PROČ NEROSTE VEJIROVKA

Test na obsah a postavy Malostranských povídek

1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
   ?VodníkLilieFigurkyPaní Ruska3
2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
   ?pan Vorel pan Vojtíšek pan Velš2
3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
   ?101112134
4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
   ?v ich forměv er formě1
5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
   ?krupařský obchodhokynářstvíbyty3
6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
   ?jobadjó3
7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
   ?byl to hrob její matkypřála si tam po smrti ležet ona byl to hrob její kamarádky2
8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
   ?chtěla vyžebrat milionyměla milion výmluvslibovala zaplacení almužny bohem milionkrát3
9. Jaké povolání měl pan Heribert?
   ?hrobníkprodavačučitellékař4
10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?nikdovrabčácikostelník2
11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
    ?prakpistoliplán města2
12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?Stará MáryTlustá MáryOšklivá Máry2
13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
    ?v ich forměv er formě1
14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?utopil seodstěhoval seumrzl3
15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?pan Vojtíšekslečna Poldýnkapolicejní komisař pan Uhmühl2
16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
    ?obchodhřbitovhostinec3
17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
    ?v domě U Dvou sluncův Újezdské uliciv domě U zeleného anděla2
18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
    ?v kostele svatého Mikuláševe Svatovítském chráměv chrámě svatého Jana2
19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?střelný prachpistolevojsko1
20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
    ? SchlegloviSchepeleroviŠajvlovi3
21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
    ?odstěhovala se do jiného městazačala chodit na svatbypřestěhovala se blíž k Oujezdské bráně – chodili tudy všechny pohřební průvody3
22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
    ?kamarádikostelníkamatka2
23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?Jan ŽižkaProkop HolýJan Hus3
24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?panu Ryšánkovi a Schleglovipanu Vorlovi a Vojtíškovipanu Cibulkovi a Rechnerovi3
25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
    ?jarolétopodzimzima2
26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nákup byl drahýobchod byl zakouřenýpan Vorel byl nepříjemný2
27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
    
28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
    ?malovala obrazyvysedávala v hostincichodila na pohřbysázela3
29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
    
30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?MaďařiPoláciNěmci1
31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?že kradeže je bohatýže je vrah2
32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
    ?kvůli pomluvám - že má obchod zakouřenýkvůli pomluvám - že je drahýkvůli pomluvám - že je nepříjemný1
33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
    ? že jeho dívka porodilaže jeho dívka zemřelaže se jeho dívka vdala1
34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
    ?vyházet z oknadarovat profesorovidarovat kostelu1
35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
    ?rakev byla nebožtíkovi malárakev sjela na zemrakev se rozpadla2
36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?v ich forměv er formě1
37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
    ?právníkadvokátní koncipientzemský účetní2
38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?u svatého Mikulášeu svatého Janau svatého Matouše1
39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
    ?napsal nevhodný text o zaměstnancích kancelářenebyl vlastenecchtěl se stát advokátem zamiloval se do dcery prezidenta kanceláře1
40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
    ?chytal rybysbíral kamenypovídal si s turisty2
41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nadávalhrál kartykouřil3
42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
    ?v ich formě v er formě1
43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
    ?žádnéhojednoholéčil pak všechny2
44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
    ?aby s ní žilaby ji dal almužnuaby se odstěhoval1
45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
    ?od lékařeod profesoraod rodiny2
46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
    ?jak si děda sám zazvonil umíráčekjak se topiljak rodina chovala husy1
47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
    ?žebrákpolicejní komisařsetníkovic dcera1
48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
    ? pana Lakmusenadporučíka KořínkaVáclava Bavora3
49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
    ?U Tří liliíU Zeleného andělaU ŠtajnicůU Oujezdské brány3
50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?házel mu svou mincinosil mu jídlodaroval mu oblečení1
51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
    ?kvůli obchodu kvůli ženěkvůli penězům2
52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
    
53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
    
54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?chce ukázat svou statečnostbojí se vrátit domůchce vidět svatého Václava3
55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
    ?od policejního komisařeod žebrákaod židů3
56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
    ?hřbitovobchodjezero1
57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
    ?dotkl se ruky nebožtíkaslyšel nebožtíkův nádechnebožtík se pohnul1
58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    
59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
    ?nemysleli to vážněkamarádství bylo pro ně důležitějšínelíbili se jí1
60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
    ?je zamilovaný do jeho sousedkypozoruje bývalého pacientamá strach o zdraví hlavního hrdiny2
61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?zatkla ho policieutekl s penězinechtělo se mu1
62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
    ?odstěhoval se z Malé Stranyoběsil seotevřel si jiný obchod2
63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
    ?přál si bydlet u moře a nosil pentlerád chodil na ryby a nosil zelený kabátpřál si bydlet u moře a nosil zelený kabát3
64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
    ?JáklHovoraKrumlovský3
65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
    ?plakala moc nahlaspomlouvala zemřelénahlas se smála2
66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
    
67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?neznali ho tamnechtěl Malou Stranu opustitvěřil ve zlepšení1
68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
    
69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
    ?kostelníkmatkakamarádi3
70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
    ?pan Vodníkpan Rybářpan Zelený2
71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
    ?radova manželkaradův přítelradův kolega z účtárny2
72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
    ?začalo pršetposlouchaly je dívkybylo ráno2
73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
    ?její hlasjejí očijejí postava2
74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?jak má pan Vorel nakouřenou dýmkujak pan Vorel má pěkný obchodjak je v obchodě pana Vorla čisto1
75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
    ?matka jí onemocnělajejí matka se nevrátila domůmatka jí zemřela3
76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?plačící matkusvatého Václavamrtvého vrabčáka1
77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
    ?s malířems hostinskýms nadporučíkem3
78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?řekli jí tořekla jí to kamarádkanapsali jí dopisy3

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Otázka proč

Příslovce proč může ve větě plnit dvojí funkci:

1. Ve větách tázacích, například Proč ti to včera neřekl? Proč za námi nechceš přijet? Proč bychom se netěšili? Proč mi celý týden nezvedáš telefon?, vyjadřuje otázku po příčině, důvodu, smyslu, účelu nějakého jednání.
2. V souvětí připojuje vedlejší věty, zejména vedlejší větu předmětnou, například Věděla dobře, proč to udělala.; Nemůžu pochopit, proč už se s námi nebavíš. Nevím, proč ti to vůbec říkám., nebo větu přívlastkovou, například Pohnutku, proč to udělal, nikdy nezjistili. Důvodů, proč vám brusinky neplodí, může být hned několik.

Zdroj: článek Slovní druh slova proč

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk PURMA.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Andrej Babiš

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento de

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS VLÁDĚ ČR V ČELE S PETREM FIALOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marián Beniček.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Otevřený dopis vládě ČR v čele s Petrem Fialou

Most, který vede dál

Most přes řeku stojí dlouhá léta,
pamatuje bouře, slunce, smích i strach.
A přece stále pevně vítá
všechny kroky, které míří v dál, s jistotou pod nohama, ne v tmách.

Někdy se člověk bojí vykročit,
když voda pod ním příliš hučí.
Ale kdo se naučí přejít,
pochopí, že odvaha neroste z toho, kdo mlčí.

Most nás učí kráčet vpřed,
ať cesta stoupá nebo klesá.
Každý krok je další svět,
a když jej uděláš, zjistíš, že víc už tě nic netřese.

Zdroj: článek Básničky na recitaci 7. třída

Poznámka:

Aby toho nebylo málo, může být příslovce proč i zpodstatnělé, viz následující příklady:

Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.

V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.

Zdroj: článek Slovní druh slova proč

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÝ ČLEN PRO LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Větný člen PRO LÉKY

Zkrácené obsahy dalších dílů

HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA

Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.

S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu. Lockhart Harryho hned poznal a vyfotil se s ním, také mu daroval své knihy (Harry je daroval Ginny) a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Harry Potter: Joanne Rowlingová

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Šidla.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Zdroj: článek Slovní druh slova proč

Příběh

Ve svém příspěvku KRISTÝNA A KRISTIÁN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Zubková.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Kristýna a Kristián

FAQ – Často kladené otázky

Co jsou pranostiky na březen?

Jsou to lidová rčení, která se vztahují k počasí, přírodě a hospodářskému roku v měsíci březnu.

Proč je březen v pranostikách tak často zmiňován?

Protože jde o přechodový měsíc mezi zimou a jarem s velmi proměnlivým počasím.

Mají březnové pranostiky nějaký praktický význam?

Dříve sloužily jako pomůcka pro zemědělce, dnes mají spíše kulturní a tradiční hodnotu.

Jsou pranostiky spolehlivou předpovědí počasí?

Ne, jde o zobecněné zkušenosti, nikoli o přesnou meteorologickou předpověď.

Proč se v pranostikách často objevují svátky?

Svátky byly časovými orientačními body, podle nichž si lidé snadno pamatovali jednotlivé dny.

Jaké téma se v březnových pranostikách opakuje nejčastěji?

Nejčastěji jde o počasí, mráz, déšť, úrodu a příchod jara.

Existují březnové pranostiky i v jiných zemích?

Ano, podobná rčení existují v mnoha evropských kulturách.

Proč jsou některé pranostiky rozporné?

Vznikaly v různých oblastech a vycházely z odlišných místních zkušeností.

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Příslovečné určení x předmět

Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.

Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).

Druhy příslovečného určení

Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.

Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.

A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)

Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie:

1. příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou KDE?).
Například:
Petr leží v posteli.
Doma zůstala pouze maminka.

2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami KAM? ODKUD? KUDY?).
Například:
Hanka jede domů.
Dědeček se vrátil z lázní.
Pes se protáhl dírou v plotě.

B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)

Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:

1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.

2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.

C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)

Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:

1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.

2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.

3. nás

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovečné určení

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Slovní druh slova proč