Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SKLOŇOVÁNÍ ON ONA

Obsah

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi

Skloňování zájmena já

  1. /mne
  2. mně/mi
  3. /mne
  4. mně
  5. mnou

Zdroj: Pravopis mně/mě

Diskuze

V diskuzi SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek

Skloňování zájmena týž/tentýž

Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

týž/tentýž

táž/tatáž

totéž

2. pád

téhož

téže

téhož

3. pád

témuž

téže

témuž

4. pád

téhož, týž/tentýž

touž/tutéž

totéž

6. pád

o témž(e), tomtéž

o téže

o témž(e), tomtéž

7. pád

týmž/tímtéž

touž/toutéž

týmž/tímtéž

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

tíž/titíž

tytéž

táž/tatáž

tytéž (neživ.)

2. pád

týchž

týchž

týchž

3. pád

týmž

týmž

týmž

4. pád

tytéž

tytéž

táž/tatáž

6. pád

o týchž

o týchž

o týchž

7. pád

týmiž

týmiž

týmiž

Zdroj: Druhy zájmene téhož

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijakýžádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den,

rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.

Zdroj: diskuze Přídavná jména

Vysvětlení pravopisu

Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.

Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.

Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.

Skloňování zájmena LECCO

1. pád lec-co

2. pád lecčeho

3. pád lecčemu

4. pád lecco

5. pád lecco

6. pád lecčem

7. pád lecčím

Skloňování zájmena LECCOS

1. pád lec-co+s

2. pád lecčehos

3. pád lecčemus

4. pád leccos

5. pád leccos

6. pád lecčems

7. pád lecčíms

Zdroj: Leccos nebo lecos

Diskuze

V diskuzi NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Není "hodně" číslovka?

Skloňování zájmena všechen (všecek)

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

všechen, všecek

všichni, všicci

2. pád

všeho

všech

3. pád

všemu

všem

4. pád

všeho

všechny, všecky

5. pád

všechen

všichni

6. pád

všem

všech

7. pád

vším

všemi

Zdroj: Slovní druh slova všichni

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

3. pád

Jakému

Jaké

Jakému

Čímu

Čí

Čímu

4. pád

Jakého, jaký

Jakou

Jaké

Čího, čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakém

O jaké

O jakém

O čím

O čí

O čím

7. pád

S jakým

S jakou

S jakým

S čím

S čí

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jací, jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakých

Jakých

Jakých

Čích

Čích

Čích

3. pád

Jakým

Jakým

Jakým

Čím

Čím

Čím

4. pád

Jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakých

O jakých

O jakých

O čích

O čích

O čích

7. pád

S jakými

S jakými

S jakými

S čími

S čími

S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Který 

Která

Které

2. pád

Kterého

Které

Kterého

3. pád

Kterému

Které

Kterému

4. pád

Kterého, který

Kterou

Které

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterém

O které

O kterém

7. pád

Se kterým

Se kterou

Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Kteří, které

Které

Která

2. pád

Kterých

Kterých

Kterých

3. pád

Kterým

Kterým

Kterým

4. pád

Které

Které

Která

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterých

O kterých

O kterých

7. pád

Se kterými

Se kterými

Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno , která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TY

ON

ONA

ONO

1. pád

Ty

On

Ona

Ono

2. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Jí, ní

Jeho, něho, ho, jej, něj

3. pád

Mně, mi

Tobě, ti

Jemu, němu, mu

Jí, ní

Jemu, němu, mu

4. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Ji, ni

Je, ně, ho, jej, něj

5. pád

-

Ty

-

-

-

6. pád

O mně

O tobě

O něm

O ní

O něm

7. pád

Se  mnou

S tebou

S ním

S jí, s ní

S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MY

VY

ONI

ONY (NEŽIV.)

ONY

ONY

1. pád

My

Vy

Oni

Ony

Ony

Ony

2. pád

Nás

Vás

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

3. pád

Nám

Vám

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

4. pád

Nás

Vás

Je, ně

Je, ně

Je, ně

Je, ně

5. pád

-

Vy

-

-

-

-

6. pád

O nás

O vás

O nich

O nich

O nich

O nich

7. pád

S námi

S vámi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO

PÁDY

SE

1. pád

-

2. pád

Sebe

3. pád

Sobě, si

4. pád

Sebe, se

5. pád

-

6. pád

O sobě

7. pád

S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1. jenž jež jež
2. jehož jíž jehož
3. jemuž jíž jemuž
4. jehož/jejž
jejž (než.)
již jež
5. - - -
6. o němž o níž o němž
7. jímž jíž jímž

1. již
jež (než.)
jež (než.) jež (než.)
2. jichž
3. jimž
4. jež
5. -
6. o nichž
7. jimiž

Zdroj: Zájmena

Nesprávné tvary

Slovo ubikace pochází pravděpodobně z italského ubicazione (poloha) či ubicare (umístit), proto nepatří mezi vyjmenovaná slova a psaní s -y- je chybné.

Chyby ve skloňování tohoto slova se snad ani není možné dopustit – skloňuje se pravidelně podle vzoru růže, viz výše. Pozor možná jen v 7. pádu čísla množného, abyste se nepřiklonili k nespisovné koncovce -ema.

Zdroj: Pravopis ubikace

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA

PÁDY

NIKDO

NIC

1. pád

Nikdo

Nic

2. pád

Nikoho

Ničeho

3. pád

Nikomu

Ničemu

4. pád

Nikoho

Nic

5. pád

-

-

6. pád

O nikom

O ničem

7. pád

S nikým

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničího

Ničí

Ničího

3. pád

Ničímu

Ničí

Ničímu

4. pád

Ničího, ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničím

O ničí

O ničím

7. pád

S ničím

S ničí

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničích

Ničích

Ničích

3. pád

Ničím

Ničím

Ničím

4. pád

Ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničích

O ničích

O ničích

7. pád

S ničími

S ničími

S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijaký

Nijaká

Nijaké

Žádný

Žádná

Žádné

2. pád

Nijakého

Nijaké

Nijakého

Žádného

Žádné

Žádného

3. pád

Nijakému

Nijaké

Nijakému

Žádnému

Žádné

Žádnému

4. pád

Nijakého, nijaký

Nijakou

Nijaké

Žádného, žádný

Žádnou

Žádné

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakém

O nijaké

O nijakém

O žádném

O žádné

O žádném

7. pád

S nijakým

S nijakou

S nijakým

S žádným

S žádnou

S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijací, nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádní, žádné

Žádné

Žádná

2. pád

Nijakých

Nijakých

Nijakých

Žádných

Žádných

Žádných

3. pád

Nijakým

Nijakým

Nijakým

Žádným

Žádným

Žádným

4. pád

Nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádné

Žádné

Žádná

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakých

O nijakých

O nijakých

O žádných

O žádných

O žádných

7. pád

S nijakými

S nijakými

S nijakými

S žádnými

S žádnými

S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

Zcela jiné je standarta

Toto slovo nemá se slovy standard, standardní nic společného. Standarta (rod ženský; skloňování podle vzoru žena) = 1. menší (vyztužený) prapor – standarta prezidenta republiky; 2. tabule s nápisem, pruh látky s heslem nesený na tyčích v průvodu – ozdobené standarty s mírovými hesly; standarty dělostřelců, jezdectva. Přídavné jméno ke slovu standarta má podobu standartový – standartová tyč.

Zdroj: Standardní nebo standartní

TÁZACÍ zájmena

Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále

Skloňování:

Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

Zdroj: Zájmena

Přídavná jména měkká

Na přídavná jména měkká se ptáme také otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je? U těchto přídavných jmen je ale koncovka vždy měkká. Řadí se sem vždy všechna přídavná jména, která vznikla z názvů zvířat (orlí, želví, kuřecí, hovězí). Měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní.

