Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PŘÍVLASTEK TĚSNÝ A VOLNÝ PROCVIČOVÁNÍ

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

  • nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
  • jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
  • jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
  • spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

  • jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
  • se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
  • v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý shodný přívlastek, který stojí za podstatným jménem, k němuž náleží, a který není pro smysl věty nezbytný. Pokud se ve větě vynechá, nenaruší to smysl věty.

Přívlastek volný se odděluje čárkou. Pokud stojí přívlastek volný uprostřed věty, odděluje se čárkou z  obou stran. Například: Hejno vlašťovek, letící nad městem, mířilo na jih.

4. Přívlastek těsný

Přívlastek těsný je svým postavením stejný jako přívlastek volný, rozdíl je v tom, že jeho vypuštěním by se smysl věty zcela změnil.

Přívlastek těsný se neodděluje čárkou. Například: Mé rozhodnutí přihlásit se na vojenskou akademii bylo nezvratné.

5. Přístavková spojení

Přístavková spojení jsou složky komplexního větného členu, které v zásadě označují stejnou skutečnost. Obvykle se dají poznat tak, že se mezi ně dají vložit výrazy jako: to jest, to znamená, totiž.

Stejně jako přívlastky i přístavky mohou být volné a těsné. Pokud je přístavek volný uprostřed věty, odděluje se z obou stran čárkou. Například: Aleš, kamarád z dětství, přijel na  návštěvu. Božena Němcová, autorka Babičky, žila ve Vídni. Přístavky těsné se čárkou neoddělují. Například: Tady na chalupě se mi moc líbí. Spisovatelka Božena Němcová žila ve Vídni.

U přístavku se tedy čárka píše,:

  • když se jedná o přístavek volný
  • když výrazy přístavku slouží k vysvětlení jevu. Například: Lingvistika, neboli věda zkoumající jazyk.
  • Když se jedná o zkratku vědeckého titulu za jménem. Například: RnDr Jan Novák, DrSc.

U přístavku se tedy čárka nepíše,:

  • když se jedná o přístavek těsný
  • když výrazy vyjadřují jinou možnost označení. Například: lingvistika neboli jakozykověda.

Do přístavku se také řadí výčet, vytčení, shrnutí a ztotožnění.

Výčet

U výčtu je první člen významově širší, než druhý člen, který ale bývá několikanásobný. Například: Dům se  skládal z pěti pokojů, dětský pokoj, ložnice, obývací pokoj, pokoj pro hosty, pokoj pro služebnou.

U výčtu se výrazy oddělují čárkou.

Vytčení

U vytčení se objevují výrazy jako hlavně, zejména, zvláště, především. I zde má první výraz širší význam než druhý. Například: Někdy v noci, obzvlášť k ránu, míval obrovské chutě.

Vytčení jevu, který není zahrnutý do  obsahu první složky komplexního větného členu, se vyjadřuje výrazy: výjimka, kromě, až na. Například: Soutěže v golfu se zúčastnily všechny státy, až na  Slovensko.

Vytčené jevy se oddělují čárkou.

Shrnutí

U shrnutí je druhý člen významově širší. Shrnutí se vyjadřuje výrazy: zkrátka, prostě, jednoduše. Například: Ve  šperkovnici ležely náušnice, řetízky, přívěsky a prsteny, zkrátka babiččiny veškeré šperky.

Shrnutí se odděluje čárkou.

Ztotožnění

Jedná se o spojení výrazů, které označují stejnou skutečnost a využívají k tomu výrazy: také, čili, či, aneb, alias, vulgo, respektive, jinak také, jinak řečeno, řečené. Například: gramatika čili mluvnice.

Tyto výrazy se neoddělují čárkou.

6. Samostatný větný člen a dodatečně připojený větný člen

Samostatný větný člen se odděluje čárkou. Jedná se o výraz, který stojí mimo větu. Jeho funkce je zdůrazňovací. Například: K moři, tam bych chtěl jet.

I dodatečný větný člen se odděluje čárkou, ve větě stojí na konci a jeho funkce je vysvětlovací a zdůrazňovací. Například: Na dovolené jsem potkal mnoho lidí, a zajímavých.

7. Oslovení

Oslovení se ve větě odděluje čárkou. Pokud je oslovení uprostřed věty, odděluje se z obou stran. Například: Dámy a pánové, vítám Vás na naší slavnosti. Nezlob, Honzo, své rodiče.

