Rozdíl mezi popisem a charakteristikou
Rozdíl mezi popisem a charakteristikou spočívá hlavně v tom, na co se při psaní zaměřujeme. Popis zachycuje především to, jak někdo nebo něco vypadá. Charakteristika se soustředí zejména na to, jaký člověk je, jaké má vlastnosti, chování a vztah k ostatním. U charakteristiky osoby se však často objevuje i krátký popis jejího vzhledu.
Popis a charakteristika patří mezi slohové útvary, které se mohou částečně překrývat, a proto se často zaměňují. Největší rozdíl poznáme podle otázky, na kterou text odpovídá. Popis odpovídá především na otázku „Jak to vypadá?“, zatímco charakteristika odpovídá na otázku „Jaký ten člověk je?“. Rozdíl je dobře vidět například při psaní o spolužákovi: popisujeme jeho postavu, vlasy nebo oblečení, ale charakterizujeme jeho povahu, chování, zájmy a vztah k ostatním.
Podrobné vysvětlení
Co je popis
Popis je slohový útvar, jehož cílem je co nejpřesněji zachytit vzhled, podobu, uspořádání nebo vlastnosti něčeho, co můžeme pozorovat. Můžeme popisovat například člověka, zvíře, předmět, místnost, krajinu nebo pracovní postup.
Při popisu osoby se zaměřujeme především na její vnější znaky. Můžeme uvést výšku, postavu, tvar obličeje, barvu vlasů, oči, způsob oblékání nebo další nápadné rysy.
Například:
Tomáš je vysoký a štíhlý. Má krátké tmavé vlasy, hnědé oči a úzký obličej. Nejčastěji nosí džíny, sportovní mikinu a tenisky.
Z tohoto textu se dozvídáme hlavně to, jak Tomáš vypadá. Nevíme však téměř nic o jeho povaze.
Co je charakteristika
Charakteristika je slohový útvar zaměřený především na člověka a jeho osobnost. Zachycuje jeho povahové vlastnosti, typické chování, schopnosti, zájmy, vztah k práci, škole nebo ostatním lidem.
U charakteristiky můžeme krátce zmínit také vzhled člověka, ale vnější popis není hlavním cílem. Důležitější je vysvětlit, jak se člověk obvykle chová a jaké vlastnosti se v jeho jednání projevují.
Například:
Tomáš je spolehlivý a ochotný spolužák. Když někdo něčemu nerozumí, rád mu pomůže. Občas je ale příliš netrpělivý a chce mít všechno hotové co nejrychleji. Ve volném čase hraje fotbal a zajímá se o počítače.
Tady už se dozvídáme, jaký Tomáš je, jak se chová a co ho zajímá. Jde proto o charakteristiku.
Přehledné porovnání
Popis a charakteristika – hlavní rozdíly
| Popis | Charakteristika |
|---|---|
| Odpovídá hlavně na otázku „Jak vypadá?“ | Odpovídá hlavně na otázku „Jaký je?“ |
| Zachycuje vnější znaky. | Zachycuje povahu a osobnost. |
| Popisuje například výšku, postavu, vlasy nebo oblečení. | Popisuje například spolehlivost, veselost, tvrdohlavost nebo ochotu. |
| Může se týkat osoby, věci, zvířete, místa i přírody. | Nejčastěji se týká člověka nebo literární postavy. |
| Často používá přídavná jména označující vzhled. | Často používá přídavná jména označující povahové vlastnosti. |
| Všímá si toho, co lze pozorovat. | Všímá si také jednání, vztahů a vnitřních vlastností. |
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat, zda jde o popis, nebo charakteristiku
Při rozlišování si položte jednoduchou otázku: Dozvídám se z textu především, jak osoba vypadá, nebo jaká je?
- Pokud text uvádí hlavně vzhled, jde o popis.
- Pokud text uvádí hlavně povahu, chování a vlastnosti, jde o charakteristiku.
Například věta „Má dlouhé světlé vlasy a modré oči.“ patří do popisu. Věta „Je trpělivá a vždy dokáže druhým naslouchat.“ patří do charakteristiky.
Někdy se oba útvary spojují. Typická školní charakteristika osoby může začít několika větami o vzhledu a potom přejít k povahovým vlastnostem. Rozhodující je, co v textu převažuje a jaký je jeho hlavní účel.
Příklady
Příklady popisu a charakteristiky stejné osoby
Popis osoby
Klára je středně vysoká a má štíhlou postavu. Její obličej je oválný a rámují ho dlouhé kaštanové vlasy. Má zelené oči a často se usmívá. Nejraději nosí pohodlné kalhoty, barevná trička a sportovní boty.
Charakteristika osoby
Klára je veselá, přátelská a velmi společenská. Snadno se seznamuje s novými lidmi a ve třídě se dokáže zastat spolužáka, který potřebuje pomoc. Je také svědomitá a úkoly odevzdává včas. Někdy však bývá tvrdohlavá a nerada mění svůj názor. Ve volném čase ráda kreslí a chodí na volejbal.
První text zachycuje především Klářin vzhled. Druhý text ukazuje její vlastnosti a chování, proto jde o charakteristiku.
Přímá a nepřímá charakteristika
Při charakteristice nemusíme povahovou vlastnost vždy přímo pojmenovat. Rozlišujeme proto přímou a nepřímou charakteristiku.
Při přímé charakteristice vlastnost přímo uvedeme:
Petr je ochotný a pracovitý.
Při nepřímé charakteristice vlastnost ukážeme prostřednictvím chování:
Když soused potřeboval přestěhovat skříň, Petr mu bez váhání přišel pomoci.
Z druhé věty můžeme sami usoudit, že Petr je ochotný nebo nápomocný. Nepřímá charakteristika proto často působí přirozeněji a zajímavěji.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
- Charakteristika obsahuje jen vzhled. Pokud napíšeme pouze výšku, vlasy, oči a oblečení, vytvořili jsme spíše popis osoby.
- Vlastnosti nejsou doložené. Místo dlouhého seznamu slov jako „milý, hodný, veselý, přátelský“ je lepší některé vlastnosti ukázat na konkrétním chování.
- Text nemá žádné pořadí. U popisu je vhodné postupovat například od celkového vzhledu k detailům. U charakteristiky lze nejprve stručně představit člověka a poté rozebrat jeho kladné i záporné vlastnosti.
- Opakují se stejná slova. Neustálé věty „Je hodný. Je veselý. Je chytrý.“ působí jednotvárně. Vlastnosti je vhodné doplnit příklady.
- Charakteristika je jen pochvala. Dobrá charakteristika může zachytit kladné i méně příznivé vlastnosti člověka, pokud jsou podané věcně a slušně.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si rozdíl snadno zapamatovat
Pomůže jednoduchá dvojice otázek:
- Popis = Jak vypadá?
- Charakteristika = Jaký je?
Například „má kudrnaté vlasy“ je popis, zatímco „je trpělivý“ je charakteristika. Pokud si při psaní nejste jistí, zkuste podle této otázky určit, zda věta zachycuje vnější podobu, nebo povahovou vlastnost.
Nejčastější otázky
Může být popis součástí charakteristiky?
Ano. Charakteristika osoby často začíná krátkým představením a popisem vzhledu. Následující část se však musí zaměřit hlavně na povahu, chování, schopnosti, zájmy a vztah k ostatním. Pokud většinu práce tvoří pouze vzhled, jde spíše o popis osoby než o charakteristiku.
Co se píše do charakteristiky osoby?
Do charakteristiky patří základní představení osoby, její typické povahové vlastnosti, chování, schopnosti, zájmy a vztahy k druhým lidem. Vlastnosti je vhodné doplnit konkrétními příklady jednání. Na začátku lze stručně uvést také vzhled, ale ten by neměl být hlavní částí textu.
Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou charakteristikou?
Přímá charakteristika povahovou vlastnost přímo pojmenuje, například „Jana je trpělivá“. Nepřímá charakteristika vlastnost nepojmenuje, ale ukáže ji prostřednictvím jednání: „Jana spolužačce několikrát vysvětlovala úlohu, dokud jí neporozuměla.“ Z chování si čtenář vlastnost odvodí sám.
Lze charakterizovat literární postavu?
Ano. Charakteristika literární postavy se zaměřuje na její vlastnosti, chování, vztahy k ostatním postavám, názory a případně také na to, jak se během děje mění. Tvrzení o vlastnostech by měla vycházet z toho, jak postava v díle jedná a co o ní text skutečně ukazuje.