Skloňování měkkých přídavných jmen rodu mužského životného a neživotného v jednotném a množném čísle podle vzoru jarní:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Jarní brouk, jarní den

Jarní brouci, jarní dny

2. pád

Jarního brouka, jarního dne

Jarních brouků, jarních dnů

3. pád

Jarnímu broukovi, jarnímu dnu

Jarním broukům, jarním dnům

4. pád

Jarní brouka, jarní den

Jarní brouky, jarní dny

5. pád

Jarní brouku, jarní dne

Jarní brouci, jarní dny

6. pád

O jarním brouku, o jarním dnu

O jarních broucích, o jarních dnech

7. pád

S jarním broukem, s jarním dnem

S jarními brouky, s jarními dny

Skloňování měkkých přídavných jmen rodu ženského v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Jarní noc

Jarní noci

2. pád

Jarní noci

Jarních nocí

3. pád

Jarní noci

Jarním nocím

4. pád

Jarní noc

Jarní noci

5. pád

Jarní noci

Jarní noci

6. pád

O jarní noci

O jarních nocích

7. pád

S jarní noci

S jarními nocemi

Skloňování měkkých přídavných jmen rodu středního v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Jarní ráno

Jarní rána

2. pád

Jarního rána

Jarních rán

3. pád

Jarnímu ránu

Jarním ránům

4. pád

Jarní ráno

Jarní rána

5. pád

Jarní ráno

Jarní rána

6. pád

O jarním ránu

O jarních ránech

7. pád

S jarním ránem

S jarními rány

Zdroj: Přídavná jména

Možné tvary slova vůně

Než si tedy vyjmenujeme slova příbuzná ke slovu VŮNĚ, nejprve s dovolením uvedu možné tvary tohoto podstatného jména.

číslo jednotné

číslo množné

1. pád

vůně

vůně

2. pád

vůně

vůní

3. pád

vůni

vůním

4. pád

vůni

vůně

5. pád

vůně

vůně

6. pád

vůni

vůních

7. pád

vůní

vůněmi

Z výše uvedeného vyplývá, že jde stále o totéž slovo, jen se při skloňování mění jeho koncovka.

Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně

Přídavná jména tvrdá

Na přídavná jména tvrdá se ptáme otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je?

U přídavných jmen tvrdých se objevují různé koncovky podle rodů. Vzor u těchto přídavných jmen je mladý.

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném a množném podle vzoru mladý:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Mladý muž, mladý strom

Mladí muži, mladé stromy

2. pád

Mladého muže, mladého stromu

Mladých mužů, mladých stromů

3. pád

Mladému muži, mladému stromu

Mladým mužům, mladým stromům

4. pád

Mladého muže, mladý strom

Mladé muže, mladé stromy

5. pád

Mladý muži, mladý strome

Mladí muži, mladé stromy

6. pád

O mladém muži, o mladém stromu

O mladých mužích, o mladých stromech

7. pád

S mladým mužem, s mladým stromem

S mladými muži, s mladými stromy

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu ženského v jednotném a množném čísle podle vzoru mladý:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Mladá žena

Mladé ženy

2. pád

Mladé ženy

Mladých žen

3. pád

Mladé ženě

Mladým ženám

4. pád

Mladou ženu

Mladé ženy

5. pád

Mladá ženo

Mladé ženy

6. pád

O mladé ženě

O mladých ženách

7. pád

S mladou ženou

S mladými ženami

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru mladý:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Mladé děvče

Mladá děvčata

2. pád

Mladého děvčete

Mladých děvčat

3. pád

Mladému děvčeti

Mladým děvčatům

4. pád

Mladé děvče

Mladá děvčata

5. pád

Mladé děvče

Mladá děvčata

6. pád

O mladém děvčeti

O mladých děvčatech

7. pád

S mladým děvčetem

S mladými děvčaty

Zdroj: Přídavná jména

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP