Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shodapodmětus přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda
přísudku s podmětem.
V příběhu URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.
Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Komplikací
při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.
Například:
Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků
pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali
(podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět:
rod mužský životný).
Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná.
Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických
dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky,
ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.
Ledoborci
se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).
Mikrobi
byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).
Slanečci
nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).
Ukazatelé
stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).
Uzenáči
zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).
Dni
se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).
V našem městě proběhly besedy se
spisovateli. Lyžaři a instruktoři vjeli na sjezdovku. Koně běhali po louce. Dny
se zkracovaly. Ukazatele ležely v příkopě. Sněhuláci na jaře roztáli. Lidičky
se shromažďovali na náměstí. Angličané a Rusové se sešli k jednání. Skupiny
turistů se vydaly na hrad. Turistické spolky pořádaly výlety. Slavnosti
proběhly na nádvoří. Navštívili jsme Sychrov. Ledoborci narazili do ledovce.
Vlaštovky, sýkorky a kosi se přilétli najíst ke krmítku. Srnky a lišky se
proháněly ztemnělým lesem. Koně a krávy se pásli u lesa. Drahokamy se třpytily
na slunci. Prodavači a prodavačky se na zákazníky usmívali. Výlety do ciziny se
zrušily. V rádiu hlásili dopravní zprávy. Důvěřiví obyvatelé města přišli o
peníze. Desítky zvířat se musely přemístit. Stroje ulehčily lidem práci. Plavci
a potápěči měli závody. Noviny a časopisy ležely na polici. Děti se proháněly
po hřišti. Dospělí se mile usmívali.
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.
Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.
Několik členů je rodu středního a
alespoň jeden je v jednotném čísle
-y
Kůzlata a hříbě se proháněly
pastvinami.
Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět
Psaní
koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět
nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí
věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z
kontextu.
Předcházející věta
Nevyjádřený podmět
Z přecházející věty
-i
Malíři namalovali řadu obrazů.
Rozhodli se uspořádat výstavu.
-y
Ženy nakoupily potraviny.
Uvařily z nich večeři.
-a
Hříbata volně pobíhala.
Zaběhla se do lesa.
U
oslovení je situace těžší. Je potřeba si uvědomit, jestli podmětem jsou
jenom oslovované osoby, pak se koncovka přísudku určuje podle jejich rodu.
Například: Holky, co kdybyste přišly na návštěvu? Chlapci, měli byste se
učit. Děvčata, mohla byste mi pomoci?
Pokud
se ale oslovují osoby ženského rodu, ale do podmětu se řadí i osoba rodu mužského
životného, píše se v koncovce u přísudku -i. Například: Holky, co kdybychom
si zahráli fotbal?
Důležité
také je, jestli se mluvčí řadí do podmětu a jestli je to muž nebo žena.
Například: žena: Holky, co kdybychom zašly na výstavu? Muž: Holky, co kdybychom šli do kina?
Mimotextový
kontext to jsou okolnosti, které známe jen my
(=mluvčí), ale nejsou nikde v textu zapsány. Používá se třeba v okamžiku, kdy
píšeme někomu zprávu/dopis. Pokud je mluvčím žena a píše jiné ženě, píše se v
koncovce přísudku -y, pokud se do podmětu nezařadí i muž, například: Mohly
bychom zajít na večeři (jen ty dvě ženy). Pokud do podmětu zařadí i muže:
Mohli bychom zajít na večeři (je jasné, že bude přítomen i muž).
V příběhu PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.
Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem JAK MÁ VYPADAT ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČSSZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Sasáková.
Prosím o radu.Potřebuji poslat čestné prohlášení,že nechci dát do školky (kterou otevřou 4.5.)dceru z důvodu,že obýváme stejnou domácnost s babičkou a dědou,kterým bude 70let,abych nepřišla o ošetřovné.
Můžete mi prosím poradit,jak to sepsat,aby to bylo na úřadě platné.Děkuji,Sasáková Vendula
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nelze! Ošetřovné náleží pečující osobě jen za dítě jehož školní / dětské zařízení bylo uzavřeno. Bude-li otevřeno, tak tím dnem končí nárok na tyto dávky. Dítě samozřejmě do školky dávat nemusíte. Nicméně hlídání je již na vaše náklady. Z pracovní povinnosti vás to již omlouvat nebude.
S žárovkami, v noře, do Evropy, na zdech, radost, za výlohou, k zálibám, u silnic, na podlahu, pod šňůrami, s oblohou, ve výhni, s hadicemi, v pohádkách, o představách, v soutěžích, o opici, výmluvy, s vidličkou, k večeři.
3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
Nezdržuj se zbytečnými hádkam_. Dům byl osvětlený žárovkam_. Na výpravu se vydal s eskymáckými sněžnicem_. Voda je tvořena molekulam_. Adam si pořád vymýšlí výmluv_. Některé lokomotiv_ topily uhlím. Při koupel_ si hezky odpočinul. Levandul_ používají jako přísadu do koupele. Na zahradě zasadili jedl_. Ryb_ mrskaly ploutvem_. Na Zem_ žijí miliardy obyvatel. Známá automobilová firma je v Mladé Boleslav_.
Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .
Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.
Nelze! Ošetřovné náleží pečující osobě jen za dítě jehož školní / dětské zařízení bylo uzavřeno. Bude-li otevřeno, tak tím dnem končí nárok na tyto dávky. Dítě samozřejmě do školky dávat nemusíte. Nicméně hlídání je již na vaše náklady. Z pracovní povinnosti vás to již omlouvat nebude.
1) Jakým větným členem je ve druhé větě ředitel, který je k nevyjádřeným učitelkám přiřazen slovním spojením „stejně jako“?
2)Je v následujícím textu chyba ve shodě přísudku s podmětem?
Vypovídající učitelky u soudu tvrdily, že jednání Fabiánové týkající se hygieny chlapců, kdy dohlížela na to, jak si umývají intimní partie, je zaskočilo a vyděsilo. Fabiánová si to podle nich neměla dovolit. Poukázali stejně jako už dříve ředitel školy Jaromír Vachutka také na to, že ve čtyřech případech na škole v přírodě pochybila i jako zdravotnice, například u žákyně astmatičky, u níž podle nich nedostatečně řešila její problémy s alergickou reakcí.
3) Nemělo být správně uvedeno, že „poukázaly stejně jako už dříve ředitel školy..."?
Dobrý den pane premiére,je mi 57 let,15 let jezdim s autobusem,naposled jsem byl v práci 18 prosince,moje klientela jsou čína,taiwan,dnes jsem v situaci že jsem již 2 měsíce nedostal od zaměstnavatele mzdu nemohu se dovolat na pracovní uřad,nedostal jsem vípověd a jsem bez peněž a největší problém je že nemohu sehnat prác a ani neseženu jak mam fungovat a jak postupovat děkuji Pavlíček Miroslav na uřad práce se nemohu už druhý týden dovolat
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Vážený pane Andreji, ani nevíte jakou máme radost z výsledků šetření a závěru Vaší radoby kauzy ohledně Vašeho podnikání.Od samého začátku jsme celá rodina věřili ve Vaši nevinu a jsme nesmírně rádi, že jste nás nezklamal.Jste takové světlo na konci tunelu.Nikdy jsme se takto nevyjadřovali, ale Vy jste nás přesvědčil, že poctiví lidé ještě žijí. Móóóc Vám fandíme a přejeme jen vše dobré, Vám a celé Vaší rodině a hlavně pevné nervy a zdraví.Vůbec si nedovedeme představit Vaše pracovní vytížení a vytrvalost. Manželé B
DOBRÝ DEN. Nelekejte se delšího komentáře, ale jedná se o důležitou věc, která by mohla mít velký dopad na širokou veřejnost. Navíc to není jen můj názor, proto jsem se rozhodla napsat. Jedná se o plánované změny ve výpočtu dovolené, které MPSV navrhuje. Z vlastní zkušenosti vím, že to není správné.
Nový systém výpočtu dovolené by velmi negativně dopadl na lidi s kratší pracovní dobou. Nevím, zda se ale vůbec někdo zamyslel nad tím, kdo vlastně tuto kratší pracovní dobu využívá. Jsou to většinou maminky s menšími dětmi a pak invalidní lidé třeba v chráněných dílnách, kde pracují téměř všichni na zkrácený úvazek. Obě tyto skupiny ale potřebují dovolenou mnohem více, než si myslíte. Maminky proto, aby mohly být více se svými malými dětmi a nemusely si platit drahé hlídání třeba v období prázdnin, kdy ne všude jsou v dosahu otevřené školky a školní družiny. Každé snížení počtu dní dovolené by znamenalo velkou komplikaci v rodinách hlavně ženám – maminkám. Druhou skupinou jsou nemocní lidé – invalidní, kteří nemají zkrácenou pracovní dobu jen tak pro nic za nic. Tito lidé díky svému zdravotnímu stavu prostě déle pracovat nemohou a většinou jdou na doraz svých možností. Proto právě oni potřebují mnohem více času na regeneraci. Tito lidé si neberou dovolenou, aby letěli na čtrnáct dní na Kanárské ostrovy, ale berou si jí průběžně během roku po dvou, třech dnech na odpočinek. Pokud jim tento odpočinek seberete, nezbude jim nic jiného, než chodit marodit, což se zaměstnavatelům určitě líbit nebude a může docházet k propouštění. Tito lidé těžko vstřebávají už jen fakt, že se tak neskutečně vzdálil jejich odchod do důchodu (hlavně ženám) a nyní mají přijít ještě o dovolenou (odpočinek). Proč hlavně ženám? Jednoduchý výpočet. Žena s dvěma dětmi odcházela do starobního důchodu v 55 letech a nyní má o deset let více. Opět větší negativní dopad na ženy než na muže - jako téměř vždy. To jsem ale už zabrousila na jiné téma.
Pokud jste můj příspěvek dočetl až sem, pak děkuji za Váš čas a třeba i malé zamyšlení nad tímto problémem. Možná máte jiný názor, nebo s tím prostě nemáte možnost nic udělat. Navíc - kdybyste měl řešit všechno, co si kdo vymyslí - asi byste nedělal nic jiného. Jsem přecejenom nicka v davu. Ale i tak nevadí, prostě jsem to zkusila. Problematiku jsem vylíčila přímo paní ministryni J. Maláčové, i když ani zde nemám jistotu, že to bude číst. Za pokus to ale stojí.