PRŮSMYK PŘÍBUZNÉ SLOVO

SMÝKAT

= trhavě vléci, cloumat, lomcovat

Slova příbuzná

smyk, smýčit (= uklízet), smyčec, smyčcový, průsmyk, prosmýknout se, smyčka

Příklady

Vítr smýkal s padákem. Maminka smýčila byt. Myška se prosmýkla chodbou. Popravčí uvázal smyčku.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo což

Slovo všechno

Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.

Zdroj: Slovo všechno

Příběh

V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada.

Slovo KAM je příslovce. Příslovečné určení místa.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarka.

Děkuji

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo kam

BYDLIT

U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.

Slova příbuzná

obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,

Příklady

Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.

Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Příběh

V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohuslav.

Podle kontextu to může být i částice, např.: Konečně!

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

LÝKO

= pletivo pod kůrou stromů rozvádějící organické živiny, provazce z pletiva stromů užívané jako technický materiál.

Příbuzné slovo lýčený(= vyrobený z lýka), se píše s y, na rozdíl od líčený(= namalovaný, vyprávěný, předstíraný)

Slova příbuzná

lýkový, lýčený, lýčí, lýkovec (=rostlina), lýkožrout (= hmyz)

Příklady

Alena si koupila novou lýkovou kabelku. Lýkožrout je velice škodlivý hmyz.

Alena předvedla líčený údiv.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Příběh

V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.

Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.

Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: http://www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:

• VONĚT,
• PŘIVONĚT,
• NEVONĚT,
• DOVONĚT,
• NAVONĚT,
• ZAVONĚT,
• VONNÝ,
• VOŇAVKA,
• VOŇAVKÁŘSKÝ,
• VOŇAVÝ,
• NEVOŇAVÝ,
• VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně

Příběh

V příběhu CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.

prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je

Jako jako částice

V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.

Příklady použití

Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?

Zdroj: Jako - slovní druh

Příběh

V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.

Jaký slovní druh je slovo konečně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

Jaký je to slovní druh

Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.

Zdroj: Slovo všechno

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.

Proč je zájmeno sám ukazovací?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)

Zdroj: Příběh Sám

Synonymum

Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celé a veškeré.

Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.

Zdroj: Slovo všechno

VYSOKÝ

= velká výška, být nahoře

Příbuzné slovo výška (= svislý rozměr), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vížka, kdy se jedná o malou věž, a proto se píše i.

Slova příbuzná

vysoko, výška, výše, zvýšit, zvýšení, vysočina (= kraj, pohoří, salám), výšina, vyvyšovat, vyvýšenina, převyšovat, povýšit (= postoupit ve funkci, zvýšit), povýšený (= nafoukaný, domýšlivý, povznesený), povýšeně, Vyšehrad, Vyškov, Vysočany

Příklady

Otec v práci povýšil. Učitel mluvil s žákem velmi povýšen. Neměl by ses vyvyšovat nad ostatní. Kostel měl novou vížku. Výška hory mě děsila.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Poradna

V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.

Zdroj: Příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...

Konkrétní i abstraktní

Některá podstatná jména mohou být ale zároveň konkrétní a abstraktní. Rozlišuje se pak podle souvislosti.

Slovo Cesta

Konkrétní podstatné jméno

Šel po písečné cestě k moři.

Abstraktní podstatné jméno

O prázdninách se vydal na cestu kolem světa.

Slovo Psaní

Konkrétní podstatné jméno

Přišlo mi psaní z městského úřadu.

Abstraktní podstatné jméno

Psaní úkolů mě nebaví.

Zdroj: Abstraktní podstatná jména

Skloňování

Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.

Jednotné číslo
Pád	Rod mužský	Rod ženský	Rod střední
1.	Všechen	Všechna	Všechno / vše
2.	Všeho	Vší	Všeho
3.	Všemu	Vší	Všemu
4.	Všechen	Všechnu / vši	Všechno / vše
6.	O všem	O vší	O všem
7.	Se vším	S vší	Se vším
Množné číslo
Pád	Mužský rod	Ženský rod	Střední rod
1.	Všichni (životnost), všechny (neživotnost)	Všechny	Všechna
2.	Všech	Všech	Všech
3.	Všem	Všem	Všem
4.	Všechny	Všechny	Všechna
6.	O všech	O všech	O všech
7.	Se všemi	Se všemi	Se všemi

Zdroj: Slovo všechno

Slovní druh slova kéž

Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.

Částice se podle původu dělí na:

• Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
• Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.

Částice se dělí podle významu na:

• Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
• Apelové, které se dále dělí na:
• žádací – Ať mi přinese knihu.
• přací – Kéž by už skončila zima.

Zdroj: Kéž slovní druh

Ukázky ve větě

Svému nepříteli přál při rozhodování všechno nejhorší.

Všechno úplně všechno by mu rodiče splnili.

Stálo před ním zásadní rozhodnutí: všechno nebo nic.

Trenér mu radil dát do toho všechno.

K narozeninám mi všichni přáli všechno nejlepší.

Zdroj: Slovo všechno

Skloňování zvratného zájmena se 

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád
2. pád	sebe
3. pád	sobě, si
4. pád	sebe, se
5. pád
6. pád	sobě
7. pád	sebou

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si

VÝR

= sova

Vyjmenované slovo výr (= noční pták), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vír (krouživý pohyb), který se píše s i.

Slova příbuzná

výří

Příklady

Výr je noční pták. Voda vytvořila vír.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?

Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si