Je „se“ předložka, nebo zájmeno?
Je „se“ předložka, nebo zájmeno?
Slovo „se“ může být zájmeno i předložka. Ve větě Petr se umyl je „se“ zvratné zájmeno. Ve spojení šel se sestrou je první „se“ předložka, která je variantou předložky „s“. Rozhodnout tedy můžeme až podle konkrétní věty a podle toho, s jakým slovem je „se“ spojeno.
Při určování slovních druhů může být „se“ záludné, protože stejná podoba slova má dvě různé funkce. Nejčastěji se žáci setkávají se zvratným zájmenem se, například ve větách češe se, směje se, učí se. Existuje však také předložka se, což je rozšířená podoba předložky s: se sestrou, se spolužákem, se mnou. Nejdůležitější je proto sledovat, co po slově „se“ následuje a jakou úlohu má ve větě.
Jakým slovním druhem může být
Kdy je „se“ zájmeno
Jako zájmeno je „se“ zvratné osobní zájmeno. Odkazuje zpět k osobě nebo věci, která ve větě vykonává děj.
Příklady:
- Jana se češe.
- Tomáš se umyl.
- Děti se schovaly.
- Kočka se protáhla.
Ve větě Tomáš se umyl znamená „se“ přibližně sebe: Tomáš umyl sám sebe. Proto jde o zájmeno.
U některých sloves už význam „sebe“ tak snadno doplnit nelze. Například:
- Eva se směje.
- Petr se bojí.
- Žáci se učí.
I v těchto případech se ve školním určování slovních druhů „se“ řadí mezi zvratná zájmena.
Kdy je „se“ předložka
Předložka „se“ je rozšířená podoba předložky s. Používáme ji zejména tehdy, když by se samotné „s“ před následujícím slovem špatně vyslovovalo.
Příklady:
- se sestrou
- se spolužákem
- se psem
- se mnou
- se dvěma kamarády
Ve větě Martin přišel se sestrou můžeme spojení chápat jako Martin přišel s kým? se sestrou. „Se“ stojí před podstatným jménem a vytváří s ním předložkové spojení. Je tedy předložkou.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat, zda je „se“ zájmeno, nebo předložka
Pomoci může jednoduchý postup.
- Podívejte se, co následuje za „se“. Pokud za ním stojí podstatné jméno nebo zájmeno v 7. pádě, může jít o předložku: se sestrou, se mnou, se psem.
- Zkuste nahradit „se“ předložkou „s“. Jestli význam zůstane stejný, jde o předložku: se sousedem = s sousedem. Druhá podoba se běžně nepoužívá kvůli výslovnosti, ale význam předložky je stejný.
- Sledujte vztah ke slovesu. Jestli „se“ patří ke slovesu, například umýt se, dívat se, smát se, jde o zvratné zájmeno.
Velmi užitečná je otázka: Patří „se“ ke slovesu, nebo k následujícímu jménu?
- Klára se obléká. – patří ke slovesu obléká se → zájmeno.
- Klára šla se spolužačkou. – patří ke slovu spolužačkou → předložka.
Přehledné porovnání
Porovnání zájmena a předložky „se“
| Příklad | Slovní druh „se“ | Jak to poznáme |
|---|---|---|
| Pavel se myje. | zájmeno | „Se“ patří ke slovesu „myje se“. |
| Pavel jde se psem. | předložka | „Se“ tvoří spojení „se psem“. |
| Lenka se učí. | zájmeno | „Se“ je součástí spojení „učí se“. |
| Lenka mluví se sestrou. | předložka | „Se“ stojí před slovem „sestrou“. |
| Dítě se směje. | zájmeno | „Se“ patří ke slovesu „směje se“. |
| Dítě jde se mnou. | předložka | „Se“ tvoří spojení „se mnou“. |
Příklady
Příklady ve větách
„Se“ jako zájmeno
- Honza se rychle oblékl.
- Lucie se podívala z okna.
- Pes se schoval pod stůl.
- Žáci se připravovali na test.
- Babička se posadila do křesla.
Ve všech těchto příkladech je „se“ spojeno se slovesem: oblékl se, podívala se, schoval se, připravovali se, posadila se.
„Se“ jako předložka
- Šel jsem se spolužákem domů.
- Eva mluvila se sousedkou.
- Na výlet pojedeme se školou.
- Vrátil se domů se psem.
- Pojď se mnou.
V těchto případech předložka „se“ vyjadřuje zpravidla společnost nebo spojení někoho s někým či něčím.
Ve stejné větě mohou být obě „se“
Zajímavá situace nastane, když se v jedné větě objeví obě možnosti:
Adam se vrátil domů se sestrou.
- první se ve spojení vrátil se je zájmeno,
- druhé se ve spojení se sestrou je předložka.
Samotná podoba slova proto nestačí. Rozhoduje jeho použití ve větě.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování „se“
Častou chybou je tvrzení, že „se“ je vždy zájmeno. Není to pravda. Ve spojení se sestrou nebo se mnou jde o předložku.
Stejně chybná je poučka, že každé „se“ stojící před jiným slovem je předložka. Například ve větě Petr se rychle oblékl následuje po „se“ příslovce „rychle“, ale „se“ stále patří ke slovesu oblékl se a je zájmenem.
Nejspolehlivější proto není sledovat pouze pořadí slov, ale zjistit, k jakému slovu se „se“ významově vztahuje.
Zapamatovat si lze jednoduchou pomůcku:
- sloveso + se → zpravidla zvratné zájmeno,
- se + jméno v 7. pádě → předložka.
Nejčastější otázky
Je „se“ zvratné zájmeno?
Ano, velmi často je „se“ zvratné osobní zájmeno. Například ve větách Petr se umyl, Eva se směje nebo Dítě se obléká patří „se“ ke slovesu. Samotné slovo ale bez kontextu nelze vždy určit, protože existuje také předložka „se“.
Kdy je „se“ předložka?
„Se“ je předložka například ve spojeních se sestrou, se spolužákem, se psem, se mnou. Jde o podobu předložky s, která se používá zejména pro snadnější výslovnost. Předložka se pojí se 7. pádem: s kým, s čím?
Jaký slovní druh je „se“ ve větě „Petr se směje“?
Ve větě Petr se směje je „se“ zvratné zájmeno. Patří ke slovesu směje se. Nejde o předložku, protože „se“ zde nevytváří předložkové spojení s podstatným jménem nebo jiným jménem.
Jaký slovní druh je „se“ ve spojení „se mnou“?
Ve spojení se mnou je „se“ předložka a „mnou“ je zájmeno. Celé spojení odpovídá otázce s kým? Předložka „se“ je zde variantou předložky „s“.
Může být ve stejné větě „se“ zájmeno i předložka?
Ano. Například ve větě Martin se setkal se spolužákem je první „se“ součástí slovesa setkal se, a proto je zájmenem. Druhé „se“ patří ke slovu spolužákem a je předložkou. Každé „se“ je proto nutné určit samostatně podle jeho funkce ve větě.