Gramatika

Skloňování – vysvětlení, příklady a procvičování

Co je skloňování

Skloňování je změna tvaru ohebného slova podle pádu, čísla a někdy také podle rodu. Skloňujeme zejména podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky. Například slovo kočka může mít tvary kočka, kočky, kočce, kočku, kočko, kočce, kočkou. Při skloňování se význam slova většinou nemění, mění se jeho tvar podle toho, jakou úlohu má ve větě.

Se skloňováním se v češtině setkáváme téměř v každé větě. Když řekneme vidím psa, jdu se psem nebo mluvím o psovi, používáme stále stejné podstatné jméno, ale pokaždé v jiném tvaru. Správné skloňování proto úzce souvisí s určováním pádů. Jakmile poznáme pád, můžeme zpravidla mnohem snáze rozhodnout, jaký tvar slova ve větě použít.

Přehled

Přehled skloňování

Čeština má sedm pádů. Každý pád má své pádové otázky a ve větě vyjadřuje určitý vztah.

Pád Pádová otázka Příklad se slovem pes
1. pád kdo? co? pes
2. pád bez koho? bez čeho? bez psa
3. pád ke komu? k čemu? ke psovi
4. pád koho? co? vidím psa
5. pád oslovujeme, voláme pse!
6. pád o kom? o čem? o psovi
7. pád s kým? s čím? se psem

Skloňování není totéž jako časování. Skloňujeme jména, časujeme slovesa. Například podstatné jméno žák skloňujeme: žák, žáka, žákovi. Sloveso číst naopak časujeme: čtu, čteš, čte.

Podrobné vysvětlení

Jak skloňování funguje

Slovo se při skloňování přizpůsobuje své úloze ve větě. Změna se obvykle projeví v jeho koncovce.

Porovnejme několik vět:

  • Kočka spí na pohovce.
  • Nasypal jsem krmení pro kočku.
  • Povídali jsme si o kočce.
  • Šel jsem k veterináři s kočkou.

Ve všech větách mluvíme o stejném zvířeti. Podstatné jméno kočka však pokaždé stojí v jiném pádě, a proto má jinou koncovku.

Skloňování v jednotném a množném čísle

Slova skloňujeme nejen v jednotném, ale také v množném čísle.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. hrad hrady
2. hradu hradů
3. hradu hradům
4. hrad hrady
6. o hradu o hradech
7. hradem hrady

Vidíme, že jeden tvar může někdy odpovídat více pádům. Proto nestačí sledovat pouze koncovku. Vždy je důležité také to, jak je slovo použito ve větě.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat pád při skloňování

Nejjednodušší postup má tři kroky:

  1. Najdi slovo, u kterého chceš určit pád.
  2. Polož k němu vhodnou pádovou otázku.
  3. Podle otázky urči číslo pádu.

Příklad: Petr šel se sestrou do kina.

Ptáme se: Petr šel s kým? Se sestrou. Otázka s kým? s čím? patří k 7. pádu. Slovo sestrou je tedy v 7. pádě.

Další příklad: Vyprávěli jsme o dovolené.

Ptáme se: Vyprávěli jsme o čem? O dovolené. Jde o 6. pád.

Pozor na otázku „co?“

Otázka co? se objevuje u 1. i 4. pádu. Musíme proto použít celou pádovou otázku a sledovat význam věty.

  • Auto stojí před domem. – kdo? co? – auto – 1. pád.
  • Řídím auto. – koho? co? – auto – 4. pád.

Druhy a rozdělení

Které slovní druhy se skloňují

Podstatná jména

Podstatná jména se skloňují podle pádu a čísla. Při jejich skloňování pomáhají také vzory, například pán, hrad, muž, stroj, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře.

Příklad: žena – ženy – ženě – ženu – ženo – ženě – ženou.

Přídavná jména

Přídavná jména se při skloňování přizpůsobují podstatnému jménu.

  • mladý muž
  • bez mladého muže
  • k mladému muži
  • s mladým mužem

Zájmena

Skloňují se také mnohá zájmena. Jejich tvary mohou být výrazně odlišné.

  • já – mě/mne – mně/mi – mě/mne – mně – mnou
  • on – jeho/něho – jemu/němu – jeho/něho – něm – jím/ním

Číslovky

Také některé číslovky mění své tvary podle pádu, například dva, dvě, oba, tři, čtyři.

Příklad: dva kamarádi – bez dvou kamarádů – ke dvěma kamarádům – se dvěma kamarády.

Příklady

Příklady skloňování ve větách

  • Na zahradě roste vysoký strom. – 1. pád.
  • List spadl ze stromu. – 2. pád.
  • Přiblížili jsme se ke stromu. – 3. pád.
  • Zahradník ořezal strom. – 4. pád.
  • Strome, kolik už pamatuješ zim? – 5. pád.
  • Mluvili jsme o starém stromu. – 6. pád.
  • Pod stromem jsme si odpočinuli. – 7. pád.

Stejný princip můžeme použít i u ženského rodu:

  • sestra přišla,
  • bez sestry,
  • k sestře,
  • vidím sestru,
  • sestro!,
  • o sestře,
  • se sestrou.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při skloňování

Určování pádu jen podle koncovky

Stejný tvar může patřit k různým pádům. Například slovo hrad může být v 1. i 4. pádě. Rozhoduje věta a pádová otázka.

Záměna 2. a 4. pádu

U životných podstatných jmen mužského rodu mají tyto pády často stejný tvar:

  • bez koho? bez kamaráda – 2. pád,
  • vidím koho? kamaráda – 4. pád.

Záměna 3. a 6. pádu

Některé tvary jsou opět stejné:

  • dám knihu Petrovi – komu? – 3. pád,
  • mluvím o Petrovi – o kom? – 6. pád.

Zapomínání na 5. pád

Pátý pád používáme při oslovení. Například Petře, pojď sem., Maminko, podívej se., Pane učiteli, mohu se zeptat?

Jak si pravidlo zapamatovat

Jak si pádové otázky zapamatovat

Pomoci může jednoduchá řada:

  1. Kdo? Co?
  2. Bez koho? Bez čeho?
  3. Ke komu? K čemu?
  4. Koho? Co?
  5. Oslovujeme, voláme.
  6. O kom? O čem?
  7. S kým? S čím?

Užitečné je učit se otázky vždy společně s číslem pádu. Nestačí například vědět, že o kom? o čem? je nějaký pád; cílem je automaticky si spojit tuto otázku se 6. pádem.

Procvičení

Procvičování skloňování

Cvičení 1: Urči pád zvýrazněného slova

  1. Na stole ležela kniha.
  2. Bez deštníku bych úplně promokl.
  3. Odpoledne pojedeme k babičce.
  4. Na louce jsme zahlédli srnku.
  5. Martine, zavři prosím okno.
  6. Ve škole jsme mluvili o planetách.
  7. Na výlet jsme jeli s rodiči.
  8. Za domem stojí stará stodola.
  9. Všiml jsem si vysokého komína.
  10. Trenér podal míč hráči.

Cvičení 2: Doplň správný tvar slova

  1. Šli jsme bez našeho ________. (pes)
  2. Paní učitelka vysvětlovala úkol ________. (žák)
  3. Na zahradě jsme zasadili dvě nové ________. (jabloň)
  4. Mluvili jsme o školním ________. (výlet)
  5. Výlet jsme podnikli s našimi ________. (kamarád)
  6. Položil hrnek na dřevěný ________. (stůl)
  7. V dálce jsme zahlédli vysoké ________. (hora)
  8. Přiblížili jsme se k historickému ________. (hrad)
  9. Nemohl jsem najít svou ________. (tužka)
  10. Vrátil se domů se svou ________. (sestra)

Cvičení 3: Urči číslo pádu

  1. bez školy
  2. ke kamarádovi
  3. o přírodě
  4. s bratrem
  5. maminko!
  6. nový sešit
  7. vidím souseda
  8. bez sněhu
  9. o prázdninách
  10. s kolem

Cvičení 4: Změň tvar podle zadání

Slovo v závorce převeď do požadovaného pádu.

  1. 2. pád jednotného čísla: město
  2. 3. pád jednotného čísla: žena
  3. 4. pád jednotného čísla: kamarád
  4. 6. pád jednotného čísla: zahrada
  5. 7. pád jednotného čísla: auto
  6. 2. pád množného čísla: dům
  7. 3. pád množného čísla: dítě
  8. 6. pád množného čísla: les
  9. 7. pád množného čísla: učitel
  10. 4. pád množného čísla: kniha

Cvičení 5: Najdi chybný tvar

V každé větě rozhodni, zda je tvar zvýrazněného slova správný. Pokud není, oprav ho.

  1. Šli jsme společně s kamarádami.
  2. Vyprávěla nám o prázdninách.
  3. Bez batohu na výlet nechoď.
  4. Pan učitel pomohl žákovy s příkladem.
  5. Na stole leželo několik sešitů.
  6. Přijeli jsme autem k hotelu.
  7. Se svou sestrou si dobře rozumím.
  8. Mluvili jsme o našem učitelovy.
Řešení

Řešení procvičování

Řešení cvičení 1

  1. kniha – 1. pád
  2. deštníku – 2. pád
  3. babičce – 3. pád
  4. srnku – 4. pád
  5. Martine – 5. pád
  6. planetách – 6. pád
  7. rodiči – 7. pád
  8. stodola – 1. pád
  9. komína – 2. pád
  10. hráči – 3. pád

Řešení cvičení 2

  1. psa
  2. žákovi
  3. jabloně
  4. výletě
  5. kamarády
  6. stůl
  7. hory
  8. hradu
  9. tužku
  10. sestrou

Řešení cvičení 3

  1. 2. pád
  2. 3. pád
  3. 6. pád
  4. 7. pád
  5. 5. pád
  6. 1. pád
  7. 4. pád
  8. 2. pád
  9. 6. pád
  10. 7. pád

Řešení cvičení 4

  1. města
  2. ženě
  3. kamaráda
  4. o zahradě
  5. autem
  6. domů
  7. dětem
  8. o lesích
  9. učiteli
  10. knihy

Řešení cvičení 5

  1. Chybně – správně: s kamarády.
  2. Správně.
  3. Správně.
  4. Chybně – správně: žákovi.
  5. Správně.
  6. Správně.
  7. Správně.
  8. Chybně – správně: o našem učiteli.

Pokud byly chyby hlavně v určování pádů, vyplatí se nejprve znovu procvičit pádové otázky. Pokud byl pád určen správně, ale problém vznikl při vytvoření tvaru slova, je vhodné zopakovat také vzory podstatných a přídavných jmen.

Nejčastější otázky

Co znamená skloňovat slovo?

Skloňovat znamená měnit tvar slova podle jeho pádu a čísla. Například podstatné jméno škola můžeme použít jako škola, školy, škole, školu, školo, škole, školou. Stále jde o stejné slovo, ale jeho tvar se mění podle použití ve větě.

Kolik máme v češtině pádů?

Čeština má sedm pádů. První odpovídá na otázky kdo? co?, druhý bez koho? bez čeho?, třetí ke komu? k čemu?, čtvrtý koho? co?, pátý slouží k oslovení, šestý odpovídá na otázky o kom? o čem? a sedmý s kým? s čím?

Jaký je rozdíl mezi skloňováním a časováním?

Skloňování se týká zejména podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a některých číslovek. Časování se týká sloves. Slovo žák tedy skloňujeme, například žáka, žákovi, žákem, zatímco sloveso psát časujeme: píšu, píšeš, píše.

Jak nejlépe poznám pád?

Nejspolehlivější je položit k danému slovu celou pádovou otázku. Například ve větě Šel jsem s kamarádem se ptáme s kým?, proto jde o 7. pád. Samotná koncovka někdy nestačí, protože stejný tvar slova může patřit k několika pádům.

Proč se při skloňování používají vzory?

Vzory pomáhají určit, jaké koncovky má mít podstatné nebo přídavné jméno v jednotlivých pádech. Podstatná jména stejného rodu a podobného zakončení se často skloňují podobně. Například slovo hrad se řídí vzorem hrad, zatímco slovo muž vzorem muž.