PROCVIČOVÁNÍ MLUVNICKÝCH KATEGORIÍ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Narazili jste při určování slovních druhů na výraz si a nejste si přesně jistí, který z nich to je? Tak se začtěte do následujících řádků. Nemáte-li čas (a kdo jej v dnešní době má?), pak jen očima prolétněte zvýrazněná slova.
Slovní druh slova si
Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se.
Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona.
Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnickýchkategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).
Slovník spisovné češtiny funkci si ve větě popisuje následovně:
vyjadřuje, že původce děje je i cílem děje: věř si;
vyjadřuje u vlastních zvratných sloves oslabený předmět nepřímý (tzv. dativ prospěchový): koupili si chatu; nebo vztah vzájemnosti mezi účastníky dvojího věcně stejného děje (původce jednoho je cílem druhého a naopak): podali si ruce; nadávali si;
je-li součástí slovesné zvratné podoby, vyjadřuje bezděčnou činnost nebo samovolnou změnu stavu: zlomil si ruku;
je-li ve spojení se slovesem prostým nezvratným, vyjadřuje výraznější účast na ději: musím si lehnout;
je-li součástí (zpravidla předponových) zvratných sloves (tzv. dynamických), vyjadřuje expresivně průběh děje nebo činnosti do libosti, do sytosti: poležet si; jet si do hor;
je stálou součástí sloves pouze zvratných: umínit si; stěžovat si.
Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.
U slovesa se kromě mluvnickýchkategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.
Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...
Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.
Ve svém příspěvku DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.
Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U jazykolamů musí být zřetelná výslovnost a výrazná artikulace. Mluvčí si nemůže jazykolam jen tak zamumlat pod vousy. Pak by procvičování jazykolamů zcela postrádalo smysl. Jazykolamy mohou trénovat nejen dospělí lidé, ale i malé děti. U dětí je hlavní, aby je to bavilo a nebraly to jako nudnou povinnost.
Při procvičování jazykolamů se doporučuje začít pomalým tempem a postupně zrychlovat. Je vhodné se také nezaměřovat jen na jeden typ jazykolamů. Je potřeba si ještě uvědomit, že umět vyslovit jazykolamy není zárukou pro dráhu řečníka.
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
ČÍSLO
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
PÁD
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs
V dalším dílu našeho procvičování psaní velkých písmen se můžete těšit na obce, města, městské části, sídliště; ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, stavby, nádraží, stanice a zastávky...
Dobrý narozeninový proslov pro vás samotné by měl uznat význam daného dne, vyjádřit vděčnost za zážitky z daného roku a těšit se do budoucnosti s nadějí a optimismem. Může být kombinací reflexe, uznání a očekávání, přizpůsobenou vašemu osobnímu stylu a zkušenostem.
Zde se můžete inspirovat touto strukturou a několika nápady:
1. Vyzdvihněte tento den
Začněte jednoduše slovy: „Všechno nejlepší k narozeninám!“ nebo „Dnes slavím další rok života.“
Můžete krátce zmínit datum nebo svůj věk, ale zachovejte lehkost a pozitivní tón. Například: „O rok starší, ale stále se cítím mladý v srdci!“
2. Zamyslete se nad uplynulým rokem
Přemýšlejte o tom, čeho jste dosáhli, o lekcích, které jste se naučili, a o výzvách, které jste překonali.
Můžete zmínit konkrétní úspěchy, osobní růst nebo pozitivní změny. Například: „Uplynulý rok přinesl několik neuvěřitelných výzev, ale jsem hrdý na to, jak jsem se z nich vypracoval a poučil se.“
Nebo můžete vyjádřit vděčnost za zážitky a vztahy, které vás formovaly. Například: „Jsem nesmírně vděčný lidem, kteří byli v mém životě v uplynulém roce, za jejich lásku, podporu a povzbuzení.“
3. Vyjádřete uznání
Poděkujte si za své úsilí a odolnost v průběhu celého roku.
Oceňte lidi, kteří vás podporovali, ať už je to rodina, přátelé nebo mentoři. Například: „Chci poděkovat své rodině a přátelům za jejich neochvějnou lásku a podporu. Bez vás bych to nedokázal.“
Můžete také vyjádřit vděčnost za jakékoli příležitosti nebo požehnání, kterých jste se dočkali.
4. Pohled do budoucnosti
Podělte se o své touhy a sny pro nadcházející rok.
Stanovte si pozitivní záměry nebo cíle pro osobní růst. Například: „Jsem nadšený, co mi příští rok přinese, a těším se na [zmínit konkrétní cíl nebo aspiraci].“
Ukončete optimistickým a výhledovým prohlášením. Například: „Na rok plný radosti, růstu a nových dobrodružství!“
Vzor
„Všechno nejlepší k narozeninám! Dnes slavím další rok života a jsem neuvěřitelně vděčná. Minulý rok byl směsicí vzestupů a pádů, ale jsem hrdá na to, jak jsem si tím vším prošla. Naučila jsem se tolik o sobě, svých silných stránkách a své schopnosti odolnosti. Jsem obzvláště vděčná své rodině a přátelům, kteří jsou mým stálým zdrojem lásky a podpory. Děkuji vám, že jste ve mě vždy věřili, i když jsem si sama nevěřila. Když se dívám do budoucnosti, jsem plná naděje a nadšení. Stanovuji si pro příští rok několik cílů: být více přítomná, přijímat nové výzvy a nadále růst jako osobnost. Těším se, kam mě tato cesta zavede. Na rok radosti, lásky a nekonečných možností!“
