Zimní básničky Jiřího Žáčka patří mezi ty texty, ke kterým se děti i dospělí rádi vracejí znovu a znovu. Spojují v sobě hravost, humor, jemnou nadsázku i laskavý pohled na svět, který je dětem blízký a srozumitelný, a přitom nabízí dostatek obraznosti pro fantazii a představivost.
Právě zimní tematika dává těmto básním zvláštní kouzlo – objevuje se v nich sníh, mráz, Vánoce, zvířata v zimní krajině i dětské radosti spojené se zimním obdobím. Díky různému počtu slok a rozdílné jazykové náročnosti jsou tyto básničky ideální jak pro školní recitaci, tak pro domácí čtení či společné zimní večery.
Zimní básničky podle ročníku
Zimní poezie Jiřího Žáčka umožňuje velmi snadné rozdělení podle věku a školního ročníku, což ocení učitelé i rodiče.
Básničky pro 2. třídu
Básničky pro 2. třídu jsou krátké, rytmické a srozumitelné. Často pracují s jednoduchými obrazy zimy, sněhu a dětských radostí, aby děti text snadno pochopily i si zapamatovaly.
Básničky pro 3. a 4. třídu
Básničky pro 3. třídu a básničky pro 4. třídu už nabízejí delší texty, více slok a propracovanější humor. Děti se učí pracovat s přednesem a výrazem.
Básničky pro pátou třídu a druhý stupeň
Básničky pro pátou třídu, případně básničky pro druhý stupeň, jsou vhodné pro recitační soutěže. Často mají hlubší pointu, jemnou ironii a vyžadují citlivější interpretaci.
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Báseň Září pochází z období, kdy Jaroslav Seifert rozvíjel svou typickou lyriku založenou na jemné obraznosti a osobním prožitku. Seifert velmi často čerpá inspiraci z konkrétních životních okamžiků, které převádí do univerzálně srozumitelných pocitů. Podzimní atmosféra, motiv světla a tiché radosti či nostalgie jsou pro jeho tvorbu charakteristické.
Pro čtvrtou a pátou třídu jsou básničky 4 sloky pro 4 třídu a básničky pro 5 třídu 4 sloky naprosto ideální. Děti už zvládnou delší text, dokážou pracovat s intonací a chápat i jemnější významové roviny.
V tomto věku se osvědčují zejména vtipné básničky k recitaci, které mají 4 sloky, protože odbourávají trému a podporují přirozený projev dítěte.
Básničky se 4 slokami a básničky o 5 slokách jsou ideální pro děti, které už mají s recitací zkušenosti a chtějí pracovat s výrazem a tempem. Pro mladší žáky jsou vhodné lehké básničky pro první a druhou třídu, zatímco starší děti ocení delší texty s příběhem.
Básničky pro třetí, čtvrtou a pátou třídu pomáhají rozvíjet paměť, slovní zásobu i odvahu vystoupit před publikem. Tvorba Jiřího Žáčka je proto oblíbená i při školních soutěžích a akademiích.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKA 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den ráda bych se zeptala jestli tady máte básničku o paní učitelce ve škole máme nějaké kolo a ráda bych přednesla básničku která bude právě o té paní učitelce.
Jestli tady máte nějaké písničky taky bych potřebovala poradit prosím o pomoc
,tuto stránku mám ráda a doufám že mě nezklamete. děkuji za pomoc,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TAHÁK
(Tereza Rýparová)
Každé ráno zas a znovu
zvonek nás volá do školy.
"No tak co je? Kde jste všichni?
A kde máte úkoly?"
Učitelka před tabulí
nejdřiv všechny vyzkouší.
Petr se nic nenaučil,
podvádět se pokouší.
Tahák z kapsy vytahuje,
Kátě šeptá do ouška,
jestli by mu poradila
druh tohohle papouška.
Učitelka trochu tuší,
kdo že třídu ruší snad,
a jen zkouší na pár pojmů,
které měl by každý znát.
A tak Petr před tabulí
přešlapuje sem a tam.
"Na co mi je teďka platný,
že taháky v kapse mám?
Příště radši naučím se,
ať nestojim tu jenom tak,
a kdo tvrdí, že to nedám,
tomu ještě vytřu zrak!"
Jak vybírat vtipné básničky k recitaci podle ročníku
Při výběru vtipné básničky k recitaci je důležité zohlednit nejen věk dítěte, ale i jeho paměťové schopnosti a zkušenosti s vystupováním. Pro mladší děti jsou vhodné kratší texty s jednoduchým rytmem, zatímco starší žáci zvládnou delší a jazykově bohatší básně.
Básničky pro 1. a 2. třídu by měly mít jednu až dvě sloky, jasný rým a veselý obsah. Básničky pro 3. a 4. třídu už mohou mít tři až čtyři sloky a propracovanější pointu. Básně pro 5. až 7. třídu často pracují s jemnější ironií, nadsázkou a delší stavbou textu.
Básničky pro děti k recitaci na prvním stupni by měly pracovat s hravostí, představivostí a jednoduchými situacemi z dětského světa. Častým tématem jsou zvířata, škola, rodina nebo drobné každodenní příhody.
Velmi oblíbené jsou veselé básničky pro prvňáčky, básničky pro 2. třídu a básničky pro třetí třídu, které děti snadno pochopí a s chutí přednášejí.
