SE JE PŘEDLOŽKA NEBO ZÁJMENO

Jak na to

Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.

Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se

Příběh

V příběhu URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.

Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce

Zdroj: Příběh Prosba o radu

Zájmeno jenž

Vztažné zájmeno jenž je málo využívaným synonymem k zájmenu který. Mnoho lidí považuje toto zájmeno za zbytečné, komplikující text a mají problém s jeho skloňováním. Zájmeno jenž ale pomáhá lidem, kteří se živí psaním, aby v textu neopakovali neustále jen zájmeno který.

Zdroj: Gramatika jenž

Příběh

V příběhu SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…

Zdroj: Příběh Slova plnovýznamová

Téhož

Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena ten, tento, tenhle, onen, takový, sám . Jazykovědci pak označují zájmeno týž/tentýž jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iriska6.

Prosím o určení slovních druhu. Děkuji.

Včera byl krásný výlet s rodinou a užili jsme si plno legrace.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Včera - příslovce
byl - sloveso
krásný - přídavné jméno
výlet - podstatné jméno
s - předložka
rodinou - podstatné jméno
a - spojka
užili - sloveso
jsme - sloveso
si - zájmeno
plno - příslovce
legrace - podstatné jméno

Zdroj: Příběh Prosba o radu

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Příběh

V příběhu JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Hano,

mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.

S přáním pěkných dnů
Jana Válková

Zdroj: Příběh Jak

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly. (spojka)

Ať už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději jí se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem jí ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Zdroj: Cvičení na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

jej

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.

Zdroj: Příběh Určování slovních druhů

Vysvětlení

Osobní zájmeno MY vyjadřuje podmět v množném čísle, a tím v podstatě určuje, že podmětem je skupina osob, do které patřím i já (my všichni včetně mě). Například: My (= naše skupina) se v lese neztratíme. My (naše skupina včetně mě) nemáme rádi lež.

Zájmeno MI je variantou výrazu mně. Zájmeno MI se tedy používá v 3. pádu u osobního zájmena já (komu? Čemu? Mně/mi). Zájmeno mi nikdy není podmětem vzhledem k pádům, ke kterým se vztahuje. Například: Půjč mi (= mně; mé osobě) tužku. Nelíbí se mi (mně; mé osobě) tvé lhaní.

Zdroj: Pravopis my / mi

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.

Proč je zájmeno sám ukazovací?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)

Zdroj: Příběh Sám

Pravidla jenž/jež

Zpravidla platí, že vztažné zájmeno jenž se používá v souvislosti s podstatnými jmény rodu mužského životného i neživotného. A vztažné zájmeno jež se naopak vztahuje k podstatným jménům rodu ženského a středního.

Zdroj: Gramatika jenž

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo což

TÁZACÍ zájmena

Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále

Skloňování:

Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

Zdroj: Zájmena

Příběh

V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Dobrý den, prosím. Jaký slovní druh je slovo. Všichni.
Děkuji Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo VŠICHNI je zájmeno. A proč je to zájmeno, se dozvíte tady: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo všichni

Slovní druh slova všichni

Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).

Zdroj: Slovní druh slova všichni

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meisnerová.

Prosím pomoct! Jaké to jsou slovní druhy?
Jestli nebudete hezky svižně pádlovat, všem vám nasázím sardele!

Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno

Zdroj: Příběh Prosba o radu

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1.	jenž	jež	jež
2.	jehož	jíž	jehož
3.	jemuž	jíž	jemuž
4.	jehož/jejž jejž (než.)	již	jež
5.	-	-	-
6.	o němž	o níž	o němž
7.	jímž	jíž	jímž

1.	již jež (než.)	jež (než.)	jež (než.)
2.	jichž
3.	jimž
4.	jež
5.	-
6.	o nichž
7.	jimiž

Zdroj: Zájmena

OSOBNÍ zájmena

Označují první, druhou a třetí osobu jednotného a množného čísla

Skloňování:

Zájmeno já a ty

1.	já	ty
2.	mne/mě	tebe/tě
3.	mně/mi	tobě/ti
4.	mne/mě	tebe/tě
5.	-	-
6.	o mně	o tobě
7.	mnou	tebou

K zapamatování

Pokud máte problém s tím, kdy napsat mně a kdy mě, a nejste si schopni zapamatovat, že mně je ve 3. a 6. pádu a mě se píše v 2. a 4. pádu, tak si zkuste vytvořit nějakou mnemotechnickou pomůcku.

Například do dané věty vložte dubletu mne. Pokud to jde, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát jako mě (Nevydrží beze mě/mne ani minutu. Viděla mě/mne s jinou.). Když to není možné, napište mně (Mně/Mne musíš věřit. Vyprávěla mu o mně/mne.).

Komu nevyhovuje předchozí způsob objasnění, ať si zkusí vždy v dané situaci doplnit tvar zájmena ty. Jestliže lze do věty doplnit tebe, napište mě (Beze mě/tebe tam rozhodně nepůjdou. Mě/Tebe tam rozhodně nečekali.), pokud se vám tam hodí tobě, pak je správně podoba mně (Mně/Tobě to nedali. Chtěl po mně/tobě peníze.).

Podle některých je nejlepší tato mnemotechnická pomůcka: Když si řeknu bez Vaška (či vidím Vaška), je správně mě, protože slovo má 2 slabiky a mě jsou jen 2 písmena. Jestliže se do dané věty hodí Vaškovi (o Vaškovi), pak je správně mně, protože slovo má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena.

Zájmeno on

1.	on	ona	ono
2.	jeho/něho/ho jej/něj	jí/ní	jeho/něho/ho jej/něj
3.	jemu/němu/mu	jí/ní	jemu/němu/mu
4.	jeho/něho/ho jej/něj	ji/ni	je/ně/ho jej/něj
5.	-	-	-
6.	o něm	o ní	o něm
7.	jím/ním	jí/ní	jím/ním

1.	oni/ony (než.)	ony	ona
2.	jich/nich
3.	jim/nim
4.	je/ně
5.	-
6.	o nich
7.	jimi/nimi

K zapamatování

Proč se někde píše na začátku n- (ní, nim, ...) a jinde -j (jí, jim, ...)? Nehledejte v tom žádnou záludnost. Varianta s n- se používá po předložkách (Neustále na ni myslím.), kde předložka není, následuje varianta s j- (Pozval jsem ji na návštěvu.).

Zájmeno my a vy

1.	my	vy
2.	nás	vás
3.	nám	vám
4.	nás	vás
5.	-	vy
6.	o nás	o vás
7.	námi	vámi

Zvratné zájmeno se

1. -
2. sebe
3. sobě/si
4. sebe/se
5. -
6. o sobě
7. sebou

Zdroj: Zájmena

UKAZOVACÍ zájmena

Ukazujeme jimi na osoby, zvířata nebo věci

Skloňování:

Zájmeno ten

1.	ten	ta	to
2.	toho	té	toho
3.	tomu	té	tomu
4.	toho ten (než.)	tu	to
5.	-	-	-
6.	o tom	o té	o tom
7.	tím	tou	tím

1.	ti ty (než.)	ty	ta
2.	těch
3.	těm
4.	ty	ty	ta
5.	-
6.	o těch
7.	těmi

• Stejně se skloňuje i zájmeno onen.
• Zájmeno takový se skloňuje podle vzoru mladý.

Zájmeno sám

1.	sám	sama	samo
2.	samého	samé	samého
3.	samému	samé	samému
4.	samého (sama) sám (než.)	samou (samu)	samo
5.	-	-	-
6.	o samém	o samé	o samém
7.	samým	samou	samým

1.	sami samy (než.)	samy	sama
2.	samých
3.	samým
4.		samé (samy)	samá (sama)
5.	-
6.	o samých
7.	samými

Zájmeno týž

1.	týž/tentýž	táž/tatáž	totéž
2.	téhož	téže	téhož
3.	témuž	téže	témuž
4.	téhož týž/tentýž (než.)	touž/tutéž	totéž
5.	-	-	-
6.	o témž(e)/tomtéž	o téže	o témž(e)/tomtéž
7.	týmž/tímtéž	touž/toutéž	týmž/tímtéž

1.	tíž/titíž tytéž (než.)	tytéž	táž/tatáž
2.	týchž
3.	týmž
4.	tytéž	tytéž	táž/tatáž
5.	-
6.	o týchž
7.	týmiž

Zdroj: Zájmena

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JÁ	TY	ON	ONA	ONO
1. pád	Já	Ty	On	Ona	Ono
2. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Jí, ní	Jeho, něho, ho, jej, něj
3. pád	Mně, mi	Tobě, ti	Jemu, němu, mu	Jí, ní	Jemu, němu, mu
4. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Ji, ni	Je, ně, ho, jej, něj
5. pád	-	Ty	-	-	-
6. pád	O mně	O tobě	O něm	O ní	O něm
7. pád	Se  mnou	S tebou	S ním	S jí, s ní	S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MY	VY	ONI	ONY (NEŽIV.)	ONY	ONY
1. pád	My	Vy	Oni	Ony	Ony	Ony
2. pád	Nás	Vás	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich
3. pád	Nám	Vám	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim
4. pád	Nás	Vás	Je, ně	Je, ně	Je, ně	Je, ně
5. pád	-	Vy	-	-	-	-
6. pád	O nás	O vás	O nich	O nich	O nich	O nich
7. pád	S námi	S vámi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO PÁDY	SE
1. pád	-
2. pád	Sebe
3. pád	Sobě, si
4. pád	Sebe, se
5. pád	-
6. pád	O sobě
7. pád	S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: Předložky

NEURČITÁ zájmena

Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně

Skloňování:

Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.

Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).

Zájmeno všechen

1.	všechen	všechna	všechno/vše
2.	všeho	vší	všeho
3.	všemu	vší	všemu
4.	všechen	vši všechnu	všechno vše
5.	-	-	-
6.	o všem	o vší	o všem
7.	vším	vší	vším

1.	všichni	všechny	všechna
2.	všech
3.	všem
4.	všechny	všechny	všechna
5.	-
6.	o všech
7.	všemi

Zdroj: Zájmena

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slova a stojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Zdroj: Předložky