ŠEDÉ ZVÍŘÁTKO VE VZDUCHU LÍTÁ NENÍ TO PTÁK ALE HMYZ CHYTÁ

VÝR

= sova

Vyjmenované slovo výr (= noční pták), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vír (krouživý pohyb), který se píše s i.

Slova příbuzná

výří

Příklady

Výr je noční pták. Voda vytvořila vír.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Příběh

Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.

Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.

Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.

Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)

Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?


Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Bohumil Hrabal

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.

• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý.
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb.
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka.
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři.
• Který tkadlec chodí nahý?
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek.
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to?
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
• Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
  trumpetu si koupil, troubí helikon.
• Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
  hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
• Nosí teplý kožich. Špičatými noži
  dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu.
• Plave v Nilu, brousí pilu,
  pilu ze zubů a v té pile,
  dík své síle, nosí záhubu.
• Po obloze pluje, na louce si skáče,
  trká, vyhazuje, má vlněný fráček.
• Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to?
• Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to?
• Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to?
• Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
  Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí.
• Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy.
• Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
  přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu.
• Stojí krejčí na pasece,
  tisíc jehel s sebou nese.
• Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá.
• Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň.
• Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to?
• Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
  Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí.
• Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
  lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn.
• Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
  Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici.
• Ve zdi díra, mlsám sýra,
  To jsem celá já. Mám dvě očka.
  Pozor kočka! Ouška šedivá.
• Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
  s každým se hned pohádá, veletoče ovládá.
• V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to?
• V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to?
• Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
  nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva
• V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
  Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra.
• Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to?
• Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
  A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to?

Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Příběh

Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.

Zdravím, zdovolenim básničku rádi využijeme ve škole. Dcera si ji párkrát přečetla a už ji umí

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.

Vážená paní Popelková !
Těší mě Vaše příznivá reakce k moji básničce, a to
tím více, že je už druhá, za půl roku od zveřejnění.
Letos jsem napsal a poslal dalších 64 podobně
laděných, tak snad se mi ještě někdo ozve.
Kdybyste chtěla napsat něco přímo na Vaše dítě,
napište mi, prosím, co by tam mělo být. Oblíbené
rčení, zvířátko, netová postavička, nějaký trapásek
a tak. Skládání mě baví a představa, že to někdo
čte, to je príma pocit. Taky se rád vykecávám,
jak vidíte ! Díky a mějte se hezky ! Zdeněk Rýdl

Zdroj: příběh Vlk a koza

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Pozor: vír (točivý pohyb vody, vzduchu), výr (pták), vískat (ve vlasech), výskat (jásavě křičet), vít (vinout, splétat věnce), výt (pes vyje), vížka (malá věžička), výška (vysoký), visutý (od viset), viklat (zub), zviklat (zbavit jistoty), zvykat si (přivykat)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kokos.

kravina k životu není potřeba

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý. (Kotě)
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
• Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to? (Beruška)
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smrk. (Žirafa)
• Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
  trumpetu si koupil, troubí helikon. (Slon)
• Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
  hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci. (Medvěd)
• Nosí teplý kožich. Špičatými noži
  dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu. (Mrož)
• Plave v Nilu, brousí pilu,
  pilu ze zubů a v té pile,
  dík své síle, nosí záhubu. (Krokodýl)
• Po obloze pluje, na louce si skáče,
  trká, vyhazuje, má vlněný fráček. (Beránek)
• Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to? (Myška)
• Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to? (Kačer)
• Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to? (Kočka)
• Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
  Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí. (Štěně)
• Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy. (Žížala)
• Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
  přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu. (Klokan)
• Stojí krejčí na pasece,
  tisíc jehel s sebou nese. (Ježek)
• Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá. (Netopýr)
• Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň. (Osel)
• Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to? (Ryba)
• Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
  Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí. (Králík)
• Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
  lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn. (Delfín)
• Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
  Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici. (Osel)
• Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
  s každým se hned pohádá, veletoče ovládá. (Opice)
• Ve zdi díra, mlsám sýra,
  To jsem celá já. Mám dvě očka,
  Pozor kočka! Ouška šedivá. (Myška)
• V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to? (Sova)
• V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to? (Prasátko)
• Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
  nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva (Páv)
• V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
  Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra. (Zebra)
• Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to? (Motýl)
• Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
  A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to? (Krtek)

Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Poradna

V naší poradně s názvem KDY BYSTE MĚL ČAS? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Lucáková.

Mám dotaz, jak se píše správně česky otázka kdy byste měl čas?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kdybyste měl čas? To je správně a použije se v kontextu: Kdybyste měl čas, můžeme tam jít hned.

Kdy byste měl čas? To je taky správně a použije se v kontextu: Sdělte mi, kdy byste měl čas na společnou schůzku.

Kdyby ste měl čas? To není správně!

Kdy by ste měl čas? To taky není správně.

Zdroj: příběh Kdy byste měl čas?

SÝKORA

= drobný pták/pěvec

Slova příbuzná

sýkorka

Příklady

Sýkorka je v Čechách nejrozšířenějším pěvcem.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Příběh

Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI MAJÍCÍ 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saul.

Bajka volební
(Volně dle Ezopa)

Jiří Žáček

Stojí, stojí voli

na volebním poli,

hádají se, koho zvolit

na vedoucí roli.

~

Slyšelo je tele,

prohlásilo směle:

„Zvolíme si velevola,

ať nám kráčí v čele!“

~

Dle té moudré rady

všichni dohromady

zvolili si velevola

a teď hubnou hlady.

~

Každý vůl i kráva

přesto bučí: „Sláva!

Přišla éra prosperity,

pokroku a práva!“

~

V téhle bajce není

žádné naučení,

neboť tam, kde volí voli,

svět se sotva změní.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Standa.

To je úplně skvělé.
Škoda, že to není uveřejňováno před každými volbami.
Moc děkuji

Zdroj: příběh Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok

Bajka

Miloš Kratochvíl

Zbláznil se kos do kosice,

láska ho tak pomátla,

přestal zpívat na osice –

začal si hrát na datla!

~

Jenže stromy nejsou z vosku,

jak poznal ten naiva...

Teď má těžký otřes mozku

a už ani nezpívá.

Sedí v trní, jen se chvěje,

v hlavě bzučí tisíc vos.

A kosice? Té už pěje

na osice jiný kos!

~

Z toho plyne poučení:

Když si člověk nebo pták

hraje na něco, čím není,

tak dostane na zobák.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.

Jaký je kořen ve slově pořádek ( vím že to není slovní druh ale já to potřebuji děkuji)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kořen ve slově pořádek je řád. Po je předpona a ek je koncovka.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Nerozbitný

napsal Zdeněk Rýdl

Můj táta je modelářem, letadélka slepuje

celé dny a někdy týdny v dílničce on montuje.

~

A pak přijde velká sláva, vše naložíme a jedeme,

za městem je velká louka, tam to zkoušet budeme !

~

Dopadne to vždycky stejně, vlivem větru nebo stromu,

zůstane hromádka špejlí, sbalíme to, a jedem domů !

~

Dneska už se tomu smějem, " Letadélka špejlový ",

teď, už máme nerozbitný, pevný, celý plastový !

~

Startujeme furt a znova, a ono to pořád lítá,

taťko, tak už jdeme domů, to už není ta romantika !

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci 5. třída

Příběh

Ve svém příspěvku PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Koudelková.

Mám dotaz jak dlouho je platná plná moc když zplnomocním fyzickou osobu ,a by za mně jednala s mobilním operátorem , momentálně nejsem schopna ze zdravotních důvodu se zúčastnit osobního jednání .V plné moci jsem uvedla že uděluji plnou moc od uvedeného data až do odvolání.Plná byla ověřena na matrice .Po předložení při jednání pověřené osoby mu bylo zděleno že plná moc neplatí že prošla lhůta. Plná moc prý platí pouze 6 měsíců .
Předem děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ALENA.

Po mých zkušenostech , ověřený podpis , 30 kč není tak horentní suma , a kolikrát to urychlí jednaní

Zdroj: příběh Plná moc

Za drátem

napsal Zdeněk Rýdl

Vyšel jsem si na procházku, život, to je škola,

na kopečku za drátem, uviděl jsem vola.

~

Oslovím ho, divím se, proč očichává kytku ?

Přece normálně vůl trávu žere, co blbneš, ty dobytku ?

~

A on jenom zabučel, " Dvojnožko bledá ",

číms tu trávu pohnojil, že se žrát nedá ?

~

Hele, vole, podívej, jak svěží je tu tráva,

kterej pták ti nakukal, že snad, není zdravá ?

~

Tupě zíral kalným zrakem, u tlamajzny pěnu,

a pak otočil se ke mě zády, prej to nemá cenu !

Zdroj: článek Básničky o zvířatech

Příběh

Ve svém příspěvku ZVÍŘECÍ KALENDÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Autor neznámý.

Není snadné pro děti vybrat jméno zvířeti. A to platí i pro zvíře nakreslené na papíře

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Zvířecí kalendář

Óda na lelky

Emanuel Frynta

Kromě paní učitelky

celá třída chytá lelky,

tlustý, tenký, malý, velký,

sedí jako přišití,

hledí něco chytiti.

~

Už je lelků plná třída,

okna, skříně, stůl i křída,

nadarmo se nepovídá,

že se dílo podaří,

když se ruka k ruce přidá.

Někdy se to vydaří.

~

Jenom paní učitelka,

chudák nešťastná, div nelká,

nechytila od pondělka

ani jediného lelka,

jí se totiž nelekne

nikdo, ani lelek ne.

Zdroj: článek Vtipné básničky o škole

Příběh

Ve svém příspěvku PLNÁ MOC ZASTUPOVÁNÍ VE VĚCI PŘEVODU DODAVATELE EL. ENERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Novák.

pan Honza:
Takže pokud je ve smlouvě penalizace, tak prostě si zmocněnec může dělat co chce, nemusí vůbec reagovat na moje výtky a to až do doby skončení smlouvy v roce 2050? Není to trochu nelogické? To snad není účelem plné moci? Domnívám se, že pokud nejedná v mém zájmu tak by měl o plnou moc přijít, a to ať je to v důsledku úmyslu nebo i neschopnosti. O tom snad by měl rozhodovat zmocnitel a ne nějaké ustanovení ve smlouvě.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Platí to, k čemu jste se upsal ve smlouvě. Pokud si myslíte, že je to v rozporu se zákonem, tak je možné smlouvu zneplatnit a domáhat se náhrady škody. Další pomoc naleznete na Energetickém regulačním úřadu.

Zdroj: příběh Plná moc zastupování ve věci převodu dodavatele el. energie

HMYZ

Slova příbuzná

hmyzí, hmyzožravec

Příklady

Ježek je hmyzožravec.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

LÝKO

= pletivo pod kůrou stromů rozvádějící organické živiny, provazce z pletiva stromů užívané jako technický materiál.

Příbuzné slovo lýčený(= vyrobený z lýka), se píše s y, na rozdíl od líčený(= namalovaný, vyprávěný, předstíraný)

Slova příbuzná

lýkový, lýčený, lýčí, lýkovec (=rostlina), lýkožrout (= hmyz)

Příklady

Alena si koupila novou lýkovou kabelku. Lýkožrout je velice škodlivý hmyz.

Alena předvedla líčený údiv.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Krteček

napsal Zdeněk Rýdl

U dědečka na zahrádce, krtek dělá hromádku,

tam uprostřed záhonku, hlínu háže pozpátku.

~

A dědoušek na to kouká, honem hledá motyku

s kopáním, že mu pomůže, kde jseš, ty můj hošíku !?

~

Hlína lítá všude kolem, byla to jen chvilička

a babička ruce spíná, kde jsou naše políčka ?

~

Včera ještě, naše chlouba, sousedé jen hleděli

na záhonky uhrabaný, i mušky šťastně bzučely

~

Nenápadně u kompostu, krtek z díry nadává,

kvartýrem, že mu profukuje, průvan že tam má !

Zdroj: článek Texty básní k recitaci 5 slok

Štěně

Emanuel Frynta

Kdo – jako my – má doma štěně,

chodívá si s ním s chutí hrát

a přitom brblá dennodenně,

že po něm musí utírat.

~

To mně spíš vadí na štěněti,

když nemá vážný interes,

když zapomíná, že čas letí

a jednou z něho bude pes.

~

Když jenom štěká, chroustá kosti,

lítá a hlídá si svůj kout.

když nemá kousek ctižádosti –

kam to chce potom dotáhnout?

~

To naše taky se jen flinká

auž si myslí, že je psík.

Já mu to říkám od malinka:

„Ty skončíš jako jezevčík!“

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

LYSÝ

= bez porostů (vlasů, vousů, chlupů, peří, šupin, rostlin)

U slova lyska( =pták) se píše y, u slova líska (keř) se píše i.

Slova příbuzná

lysina (= místo nejčastěji na hlavě, které je lysé nebo porostlé světlou srstí např. u krávy/ koně), lysinka, lyska

Příklady

Lysá hora je nejvyšším vrcholem Beskyd. Kůň má na hlavě bílou lysinu.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Diktát č. 4

Umlít mouku, líčidla, neslyšně se nadechnout, rozplývat se radostí, jedovatý lýkovec, plyšové zvíře, plýtvání řečmi, klíčový okamžik, lyžařská helma, neslýchaná lež, blýskavice, lízat zmrzlinu, lýtkový sval, bližší rodina, ližina, mlýnské kolo, plynoměr, oplývat dobrou náladou, plýtvání energií, zalykání smíchem, pták lyska, lýkožrout, liják, splihlé vlasy, bylina, slyšení u soudu, blizoučko, lidové zvyky, hlídač, slynout krásou, lichoběžník.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova po l

Datel

napsal Zdeněk Rýdl

Datel mlátí do stromu, kůrovce tam hledá

nebo aspoň housenku, pokoje si nedá !

~

Tenhle pták, to je divný tvor, a má někdy nápady,

u nás vedle na domě, mlátí on do fasády !

~

Sousedi se rozčilují, že jim ničí novou izolaci,

nadávají mu do volů, a jestli nemá co na práci ?

~

Vymysleli bezva nápad, tam pověsili plašítko,

když vítr foukne, tak to bimbá, to je tedy strašítko !

~

Jenomže, ten vítr hloupej, fouká klidně celou noc,

a pan Novák vedle v domě, pil jen trošku, teď už pije moc !

Zdroj: článek Básně 8. třída