Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PŘÍVLASTEK VOLNÝ A TĚSNÝ CVIČENÍ

OBSAH

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

  • nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
  • jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
  • jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
  • spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

  • jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
  • se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
  • v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý shodný přívlastek, který stojí za podstatným jménem, k němuž náleží, a který není pro smysl věty nezbytný. Pokud se ve větě vynechá, nenaruší to smysl věty.

Přívlastek volný se odděluje čárkou. Pokud stojí přívlastek volný uprostřed věty, odděluje se čárkou z  obou stran. Například: Hejno vlašťovek, letící nad městem, mířilo na jih.

4. Přívlastek těsný

Přívlastek těsný je svým postavením stejný jako přívlastek volný, rozdíl je v tom, že jeho vypuštěním by se smysl věty zcela změnil.

Přívlastek těsný se neodděluje čárkou. Například: Mé rozhodnutí přihlásit se na vojenskou akademii bylo nezvratné.

5. Přístavková spojení

Přístavková spojení jsou složky komplexního větného členu, které v zásadě označují stejnou skutečnost. Obvykle se dají poznat tak, že se mezi ně dají vložit výrazy jako: to jest, to znamená, totiž.

Stejně jako přívlastky i přístavky mohou být volné a těsné. Pokud je přístavek volný uprostřed věty, odděluje se z obou stran čárkou. Například: Aleš, kamarád z dětství, přijel na  návštěvu. Božena Němcová, autorka Babičky, žila ve Vídni. Přístavky těsné se čárkou neoddělují. Například: Tady na chalupě se mi moc líbí. Spisovatelka Božena Němcová žila ve Vídni.

U přístavku se tedy čárka píše,:

  • když se jedná o přístavek volný
  • když výrazy přístavku slouží k vysvětlení jevu. Například: Lingvistika, neboli věda zkoumající jazyk.
  • Když se jedná o zkratku vědeckého titulu za jménem. Například: RnDr Jan Novák, DrSc.

U přístavku se tedy čárka nepíše,:

  • když se jedná o přístavek těsný
  • když výrazy vyjadřují jinou možnost označení. Například: lingvistika neboli jakozykověda.

Do přístavku se také řadí výčet, vytčení, shrnutí a ztotožnění.

Výčet

U výčtu je první člen významově širší, než druhý člen, který ale bývá několikanásobný. Například: Dům se  skládal z pěti pokojů, dětský pokoj, ložnice, obývací pokoj, pokoj pro hosty, pokoj pro služebnou.

U výčtu se výrazy oddělují čárkou.

Vytčení

U vytčení se objevují výrazy jako hlavně, zejména, zvláště, především. I zde má první výraz širší význam než druhý. Například: Někdy v noci, obzvlášť k ránu, míval obrovské chutě.

Vytčení jevu, který není zahrnutý do  obsahu první složky komplexního větného členu, se vyjadřuje výrazy: výjimka, kromě, až na. Například: Soutěže v golfu se zúčastnily všechny státy, až na  Slovensko.

Vytčené jevy se oddělují čárkou.

Shrnutí

U shrnutí je druhý člen významově širší. Shrnutí se vyjadřuje výrazy: zkrátka, prostě, jednoduše. Například: Ve  šperkovnici ležely náušnice, řetízky, přívěsky a prsteny, zkrátka babiččiny veškeré šperky.

Shrnutí se odděluje čárkou.

Ztotožnění

Jedná se o spojení výrazů, které označují stejnou skutečnost a využívají k tomu výrazy: také, čili, či, aneb, alias, vulgo, respektive, jinak také, jinak řečeno, řečené. Například: gramatika čili mluvnice.

Tyto výrazy se neoddělují čárkou.

6. Samostatný větný člen a dodatečně připojený větný člen

Samostatný větný člen se odděluje čárkou. Jedná se o výraz, který stojí mimo větu. Jeho funkce je zdůrazňovací. Například: K moři, tam bych chtěl jet.

I dodatečný větný člen se odděluje čárkou, ve větě stojí na konci a jeho funkce je vysvětlovací a zdůrazňovací. Například: Na dovolené jsem potkal mnoho lidí, a zajímavých.

7. Oslovení

Oslovení se ve větě odděluje čárkou. Pokud je oslovení uprostřed věty, odděluje se z obou stran. Například: Dámy a pánové, vítám Vás na naší slavnosti. Nezlob, Honzo, své rodiče.

8. Citoslovce

Citoslovce se v textu oddělují čárkou. Například: Zaplaťbůh, že jsi přišel. Výjimkou je, když je citoslovce větným členem, pak se čárkou neodděluje. Například: Žába žbluňk do vody.

9. Vsuvka

Vsuvka je součást věty, se kterou v  podstatě obsahově nijak nesouvisí. Vsuvka se odděluje čárkami. Například: Výstava se koná, myslím, příští čtvrtek. Věnujte mi, prosím pozornost.

10. Doplněk

Doplněk je větným členem, který  závisí současně na podstatném jménu a zároveň i na slovesu.

Doplněk se odděluje čárkami. Například: Každou noc, sedíc u mé postele, mi maminka předčítala pohádky.

Zdroj: Čárky ve větách

Poradna

V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN, PANE NOVÁKU ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Dobrý den, měla bych na Vás velkou prosbu. Můžete mi, prosím, napsat, zda se píše Dobrý den, pane Nováku, ..... Jde mi o čárku za slovem den, zda tam má být či nebýt. Já si myslím, že jde o vložení PANE NOVÁKU a proto by tam měla být. Kamarádka je jiného názoru.

Moc děkuji za odpověď
Hrdinová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!

Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?

No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?

Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!

Zdroj: diskuze Dobrý den, pane Nováku ...

Cvičení na předložky, přípony a předpony

Zdroj: Předložky

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na zájmeno jenž

2. cvičení

(do) staveníčko -

(do) předu -

(do) louže -

(u) lesa -

(u) vnitř -

(u) chopit -

(po) mocník -

(po) cestě -

(bez) práce -

(bez) mocný -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Šukalová.

ses gej

Zdroj: diskuze Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

1. cvičení

(bez) peněz -

(bez) vlasý -

(roz) dělat -

(do) práce -

(do) čtený -

(roz) mazlit -

(roz) loučení -

(s) otcem -

(s) pravit -

(do) běhnout -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šaman Štěpán.

Dobrý den, zasílám cvičení na velká písmena.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na velká písmena

Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Učila se pro dobré známky.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den, posílám cvičení.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na velká písmena

3. cvičení

(o) cenit -

(o) ceně -

(vz) pomínka -

(v) lese -

(roz) pláclý -

(roz) česat -

(mezi) dveří –

(mezi) domy -

(místo) oken -

(místo) držící -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.

Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.

Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Děkuji :)

TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ

1. a) Řekl ti, dědo, že dnes nepřijde?

b) Vážení hosté, vítáme Vás na charitativní akci, jejíž výtěžek půjde dětem bez domova.

c) Myslím, že s tebou nemůžu souhlasit dědo.

Která věta není napsaná správně?

Správná odpověď


2. a) Adam nechtěl jít do školy neboť se bál testu.

b) Karel Čapek autor Dášenky měl bratra Josefa.

c) Zůstaň doma Adame a přečti si Dášenku.

Do které věty se musí doplnit jen jedna čárka?

Správná odpověď


3. a) Četl knihu které příliš nerozuměl.

b) Nechtěl jít na oslavu ale musel.

c) Dočetl knihu i domaloval obraz

Která z vět je napsaná správně?

Správná odpověd


4. a) Jan Lucemburský zemřel, myslím v bitvě u Kresčaku.

b) Jan Lucemburský zemřel, myslím, v bitvě u Kresčaku.

c) Jan Lucemburský zemřel myslím, v bitvě u Kresčaku.

Která věta správně odděluje vsuvku?

Správná odpověď


5. Děti hrající si v družině rozbily okno. Která z upravených vět obsahuje volný přívlastek?

a) Děti, hrající si v družině rozbily okno.

b) Děti hrající si v družině, rozbily okno.

c) Děti, hrající si v družině, rozbily okno.