8. Citoslovce

Citoslovce se v textu oddělují čárkou. Například: Zaplaťbůh, že jsi přišel. Výjimkou je, když je citoslovce větným členem, pak se čárkou neodděluje. Například: Žába žbluňk do vody.

9. Vsuvka

Vsuvka je součást věty, se kterou v  podstatě obsahově nijak nesouvisí. Vsuvka se odděluje čárkami. Například: Výstava se koná, myslím, příští čtvrtek. Věnujte mi, prosím pozornost.

10. Doplněk

Doplněk je větným členem, který  závisí současně na podstatném jménu a zároveň i na slovesu.

Doplněk se odděluje čárkami. Například: Každou noc, sedíc u mé postele, mi maminka předčítala pohádky.

Zdroj: Čárky ve větách

Diskuze: Děkuji :)

Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)

Zdroj: diskuze Děkuji :)
Počet odpovědí: 0

Připravujeme

V dalším dílu našeho procvičování psaní velkých písmen se můžete těšit na obce, města, městské části, sídliště; ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, stavby, nádraží, stanice a zastávky...

Zdroj: Pravopisná cvičení na velká písmena

Diskuze: Re: Určení podmětu ve větě s číslovkou

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: diskuze Určení podmětu ve větě s číslovkou
Počet odpovědí: 1

1. Cvičení

Zkuste určit slovní druhy v případech, v nichž se mnohdy chybuje:

který ,
před ,
konečně ,
všechny ,
moje ,
jsou ,
kteří ,
jenž ,
takže ,
odkud ,
seděl jsem ,
zvolit ,
či ,
jedině ,
volný ,
dní ,
napil se ,
kolikerý ,
svěží ,
působí ,
cesta ,
všechna tři hřiště ,
brzičko ,
podél řeky ,
zas ,
snadno ,
jsem ,
nemile ,
pravidelně ,
byli ,
tom ,
jednoznačně ,
vysoko ,
zatímco ,
plavání ,
pokaždé ,
léčení ,
všichni ,
můžeš ,
kvůli ,
dalších ,
by ,
krásnější ,
konečně ,
chvíli ,
jsme ,
všichni ,
starosti ,
jednoho ,
ji ,
kolik ,
lze ,
mají ,
někteří ,
proč ,
nechť


Zdroj: Doplňovací cvičení na slovní druhy

Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Kvůli nemoci nešel do školy.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Zdroj: Větné členy - přehled

1. cvičení na určování slovních druhů

Určete slovní druh u níže uvedených výrazů, správnost si zkontrolujte v řešení, které najdete na konci tohoto příspěvku:

každý, všechno, který, před, konečně, všechny, moje, jsou, kteří, jenž, takže, odkud, seděl jsem, zvolit, či, jedině, volný, dní, napil se, kolikerý, svěží, působí, cesta, všechna tři hřiště, brzičko, podél řeky, zas, snadno, jsem, nemile, pravidelně, byli, o tom, jednoznačně, vysoko, zatímco, plavání, pokaždé, léčení, všichni, můžeš, kvůli, dalších, by, krásnější, konečně, chvíli, jsme, všichni, starosti, jednoho, ji, kolik, lze, mají, někteří, proč, nechť, bez, jakmile

Zdroj: Cvičení na slovní druhy

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí.

Zdroj: Větné členy - přehled

TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ

1. a) Řekl ti, dědo, že dnes nepřijde?

b) Vážení hosté, vítáme Vás na charitativní akci, jejíž výtěžek půjde dětem bez domova.

c) Myslím, že s tebou nemůžu souhlasit dědo.

Která věta není napsaná správně?

Správná odpověď


2. a) Adam nechtěl jít do školy neboť se bál testu.

b) Karel Čapek autor Dášenky měl bratra Josefa.

c) Zůstaň doma Adame a přečti si Dášenku.

Do které věty se musí doplnit jen jedna čárka?

Správná odpověď


3. a) Četl knihu které příliš nerozuměl.

b) Nechtěl jít na oslavu ale musel.

c) Dočetl knihu i domaloval obraz

Která z vět je napsaná správně?

Správná odpověd


4. a) Jan Lucemburský zemřel, myslím v bitvě u Kresčaku.

b) Jan Lucemburský zemřel, myslím, v bitvě u Kresčaku.

c) Jan Lucemburský zemřel myslím, v bitvě u Kresčaku.

Která věta správně odděluje vsuvku?

Správná odpověď


5. Děti hrající si v družině rozbily okno. Která z upravených vět obsahuje volný přívlastek?

a) Děti, hrající si v družině rozbily okno.

b) Děti hrající si v družině, rozbily okno.

c) Děti, hrající si v družině, rozbily okno.

Správná odpověd


6. a) Velmi, oblíbený spisovatel napsal nový bestseller, který se dobře prodával.

b) Italský matematik vytvořil vzorec který ho proslavil.

c) Česká spisovatelka se proslavila knihou, která byla pro děti.

Která věta je napsána správně?

Správná odpověď


7. a) Četl dopis, a smál se u toho.

b) Chtěl spát, ale nemohl.

c) Nudil se, a proto hledal zábavu.

Která z vět obsahuje chybu?

Správná odpověď


8. a) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby a natrhala maliny, ze kterých by mohla udělat koláč.

b) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze, kterých by mohla udělat koláč.

c) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze kterých by mohla udělat koláč.

Která věta je správně?

Správná odpověď


9.a) Přestaňte vykřikovat nebo Vám dám poznámku uličníci!

b) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku, uličníci!

c) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku uličníci!

Která věta je správně?

Správná odpověď


10. a) Jedničku, tu bych si zasloužil z matematiky.

b) Jedničku tu bych si zasloužil matematiky.

c) Jedničku, tu, bych si zasloužil z matematiky.

Která věta je správně?

Správná odpověď


Zdroj: Čárky ve větách

UPOZORNĚNÍ NA ČERNOU SKLÁDKU

Alena Nová
Severní ulice 78
České Budějovice
370 06

Antonín Černý
Starosta města
Městský úřad
U Viaduktu11
České Budějovice
370 06

České Budějovice, 1. září 2016

Otevřený dopis starostovi města České Budějovice

Vážený pane starosto,

jako občanka našeho města cítím povinnost Vás znovu upozornit na problém, který naše město již několik let sužuje. A protože se situace stává pomalu a jistě nesnesitelnou, a Vy ani Vaši spolupracovníci z městského úřadu jste tento problém na žádném zasedání zastupitelstva města neotevřeli, zvolila jsem tuto formu otevřeného dopisu.

Před pár lety jsem se do Českých Budějovic přestěhovala s rodinou za prací a s domněním, že život zde bude pro děti lepší. Mé děti byly nadšené hlavně z okolí města, kde se nachází malý rybníček a lesík. Rády zde trávily svůj volný čas a já je do přírody pouštěla s vědomím, že jim tam žádné nebezpečí nehrozí. Situace se ale začala měnit, když lidé z města i z okolí začali toto místo využívat jako shromaždiště různého, a mnohdy i nebezpečného odpadu. Z idylického místa se najednou stalo něco, co hyzdí ráz zdejší přírody.

Od začátku, co mě děti na tuto začínající skládku upozornily, jsem se na ni snažila upozornit vedení města i Policii České republiky. Umístění několika cedulí se zakazujícími nápisy nevedlo k ničemu a situace se bohužel nevyřešila. Naopak. Z drobného smetiště odpadu se stala obrovská černá skládka, která nejenže je ostudou našeho města, ale i ohrožuje bezpečnost a zdraví zdejších občanů.

Nepatřím k těm obyvatelům města, kterým se černá skládka nelíbí, ale mají pocit, že se situace nedá řešit. Vždy jsem byla a jsem zastáncem prevence. Věřím, že kdyby vedení města neváhalo rozmístit po městě více kontejnerů na různé odpady, lidé by neměli důvod jezdit se svým odpadem až za město a využili by kontejnerů ve městě. Černá skládka by se tak nadále nerozrůstala a bylo by jednodušší ji i zlikvidovat. Samozřejmě chápu, že likvidace skládky si vyžádá od města nemalé finanční prostředky, ale jsem si jistá, že to za to stojí. Vždyť likvidace skládky přinese nejen čistší vzduch a zničení krysí populace, která se ze skládky začíná přesidlovat blíže k městu, ale vyvolá v lidech opět chuť jít na procházku do zdejšího okolí a v neposlední řadě ukáže obyvatelům města České Budějovice, že se konečně našlo vedení města, kterému není lhostejná zdejší krajina a ani zdejší obyvatelé.

Věřím, že problém černé skládky v okolí našeho města zařadíte jako bod na další jednání místního zastupitelstva a že uděláte vše proto, aby na Vás Vaši voliči mohli být hrdí.

S pozdravem

Alena Novotná

Zdroj: Vzor otevřeného dopisu pro starostu města

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka)

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, stihneš všechny úkoly. (spojka)

už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Zdroj: Cvičení na slovní druhy

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS