Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SICE

Obsah

Synonymum

Podstatné jméno „během“ se dá nahradit podobným výrazem rychlou chůzí, rychlým pohybem. Synonymum to není sice totožné, ale má k běhu nejblíže.

U předložky mohou jako synonyma sloužit výrazy: při, v průběhu, v, do /za.

Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Pjekný den Pane Bbabiš.Jsem mladá žena 38let a mám vše takzvaně spackaný.Umřela mi maminka a žiju z dcerou ,tetou která je postížená , mám ji v péči a i z otcem,ale nechci sním žít,chtěla bych si obstarat radši dům.Protože najmi bytu jsou opravdu moc drahé a já jsem z vesnice.Jenže stím mím platem to nejde.Atˇ dělám co dělám a půjčku si vzít nemůžu, časem bych to nezvládla splácet.Moje zdravotní stránka taky není zrovna bezvadná,měla jsem trombozu,embolii,jsem astmatik alergik.A vzimě marodím z průduškama často a ta noha potromboze je špatnější a méně citlivá.Jinak se postarám ovše jak se dá a pracuji aby bylo na jídlo a nabenzín .Ale to bydlení na to nikdy mít asi nebudu.Můžete mi poradit co mám dělat prosím a pomoct mi .Napište mi na imeil: yordana11@seznam.cz prosím děkuji za pochopení .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena.

Sice nejsem Andrej Babiš, ale chce se mi reagovat na tvůj dotaz. Řešení je jednoduché. Sama píšeš, že jsi mladá, je ti 38. To znamená, že máš vše takzvaně před sebou. Najdi si přítele nebo přítelkyni! To je tvoje řešení. A jak toho dosáhnout? Nejdříve se musíš uvolnit z nashromážděných povinností. Starost o tetu přenech na Domácí péči geria.cz/co-je-domac… Tvoje nemoci ti mohou pomoci k získání lázní. Vyřiď si je a odjeď si odpočinout do lázní. Možná budeš mít štěstí a seznámíš se tam. Nový partner ti pomůže ke splnění tvého snu a ty se jednou dočkáš vysněného domu. Nespoléhej na to, že to za tebe někdo vyřeší. Nevyřeší! Tohle musíš udělat ty sama. Žádný zázrak z nebe nespadne a nevysvobodí tě. Tak se vzpamatuj, najdi v sobě zbytky šarmu a vyraž na lov. Přeju ti hodně štěstí!

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Slovo abysme

Tvar BYSME, a tedy i výraz ABYSME patří pouze do neformálních mluvených projevů. Jedná se o jazykový prostředek obecné češtiny, tudíž o nespisovný jazykový prostředek. Setkat se můžeme dokonce i s variantou ABY JSME, která se sice v praxi často používá, z hlediska spisovnosti je však považována za chybnou (takzvaně hyperkorektní) a rovněž nespisovnou.

Zdroj: Abychom, nebo abysme?

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.

Mám nejen kVám dotaz spočítal NĚKDO z té PS a senatu koik volna mají učitelé za rok, to jsou jarní prázdnin, velké letní prázdniny a stále nějaká volna,ale NIKDO nemá odvahu to říci nahlasKdyž v TV byla info za kolik dřou hasiči tak se divím že to děají, zachraňují lidské životy, spadlou kočku do kanálu, pak kde se co stane a šustne tak jsou první jako na pomoc hasiči u všeh akcích a jaké mají platy, zodpovědnost jsem zdravotník a moc dobře vím jak to je u nás, a u hasičů mě to překvapilo,námaha fyzická,psychická, děsné mundury, technika a měsíčně údajně dle TV 18 000, jen nadšenec toto může dělat a neřvou jako učitelé že mají málo už to nemůžeme poslouchat.Prosím askavě nebojte se promluvit i o jiných zodpovědnějších profesích.Přeji hodně úspěchů v práci a zdravím H.Polesná

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Milá paní Polesná,
Váš názor o volnu učitelů je jaksi mylný. Každý ví o existenci letních, jarních prázdnin atd. Nicméně jsou to prázdniny pro děti, ne pro učitele. Mám totiž jednoho středoškolského učitele doma a má úplně stejnou délku dovolené jako každý jiný zaměstnanec - tedy pět týdnů a navíc má tu nevýhodu, že si jí musí vybrat vždy jen v letních měsících a ne když třeba rodina potřebuje. V době prázdnin sice neučí děti, ale ve škole být musí. Najde se tam totiž mnoho jiné práce. Žádné volno nemá. A pak také zapomínáte na to, že učitel příchodem domů ze školy práci nekončí jako hasič nebo koho jste dávala jako příklad. Téměř denně totiž sedí u další přípravy na druhý den. A nelžu Vám - někdy je to až do půlnoci. A to vážně nepřeháním. Já bych to tedy dělat nechtěla. A nejde jen o časovou stránku, ale hlavně o tu psychickou. Neumíte si možná ani představit, co obnáší učit některé puberťáky, ale to už je jiná stránka věci. Doufám, že Vám tohle vysvětlení postačí.

Zdroj: diskuze Andrej Babiš

Čeští utopenci

Jiří Žáček

Co si dáte k pivu? Volte utopence,

populární symbol české existence.

~

Čeští utopenci, putykářská klasa,

hodně botulinu, ale málo masa.

~

Čeští utopenci, historická lekce,

spoří, špekovití, ale bez erekce.

~

Čeští utopenci, metafora bytí,

sice máš co do úst, ale je to k blití.

~

Čeští utopenci, tristní perspektiva,

mozky utonulé v oceánu piva.

Zdroj: Vtipné básničky od známých autorů

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdravím pane Babiši,
po dlouhé době opět reaguji,sice ne na důchody a různá opatření, kterých zřejmě bylo potřeba. Zajímá mne, komu vadí nákupy z různých internetových obchodů MIMO EU. Je to, jak bych řekl, opětovný podraz na české obchodníky. EU si pšoukne a my, coby suverénní stát (už dlouhou dobu pozoruji, že tímto suverénním státem nejsme, ale pouhým poskokem), jsme podělaní od hlavy až k patě. Doufám, že se státy MIMO EU, rovněž obchodní cestou spojí a vše, co činíme my a EU jim, vrátí i s úroky. Že by lobbing pro Českou poštu, do které se sypou miliardy a bezedná díra se ne a ne zaplnit? Na zbraně a jejich modernizaci máme, jen to musí někdo zaplatit - tak co takhle občan. Není toho na něj už trochu moc? Dřeme jako koně - jednou bude lépe, naše práce je mimo jiné zdaněna. Cokoliv koupíme, platíme daně. Cokoli vyprodukujeme - platíme daně i za to ho*no ze septiku. Prostě daně stíhají daně a pořádně už ani nevíme za co. Sto tisícům "nadřazených" občanů tohoto státu to nevadí, mají nějaký ten miliónek, či miliardu, ale co to ostatní? Jsem POUZE jedem z deseti miliónů pravda, ale NE ovce. I když v minulosti byl můj volební hlas Váš, v dalším volbách zcela určitě nebude. Občané, zamyslete se, kam až chcete dojít a co ještě "unesete".
Přeji úspěšné nastartování naší ekonomiky a věřte, až tu nebudem, bude LÍP.
Jiroušek Bohumil

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Chybný tvar

Často dochází k tomu, že je toto slovo vyslovováno, a někdy dokonce i psáno ve špatné a neexistující podobě – jako spontální nebo spontání. Taková slova neexistují a není možné ho tedy tak psát. V podstatě je to stejné jako u slov velryba a kalkulačka, kdy lidé často zaměňují některé hlásky, a proto není výjimkou, že někteří lidé tato slova vyslovují „verlyba, karkulačka a spontální“. Sice k této špatné výslovnosti dochází, ale rozhodně není povolená.

Zdroj: Spontánní

3. cvičení

Rozmry domu nejsou průmrné.

Časomřič má lehkou práci.

Smnárna mla dnes zavřeno.

Pokojové zatemní nebylo moc dobré.

Babička žila na výmnku.

Usmj se na m.

Pomnková barva očí se mi moc líbí.

Zatmní Msíce jsem neviděl.

V zim pojedeme do Kromříže.

Jihozápadním smrem dojdete ke svému cíli.

Děti nemly peníze na svačinu.

Dům umní pořádal novou výstavu.

Spisovatel často mnil zamstnání.

Mděný hrnec se rozbil o podlahu.

Zámrně dělal v testu chyby.

Smšné nápady žáků učitele rozesmály.

Ředitel odmnil vzorné pracovníky.

Postel byla příliš mkká.

Pocházel z Radimře.


Zdroj: Cvičení na slova s mně mě

Význam slova HYSTERKA

HYSTERKA je podle Slovníku spisovné češtiny hysterická žena.

Akademický slovník cizích slov uvádí dva významy slova HYSTERKA, a sice:

1) osoba nemocná, stižená hysterií;

2) nepříčetně, předrážděně, popudlivě jednající člověk.

V obou slovnících najdeme rovněž poznámku, že se jedná o slovo hovorové. Slovník spisovného jazyka českého vnímá slovo HYSTERKA dokonce jako hanlivé, a to ve smyslu žena, která vědomě reaguje výstředním způsobem na různé dojmy.

Slovo HYSTERKA můžeme nahradit slovem hysterička, aniž by se změnil význam sdělení.

Zdroj: Hysterka nebo histerka

Cvičení pro mladší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!
Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)




Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

  • slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
  • stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
  • odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
  • vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
  • příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
  • vysvětlovací – a to, a sice
  • důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

  • příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
  • účinkový (že, až, takže, div že)
  • důvodový (jestliže, protože, když)
  • účelový (aby, by, ať)
  • podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
  • přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
  • časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
  • způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
  • obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
  • výjimkový (leda, ledaže)
  • vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky

Na co si dát pozor

1. a to

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
  • Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.

2. a tak

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.

3. či, nebo

  • Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
  • Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.

Zdroj: Spojky

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Potřebuje generální plná moc ověření?

Plná moc pro svou platnost nepotřebuje vždy úředně ověřený podpis, pouze vyžaduje-li to zákon. V tomto případě zákon nehovoří o nutnosti, z čehož vyplývá, že úřední ověření nutné není.

Může ale nastat situace, že dotyčný úředník nebude ochoten akceptovat předloženou neověřenou plnou moc. Takové jednání sice není v souladu se zákonem, ale pro hladký průběh jednání je snazší podpisy nechat ověřit a vyhnout se zbytečnému střetu s úředním šimlem.

Generální plná moc nemění nic na skutečnostech uvedených v předchozím odstavci – pouze je odlišná rozsahem, ve kterém zástupce za zastoupeného jedná; z občanského zákoníku nevyplývá povinnost ani podmínky generální plnou moc vždy (bez výjimek) ověřit. Zmocněnec s udělenou generální plnou mocí pak může jednat ve všech případech, kde by mohl jednat sám zmocnitel.

Plná moc může být všeobecná (generální), ta opravňuje zmocněnce ke všem úkonům kromě těch, jež vyžadují zvláštní plnou moc, anebo zvláštní (speciální), ta je omezena jen na určitý právní úkon (na jeden či více), popřípadě na určitý druh právních úkonů. Kromě případů, kdy zákon výslovně požaduje speciální plnou moc k určitému právnímu úkonu (například k odmítnutí dědictví), je věcí zmocnitele, zda ke každému právnímu úkonu, jenž má být učiněn v jeho zastoupení, vystaví zmocněnci zvláštní plnou moc, či zda mu udělí takzvanou všeobecnou plnou moc. Má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele nějakým způsobem omezen, musí být toto omezení výslovně vyjádřeno v plné moci. Jestliže plná moc žádná omezení nevykazuje, jde o plnou moc neomezenou. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce. Rozhodující je proto obsah plné moci.

Zdroj: Kdy je potřeba ověřená plná moc

Etiketa tykání a vykání

Vykání či tykání vyjadřuje míru důvěrnosti společenského kontaktu osob. Vykání vystihuje daleko lépe vztah vzájemné úcty. Tykání je obvyklé mezi přáteli, příbuznými, mnohdy i vzdálenějšími. Tykají si mezi sebou děti, kamarádi a studenti. Dospělí také dětem tykají, ale jen do určitého věku, pak by měli raději přejít na vykání. Časté je také tykání v pracovních kolektivech. Je přirozené a odůvodnitelné v užších pracovních kolektivech, protože usnadňuje spolupráci.

Chcete si začít tykat s kolegou či kolegyní v zaměstnání, nebo s někým, s kým se často potkáváte ve svém volném čase? Pak mějte na paměti, že tykání je projevem důvěry, spřátelení. A opravdu pečlivě si rozmyslete, jestli nastala opravdu vhodná chvíle a zda je to ten pravý člověk na tykání. Když vám po čase začne být z jakéhokoli důvodu nepříjemný, těžko se dá vše vrátit zpět. Nejprve si však pečlivě přečtěte následující řádky, jestli jste to opravdu vy, kdo může tykání nabídnout.

Obecně platí, že týkání může navrhnout osoba společensky významnější, tedy žena, starší osoba a v pracovním prostředí je to osoba nadřízená.

Mezi osobami stejného pohlaví je to ten výrazně starší (u rozdílu do deseti let toto neřešte, je to jedno). Mezi dospělým mužem a dospělou ženou tykání navrhuje žena (zde ani třicet let rozdílu neznamená, že přednost získá muž). Žena by měla mít právo určovat vývoj společenského vztahu a měla by tedy tykání navrhovat jako první. Snad jen velmi vážený muž má právo navrhnout tykání ženě. Mladší může požádat staršího, aby mu tykal, přičemž on sám zůstane u vykání. Ale pozor, na pracovišti navrhuje tykání jedině šéf. Ani starší podřízený nebo podřízená žena nemohou přijít za šéfem a navrhnout mu tykání; o tom, koho si pustí blíž k tělu, si může rozhodovat jedině nadřízený, ne jeho podřízení. Nadřízený si ovšem musí být při návrhu tykání bezpečně jistý, že podřízení jeho nabídku rádi přijmou, protože mimo pracoviště jsou jejich pozice obrácené. Aby zjistil, jak se podřízení na nabídku tykání budou tvářit, může použít oslovení vykáním, ale ve spojení s křestním jménem („Kláro, mohla byste...“). K tomuto nepotřebuje svolení, neboť stále vyká, užití křestního jména však vytváří přátelštější formu komunikace.

Pokud vám někdo tykání navrhne, můžete ho přijmout s vděkem, ale také s určitým ostychem. A když se někdo dovolí vám tykat, neznamená to vždy hned, že můžete automaticky tykat i vy jemu. Pozor pak na nevhodné pokusy o tykání – například v opilosti nabídnete šéfovi tykání. Když se urazí, omluvte se mu. Může se ale stát, že tykání přijme, a vy ráno o celé situaci pochybujete. Je-li to možné, vyhněte se tykání i vykání a počkejte, jak vás osloví šéf. Nebo mu vykejte. Uvidíte, zda se proti tomu ohradí, nebo ne. Pokud vám v „dobré náladě“ nabídl tykání on a vy si nejste jisti, jestli si to pamatuje i druhý den, raději mu vykejte.

Shrňme si tedy přehledně, kdo komu tykání nabízí:

  • tykání nabízí společensky významnější osoba;
  • nadřízený podřízenému nehledě na věk a pohlaví;
  • starší mladšímu;
  • žena muži.

Nabídku tykání můžete odmítnout. Pro někoho tykání nepředstavuje problém, jiný potřebuje trochu víc času. Pokud vám připadá tykání si s druhým člověkem nějakým způsobem zavazující, měli byste mu to taktně říct. Například použijte formulaci: „Děkuji moc za nabídku, ale raději bych zůstal/a u vykání.“ Tím byste neměli nikoho urazit. Jinou alternativou (zmíněnou již výše) je sice nabídku tykání odmítnout, ale oslovovat se navzájem křestními jmény. Působí to osobněji.

„Potykání si“ obvykle provází stisk ruky, často i přípitek a polibek. Záleží na tom, čemu dá výše postavená osoba přednost.

Pokud si již s někým začnete tykat, je dobré na to při příštím setkání nezapomenout. Vykání se poté, co přijmete nabídku tykání, považuje za nevhodné!

Zdroj: Pravopis vykání

Charakteristika - můj spolužák

Osnova:

  1. Představení spolužáka

  2. Vzhled Teddyho

  3. Teddyho povaha

  4. Vztah k rodině

  5. Teddy a škola

  6. Teddy a příroda

  7. Jeho zájmy a schopnosti

  8. Můj vztah k Teddymu

  9. Závěr

Za nejzajímavějšího spolužáka z naší třídy považuji čtrnáctiletého Teddyho, který k nám do třídy přišel, když v šesté třídě propadl. Teddy se vlastně jmenuje Tadeáš Ditrich, ale všichni mu od prvního dne říkáme touto přezdívkou. Teddy pochází stejně jako většina z nás z Mladé Boleslavi. Žije s rodiči v bytě v panelovém domě blízko firmy Škoda Auto, v níž oba jeho rodiče několik let pracují.

Teddy nepatří k nenápadným typům, naopak svým vzhledem z davu lehce vybočuje. Je velmi vysoké a zároveň i silné postavy. Není tedy lehké ho přehlédnout. Výrazný je také jeho obličej, díky jeho tmavě hnědým očím, huňatému obočí, dlouhým řasám, širokému nosu a tmavým vousům. Řada lidí by řekla, že by byl jeho obličej pohledný, kdyby nebyl tak kulatý, stejně jako celé jeho tělo, které se snaží ukrývat do pohodlného, ale zbytečně velkého a tmavého oblečení.

Teddy své okolí zaujme svým vzhledem na první pohled, horší je to ale s jeho povahou. Většina lidí s ním stráví sotva pár minut a už si ho zařadí do škatulky: nuda a nezájem. A to je škoda, protože Teddy má řadu dobrých vlastností. Nejvíc na něm oceňuji jeho ochotu mi kdykoliv a v čemkoliv pomoci, ať už se jedná o opravu mého starého počítače, anebo nápovědy při zkoušení. Pokud má Teddy někoho rád, udělá pro něj vše. Těžké je pro něj seznamování se, velmi se stydí za své tělo a za to, že propadl, a tak se lidem raději vyhýbá a snaží se na sebe příliš nepřitahovat pozornost. Těžce totiž nese jakýkoliv posměch a špatně se vyrovnává s kritikou. Ve společnosti lidí, které zná a kteří znají jeho, je ale ze stydlína náhle veliký šprýmař, který si nenechá uniknout žádnou příležitost ke vtipkování. Rád také vtipkuje s učiteli, kterým to nevadí, protože vědí, že Teddy to myslí dobře.

Teddy je jedináček, a tak pro něj jeho rodiče dělají vše, co mu na očích vidí. Myslím, že by mu snesli i modré z nebe. Teddyho se snaží nijak v ničem neomezovat a naopak ho ve všem podporují. Kvůli tomu, že oba pracují na směny, tak společně netráví doma moc času, což Teddyho mrzí. Společné chvíle se ale snaží pořádně využít. Často proto jezdí na výlety po okolí, i celé České republice a o prázdninách ho berou i na dovolenou k moři. Snaží se, aby si chvíle s nimi Teddy pořádně užil. Teddy je má za to velmi rád. Sice ho někdy trápí, že bývá doma často sám a líbila by se mu přítomnost sourozence, ale zároveň je rád, že se s nikým nemusí dělit ani o pozornost rodičů a ani o pokoj. Teddy ale příliš nevychází s prarodiči, kteří chtějí, aby se ve škole více snažil. Nebaví ho jim neustále vysvětlovat, že mu to ve škole prostě nejde. Raději tráví čas sám, nebo s přáteli než s prarodiči.

Teddy nepatří ve škole k nejlepším žákům, dá se říct, že stěží prolézá z ročníku do ročníku. Ale školu má svým způsobem rád, líbí se mu, že se v ní dozvídá nové věci, ale nerad se učí věci, kterým nerozumí. Také o sobě říká, že nemá příliš dobrou paměť, a proto se mu nedaří naučit se slovíčka na hodinu anglického jazyka. Angličtina je ve škole jeho Achillova pata, naopak se vždy těší na hodiny fyziky a matematiky, přestože ani v těchto předmětech nejsou jeho výsledky nejlepší. Je ale vidět, že se snaží. Co Teddy ve škole doopravdy nesnáší, jsou hodiny tělesné výchovy. Ty jsou pro něj pravým očistcem. Nesnáší veškeré pohybové aktivity. Nemá rád ani učitele na tělocvik, protože se mu nelíbí, že neustále upozorňuje na jeho nemotornost. Na Teddyho učitelova přehnaná snaživost nepůsobí vůbec dobře a často ji bere jako útok proti své osobě. A proto, když to jde, tak se ze cvičení vymluví. Ve škole jinak velmi dobře vychází se spolužáky ze třídy, kteří ho znají a vědí, jaký je a mají ho proto rádi. Nemá rád ale ostatní žáky školy, protože ti se mu často posmívají kvůli jeho postavě, anebo ho považují za nudného hlupáka, aniž by se ho snažili poznat. Jejich názor se jim ale nesnaží vyvrátit, svým způsobem mu stačí třídní kolektiv a nikoho jiného nepotřebuje.

Teddy sice pochází z města, ale s rodiči tráví spoustu společného času v okolní přírodě, a proto zná Teddy okolí nejlíp ze všech žáků ze třídy. S rodiči navštívil snad všechny přírodní i kulturní památky ve Středních a Severních Čechách. O prázdninách s nimi procestoval i jižní Evropu. Ale raději než u moře tráví čas s rodiči pod stanem někde v kempu, kde si musí sami rozdělat oheň a připravit večeři. Teddy má také velmi rád zvířata, někdy s tatínkem vyrazí večer za město do lesa, vylezou na posed a pozorují z něj v noci zvířata. Teddy o těchto dobrodružství vždy rád vypráví. Je na něm vidět, že k zvířatům má vztah. Navíc jich sám doma řadu chová. Má psa Taylora, králíka Kinga, několik morčat a červenou užovku Gábinu. O vše se musí starat sám, protože jeho maminka se zvířat bojí. Teddymu to ale nevadí. Myslím, že jeho zvířata jsou zároveň jeho nejlepší přátelé.

Teddy sice nepatří k těm nejchytřejším žákům ve třídě, ale rozhodně se řadí k těm šikovnějším. Při pracovním vyučování je velmi šikovný při výrobě jakýchkoliv předmětů, hrozně rád pracuje se dřevem a je vidět, že je zvyklý doma pomáhat s opravami. Teddy si velmi přeje být výborným automechanikem, a tak se autům věnuje ve svém volném čase. S tatínkem provádí veškeré opravy na autě a na internetu si vyhledává stále nové informace o autech. Hodlá se také hlásit na střední odborné učiliště obor automechanik a potom si dodělat i maturitu, aby si mohl jednou vybudovat úspěšný autoservis. Kromě aut se Teddy také zajímá o historii, hlavně o druhou světovou válku. Doma má k tomuto tématu spoustu knih, hlavně ho baví historie různých bitev a technika, která byla tehdy používaná. Naopak je spousta věcí, které Teddyho nebaví, nebo je přímo nesnáší. Kromě tělesné výchovy sem rozhodně patří malování a vaření. Ani v jednom Teddy nevyniká, a proto se těmto aktivitám snaží ze všech sil vyhýbat.

Teddy je jeden z nejobětavějších a nejcílevědomějších spolužáků ve třídě. Přestože ví, že není ve škole nejlepší, nenechává se tím zastavit a dál usiluje o splnění svého snu. Všichni ho za to musíme obdivovat, a to je také důvod, proč jsem si ho vybral k této charakteristice. Nejenže je tedy výborný kamarád, který mi dokáže vždy pomoci, zároveň je mi i vzorem. Velmi bych si přál, abych stejně jako on byl schopen jít za svým snem a zdolávat všechny překážky.

Teddy působí na první pohled jako mrzutý podivín se silnou postavou. Málokdy vzbudí sympatie na první dojem, lidé ho musí obvykle nejprve začít poznávat a je veliká škoda, že spousta lidí se nechá jeho vzhledem odradit. Přichází tak o možnost poznat milého, nesmělého kluka s úžasným smyslem pro humor, schopností udělat si srandu sám ze sebe a s životním cílem, kterého hodlá dosáhnout za každou cenu. Kdyby ho ostatní žáci školy poznali blíže, nikdy by se mu již nemohli posmívat, naopak věřím, že by si je získal. Je jen jejich škoda, že dali na první dojem. Teddy je rozhodně kluk, který stojí za tu trochu námahy.

Zdroj: Charakteristika spolužáka

NESOUHLAS S VYUČUJÍCÍMI

Adam Novák
Nová ulice 123
Pelhřimov
393 01

Václav Černý
Ředitel školy
ZŠ a MŠ TGM Masaryka, příspěvková organizace
Dlouhá ulice 45
Pelhřimov
393 01

Pelhřimov, 15. ledna 2016

Nesouhlas s vyučovacími metodami a hodnocením některých učitelů

Vážený pane řediteli,

obracím se na Vás jako na osobu s možností ovlivnit, kdo vzdělává ve Vaší škole naše děti. Vzhledem k tomu, že pocházíte a žijete v našem městě, tak nevěřím tomu, že Vám stížnosti na některé učitele zůstaly utajeny. Bohužel jste se prostě rozhodl na ně nijak nereagovat. Situace se ale už stává neúnosnou, a tak je potřeba, abyste se zachoval tak, jak Vám z Vaší funkce náleží, vyslechl si kritiku a konečně začal problémy řešit.

Ve Vaší škole již několik let vyučují dvě učitelky, které nejenže nemají potřebné vzdělání, ale zároveň jejich vyučovací metody způsobují více škod, než užitku. Jak nepochybně víte, jedná se o učitelku anglického jazyka na 2. stupni Alenu Bílou a učitelku přírodopisu na 2. stupni Danielu Zajícovou. Ani jedna z těchto učitelek nemá žádné vysokoškolské vzdělání a už vůbec ne pedagogické. I přesto jsou na Vaší škole zaměstnané již několik, přestože od počátku jejich zdejší „kariéry“ se na ně množí stížnosti z řad žáků i rodičů.

Ani jedna z těchto učitelek není schopná udržet ve svých hodinách kázeň. Upřímně nechápu, jak tyto učitelky a potažmo i vy můžete hluk v jejich hodinách přecházet a situaci neřešit. Obzvlášť když řada žáků nejde ani v hodinách pro vulgarity daleko. Ignorace tohoto problému vede akorát k tomu, že se situace zhoršuje a žáci na sebe už i v hodinách slovně a fyzicky utočí. Chápu, že vzdělávat některé žáky může být velmi problematické, ale tyto učitelky kázeň neudrží ani v jinak bezproblémových třídách.

Navíc paní Zajícová si svou neschopnost udržet kázeň kompenzuje přísností v hodnocení výsledků žáků. Přísné hodnocení by mi nevadilo, pokud by ale žáci měli z hodin naučené alespoň nějaké základy dané látky. Pokud se ale žák není schopen v hodinách soustředit kvůli hluku ve třídě a látku se má sám doma doučit bez toho, aby si ji mohl nechat příští hodinu dovysvětlit, tak je podle mého názoru něco špatně a získané známky spíše odrážejí neschopnost učitelky než znalosti žáků. Je sice hezké, že se paní Zajícová snaží, aby žáci měli velké množství známek, bohužel ale jen malá část z nich opravdu odráží vědomosti žáků. Samozřejmě jsem si vědom, že žák má povinnost se doma vzdělávat, a u svých dětí na to dohlížím, ale nemůžu po nich chtít, aby ovládali něco, čemu sám nerozumím, obzvlášť když není nikdo, kdo by jim to doma nebo ve škole vysvětlil.

Co se týká množství známek, tak paní Bílá má přesně opačný problém než paní Zajícová. Kvůli své časté absenci jsou někteří žáci ve čtvrtletních, pololetních a dokonce i v závěrečných klasifikacích hodnoceni jen na základě dvou předcházejících známek. A to je podle názoru většiny rodičů velmi málo u tak důležitého předmětu, jakým je v současnosti anglický jazyk. Samozřejmě chápu, že každý můžeme onemocnět, ale pokud učitel chybí dvakrát týdně, tak je jedno, jestli je na daný předmět odborník, protože nemá šanci své vědomosti předat dál.

Vaše rozhodnutí si obě učitelky v pedagogickém sboru ponechat má vliv i na výrazný odliv žáků z Vaší školy. A proto Vás žádám, abyste ho znovu uvážil. Nemůžu Vám radit, koho máte zaměstnávat a nejspíš máte důvod, proč si zrovna tyto dvě učitelky držíte i přes řadu stížností, které na ně máte nejen ode mě, ale i od jiných rodičů. Ale jako rodič mám právo na to, aby moje děti byly vzdělávány v klidném prostředí a hodnoceny na základě jejich skutečných znalostí. Pokud se tedy situace nezmění, budu nucen své dvě děti přihlásit na jinou školu stejně tak, jak to udělala řada jiných rodičů a jak se další rodiče chystají.

Věřím, že se nad tímto dopisem zamyslíte a uděláte vše proto, aby se situace na Vaší škole změnila a rodiče zde chtěli své žáky nechat vzdělávat.

S pozdravem

Adam Novák
Nespokojený rodič

Zdroj: Vzor otevřeného dopisu řediteli školy

Charakteristika spolužačky Aleny

Osnova:

  1. Alena

  2. Její vzhled

  3. Aleny povaha

  4. Alena a rodina

  5. Alena ve škole

  6. Alena a příroda

  7. Její zájmy a schopnosti

  8. Můj vztah k Aleně

  9. Shrnutí

Pro dnešní charakteristiku jsem si ze třídy vybrala osobu, s níž se příliš nekamarádím, přestože podle mě patří k hodným a obětavým lidem. Aleně je patnáct let a pochází z vesnice ležící deset kilometrů od našeho města, a proto musí každý den do školy dojíždět. Alena žije v domě se svými rodiči, sourozenci a i prarodiči. Alena je velmi osobitá dívka.

Na první pohled Alena příliš nezaujme, dá se říct že, vypadá velmi průměrně. Není příliš vysoká, ale ani malá, není tlustá, ale ani hubená. Má dlouhé hnědé vlasy, které ale nosí většinou rozpuštěné, což působí dost neupraveně. Její obličej je obvykle schovaný pod vlasy, takže jeho rysy nejsou zcela zřetelné. Její oči mají nudnou šedou barvu a ani její nos a ústa nejsou nijak výrazná. Alena nevyniká nijak vzhledem, ale ani stylem oblékání. Obvykle nosí obyčejné džíny s jednoduchým tričkem a sportovní mikinou.

Přestože na to Alena nevypadá, je to velmi cílevědomá dívka, která jde tvrdě za vítězstvím. Pokud se rozhodne, že v něčem vyhraje, tak jí nic nezastaví a je lepší jít jí z cesty. Ráda lidem pomůže, ale jen v případě, že to nijak neohrozí její cíl. Pokud se tedy rozhodne, že bude nejlepší v matematice, tak nikomu nijak neporadí, aby nehrozilo, že ji dotyčný předběhne. Dobré výsledky ve škole a ve sportu, to je asi to jediné, co Alena případně závidí ostatním. Rozhodně jí ale nevadí, že jiné dívky chodí lépe oblékané, že jsou hezčí než ona. To pro Alenu není důležité. Ve třídě jsme si ji zvolili za předsedu, protože všichni vědí, že je Alena spravedlivá, nikomu nikdy nenadržuje. Není pro ni důležité, jestli danou osobu má ráda, nebo ne. Ve třídním kolektivu nemá Alena žádné problémy, všichni ji berou takovou, jaká je. Horší to je v situaci s cizími kluky, při komunikaci s nimi působí naše Alena jako plachá, nespolečenská a stydlivá dívka. Nikdy nevěří, že by se někomu mohla líbit, je v tom dost pesimistická.

Alena má velkou rodinu a s většinou z ní žije. Má další čtyři sourozence a všichni jsou mladší než ona. Její rodiče jsou velmi zaměstnaní, takže se o sourozence musela a stále musí starat ona. Vodí je do školy, chystá jim svačiny, hlídá je venku, v podstatě jim nahrazuje rodiče. Je velmi obětavá, nikdy si na to nepostěžuje, přestože všichni vědí, že kvůli tomu nemá tolik času na své zájmy. Spolu s nimi žijí v domě i prarodiče, ale ti jsou příliš staří na to, aby se mohli o její sourozence starat, takže jí v tom nepomohou. Naopak Alena se často stará i o ně. Nosí jim jídlo a tráví s nimi spoustu času povídáním o jejich životě. Nikdy ji nevadí, že některé jejich historky slyšela už mockrát. Stačí ji vidět se sourozenci, nebo s prarodiči a je jasné, že je velmi miluje. Takový vztah ale nemá s rodiči. Myslím, že se na ně zlobí za to, že se jí a jejím sourozencům nevěnují. Snaží se proto chovat zcela samostatně, aby je vůbec nepotřebovala.

Ve škole se Alena snaží mít co nejlepší výsledky a většinou se jí to i daří. Učí se každé ráno cestou autobusem, aby byla vždy připravená na vyučování. Ve škole je také velmi soutěživá. Přestože není pokaždé nejlepší, vždy se o to alespoň snaží. Učitelé velmi oceňují její snaživost a píli. Někdy tím ale ostatní otravuje. Nejvíce se její soutěživost projevuje v hodinách tělesné výchovy, protože ví, že ve sportu je v naší třídě bezesporu nejlepší. Nikdo se jí nevyrovná. Je nejrychlejší i nejobratnější. Všechno, co zkusí, to jí hned jde, ať už je to gymnastika, nebo kterýkoliv kolektivní sport. Naši školu proto reprezentuje snad na všech sportovních soutěžích a obvykle díky ní naše škola vyhraje. Přestože usiluje o své nejlepší výsledky, tak se tím nikdy nechlubí. Docela dobře se jí daří i v cizích jazycích, protože každé léto jezdí za tetou do Anglie, konverzace v angličtině je pro ni proto jednoduchá. Její slabinou je ale hudební výchova, velmi dobře ví, že neumí zpívat, a tak se tomu vyhýbá jako čert kříži. Pokaždé, když ji učitelka nachytá, že nezpívá, dostane sólo a všichni se jí pak smějí. Alena z toho pak má deprese.

Alena sice žije na vesnici, ale nemá zrovna nejlepší vztah k přírodě. Přestože jejich vesnici obklopují lesy, tak v nich netráví skoro žádný čas. Doma nechová ani žádná zvířata, nemá na ně čas. Přesto ji ale pohled na trpící zvířátko rozlítostní. Jednou vynadala paní, která venku bila svého psa proto, že šel podle ní pomalu. Také několikrát do roka nosí dárky do městského útulku pro zvířata. Vždy se snaží pomáhat těm, u nichž ví, že si nemohou pomoci sami.

Pro povinnosti doma a ve škole nemá Alena moc času na další zájmy, a proto nechodí do žádných kroužků. I přesto je ale znát, že velmi ráda sportuje, k tomu vede také své sourozence. Také ráda pracuje s dětmi, dokonce u nich na vesnici uspořádala pro místní děti karneval i sportovní závody. Pokud má chvíli času a neučí se, tak si ráda čte dívčí romány, nebo si po večerech staví puzzle. Skoro každý den také vaří, obvykle jen jednoduchá jídla, ale baví jí to. Zvláštní na ní je, že na rozdíl od svých vrstevníků netráví skoro žádný čas na internetu. Považuje ho za ztrátu času.

Podle mého názoru musí Alenu každý obdivovat za to, co všechno doma zvládá a jaké výsledky u toho má ještě ve škole. Alena je podle mě velmi všestranná dívka, která určitě jednou uspěje i ve svém budoucím povolání. Alenu mám ráda, protože se vždy snaží chránit ty slabší a nebojí se pro jejich ochranu udělat cokoliv. Navíc se mi velmi líbí její stydlivost před kluky.

Starat se o čtyři děti a ještě k tomu o prarodiče je velmi těžké i pro dospělého člověka, natož pro „puberťačku“. Patnáctiletá Alena to ale zvládá úplně s přehledem a ještě k tomu vyniká nad většinou vrstevníků ve škole i ve sportu. Přestože je její život plný povinností, je vidět, že se nevzdává a bojuje za to, být vždy tou nejlepší.

Zdroj: Charakteristika spolužačky

PRODEJ MĚSTSKÝCH POZEMKŮ

Alena Nová
Severní ulice 78
České Budějovice
370 06

Antonín Černý
Starosta města
Městský úřad
U Viaduktu11
České Budějovice
370 06

České Budějovice, 1. září 2016

Nesouhlas s postupem zastupitelstva města při prodeji městských pozemků

Vážení zastupitelé města,

před osmi lety, kdy většina z Vás byla do úřadu zvolena poprvé, jste ve svých předvolebních slibech lákali voliče na to, že jste jim slibovali, že budete dělat vše proto, aby se našemu městu dařilo lépe a aby vzkvétalo, aby občané zde vedli spokojený život, a že uděláte vše proto, aby nevyužívaný městský majetek byl prodán případným zájemcům. Díky těmto slibům jste ve volbách od obyvatel města České Budějovice obdrželi potřebné hlasy a dostali jste se do zastupitelstva. Vaši voliči Vám pomohli dostat se do čela města a na oplátku čekali, že Vy po svém zvolení začnete plnit vše, co jste slibovali.

Neupírám Vám změny, které jste po svém prvním zvolení nastolili. Někdy to byly změny k lepšímu, někdy se to úplně nepovedlo, to ale k úřadování zřejmě patří. Voliči ale po Vašem zvolení čekali, kdy při jednáních začnete řešit problematiku, kterou si snad každá politická strana v našem městě dala jako hlavní předvolební slib, a to prodej nevyužívaného, případně nadbytečného městského majetku. Všichni voliči očekávali, že tuto otázku začnete řešit brzy po Vašem zvolení, protože předcházejícímu zastupitelstvu bylo velmi vyčítáno, že tento majetek neřeší, a ten chátrá. Jako Váš volička jsem Vám věřila, že Vy stejnou chybu neuděláte. I přesto jsem byla zpočátku Vašeho působení velmi zklamaná, protože jste městský majetek vůbec neřešili. Až ve druhé polovině Vašeho prvního volebního období se konečně na programu zasedání Zastupitelstva města České Budějovice objevil bod týkající tohoto městského majetku. Zklamáním pro mě bylo, že jste se nedohodli na odprodeji hmotného, ani nehmotného majetku. Věřila jsem ale, že to byl jen první pokus, že problémy, které se kolem tohoto prodeji objevily, vyřešíte, a bude se dál o tom jednat.

Na několik měsíců vše ale utichlo, přestože řada občanů našeho města se na tuto problematiku snažila vehementně upozornit. Až v posledním roce Vašeho prvního volebního období jste konečně dospěli ke shodě o prodeji hmotného městského majetku. Po zveřejnění vyhlášky o tomto prodeji Vás kontaktovala řada zájemců, kteří byli ochotni od města odkoupit různé stroje. Velká část těchto zájemců ale nakonec vycouvala, protože prodej tohoto majetku provázel obrovský byrokratický boj, při němž bylo zřejmé, že části městského úřadu spolu nejen nespolupracují, ale dokonce si vzájemně odporují. Téměř po roce se Vám nakonec podařilo hmotný nevyužívaný majetek prodat, a Vy jste mohli považovat alespoň část Vašeho volebního slibu za splněný. Byl to sice boj, ale nějak jste ho zdárně dotáhli do konce a mohli jste kandidovat i v dalších volbách, kde jste již slibovali nejen prodej nehmotného městského majetku, ale i to, že tento prodej nebudou provázet takové komplikace, jako tomu bylo u hmotného majetku. Řada voličů, včetně mě, Vám uvěřila. Věřila jsem, že minulé problémy byly způsobeny Vaší nezkušeností, a že teď již vše bude probíhat tak, jak má. I proto jste tedy i podruhé dostali můj hlas.

Očekávala jsem, že s prodejem nehmotného majetku začnete hned po Vašem zvolení, Vy jste ho ale opět odkládali. Nakonec jste se k němu dostali zhruba po roce od Vašeho zvolení do zastupitelstva města. Jednání o tomto prodeji provázely různé neshody mezi jednotlivými zastupiteli, které část Vašich voličů velmi znechutily. Nakonec jste dospěli ke shodě, že majetek bude nabídnut k prodeji. Ukázalo se ale, že během těch šesti let, během nichž jste o městské pozemky nestarali, tyto pozemky výrazně ztratily svou hodnotu, a cena, kterou jste za ně požadovali, byla velmi nereálná. V prvním kole nikdo tedy o pozemky zájem neměl, a Vy jste museli s cenou jít dolů. Nakonec se nějací zájemci téměř po roce našli a byli ochotni se s Vámi dohodnout. Jednalo se většinou o mladé rodiny, které se těšily, jak si tyto pozemky zvelebí a budou zde žít, mezi nimi byla i rodina mého syna. Vaše jednání s nimi ale považuji zcela za neseriózní. Od začátku Vašeho jednání s nimi jste neustále měnili podmínky prodeje. Navíc nebyl nikdo konkrétní, s kým by zájemci mohli o prodeji jednat. Neustále byli posíláni od jednoho člena zastupitelstva ke druhému, a žádný zastupitel, ani vedoucí města nevěděl, jak to s daným prodejem pozemků bude. Všichni jen něco slibovali, ale nikdo žádný slib neplnil. V jednu chvíli starosta města sliboval, že na uvedené pozemky zavede město elektřinu, o týden později již vše bylo jinak. Stejně tak se měnily míry a cena pozemků. Navíc se neustále odkládal datum podpisu smlouvy. Byl to nekončící boj s větrnými mlýny. Není se tedy čemu divit, že z prodeje nakonec všichni zájemci vycouvali a pořídili si pozemky jinde. Vrcholem všeho ale bylo, jak jste při zasedání zastupitelstva města reagovali na kritiku od těchto zájemců. Uráželi jste je a vinu jste kladli jen jim, protože podle Vás prý byli nekompetentní. Nebyli jste ochotni přiznat, že se Vám prodej pozemků nepodařil proto, že jste si nejen neurčili priority prodeje, ale ani jeho podmínky.

Své sliby ohledně prodeje městských pozemků jste tedy ani po osmi letech nesplnili a ještě navíc očekáváte, že Vám to voliči odpustí a dají Vám šanci i po třetí. Nejsem si jistá, jestli najdete někoho natolik naivního, aby Vám uvěřil, že potřetí to vyjde a Vy ty pozemky opravdu prodáte, když Vám voliči dají hlas.

Upřímně Vám doporučuji v příštích volbách nekandidovat, protože vedení města nerozumíte a děláte tak ostudu nejen sobě, ale i celému městu. Pokud ale máte hroší kůži a budete nadále kandidovat, a najdou se voliči, kteří nemají dostatek soudnosti a dají Vám svůj hlas, tak Vám doporučuji najít si nějakého poradce, který všechny záležitosti kolem města zařídí za Vás, a vy pak v klidu můžete jen slíznout smetanu. Snad naše město nedovedete k úplnému krachu a ostudě.

S pozdravem

Alena Nová
Znechucená volička

Zdroj: Vzor otevřeného dopisu zastupitelstvu města

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková

Mgr. Světluše Vinšová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP