÍKLAD: Maminka měla doma řadu blyštivě krásných prstenů pro každou příležitost.

Bočně – po straně

PŘÍKLAD: Při dopravní nehodě se vozidla střetla bočně.

Bodavě – štípavě, působící bodavou bolest

PŘÍKLAD: Některý hmyz má bodavě-sací ústrojí.

Bodově – jsoucí z bodů

PŘÍKLAD: V testu nedopadl bodově nejlépe.

Bodře – dobromyslně, přirozeně, přirozeně, vesele

PŘÍKLAD: Adam bodře vyprávěl ve třídě o svém nejlepším kamarádovi.

Bohatě – mající velký majetek, zámožně, majetně, oplývající, hojně

PŘÍKLAD: Některé soutěže se pořadatelům bohatě vyplácí.

Bohatýrsky – hrdinně

PŘÍKLAD: Hrdinové v ruských příbězích působí až nepřirozeně bohatýrsky.

Bohémsky – volně, neuspořádaně

PŘÍKLAD: Student se rozhodl žít bohémsky.

Bohorovně – velmi pyšně, povýšeně, opovržlivě, arogantně, přezíravě, nafoukaně, svrchu, zvysoka

PŘÍKLAD: Lékař bohorovně označil mou nemoc za výmysl.

Bohulibě – mile bohu, dobře, záslužně

PŘÍKLAD: Některá humanitární činnost kněží působí velmi bohulibě.

Bojově – konfliktně

PŘÍKLAD: Žena bojově pozvedla bradu a zamračila se na útočníka.

Bojácně – ustrašeně, bázlivě

PŘÍKLAD: Při zkoušení bojácně klopil zrak.

Bojechtivě – chtivě boje, bojovně

PŘÍKLAD: Vojáci bojechtivě zvolali: „Do zbraně!“

Bojeschopně- schopný boje

PŘÍKLAD: Česká armáda před útokem vypadala velice bojeschopně.

Bojovně – bojechtivě, výbojně, bojově

PŘÍKLAD: Rytíř se dal bojovně do útoku.

Bokem – šikmo, stranou

PŘÍKLAD: Některé vchody do domu vedou bokem.

Bolavě – rozbolavěle, působící bolest, choulostivě, nepříjemně

PŘÍKLAD: Po včerejší jízdě na koni se žokej cítil bolavě.

Bolestně – působící bolest, trpce

PŘÍKLAD: Láska je bolestně sladkou zkušeností.

Bombasticky – mnohomluvně, nabubřele, chvástavě

PŘÍKLAD: Některé situace z olympiády byly líčené bombasticky.

Bonifikačně – zvýhodněně

PŘÍKLAD: Bonifikačně-regulační mechanismy jsou součástí některých smluv.

Borůvkově – chutnající, vonící po borůvkách, tmavomodře

PŘÍKLAD: Borůvkově vonící svíčka naladila doma příjemnou atmosféru.

Bos – bez bot

PŘÍKLAD: Kajícník se přišel omluvit bos.

Boubelatě- baculatě

PŘÍKLAD: Boubelatě vyhlížející miminko se vesele šklebilo do fotoaparátu.

Bouřkově – vycházející z bouřky

PŘÍKLAD: Bouřkově temné nebe ve mně vyvolalo neblahé tušení.

Bouřlivě – provázený bouřemi, rozbouřeně, prudce, hlučně, rušně, radikálně, buřičsky

PŘÍKLAD: Bouřlivě probíhající rozchod zasáhl i děti.

Božsky – velebně, vznešeně, příjemně, nádherně, krásně, skvostně

PŘÍKLAD: Božsky chutnající dort vyhrál cukrářskou soutěž.

Branně – ozbrojeně, týkající se povinné vojenské služby

PŘÍKLAD: Branně vzdělávací seminář obsahoval řadu pohybových aktivit.

Bratrsky – přátelsky, laskavě, nezištně

PŘÍKLAD: Při odchodu mě bratrsky políbil na tvář.

Bravurně – mistrovsky, vynikajícně, riskantně

PŘÍKLAD: Lyžařka bravurně zvládla sjezd na lyžích.

Brblavě – nezřetelně, reptavě, bručivě

PŘÍKLAD: Zaměstnanec brblavě komentoval rozhodnutí ředitele.

Brčálově – zeleně

PŘÍKLAD: Na maturitní ples studentka zvolila brčálově zelené šaty.

Brebentivě – povídavě

PŘÍKLAD: Dítě brebentivě vyprávělo, co zažilo.

Brejlatě – s brýlemi

PŘÍKLAD: Harry Potter vypadá na všech fotografiích brejlatě.

Breptavě – drmolivě

PŘÍKLAD: Nervózní chlapec breptavě vyprávěl, jak se to stalo.

Brilantně – skvěle, oslnivě, vynikající, znamenitě

PŘÍKLAD: Brilantně vyřešený úkol usnadnil všem práci.

Brnkavě – drnkavě, neuměle

PŘÍKLAD: Zpěvák se brnkavě doprovázel na kytaru.

Bronzově – v barvě bronzu

PŘÍKLAD: Bronzově opálená modelka předváděla na přehlídce krásnou večerní róbu.

Broskvově - chutnající, vonící, nebo vypadající jako broskev

PŘÍKLAD: Broskvově oranžové šaty se báječně hodily na plážovou párty.

Broukavě – neartikulovaně

PŘÍKLAD: Batole si broukavě zpívalo.

Brunátně – tmavě rudě

PŘÍKLAD: Brunátně zbarvený obličej dokazoval, že byl detektiv velmi rozčílený.

Brusinkově – chutnající, vonící nebo vypadající jako brusinky

PŘÍKLAD: Překvapilo mě, že džus chutnal brusinkově.

Bruslařsky – souvisící s bruslením

PŘÍKLAD: Bruslařsky povedené výkony převedli všichni účastníci soutěže.

Brusně – souvisící s broušením

PŘÍKLAD: Materiál byl zpracován brusně.

Brutálně – surově, hrubě

PŘÍKLAD: Brutálně spáchaná vražda nezůstala nepotrestána.

Bryndavě – nevhodně rozlévané, ucintané

PŘÍKLAD: Batole se bryndavě snažilo napít z velkého hrnečku.

Bryskně – rychle, svižně, náhle ostře, nešetrně, příkře

PŘÍKLAD: Matematický génius bryskně vyřešil úlohu. Adam bryskně odpověděl na uštěpačnou otázku.

Brzo, brzy – zakrátko, zanedlouho, časně

PŘÍKLAD: Brzo po vašem příchodu akce skončila. Brzy pojedeme domů.

Břeskně – ostře, pronikavě znějící

PŘÍKLAD: zvuk řetězů břeskně rozrazil večerní klid.

Břitce – ostře, jízlivě, kousavě

PŘÍKLAD: Prezident břitce odrazil útočnou poznámku.

Bublavě- vydávající zvuk jako tekoucí voda

PŘÍKLAD: Malý potůček nedaleko lesní cesty bublavě zurčil.

Buclatě – baculatě, boubelatě

PŘÍKLAD: Tvářičky právě narozeného miminka vypadaly buclatě.

Budhisticky – v souladu s budhismem

PŘÍKLAD: Budhisticky orientovaní jedinci se nacházejí všude na světě.

Budoucně – příště

PŘÍKLAD: Rozhodnutí soudu mělo být vydáno budoucně.

Budovatelsky – v souladu s budováním, tvořením, stavěním

PŘÍKLAD: Řada básní po roce 1950 působila budovatelsky.

Bujaře – bujně

PŘÍKLAD: Svatebčané bujaře oslavovali lásku novomanželů.

Bujně – spontánně, rychle, zdravě rostoucí, rozpustile

PŘÍKLAD: Jizvu Harryho Pottera zakrývala bujně rostoucí čupřina vlasů.

Bulharsky – bulharským jazykem

PŘÍKLAD: Na dovolené jsem se naučil několik vět bulharsky.

Burácivě – bouřlivě, hlučně

PŘÍKLAD: Hlavní hrdina se burácivě rozesmál.

Buržoazně – v souladu se společenskou třídou složenou ze zámožnějších městských obyvatel

PŘÍKLAD: Buržoazně rozdělená společnost se ocitla ve třídní krizi.

Buřičsky – rebelsky, odbojně, povstalecky, vzbouřenecky

PŘÍKLAD: Buřičsky dlouhé vlasy u mladých mužů byly symbolem hnutí hippies.

Bušivě – mlátivě, bouchavě, hřmotně

PŘÍKLAD: Srdce bušivě dunělo v hrudi.

Byrokraticky – související s privilegovanou vrstvou úředníků

PŘÍKLAD: Problém nejde byrokraticky vyřešit.

Bystrozrace – pronikavě, důmyslně, důvtipně, předvídavě, bystře

PŘÍKLAD: Jedna z pohádkových postav viděla bystrozrace.

Bystře – rychle se dějící, pohybující, rychle, pronikavě, ostře, pozorně, důvtipně

PŘÍKLAD: Bystře zareagoval, a proto zvítězil.

Bytostně – podstatně, základně

PŘÍKLAD: Bytostně nesnáším koprovou omáčku.

Bzučivě – vydávající zvuk bzučení

PŘÍKLAD: Včela bzučivě létala kolem stolu.

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Autoři obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Ženíšková


božena němcová babička rozbor díla
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
podstatná jména pomnožná hromadná a látková test
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Dobrý den, pane Nováku ...

Milda

Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!

Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?

No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?

Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Určení podmětu ve větě s číslovkou

Jana Válková

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.