Správná odpověd


6. a) Velmi, oblíbený spisovatel napsal nový bestseller, který se dobře prodával.

b) Italský matematik vytvořil vzorec který ho proslavil.

c) Česká spisovatelka se proslavila knihou, která byla pro děti.

Která věta je napsána správně?

Správná odpověď


7. a) Četl dopis, a smál se u toho.

b) Chtěl spát, ale nemohl.

c) Nudil se, a proto hledal zábavu.

Která z vět obsahuje chybu?

Správná odpověď


8. a) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby a natrhala maliny, ze kterých by mohla udělat koláč.

b) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze, kterých by mohla udělat koláč.

c) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze kterých by mohla udělat koláč.

Která věta je správně?

Správná odpověď


9.a) Přestaňte vykřikovat nebo Vám dám poznámku uličníci!

b) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku, uličníci!

c) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku uličníci!

Která věta je správně?

Správná odpověď


10. a) Jedničku, tu bych si zasloužil z matematiky.

b) Jedničku tu bych si zasloužil matematiky.

c) Jedničku, tu, bych si zasloužil z matematiky.

Která věta je správně?

Správná odpověď


Zdroj: Čárky ve větách

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Kociánová.

Splněno

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Asis.

Super

Zdroj: diskuze Cvičení na příslovce

Jak na to

Toto cvičení je vhodné hlavně pro žáky 4. ročníku základní školy, kteří se učí rozdíl mezi předložkou a předponou. Předložka se píše samostatně, dá se mezi ní a slovo vložit pád. Na rozdíl od předpony, která je nedílnou součástí slova.

Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

TEST NA URČOVÁNÍ VEDLEJŠÍCH VĚTNÝCH ČLENŮ

TEST: Urči vedlejší větné členy: přívlastek (Pk), předmět (Pt), příslovečné určení (PU), doplněk (Do).

Musíme dát přednost vozidlům jedoucím po hlavní silnici.

K narozeninám jsem dostala lístky do divadla.

Malé baletky tancovaly bosy.

Vidíš ty bosé děti?

Napiš to prosím takhle.

Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění.

Náš Milan se vyučil kuchařem.

V osm hodin se sejdeme před knihovnou.

Darovali jsme jim sošku ze dřeva.

Soused se večer obvykle díval na televizi.


Zdroj: Příslovečné určení

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

1. cvičení

Vzájem si nerozumli.

Na louce rostly pomnky.

Zapoml si vybrat peníze.

Při stezce odvahy hrůzou oněml.

M to ale nemrzí.

Vezme m s sebou.

V Anglii se dorozuml dobře.

Upřímjší být nemohl.

Msto se topilo ve smogu.

Na svatbě se poml.

Vzpoml si, že se kdysi učil o hym.

Osamlý jezdec se zachoval nerozum.

Mnich jedl střídmji a skromji než ostatní lidé.

Pouhá domnka ho dostala k soudu.

Po zim tě samozřejm navštívím.

Ohrom se mi líbí tvůj obraz.

Ježíšek se narodil na slám.

Odmna by se m hodila.


Zdroj: Cvičení na slova s mně mě

2. cvičení

Řidič se při nehodě zachoval duchapřítom.

Celou noc hřmlo.

Mláďata zvířat vypadala dojem.

Náram se m líbil tvůj nápad.

Domlý vrah se nepřiznal.

Obloha zničehonic ztemla.

Tvá zapomtlivost m trápí.

Tamjší obyvatelé oslavovali výročí.

Chlapec nesml na hřiště.

Les hrozivě šuml.

Maminka m připomla, abych nezapomla doma úkoly.

Přiml m uvěřit, že má pravdu.

Režisér si vzpoml na krásu litomřického zámku.

Krom ostudy sklidil i posmch.

V Betlém jsou nepokoje.

Cukroví příjem zavonělo.


Zdroj: Cvičení na slova s mně mě


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP